Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • VIZUALIZACE PŘÍSTAVU HLUBOKÁ
  • PLAVEBNÍ KOMORA HLUBOKÁ NAD VLTAVOU

Aktuality

V sobotu 27.5.2017 v 11:00 bude slavnostně představen nový jeřáb pro zdvih plavidel hmotnosti až 10 tun, jediný svého druhu na Baťově kanále. Také bude pokřtěn unikátní člun HENDY pro vozíčkáře. Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici: Samostatný odborný referent oddělení přípravy Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici: Referent veřejných zakázek Více zde..

Tiskové zprávy

Přístaviště lodí v Praze u nábřeží Edvarda Beneše se převléklo do nového

19. 7. 2017

Praha, 19. července 2017 – Dnes bylo ministrem dopravy Ing. Danem Ťokem a ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomírem Fojtů slavnostně otevřeno modernizované přístaviště lodí na levém břehu Vltavy u nábřeží Edvarda Beneše v Praze. 480 m dlouhé molo moderního designu nyní umožnuje bezpečný nástup a výstup cestujících i do největších hotelových lodí. V nejbližších letech Vltavu čeká řada dalších investic, které významně zlepší podmínky pro moderní vodní dopravu v metropoli.

„Před devíti lety vzniklo na tomto místě přístaviště se záměrem, abychom měli v Praze místo pro odstavování prázdných osobních lodí. Dnes, po půlroční přestavbě, otevíráme moderní, komfortní a bezpečné stání, které vychází vstříc cestujícím i dopravcům a mění k lepšímu vodní dopravu v Praze,“ uvedl ministr dopravy Ing. Dan Ťok.

Ministerstvo dopravy považuje dopravní potenciál Vltavské vodní cesty za stále nedostatečně využitý a jsem rád, že v uplynulých dnech Evropská Komise schválila financování velkého projektu zvýšení jejích parametrů z nástroje CEF,“ uvedl ministr dopravy Ing. Dan Ťok. „Těším se, že se tak podaří část těžké kamionové dopravy dostat ze silnic na lodě. Příklady jiných metropolí Evropy ukazují, že to jde a i relativně pomalé lodě své místo v moderní logistice a dopravní obsluze měst mají,“ dodal.  

Dnes dokončovaná stavba během uplynulých 6 měsíců na 480 m plovoucího mola kompletně vyměnila povrchy, zábradlí a další technologii. Na základě designu navrženého atelierem ing. arch. Patrika Kotase molo umožňuje bezpečný pohyb cestujících i veřejnosti včetně bezbariérového přístupu od Čechova i Štefánikova mostu. Přistávají zde nejen velké hotelové lodě připlouvající do Prahy, ale také u dalších osobních lodí bude nově možný výstupu a nástup cestujících a částečně se odlehčí lodnímu provozu na přetížené protější náplavce Na Františku. Atraktivní pro řadu návštěvníků zejména vyššího věku je přímá návaznost lodí na autobusy stojící na nábřeží.

Novinkou jsou moderní kapacitní elektrické přípojky, kdy i největší osobní lodě mohou při stání ve městě vypnout své dieselagregáty a neobtěžovat hlukem a exhalacemi. Tento standard se postupně zavádí ve všech evropských přístavech. „Chtěl bych vyzdvihnout a poděkovat za dobrou spolupráci vedení hlavního města Prahy i Městské části Praha 7, z jehož popudu bude nově během dne přístavní molo přístupné široké veřejnosti,“ doplnil ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. „V neposlední řadě přinášíme novinky i rekreační plavbě, kdy návštěvníci města na malých lodích budou moci v centru bezpečně zastavit,“ dodal.

Stavbu realizovalo Sdružení firem Labská strojní a stavební společnost s.r.o. a Argo Automatizace s.r.o., náklady dosáhly 38 mil. Kč a byly financovány z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

V uplynulých dnech Evropská Komise schválila financování velkého projektu zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty z nástroje CEF, aby se lépe využil dopravní potenciál vodní dopravy a část těžké kamionové dopravy se dostala ze silnic na lodě. Příklady jiných metropolí Evropy ukazují, že je to možné a v moderní logistice a dopravní obsluze měst mají své místo i relativně pomalé lodě. 

Na konci tohoto roku je plánováno zahájení prvních stavebních prací na zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty. Projekt s celkovými náklady 1,66 mld. Kč bude dokončen v roce 2020. Od Mělníka do Prahy projde rekonstrukcí zdymadlo Hořín a dalších 10 více než 100 let starých mostů a plavební komora Praha Štvanice se dočká bezpečných čekacích stání pro lodě. „Důležitým přínosem pro nákladní dopravu do Prahy bude zvýšení ponorů ze současných 1,80 m na 2,20 m, kdy při stejných nákladech loď uveze o 30 % více nákladu,“ doplnil Ing. Lubomír Fojtů. „Návazně pak s městem Prahou a partnerskými organizacemi z Paříže a Bruselu pracujeme na konceptu, jak by mohla prakticky fungovat tzv. citylogistika vodní dopravou, která by v historickém jádru města snížila zatížení těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem,“ dodal.

Nedílnou součástí rozvoje vodní cesty bude i výstavba nové plavební komory Praha – Staré město, vytvářející souběžnou cestu podél přetížené současné plavební komory Praha – Smíchov. Pro stavbu proběhlo v březnu 2017 veřejné projednání posouzení vlivů na životní prostředí a kolem roku 2020 by mohlo Povodí Vltavy, státní podnik, zahájit výstavbu.

Ředitelství vodních cest ČR nezapomíná ani na přístavní infrastrukturu pro rekreační plavbu. Ve spolupráci s městy a obcemi se připravují projekty nových veřejných přístavišť. Komplikovaná je situace zejména v Praze, kde je poptávka po přístavištích vysoká, ale prostorové možnosti jsou omezené. „Věřím, že spolu s vedením města nalezneme koncepční řešení, jak pomocí kvalitních moderních veřejných přístavišť a přístavů podpoříme bezpečnou rekreaci na nádherné vodní cestě, jíž Vltava bezpochyby je,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. 

Novinky přístavu Petrov na Baťově kanále - nejen velký jeřáb pro zdvih lodí, ale také unikátní člun

25. 5. 2017

 

Petrov u Hodonína, 23. května 2017 – V sobotu 27. května představitelé Ředitelství vodních cest, Parlamentu České republiky, obce Petrov a Baťova kanálu o.p.s v přístavu Petrov uvedou do provozu unikátní stacionární jeřáb na vytahování až desetitunových plavidel na souš. Jedná se o jediné zařízení svého druhu na celém Baťově kanále. Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Mgr. Václav Krása poté pokřtí unikátní motorový člun Hendy vybavený nájezdovou plošinou, která umožní vjezd až dvou vozíčkářů na palubu. Další bariéra pro zdravotně postižené je tak překonána a celá rodina včetně těžce zdravotně postižených může užívat pohody na klidné vodě Baťova kanálu.

V sobotu 27. května 2017 v 11:00 hodin bude v přístavu Petrov veřejnosti slavnostně představen nový jeřáb pro vytahování plavidel z hladiny Baťova kanálu. Po jeho pokřtění se první loď naostro vynoří z vod a zamíří na souš. Následovat bude druhý adrenalinový zážitek - na první loď svého druhu v České republice přímo z přístavního mola najede vozíčkář a bude si užívat krás moravské vodní cesty.

 

Na akci je zvána široká veřejnost z okolí a těšíme se na návštěvu turistů trávících svůj volný čas na palubě lodí na Baťově kanále.

 

Již při stavbě přístavu Petrov v roce 2015 byl připraven mohutný železobetonový blok jako základ jeřábu pro zdvih plavidel. Jeho existenci dokládal pouze nenápadný vývod elektrických kabelů. Začátkem roku 2017 zde byla namontována 11 tun těžká ocelová konstrukce přístavního jeřábu. Na 12 m vysokém sloupu zakotveném řadou šroubů do základu se otáčí  rameno s jeřábovou kočkou, která unese až 10 tun těžkou loď a vytáhne ji z hladiny Baťova kanálu na břeh nebo naopak. Větší lodě, které není možné jednoduše spustit do vody z přívěsu automobilu na šikmé rampě, už nebudou odkázány na drahé a komplikované přistavení autojeřábů na hrázi kanálu, ale během několika minut se spolehlivě a bezpečně dostanou na vodu nebo naopak na souš. Baťův kanál tak jde opět ve šlépějích moderních evropských přístavů, kde jsou tyto jeřáby běžné, nicméně na Moravě doposud žádný nebyl.

 

Další letošní novinkou je motorový člun Hendy, který je přizpůsoben pro snadný vjezd a výjezd vozíčkářů do a z plavidla. Vozíčkář si také může sám plavidlo řídit. Tímto počinem se přístav dostal do mapy České asociace paraplegiků www.vozejkmap.cz. Rekreace na palubě lodi se tak stává bezpečně dostupnou i pro vozíčkáře. Dokážete si představit, jakou radost bude mít rodina s postiženým dítětem, když tak jako ostatní vyplují na hladinu Baťova kanálu?

 

Přístav Petrov byl vybudován v roce 2015 na Baťově kanále jako moderní rekreační přístav s kapacitou 47 plavidel a vytvořil tak zázemí pro provoz všech typů lodí, zejména místo pro krátkodobé i dlouhodobé stání plavidel a jejich servis. V přístavu se nachází půjčovny plavidel a kol i plovoucí kavárna. V přístavu se také nachází sjezdová rampa pro lodě, stojany pro načerpání čisté vody i odčerpání odpadní vody a u každého místa stání je stojan s elektrickým připojením. V blízké době se přístav dočká i čerpací stanice pohonných hmot.

Vltava do Českých Budějovic hlásí hotovo - poslední plavební komora Hněvkovice se otevřela lodím

20. 5. 2017

 

Hněvkovice, 20. května 2017 – Dnes byla ministrem dopravy Ing. Danem Ťokem a dalšími hosty slavnostně otevřena poslední nová plavební komora na jihočeské Vltavě, překonávající spád jezu Hněvkovice u Týna nad Vltavou. Dokončil se tak program výstavby 33 km vodní cesty z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic zahájený v roce 2008. Po šedesáti letech se České Budějovice a Hluboká nad Vltavou vrací na mapu říčních přístavů napojených na evropskou síť vodních cest. Vodní cestu budovalo Ředitelství vodních cest ČR jako státní investor při financování z prostředků Evropské Unie prostřednictvím Operačního programu Doprava a ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Posledních 5 km nové vodní cesty s plavební komorou na jezu Hněvkovice pocházejícím z roku 1919, spolu s před 5 lety dokončenou plavební komorou na přehradní hrázi Hněvkovice, umožňují nerušenou plavbu na 98 km vodní cesty od Českých Budějovic až po přehradní hráz Orlík. Menší lodě do hmotnosti 3,5 tuny a šířky 3 m mohou pomocí lodního výtahu a vleku překonat hráze Orlík i Slapy a dosáhnout tak po 190 km Prahy nebo po 239 km soutoku s Labem v Mělníku.

 

„Dovolte srovnání. Před dvaceti lety byl padesátikilometrový Baťův kanál na Moravě zarostlý vodní tok bez zájmu lidí o rekreaci. V současné době se na něm plaví asi 100 tisíc návštěvníků ročně a další tisíce lidí kolem něj jezdí na kole či vyráží na pěší túry. Teď i Vltava nabídne zájemcům možnost strávit podobnou, příjemnou, třeba i týdenní dovolenou v malebné krajině,“ uvedl ministr dopravy Ing. Dan Ťok. „Na třífázovou proměnu vltavské vodní cesty jsme využili evropské peníze z úspěšně čerpaného operačního programu Doprava I. Chtěl bych zdůraznit, že novou cestu projektovali čeští inženýři a postavili české firmy,“ dodal.  

 

Dnes dokončovaná stavba představuje novou plavební komoru na jezu Hněvkovice, jehož celá polovina byla vybourána a na jeho místě vznikla od roku 2014 nejen plavební komora, unikátně obtékaná z obou stran řekou, ale také pohyblivý klapkový jez a multifunkční rybí přechod. Koryto řeky do Týna nad Vltavou bylo v délce přibližně 3 km prohloubeno a dokončila se rovněž svislá zeď v dolní rejdě plavební komory na přehradě Hněvkovice. Spolu s plavební komorou na přehradě Hněvkovice dosáhly celkové náklady 470 mil. Kč.

 

„Za dvě miliardy korun tak během deseti let vznikla 4 zdymadla, 2 přístavy, 5 přístavišť a upravili jsme patnáct kilometrů koryta řeky. Plavba se tak vrací na řeku, která byla klíčovou vodní cestou pro České země již od časů císaře Karla IV,“ řekl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. „Posledním úkolem, který zatím stojí před námi, je dořešit lodní zdvihadla přes přehradní hráze Slapy a Orlík, aby i větší kajutové rekreační lodě mohly využívat opravdu celou vodní cestu,“ dodal.

 

Stavbu plavební komory na hněvkovickém jezu realizovala společnost Metrostav a.s. ve spolupráci se společností Zakládání staveb, a. s. „Pro Metrostav to byla jedinečná příležitost účastnit se tak významného projektu, který bude odkazem pro budoucí generace a zároveň zlomovým pro rekreační plavbu v jižních Čechách,“ říká Ing. Martin Stašek, oblastní ředitel pro Jihočeský kraj.

 

Remorkér BESKYDY pod vlajkou Ředitelství vodních cest ČR táhne první nákladní lodě

22. 11. 2016

Děčín, 22. listopadu 2016 – Dnes poprvé vyrazil unikátní vlečný zadokolesový remorkér BESKYDY provozovaný státem na svou první standardní plavbu mezi Děčínem a Ústím nad Labem, při níž přípřeží pomáhal proplout proti proudu sestavě remorkéru a dvou tlačných nákladních člunů jedoucích z Německa.

Sestava remorkéru a dvou tlačných nákladních člunů celkové délky 134 m naložená zbožím na ponor 130 cm by dnes do Ústí nad Labem pouze pomocí svého vrtulového pohonu bez přípřeže dorazila jen velmi obtížně. Zadokolesový remorkér BESKYDY svým jedinečným pohonem pomohl nákladní sestavě bezpečně proplout úžinami mělké plavební dráhy. Tento týden je objednáno uskutečnění ještě další přípřeže pro nákladní loď.

 

Ředitelství vodních cest ČR jako státní organizace provozuje od 11. listopadu 2016 vlečný remorkér BESKYDY, který je díky svému zadokolesovému pohonu schopen v období nízkých vodních stavů zajistit proplutí nákladním lodím v kritickém 40 km dlouhém úseku mezi Hřenskem a Ústím nad Labem, kde není splavnost upravena pomocí jezů. Stát s využitím financování z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury tak nejen zachránil v provozu tento v Evropě zcela unikátní remorkér, ale také zajistil pokračování služby přípřeže, jež pro její ztrátovost původní soukromý vlastník remorkéru dále neposkytoval.

Vlek remorkéru BESKYDY 22.11.2016

Více o remorkéru BESKYDY

V Bruselu se diskutovalo o stavbě Plavebního stupně Děčín

17. 6. 2016

Praha, 16. června 2016 – Ve středu 15. června se v Bruselu v sídle Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii odehrál workshop o problematice vnitrozemské vodní dopravy v ČR, věnovaný zejména záměru Plavebního stupně Děčín s důrazem na jeho vlivy na životní prostředí. Jednání uspořádalo Ministerstvo dopravy pod vedením státního tajemníka Tomáše Čočka, spolu se Stálým zastoupením ČR a Ředitelstvím vodních cest ČR. Kromě zástupců Evropské komise (DG MOVE, DG ENV a DG REGIO) se ho účastnil také koordinátor evropského koridoru Orient-East-Mediteranean Mathieu Grosch.

Dalšími účastníky jednání byl mimo jiné Stanislav Pfléger, člen hospodářského výboru PSP ČR či Emanuel Šíp, předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR. Na workshopu byl přiblížen význam vnitrozemské vodní dopravy pro Českou republiku, zejména role cenového regulátora na přepravním trhu, nezastupitelná role při přepravě nadrozměrných investičních celků a její environmentální šetrnost. Byla konkrétně pojmenována hlavní překážka pro rozvoj vodní dopravy v České republice – strategické úzké hrdlo na labské vodní cestě, coby součásti hlavní sítě TEN-T, v podobě nedořešeného úseku mezi zdymadlem Střekov a státní hranicí ČR/SRN. Výsledky analýzy celospolečenských výnosů a nákladů, zpracované v roce 2015 Vysokým učením technickým v Brně, jednoznačně prokazují ekonomickou smysluplnost dokončení a modernizace labsko-vltavské vodní cesty.

 

Michael Trnka ze společnosti Aquatis, a.s. podrobně představil všechny zvažované varianty řešení a zdůvodnil, proč nejsou alternativy v podobě pouhých regulačních úprav či tzv. by-passů reálným řešením nedostatečné splavnosti problematického úseku. Zdůraznil též, že nízkoponorové lodě již na Labi plují a ani v konstrukci lodí tedy nelze čekat zázračné řešení. Následně podrobně představil technické řešení záměru Plavební stupeň Děčín i jeho návaznost na plavební podmínky, které byly opakovaně přislíbeny ze strany Německa.

 

Pavel Obrdlík a Lenka Šikulová ze společnosti Ekopontis, s.r.o. přiblížili publiku vlivy záměru Plavební stupeň Děčín na životní prostředí. Ty se v doporučované variantě podařilo sice maximálně zmírnit, přesto však dojde na asi sedmikilometrovém úseku Labe ke snížení rychlosti proudu na podobné hodnoty, jaké lze v současném stavu identifikovat v Labi v tzv. Hřenských tůních. Tyto hluboké partie Labe vznikly u Hřenska přirozeně vlivem skalního prahu ve dně Labe v místech, kde Labe opouští Čechy. Snížení rychlosti proudu ve vzdutí Plavebního stupně Děčín způsobí na dotčeném úseku Labe snížení biodiverzity, které nelze efektivně zmírnit či eliminovat. Vzdutí a stavba záměru by také zasáhly oblast ústí Ploučnice a Jílovského potoka do Labe a porosty v Prostředním Žlebu. Dalším problematickým vlivem na životní prostředí je určité omezení migrační prostupnosti profilu Labe v místě záměru. Tento vliv je však dostatečně zmírněn pomocí tří rybích přechodů (hlavní pravobřežní v podobě přirozeného obtokového koryta se stabilním průtokem 10 m3/s, což je obdobné jako v řece Ploučnici), velmi účinných fish-friendly turbín a možností migrace suchozemských organismů po obou březích v bezprostřední vazbě na Labe.

Záměr by však měl i pozitivní vlivy na životní prostředí. Vedle rozsáhlých revitalizačních opatření v prostoru vzdutí i pod jezem jde zejména o snížení vlivů na veřejné zdraví díky přesunu části přeprav na k životnímu prostředí nejšetrnější vodní dopravu.

 

Aktuálně probíhá proces EIA záměru, který však komplikuje uzavření procesu vyhlašování evropsky významných lokalit (EVL) v ČR. Jakmile bude tato odborně komplikovaná záležitost dokončena, bude nezbytné aktualizovat tzv. hodnocení Natura 2000, aby mohl proces EIA zdárně doběhnout do konce. Ukončení procesu EIA předpokládáme v roce 2017.

 

Středeční jednání v Bruselu proběhlo v kultivovaném a věcném duchu a bylo diskutováno nad otázkami z publika. Jako klíčový faktor bylo identifikováno jednoznačné dokončení procesu vyhlašování EVL.

Plavební komora Velký Osek uzavřela dvacetiletý program rekonstrukcí

19. 5. 2016

Praha, 19. května 2016 – Rok 2016 na labské vodní cestě je výroční – před 110 lety začaly práce na splavňování Labe od Mělníka proti proudu do Pardubic. Také je to dvacet let, kdy byl zahájen program obnovy původních rozpadajících se zdí plavebních komor za nové, s povrchem ze železobetonových panelů. Dnes se tato etapa uzavírá dokončením poslední modernizace na plavební komoře Velký Osek. Investorem stavby bylo Ředitelství vodních cest a velká část prací probíhala za provozu, jen při dílčích omezeních časů proplavování.

„Labskou vodní cestu začali před stoletím naši předci budovat na tehdejší dobu velmi moderně, kdy i dnes odpovídá parametrům evropské třídy sítě TEN-T. Opotřebení plavebních komor ale nezadržitelně postupovalo a jsem rád, že dnes, po dokončení rekonstrukce poslední z nich, bude vodní cesta opět dlouhá léta schopná spolehlivého provozu,“ konstatoval ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „Stoletý plán pro plavbu na Labi ale do dnešního dne stále nebyl dokončen – chybí poslední plavební komora pro splavnost do Pardubic a samozřejmě zajištění stabilních podmínek v oblasti Děčína. Oba tyto projekty jsou klíčovými stavbami dopravní politiky a věřím, že se je nyní podaří v dohledné době dokončit,“ dodal.


Kvalitní vodní cesta nejsou jen spolehlivé plavební komory, ale také další parametry ovlivňující efektivní provoz vodní dopravy. Na Labi proti proudu od Mělníka se v posledních 10 letech odstranilo omezení podjezdné výšky pod mosty, kdy z původních pouhých 3,9 m maximální výšky nad hladinou je nyní 5,25 m, jako evropský standard. Od roku 2007 proběhla kompletní rekonstrukce železničního mostu v Nymburku, silničního mostu v Poděbradech a jako poslední rozsáhlá rekonstrukce železničního mostu v Kolíně. Tato stavba se budovala v letech 2009 až 2011 a při celkových nákladech 1,026 mld. Kč zahrnovala kromě nového mostu kompletní rekonstrukci železniční tratě na obou březích a části nádraží. Akce byla spolufinancována z EU prostřednictvím Operačního programu Doprava.


Vraťme se ale do Velkého Oseka. Drolící se zdi plavební komory ve Velkém Oseku, ke kterým se přidala i prasklina na nosné konstrukci původních horních vrat, ukázaly, že rekonstrukce je zcela nezbytná,“ dodal ředitel závodu Roudnice nad Labem s.p. Povodí Labe Jiří Feygl, jako provozovatel tohoto vodního díla.


Celkový program modernizace plavební komory ve Velkém Oseku byl oproti jiným plavebním komorám mimořádný. Zahrnoval zejména rozřezání a vybourání obou původních betonových zdí plavební komory a jejich náhrada novými železobetonovými. V komoře je nyní dostatek prvků na bezpečné vyvazování plavidel během proplavování. Rovněž se vyměnila horní ocelová poklopová vrata za nová, s moderní konstrukcí, včetně hydraulické technologie ovládání. Kompletně se také modernizovaly ovládací a řídicí systémy na nejnovější standardy ochrany životního prostředí a počítačového ovládání, včetně výměny souvisejícího technologického vybavení velínu, elektroinstalací, osvětlení, vystrojení, plata komory a zabezpečení prvky technickobezpečnostního dohledu. Postup výstavby byl rozdělen na dvě části, kdy vlastní rekonstrukce probíhala během plánovaných plavebních odstávek. První etapa obsahující stavební práce na pravobřežní části plavební komory byla realizována v období od 22.9.2014 do 18.12.2014. Druhá etapa následovala v téměř identických termínech o rok později, od 21.9.2015 do 14.12.2015.

 

Tato stavba si vyžádala náklady 98,7 mil. Kč hrazené z národních prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

 

„V rámci vodohospodářských staveb patří obecně stavby na vodních tocích mezi největší výzvy. A jedná-li se o příležitosti podílet se na výstavbě nebo opravách Labské vodní cesty, platí to dvojnásob. Jsou to vždy mimořádně komplexní a technicky náročné stavby. V případě modernizace Osecké plavební komory bych ale chtěl zdůraznit ještě jeden významný aspekt, a to byla realizace většiny stavebních prací pouze v rámci krátkodobých odstávek plavební komory při výlukách vodní cesty. To přinášelo mimořádné nároky na bezchybnost přípravy i samotné realizace. A to, že se vše nakonec úspěšně vydařilo, mne naplňuje pocitem hrdosti ze schopností našich zaměstnanců.“ řekl generální ředitel SMP CZ, a.s. Martin Doksanský.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po dvouletém snažení se otevře Petrov, největší a nejmodernější přístav na Baťově kanál

29. 4. 2016

PRAHA, 29. dubna 2016 – V neděli 1. května se za účasti Ředitelství vodních cest a starostky obce Petrov otevře nejnovější a nejmodernější přístav na Baťově kanále - Přístav Petrov. V letošním roce zažije přístav svou první ostrou sezónu. Návštěvníci se mohou těšit na nové motorové čluny, dvě lodě dovezené přímo z Nizozemí a také plovoucí učebnu, která byla na zakázku vyrobena přímo pro potřeby přístavu Petrov.

Stavební práce na přístavu začaly 1.10.2014, dokončeny byly 22.8.2015. Je to velkolepé dílo, které je největší investicí do Baťova kanálu od dob samotných Baťovců. Pro stavbu přístavního bazénu, který svými rozměry 100 x 45 m, bude poskytovat stání až pro 45 lodí, bylo potřeba odtěžit množství zeminy a přemístit celou původní hráz.

Přístav uvítá všechny návštěvníky, kteří putují na lodích po Baťově kanále. Kromě pohodlného kotvení, s připojením na elektřinu i vodu, je k dispozici infocentrum, kde se dozví vše o možnostech vyžití v obci i blízkém okolí.

V přístavu Petrov se návštěvníci také svezou na lodi, která několikrát obeplula svět. Jedná se totiž o původní záchrannou šalupu na nákladní lodi. Druhým skvostem bude loď, která je více než 100 let stará. Toto plavidlo se používalo v Rotterdamu v Nizozemí na květinových burzách. V Petrově bude sloužit jako plavidlo pro pravidelné plavby z Petrova do Strážnice, které budou návštěvníci moci využít o víkendech a v době prázdnin každý den.

1. května bude také otevřena naučná stezka v přístavu, která návštěvníkům představí faunu, flóru a historii Baťova kanálu, která se začala psát již ve 30. letech minulého století. Konkrétně v roce 1934 začaly práce na kanále pro potřeby dopravy uhlí z Lužic do Otrokovic. Naučná stezka také představí samotný Petrov, který je věhlasnou vinařskou obcí ve které návštěvníci naleznou tzv. Plže, celkem 80 vinných sklepů, které jsou postupně budovány už od 15. století do měkkého pískovce.


Plavební komora Brandýs nad Labem vstupuje po náročné rekonstrukci do nové sezóny

14. 4. 2016

Praha, 14. dubna 2016 – Dnes byla slavnostně uzavřena náročná dvouletá modernizace plavební komory Brandýs nad Labem. Hlavním úkolem bylo zajištění nestabilního podloží ohrožujícího bezpečnost stavby. Do nové plavební sezóny tak vstupuje 80 let starý objekt připraven zajišťovat spolehlivý plavební provoz velkých i malých lodí. Investorem stavby bylo Ředitelství vodních cest a velká část prací probíhala za provozu, jen při dílčích omezeních časů proplavování.

„Dosažení kvalitní splavnosti vodní cesty pro nákladní lodě i dynamicky narůstající rekreační plavbu v blízké budoucnosti neznamená jen postavit dlouho připravované strategické stavby například plavebního stupně Děčín, ale také mít spolehlivé plavební komory na Labi,“ konstatoval ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „Velkou pozornost nyní věnujeme také veřejné přístavní infrastruktuře pro osobní i rekreační lodě, která na Labi citelně chybí. Po letech projektování je na dohled zajištění veškerých potřebných povolení a věřím, že koncem letošního roku začneme budovat přístaviště v Nymburku, Čelákovicích i dalších městech. Dočká se v příštím roce samozřejmě i Brandýs nad Labem,“ dodal.

„Státní fond dopravní infrastruktury se kromě financování dálnic a železničních tratí věnuje i rozvoji infrastruktury vnitrozemských vodních cest,“ uvedl ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. „Tato stavba si vyžádala náklady 88 mil. Kč hrazené z národních prostředků,“ dodal.

Na plavební komoře v Brandýse nad Labem došlo v 90. letech k rekonstrukci povrchů zdi plavební komory poprvé pomocí technologie prefabrikovaných desek. Hlavní problém zde ale spočíval v založení komory na tekoucích píscích. Nestabilní podloží zapříčinilo rozlámání původní desky dna plavební komory a hrozilo tak její provalení, což se před 20 lety již částečně stalo.

Proto byl při nynější rekonstrukci obvod plavební komory zpevněn tryskovou injektáží, která pískové podloží proměnila v pevné sloupy. V roce 2015 v rámci podzimní odstávky provozu bylo celé staré dno vybouráno a vybetonováno nové, navíc pomocí ocelových kotev bylo dno upevněno několik metrů hluboko do skály. Celkovou rekonstrukcí prošla také plata plavební komory. Během zastavení provozu v roce 2014 došlo k provedení sanací obtokových kanálů, jimiž při plnění a prázdnění komory proudí voda, a byla provedena rekonstrukce levobřežní zdi. Kompletně se také modernizovaly ovládací a řídicí systémy na nejnovější standardy ochrany životního prostředí a počítačového ovládání.

 „Jsem rád, že se nám podařilo dokončit rekonstrukci plavební komory Brandýs nad Labem v požadovaném termínu a přeji si, aby toto unikátní technické dílo sloužilo svému účelu mnoho dalších let,“  doplnil generální ředitel firmy SMP CZ, a.s. Martin Doksanský, která stavbu zrealizovala.

Poříční policie se nyní během povodní soustředí hlavně na ochranu občanů

7. 4. 2016

Praha, 7. dubna 2016 – Dnes byla slavnostně otevřena nová úvaziště služebních lodí Policie ČR na Vltavě v Praze u Veslařského ostrova a na Labi v Nymburku, která umožní plnou akceschopnost policejních člunů i během povodní. Investorem stavby bylo Ředitelství vodních cest ČR.  

„Mezi priority investiční činnosti Ředitelství vodních cest ČR patří zajištění bezpečnosti plavebního provozu, která se neobejde bez účinné práce poříčních oddělení Policie ČR. K ní přispěla i tato unikátní stavba, jejíž náklady ve výši necelých 19 mil. Kč financoval Státní fond dopravní infrastruktury,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů.

 

 „Byla to naše dlouhodobá snaha a vize, která přináší výhody při povodňových stavech hlavně občanům a firmám žijícím a působícím v přímé blízkosti řek,“ seznamuje nás s důvody této stavby ppor. Radek Trojan, vedoucí Poříčního oddělení Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy. „Dosud jsme totiž v době, kdy jde doslova o minuty a hladina řeky nezadržitelně stoupá, zachraňovali a přemísťovali nejdříve plovoucí garáže služebních plavidel do ochranných přístavů tak, jak nám předepisuje povodňový plán. Chránili jsme v první řadě policejní mnohamilionovou techniku, která je potřebná v dalších fázích zvýšených průtoků řeky. Správným postupem je ale naopak pomáhat v těchto chvílích lidem a ochránit tak lidské životy a majetky v okolí řek. V této fázi není nikdy času nazbyt. Podmínkou tohoto řešení je ale zabezpečení techniky, a to jsme dosud, bohužel, bez přesunů zajistit nemohli,“ vysvětluje Radek Trojan a dodává, že „nová úvaziště tento problém odstranila“.

 

Konstrukce nových moderních ochranných stání je řešena tak, aby mola s plovoucími garážemi a plavidly přečkala na tomto místě i nejvyšší povodně, jako byla v roce 2002. Při změně výšky hladiny se plovoucí mola s garážemi výškově pohybují podél jedenáctimetrových daleb. Celou bezpečnost ještě garantuje jištění dvojicí ocelových řetězů do bloků na břehu. Stavbu vybudovala firma Labská strojní a stavební společnost s.r.o.

 

Během slavnostního otevření úvaziště policisté poříčního oddělení předvedli ukázku vzorového zásahu na vodě se záchranou tonoucího. K vidění byla rovněž unikátní technika policejních potápěčů, kteří jsou nasazováni do terénu za každého počasí na extrémní operace, na něž si nikdo jiný netroufá.

 

„Doufám, že nás situace z roku 2002 už nepotká, tehdy jsme byli svědky mimořádné události, na kterou vzpomínáme neradi. Ale ani v roce 2013 to nebylo jednoduché,“ vzpomíná na poslední velkou vodu Radek Trojan. „Pokud však taková situace znovu nastane, budeme na ni s novým ochranným stáním připraveni mnohem lépe a můžeme pomáhat a chránit dříve - v době, kdy je to nejvíce potřeba,“ dodává Radek Trojan.

 

Stavby v Praze a v Nymburce začaly během února 2015 výrobou kovových prvků v dílnách, následně byly prováděny zemní práce a prohrábky řeky pro zajištění bezpečných hloubek v prostoru pod jednotlivými moly v době, kdy je v řece naopak vody málo. Následně byly provedeny vrty do dna, do nichž se zapustily ocelové dalby. Následovalo ukotvení plovoucích mol, lávek a úvazných prostředků na konci roku 2015. 

 

Zveřejněna je nová dokumentace EIA na Plavební stupeň Děčín

11. 3. 2016

Praha, 11. března 2016 – Dnes Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo přepracovanou a doplněnou dokumentaci EIA na Plavební stupeň Děčín. Veřejnost i kompetentní úřady mají nyní možnost si dokumentaci prostudovat a uplatnit své připomínky.

„V dokumentaci široký tým expertů zohlednil veškeré připomínky Ministerstva životního prostředí, veřejnosti i SRN, které byly uplatněny vůči předchozí verzi dokumentace z ledna 2012, jež Ministerstvo životního prostředí vrátilo k dopracování,“ prohlásil ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „ŘVC ČR nyní chystá několik besed s veřejností, kde bude o této stavbě i jednotlivých aspektech řešených v dokumentaci EIA otevřeně diskutováno.  První akce se uskuteční 4. dubna v Děčíně pod patronátem ministra dopravy a primátorky města Děčín. Naváže se tak na úspěšně zahájený dialog konferencí Vodní doprava na Labi, která se uskutečnila 14.května 2015 za účasti ministrů dopravy i životního prostředí,“ dodal. Otevřenost předložené dokumentace EIA ze strany ŘVC ČR je umocněna zveřejněním podkladových studií, ze kterých Dokumentace EIA čerpá.

 

Hlavní novinky v této podobě dokumentace EIA jsou následující:

 

  • Technické řešení doporučované varianty bylo na základě českých i německých připomínek zdokonaleno v oblasti bezpečné poproudé migrace ryb osazením tzv. fish-friendly turbín s velmi nízkým rizikem poranění ryb při průchodu turbínou. Jedná se o nejmodernější typ turbín vyvinutý v Nizozemí.

 

  • Při zpracování nové dokumentace EIA byla věnována značná pozornost zejména prověření možné proveditelnosti tzv. bezjezových variant. Expertní posudek ČVUT ve výsledku doložil nevhodnost tohoto řešení a nezbytnost výstavby plavebního stupně.

 

  • Je zpracován manipulační řád, který jednoznačně definuje způsoby manipulace na vodním díle a výpočty doložil, že nedojde k ovlivnění území SRN ani ke zhoršení odtokových poměrů, což dokládá i nezávislý posudek výzkumné instituce VÚV TGM.

 

  • Dále bylo zpřesněno zdůvodnění veřejného zájmu na realizaci investiční akce a došlo k zohlednění všech relevantních připomínek z předchozího procesu EIA. Velký důraz je kladen na přehlednost biologických průzkumů a celkových závěrů, včetně jejich odůvodnění.

 

Plavební stupeň Děčín zajistí splavnost Labe do Děčína téměř po celý rok, kdy za stejných průtoků v řece bude možné lodě nakládat na ponor o přibližně 40 cm vyšší než nyní. Dosáhne se stejných parametrů, jako SRN přislíbilo zajistit na německém Labi. Díky polovičnímu spádu řeky tam není nutné stavět žádné jezy. Již nyní rozdíl ponorů v ČR a Německu představuje asi 30 cm ponoru. Zajištění trvalé splavnosti umožní, aby rejdaři poskytovali zákazníkům kontinuální a plánované přepravy a vyčlenili plavidla pro Labe bez rizika, že zůstanou na několik měsíců díky suchu uvězněny.

Na zbývajícím úseku mezi Děčínem a Ústím n.L., kde není jez, bude kombinací regulace hladiny, přípřeže a rozkládání nákladu zajištěno, že po 94 % dnů v roce očekávaný objem zboží dojede až do vnitrozemí.

 

Od dnešního dne je ve vestibulu Ministerstva dopravy v Praze přístupný nový interaktivní model Plavebního stupně Děčín, kde se moderní názornou formou může veřejnost seznámit s tímto projektem a jeho specifiky.

 

 

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb