Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Marian Páleník zpochybňuje vládní dopravní politiku i názory ekologického sdružení Arnika

14. 6. 2018

Ředitelství vodních cest ČR se ohrazuje proti zavádějícím tvrzením Mariana Páleníka o budoucnosti rozvoje vodních cest. Rozhovor publikovaný 10. června 2018 v Děčínském Deníku obsahoval řadu zavádějících tvrzení, které musí uvést na pravou míru.

Marian Páleník ze společnosti Přátelé přírody v rozhovoru předně polemizuje, zda je Labe splavné či nikoliv. Jak statistiky dokládají, za posledních 10 let se délka zastavení plavby každým rokem pohybuje mezi 47 a 171 dny a po téměř polovinu dnů je plavba pod hranicí rentability, tedy s ponorem menším než 1,40 m. Výjimkou byly jen roky 2010 a 2013, kdy bylo vody více. Musíme připomenout, že mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem nemohou během letních měsíců plout ani nízkoponorové osobní lodě. Za těchto okolností žádný proveditelný zázračný recept na zlepšení plavebních podmínek bez výstavby jezu neexistuje. Několik bezjezových variant podrobně posuzovali experti z ČVUT se shodným závěrem, kdy jejich realizaci pro řadu kritických rizik a negativních dopadů na plavební podmínky i životní prostředí nedoporučili. Ani rozdělení koryta na plavební a přírodní, by v podmínkách Labe protékajícího městem Děčínem v hlubokém údolí při více než dvojnásobném spádu než v Německu, nefungovalo. Tuto skutečnost rovněž v roce 2017 potvrdil proces posouzení vlivů koncepce vodní dopravy na životní prostředí SEA.

Navržené řešení plavebního stupně Děčín bylo několikrát ekologicky optimalizováno a lépe začleněnou stavbu zdymadla Evropa za posledních 20 let neviděla.

Ředitelství vodních cest ČR zásadně odmítá, že by byla zamlčována výstavba více než jednoho jezu v Děčíně. Splavnost navazujícího úsek po Ústí nad Labem - Střekov bude řešena organizačními a technickými opatřeními bez dalšího jezu. V případě Přelouče se žádný nový jez budovat nebude, ale plavba využije stávajícího jezu z 20. let 20. století a krátký nesplavný úsek se překoná plavebním kanálem.

Také je zcela nepravdivé tvrzení o vysokých nákladech v řádu desítek miliard korun. Náklady na Plavební stupeň Děčín jsou odhadovány na 5 miliard korun, splavnění do Pardubic by nemělo překročit 4 miliardy. Další 2 miliardy korun na Plavebním stupni Děčín bude stát vodní elektrárna dodávající elektřinu pro všechny domácnosti v Děčíně, nicméně tyto náklady se brzy vrátí zpět.

Německo v loňském roce schválilo klíčový dokument Společný koncept Labe, kde plavební podmínky zlepšené na srovnatelnou úroveň jako je navrhována v ČR tvoří klíčovou část. Žádné jezy přitom stavět nemusí, protože plavební podmínky jsou lepší než v ČR a cíle lze v kritických úsecích dosáhnout jen soustředěním proudu v plavební dráze.

Závěrem se Ředitelství vodních cest ČR ohrazuje, že žádný z průzkumů vypracovaných pro ŘVC ČR neukazoval nesouhlas nejméně 2 milionů občanů České republiky s výstavbou jezu na Labi. Naopak prakticky každá vláda ČR ve svém programovém prohlášení měla podporu výstavby jezu pro zlepšení plavebních podmínek na Labi. Ředitelství vodních cest ČR i Ministerstvo dopravy o projektu s veřejností opakovaně diskutovalo. Na posledním setkání s veřejností v Děčíně za účasti ministra dopravy Dana Ťoka mezi několika sty účastníků zaznělo jen velmi málo stížností proti stavbě a naopak drtivá většina vybízela k výstavbě co nejdříve.

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb