Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Aktuality

Ředitelství vodních cest ČR v rámci zakázek na stavby infrastruktury vodních cest kompletně přechází na smlouvy mezinárodního standardu FIDIC. Ministerstvo dopravy nyní schválilo obchodní podmínky tzv. zelené knihy FIDIC pro menší stavby vodních cest. Navázalo tak na obchodní podmínky tzv. červené knihy FIDIC užívané Ředitelstvím vodních cest ČR pro velké stavby od počátku letošního roku, na jejichž základě se dnes již realizují dvě stavby modernizace Vltavské vodní cesty. Více zde..
Právě vychází nové číslo časopisu, které se mj. věnuje studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a zahájení prací na zvyšování parametrů Vltavské vodní cesty. Více zde..
V sobotu 17.11.2018 od 10:00 do 16:00 Vás zveme na den otevřených dveří v prostorách Ministerstva dopravy. U nás uvidíte modely vodních děl, již postavené stavby i ty plánované. Bohatý program ale připravuje i Ministerstvo dopravy a jeho další podřízené organizace. Více zde..

Tiskové zprávy

Ředitelství vodních cest ČR už všechny stavby realizuje jen s mezinárodním standardem smluv FIDIC

19. 12. 2018

Praha, 18. prosince 2018 – Ředitelství vodních cest ČR v rámci zakázek na stavby infrastruktury vodních cest kompletně přechází na smlouvy mezinárodního standardu FIDIC. Ministerstvo dopravy nyní schválilo obchodní podmínky tzv. zelené knihy FIDIC pro menší stavby vodních cest. Navázalo tak na obchodní podmínky tzv. červené knihy FIDIC užívané Ředitelstvím vodních cest ČR pro velké stavby od počátku letošního roku, na jejichž základě se dnes již realizují dvě stavby modernizace Vltavské vodní cesty.

Smluvní podmínky sestavené mezinárodní organizací FIDIC kvalitním a osvědčeným způsobem upravují vztah objednatele a dodavatele, aby společným zájmem byla kvalita výsledného díla. Od roku 2008 tyto obchodní podmínky úspěšně používá resort dopravy na stavbách silnic a dálnic, následně se přidaly i stavby na železnici.

Ředitelství vodních cest ČR nejprve na konci roku 2017 připravilo aplikaci obchodních podmínek tzv. červené knihy FIDIC na velké stavby infrastruktury vodních cest. Jsou tak nejen uplatněny principy měřeného kontraktu podle skutečného objemu provedených prací a nových moderních principů změn smluvních závazků zavedených zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ale také veškeré resortní metodiky zpracované Státním fondem dopravní infrastruktury a schválené Ministerstvem dopravy. 19. února 2018 tyto zvláštní obchodní podmínky schválilo ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest ČR jako státní investor je nasadilo na všechny zadávané velké zakázky.

„V současné době se v režimu smluv FIDIC již realizují dvě stavby v celkovém objemu 285 mil. Kč a další 3 smlouvy v objemu 1,4 mld. Kč jsou právě na základě dokončených zadávacích řízení uzavírány,“ uvedl ing. Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. „Jsem přesvědčen, že uplatnění osvědčených mezinárodních vzorů smluv povede ke kultivaci obchodních vztahů na stavbách a v roce 2021 se tak dočkáme moderní vltavské vodní cesty,“ dodal.

Pro menší stavby objemu do 50 mil. Kč jsou postupy podle červené knihy FIDIC příliš komplikované a proto obdobně jako u staveb pozemních komunikací Ředitelství vodních cest ČR připravilo aplikaci tzv. zelené knihy FIDIC pro menší stavby infrastruktury vodních cest. I zde se využilo vzoru pro stavby pozemních komunikací, který byl přizpůsoben specifikům staveb vodních cest.

„12. prosince 2018 Ministerstvo dopravy obchodní podmínky zelené knihy schválilo a v roce 2019 tak budeme při zadávání stavebních prací užívat jen moderní smlouvy FIDIC,“ upřesnil ing. Lubomír Fojtů. „Jako první se tak stane při obnově budov v přístavu Hamburk a při výstavbě nových přístavišť pro rekreační plavbu na Labi,“ dodal.

Na zdymadle Praha Štvanice začaly práce na modernizaci Vltavské vodní cesty do Prahy spolufinancova

12. 12. 2018

Praha, 12. prosince 2018 – Poklepáním na základový kámen dnes začala v centru Prahy u ostrova Štvanice modernizace tzv. rejd plavební komory, kdy zejména pomocí nové nábřežní zdi navazující na slavný Negrelliho viadukt budou mít lodě podstatně bezpečnější a pohodlnější zaplouvání do druhé nejvytíženější plavební komory v Praze. Jedná se o první vodocestný projekt spolufinancovaný Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy CEF v České republice, kdy společně s dalšími stavbami dojde ke zvýšení plavebních parametrů Vltavské vodní cesty do Prahy.

„Rok 2019 tak bude na Vltavě rokem, kdy se začne svými parametry Vltava vracet na mapu moderních evropských vodních cest, kam vždy patřila. Věřím, že se tak po dokončení prací  významně oživí nejen rekreační a osobní plavba, ale zejména nákladní vodní doprava opět najde své místo na dopravním trhu v centrální oblasti Čech,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

 Modernizaci rejd plavební komory Praha – Štvanice realizují dodavatelé Metrostav a.s. a EUROVIA CS, a. s. jako „Společnost pro PK Štvanice, Metrostav – Eurovia“ se stavebními náklady 132 mil. Kč včetně DPH a práce budou dokončeny do března 2020.

 „S ponorem zvýšeným ze současných 1,80 m na 2,20 m loď uveze při stejných nákladech o 30 % více nákladu. Těším se, že se tak podaří část těžké kamionové dopravy dostat ze silnic na lodě a snížit zatížení historických center měst těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem. Příklady jiných metropolí Evropy ukazují, že to jde a i relativně pomalé lodě své místo v moderní logistice a dopravní obsluze měst mají,“ uvedl ing. Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR jako investora projektu.

 Ředitelství vodních cest ČR jako investor s projektem zvýšení plavebních parametrů Vltavské vodní cesty do Prahy uspělo v roce 2017 u Evropské komise ve výzvě týkající se grantů na modernizaci hlavní transevropské dopravní sítě TEN-T, do níž je zařazena Vltava i Labe. Na rozdíl od většiny jiných programů EU je tento nástroj řízen přímo agenturou INEA Evropské Komise Generálního ředitelství pro mobilitu. Kromě modernizace rejd plavební komory Štvanice je druhou akcí zahrnutou do tohoto projektu stavba Úprava ohlaví plavební komory Hořín, kde začnou stavební práce na jaře příštího roku. Grant EU dosáhne 10,7 mil. EUR.

 „Jsme rádi, že můžeme být účastni tak mimořádného projektu a přispět ke zlepšení podmínek splavnosti na jedné z našich páteřních řek. Při modernizaci horní a dolní rejdy na ostrově Štvanice budeme stavební práce provádět s maximálním ohledem na životní prostředí, obyvatele a uživatele ostrova, jakož i provozovatele lodní dopravy,“ říká ing. Milan Veselský, ředitel šesté divize Metrostavu, která se specializuje na vodní díla.

 Plavební komora Praha – Štvanice je druhou nejvytíženější v České republice a v roce 2017 jí proplulo více než 10 tis lodí. „Jakmile se blížím k tomuto zdymadlu tvořícího reálnou bránu do Prahy, musím dávat velký pozor, protože plavební kanál je úzký a zastavit loď před komorou tam už nelze,“ uvedl Martin Myklín, kapitán největší kabinové lodě ELBE PRINCESS II plující pravidelně do Prahy. „Nové čekací stání a rozšířený vjezd tak plavbě do Prahy opravdu pomůže.“

 „Tato plavební komora je oříškem i pro malé rekreační lodě. Pokud se k plujete proti proudu a není ještě připravena, nezbývá vám nic jiného než kroužit na motoru uprostřed řeky, protože se nikde nevyvážete,“ dodal ing. Jiří Belinger z Asociace lodního průmyslu.

 V tzv. horní rejdě směrem do centra města bude vybudováno nové samostatné čekací stání pro malá plavidla celkové délky 40 m se 7 dalbami umožňující bezpečné vyčkávání rekreačních plavidel na proplavování mimo prostor pro velké osobní a nákladní lodě. U stávajících daleb pro velká plavidla dojde k prohloubení na hloubku 2,50 m, která umožní ponor lodí 2,20 m. V celé rejdě pak bude nové osvětlení a informační a komunikační zařízení.

 V dolní rejdě budou práce podstatně rozsáhlejší. Stávající úzký plavební kanál bez jakéhokoliv čekacího stání bude po proudu od Negrelliho železničního viaduktu rozšířen do levého břehu do ostrova Štvanice pomocí téměř 200 m dlouhé svislé štětové stěny. Nejen, že dojde k rozšíření manévrovacího prostoru v rejdě k bezpečnému zaplouvání do plavební komory, ale zejména vznikne samostatné čekací stání u stěny pro velké lodě délky až 137 m (maximální užitné délky na tomto úseku vodní cesty) a 20 m dlouhého stání pro rekreační lodě. Také zde bude instalováno osvětlení, světelná signalizace vjezdu do plavebního kanálu a informační systém.

 

Projekt zvýšení parametrů Vltavy z Mělníka do Prahy včetně rekonstrukce 10 mostů a prohloubení koryta na ponor 2,20 m s celkovými náklady kolem 2 mld. Kč bude dokončen v roce 2021 a kromě EU bude financován Státním fondem dopravní infrastruktury.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy

Opravdu vodní dopravu (ne)potřebujeme? Německá železnice českým exportérům hlásí přeplněno…

15. 6. 2018

Praha, 15. června 2018 – Od čtvrtka 14. června z důvodu přeplnění kapacit německá železnice na hlavním hraničním přechodu Bad Schandau nepřijímá z České republiky žádné nákladní vozy a zboží českých exportérů tak musí čekat. Pokud by byl postaven Plavební stupeň Děčín, lodě by zboží do Hamburku dovezly stejně rychle.

Od čtvrtka 14. června z důvodu přeplnění kapacit německá železnice na hlavním hraničním přechodu Bad Schandau na trati podél Labe nepřijímá z České republiky žádné nákladní vozy a v nejlepším případě vyrazí na cestu v pondělí. Jedná se tak o prakticky jedinou cestu pro nákladní vlaky z České republiky a zboží exportérů tak musí čekat.

Pokud by se náklad ve čtvrtek naložil na loď, tak v úterý už je v Hamburku. Vlakem to nyní není rychlejší, protože první vagóny vyrazí v pondělí a dříve než v úterý do cíle nedorazí. Lodě ale neplují, neboť je sucho. Když by stál Plavební stupeň Děčín, tak by byl při dnešním průtoku v Labi povolen ponor 1,40 m a lodě například s kontejnery by bezpečně pluly.

Tento příklad ilustruje, že při přetížené železniční síti na západ od našich hranic doprava zboží vodní dopravou není pomalejší a dokonce může nabídnout větší spolehlivost, pokud by byly dosaženy plavební podmínky, jak je už řadu let plánováno Plavebním stupněm Děčín.

Marian Páleník zpochybňuje vládní dopravní politiku i názory ekologického sdružení Arnika

14. 6. 2018

Praha, 14. června 2018 – Ředitelství vodních cest ČR se ohrazuje proti zavádějícím tvrzením Mariana Páleníka o budoucnosti rozvoje vodních cest. Rozhovor publikovaný 10. června 2018 v Děčínském Deníku obsahoval řadu zavádějících tvrzení, které musí uvést na pravou míru.

Marian Páleník ze společnosti Přátelé přírody v rozhovoru předně polemizuje, zda je Labe splavné či nikoliv. Jak statistiky dokládají, za posledních 10 let se délka zastavení plavby každým rokem pohybuje mezi 47 a 171 dny a po téměř polovinu dnů je plavba pod hranicí rentability, tedy s ponorem menším než 1,40 m. Výjimkou byly jen roky 2010 a 2013, kdy bylo vody více. Musíme připomenout, že mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem nemohou během letních měsíců plout ani nízkoponorové osobní lodě. Za těchto okolností žádný proveditelný zázračný recept na zlepšení plavebních podmínek bez výstavby jezu neexistuje. Několik bezjezových variant podrobně posuzovali experti z ČVUT se shodným závěrem, kdy jejich realizaci pro řadu kritických rizik a negativních dopadů na plavební podmínky i životní prostředí nedoporučili. Ani rozdělení koryta na plavební a přírodní, by v podmínkách Labe protékajícího městem Děčínem v hlubokém údolí při více než dvojnásobném spádu než v Německu, nefungovalo. Tuto skutečnost rovněž v roce 2017 potvrdil proces posouzení vlivů koncepce vodní dopravy na životní prostředí SEA.

Navržené řešení plavebního stupně Děčín bylo několikrát ekologicky optimalizováno a lépe začleněnou stavbu zdymadla Evropa za posledních 20 let neviděla.

Ředitelství vodních cest ČR zásadně odmítá, že by byla zamlčována výstavba více než jednoho jezu v Děčíně. Splavnost navazujícího úsek po Ústí nad Labem - Střekov bude řešena organizačními a technickými opatřeními bez dalšího jezu. V případě Přelouče se žádný nový jez budovat nebude, ale plavba využije stávajícího jezu z 20. let 20. století a krátký nesplavný úsek se překoná plavebním kanálem.

Také je zcela nepravdivé tvrzení o vysokých nákladech v řádu desítek miliard korun. Náklady na Plavební stupeň Děčín jsou odhadovány na 5 miliard korun, splavnění do Pardubic by nemělo překročit 4 miliardy. Další 2 miliardy korun na Plavebním stupni Děčín bude stát vodní elektrárna dodávající elektřinu pro všechny domácnosti v Děčíně, nicméně tyto náklady se brzy vrátí zpět.

Německo v loňském roce schválilo klíčový dokument Společný koncept Labe, kde plavební podmínky zlepšené na srovnatelnou úroveň jako je navrhována v ČR tvoří klíčovou část. Žádné jezy přitom stavět nemusí, protože plavební podmínky jsou lepší než v ČR a cíle lze v kritických úsecích dosáhnout jen soustředěním proudu v plavební dráze.

Závěrem se Ředitelství vodních cest ČR ohrazuje, že žádný z průzkumů vypracovaných pro ŘVC ČR neukazoval nesouhlas nejméně 2 milionů občanů České republiky s výstavbou jezu na Labi. Naopak prakticky každá vláda ČR ve svém programovém prohlášení měla podporu výstavby jezu pro zlepšení plavebních podmínek na Labi. Ředitelství vodních cest ČR i Ministerstvo dopravy o projektu s veřejností opakovaně diskutovalo. Na posledním setkání s veřejností v Děčíně za účasti ministra dopravy Dana Ťoka mezi několika sty účastníků zaznělo jen velmi málo stížností proti stavbě a naopak drtivá většina vybízela k výstavbě co nejdříve.

 

 

ŘVC ČR představilo první návštěvní den unikátního historického remorkéru BESKYDY

31. 5. 2018

Děčín, 31. května 2018 – Ředitelství vodních cest ČR představilo první návštěvní den pro veřejnost na zadokolesovém vlečném remorkéru BESKYDY, jako technickou památku a jediný remorkér svého druhu v aktivní službě ve střední Evropě, který se uskuteční v sobotu 2. června 2018 v Děčíně. Prohlídky lodě jsou pořádány ve spolupráci s Oblastním muzeem v Děčíně

Představení plavidla široké veřejnosti proběhne v sobotu 2. června 2018 v Děčíně, kdy v době od 14. do 18. hodin bude přistaveno v prostoru městského přístaviště pod děčínským zámkem. Zpřístupnění lodě je zajištěno ve spolupráci s Oblastním muzeem v Děčíně, jež organizuje na plavidle prezentační program, který bude doplňovat stálou expozici děčínského muzea věnované historii plavby. Další návštěvní den je plánován na 23. června 2018 a bude se opakovat několikrát během plavební sezóny.

V České republice jde o mimořádnou událost, neboť remorkér Beskydy je první plavidlo nákladní plavby, které je pro budoucnost zachráněno jako technické památka. A to ve stavu vhodném k prezentování veřejnosti. Bohužel v Čechách byla většina starých plavidel sešrotována nebo radikálně přestavěna. Novinkou je také zpřístupnění lodě, která je v aktivním provozu. Vše na ní stále funguje a není jen odstaveným neživým exponátem.

Konstrukce zadokolesového remorkéru Beskydy ideově vychází z projektu Ing. Neudörfla, vedoucího odboru na Ministerstvu veřejných prací, který organizoval koncepci rozvoje lodní dopravy za první republiky. Po roce 1918 tehdy mladá republika získala několik set starších plavidel pro provoz na Dunaji, Odře a Labi, kde vznikly české plavební společnosti.

Už od počátku bylo jasné, že starší plavidla bude třeba nahrazovat modernějšími typy lodí. Československý stát inicioval a financoval rozsáhlý modernizační program lodního parku, který v tehdejší Evropě neměl obdobu. Tarifní politika železnic okolních zemí omezovala dopravní možnosti země, proto byla lodní doprava chápána jako cesta malého vnitrozemského státu k trhům ve světě.

Stát ve spolupráci s předními českými strojírnami ČKD a ŠKODA Plzeň zajistil stavbu nových zadokolesových a bočnokolesových motorových remorkérů, motorových nákladních lodí  a člunů, jejichž konstrukce ve své době patřily mezi nejmodernější ve střední Evropě.

Projekt zadokolesového remorkéru vznikl přímo na ministerstvu veřejných prací.  Nejstarší technická dokumentace nese přímo podpis Ing. Neudörfla, který jako konstruktér navrhl unikátní technickou konstrukci, nemající na německém Labi obdobu. Využití kolesového pohonu na zádi lodi vychází ze snahy postavit velký remorkér s co nejnižším ponorem, který by současně mohl proplovat různě velkými plavebními komorami.

V letech 1931-1939 byl postaveny čtyři zadokolesové remorkéry Tábor, Blaník, Vltava a Morava. V poválečné sérii v letech 1953-1959 Šumava, Tatry, Beskydy, Jeseníky, Slapy, Orlík, Lipno a Kamýk. 

Na Labi s omezenými plavebními podmínkami tato plavidla úspěšně sloužila až do 90. let. Poslední plavidlo tohoto typu - zadokolesový remorkér Beskydy, je v provozu na plavebně nejnáročnějším úseku českého Labe v okolí Děčína. Od listopadu 2016 je ve vlastnictví státu pod správou Ředitelství vodních cest ČR. Loď poskytuje veřejnou službu přípřeže nákladním i osobním lodím na Labi v době omezených plavebních podmínek.

Plavební komora Hněvkovice je Vodohospodářskou stavbou roku 2017

27. 3. 2018

Praha, 27. března 2018 – Nové plavební komoře u jezu Hněvkovice na Vltavě byl udělen titul Vodohospodářská stavba roku 2017 v kategorii staveb pro vzdouvání a úpravu vodních poměrů nad 50 milionů Kč. Plavební komora byla slavnostně zprovozněna 20. května 2017 ministrem dopravy Ing. Danem Ťokem a otevřela se tak vodní cesta od Prahy před nádrže Slapy a Orlík až do Českých Budějovic. Vodní cestu budovalo Ředitelství vodních cest ČR jako státní investor při financování z prostředků Evropské Unie prostřednictvím Operačního programu Doprava a ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Poděkování za ocenění náleží zejména celému týmu vodohospodářů, projektantů a stavařů, kteří věnovali své úsilí, aby poslední plavební komora na Vltavě nad Prahou se změnila z říše snů do reality. Po šedesáti letech se plavba vrátila na Vltavu a naplnilo se očekávání několika generací, aby lodě doplouvaly do Českých Budějovic po kvalitně splavné vodní cestě. Nynější hospodářský význam vodní cesty je v rekreaci, která se stává stále populárnější a tisíce Čechů našly zalíbení v dovolené na palubě lodi nejen v zahraničí, ale také doma,“ řekl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. „Věřím, že letošní sezóna bude úspěšná a novou plavební komorou se proplaví mnoho lodí,“ dodal.

Plavební komora na jezu Hněvkovice byla dokončena jako poslední ze série 4 nových plavebních komor, jejichž výstavba začala v roce 2008. Umožňuje nyní nerušenou plavbu na 98 km vodní cesty od Českých Budějovic až po přehradní hráz Orlík. Menší lodě do hmotnosti 3,5 tuny a šířky 3 m mohou pomocí lodního výtahu a vleku překonat hráze Orlík i Slapy a dosáhnout tak po 190 km Prahy nebo po 239 km soutoku s Labem v Mělníku.

Vodohospodářská stavba roku 2017

Zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty do Prahy bude spolufinancovat EU

16. 11. 2017

Praha, 16. listopadu 2017 – Financování strategického projektu zvýšení plavebních parametrů Vltavské vodní cesty do Prahy z prostředků Evropské Unie je realitou - Ředitelství vodních cest ČR podepsalo s agenturou INEA Evropské komise grantovou dohodu na dotaci ve výši 10,7 mil. EUR z programu CEF. Počátkem roku 2018 bude po dokončení zadávacích řízení na zhotovitele zahájena realizace prvních staveb.

Evropská Unie prostřednictvím programu CEF orientovaného na financování projektů rozvoje infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T se podílí ve výši 85 % na nákladech dvou hlavních částí projektu zvýšení parametrů Vltavy. Jedná se o úpravu plavební komory Hořín umožňující bezpečné proplouvání vyšších lodí a plavební komoru Praha-Štvanice, která se dočká bezpečných čekacích stání pro lodě. Náklady na tuto část dosahují 339 mil. Kč.

Ruku v ruce bude v rámci další části projektu deset mostů na plavebních kanálech Vraňany – Hořín u Mělníka a Trója – Podbaba v Praze zvýšeno na podjezdnou výšku 7 m a z Mělníka do Prahy – Radotína bude prohloubena plavební dráha. I na těchto stavbách budou v roce 2018 zahájeny práce a vyřeší se zároveň závadný stav více než 100 let starých mostů, na nichž je nyní značně omezena silniční doprava.

Projekt s celkovými náklady 1,66 mld. Kč bude dokončen v roce 2020 a kromě EU bude financován Státním fondem dopravní infrastruktury.

„Důležitým přínosem pro nákladní dopravu do Prahy bude zvýšení ponorů ze současných 1,80 m na 2,20 m, kdy při stejných nákladech loď uveze o 30 % více nákladu,“ uvedl Ing. Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR jako investora projektu. „Těším se, že se tak podaří část těžké kamionové dopravy dostat ze silnic na lodě a snížit zatížení historických center měst těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem. Příklady jiných metropolí Evropy ukazují, že to jde a i relativně pomalé lodě své místo v moderní logistice a dopravní obsluze měst mají.“ dodal.

Spolufinancováno CEF

Za tuto publikaci odpovídá pouze její autor. Evropská unie nenese odpovědnost za jakékoli využití informací v ní obsažených.

Přístaviště lodí v Praze u nábřeží Edvarda Beneše se převléklo do nového

19. 7. 2017

Praha, 19. července 2017 – Dnes bylo ministrem dopravy Ing. Danem Ťokem a ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomírem Fojtů slavnostně otevřeno modernizované přístaviště lodí na levém břehu Vltavy u nábřeží Edvarda Beneše v Praze. 480 m dlouhé molo moderního designu nyní umožnuje bezpečný nástup a výstup cestujících i do největších hotelových lodí. V nejbližších letech Vltavu čeká řada dalších investic, které významně zlepší podmínky pro moderní vodní dopravu v metropoli.

„Před devíti lety vzniklo na tomto místě přístaviště se záměrem, abychom měli v Praze místo pro odstavování prázdných osobních lodí. Dnes, po půlroční přestavbě, otevíráme moderní, komfortní a bezpečné stání, které vychází vstříc cestujícím i dopravcům a mění k lepšímu vodní dopravu v Praze,“ uvedl ministr dopravy Ing. Dan Ťok.

Ministerstvo dopravy považuje dopravní potenciál Vltavské vodní cesty za stále nedostatečně využitý a jsem rád, že v uplynulých dnech Evropská Komise schválila financování velkého projektu zvýšení jejích parametrů z nástroje CEF,“ uvedl ministr dopravy Ing. Dan Ťok. „Těším se, že se tak podaří část těžké kamionové dopravy dostat ze silnic na lodě. Příklady jiných metropolí Evropy ukazují, že to jde a i relativně pomalé lodě své místo v moderní logistice a dopravní obsluze měst mají,“ dodal.  

Dnes dokončovaná stavba během uplynulých 6 měsíců na 480 m plovoucího mola kompletně vyměnila povrchy, zábradlí a další technologii. Na základě designu navrženého atelierem ing. arch. Patrika Kotase molo umožňuje bezpečný pohyb cestujících i veřejnosti včetně bezbariérového přístupu od Čechova i Štefánikova mostu. Přistávají zde nejen velké hotelové lodě připlouvající do Prahy, ale také u dalších osobních lodí bude nově možný výstupu a nástup cestujících a částečně se odlehčí lodnímu provozu na přetížené protější náplavce Na Františku. Atraktivní pro řadu návštěvníků zejména vyššího věku je přímá návaznost lodí na autobusy stojící na nábřeží.

Novinkou jsou moderní kapacitní elektrické přípojky, kdy i největší osobní lodě mohou při stání ve městě vypnout své dieselagregáty a neobtěžovat hlukem a exhalacemi. Tento standard se postupně zavádí ve všech evropských přístavech. „Chtěl bych vyzdvihnout a poděkovat za dobrou spolupráci vedení hlavního města Prahy i Městské části Praha 7, z jehož popudu bude nově během dne přístavní molo přístupné široké veřejnosti,“ doplnil ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. „V neposlední řadě přinášíme novinky i rekreační plavbě, kdy návštěvníci města na malých lodích budou moci v centru bezpečně zastavit,“ dodal.

Stavbu realizovalo Sdružení firem Labská strojní a stavební společnost s.r.o. a Argo Automatizace s.r.o., náklady dosáhly 38 mil. Kč a byly financovány z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

V uplynulých dnech Evropská Komise schválila financování velkého projektu zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty z nástroje CEF, aby se lépe využil dopravní potenciál vodní dopravy a část těžké kamionové dopravy se dostala ze silnic na lodě. Příklady jiných metropolí Evropy ukazují, že je to možné a v moderní logistice a dopravní obsluze měst mají své místo i relativně pomalé lodě. 

Na konci tohoto roku je plánováno zahájení prvních stavebních prací na zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty. Projekt s celkovými náklady 1,66 mld. Kč bude dokončen v roce 2020. Od Mělníka do Prahy projde rekonstrukcí zdymadlo Hořín a dalších 10 více než 100 let starých mostů a plavební komora Praha Štvanice se dočká bezpečných čekacích stání pro lodě. „Důležitým přínosem pro nákladní dopravu do Prahy bude zvýšení ponorů ze současných 1,80 m na 2,20 m, kdy při stejných nákladech loď uveze o 30 % více nákladu,“ doplnil Ing. Lubomír Fojtů. „Návazně pak s městem Prahou a partnerskými organizacemi z Paříže a Bruselu pracujeme na konceptu, jak by mohla prakticky fungovat tzv. citylogistika vodní dopravou, která by v historickém jádru města snížila zatížení těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem,“ dodal.

Nedílnou součástí rozvoje vodní cesty bude i výstavba nové plavební komory Praha – Staré město, vytvářející souběžnou cestu podél přetížené současné plavební komory Praha – Smíchov. Pro stavbu proběhlo v březnu 2017 veřejné projednání posouzení vlivů na životní prostředí a kolem roku 2020 by mohlo Povodí Vltavy, státní podnik, zahájit výstavbu.

Ředitelství vodních cest ČR nezapomíná ani na přístavní infrastrukturu pro rekreační plavbu. Ve spolupráci s městy a obcemi se připravují projekty nových veřejných přístavišť. Komplikovaná je situace zejména v Praze, kde je poptávka po přístavištích vysoká, ale prostorové možnosti jsou omezené. „Věřím, že spolu s vedením města nalezneme koncepční řešení, jak pomocí kvalitních moderních veřejných přístavišť a přístavů podpoříme bezpečnou rekreaci na nádherné vodní cestě, jíž Vltava bezpochyby je,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. 

Novinky přístavu Petrov na Baťově kanále - nejen velký jeřáb pro zdvih lodí, ale také unikátní člun

25. 5. 2017

 

Petrov u Hodonína, 23. května 2017 – V sobotu 27. května představitelé Ředitelství vodních cest, Parlamentu České republiky, obce Petrov a Baťova kanálu o.p.s v přístavu Petrov uvedou do provozu unikátní stacionární jeřáb na vytahování až desetitunových plavidel na souš. Jedná se o jediné zařízení svého druhu na celém Baťově kanále. Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Mgr. Václav Krása poté pokřtí unikátní motorový člun Hendy vybavený nájezdovou plošinou, která umožní vjezd až dvou vozíčkářů na palubu. Další bariéra pro zdravotně postižené je tak překonána a celá rodina včetně těžce zdravotně postižených může užívat pohody na klidné vodě Baťova kanálu.

V sobotu 27. května 2017 v 11:00 hodin bude v přístavu Petrov veřejnosti slavnostně představen nový jeřáb pro vytahování plavidel z hladiny Baťova kanálu. Po jeho pokřtění se první loď naostro vynoří z vod a zamíří na souš. Následovat bude druhý adrenalinový zážitek - na první loď svého druhu v České republice přímo z přístavního mola najede vozíčkář a bude si užívat krás moravské vodní cesty.

 

Na akci je zvána široká veřejnost z okolí a těšíme se na návštěvu turistů trávících svůj volný čas na palubě lodí na Baťově kanále.

 

Již při stavbě přístavu Petrov v roce 2015 byl připraven mohutný železobetonový blok jako základ jeřábu pro zdvih plavidel. Jeho existenci dokládal pouze nenápadný vývod elektrických kabelů. Začátkem roku 2017 zde byla namontována 11 tun těžká ocelová konstrukce přístavního jeřábu. Na 12 m vysokém sloupu zakotveném řadou šroubů do základu se otáčí  rameno s jeřábovou kočkou, která unese až 10 tun těžkou loď a vytáhne ji z hladiny Baťova kanálu na břeh nebo naopak. Větší lodě, které není možné jednoduše spustit do vody z přívěsu automobilu na šikmé rampě, už nebudou odkázány na drahé a komplikované přistavení autojeřábů na hrázi kanálu, ale během několika minut se spolehlivě a bezpečně dostanou na vodu nebo naopak na souš. Baťův kanál tak jde opět ve šlépějích moderních evropských přístavů, kde jsou tyto jeřáby běžné, nicméně na Moravě doposud žádný nebyl.

 

Další letošní novinkou je motorový člun Hendy, který je přizpůsoben pro snadný vjezd a výjezd vozíčkářů do a z plavidla. Vozíčkář si také může sám plavidlo řídit. Tímto počinem se přístav dostal do mapy České asociace paraplegiků www.vozejkmap.cz. Rekreace na palubě lodi se tak stává bezpečně dostupnou i pro vozíčkáře. Dokážete si představit, jakou radost bude mít rodina s postiženým dítětem, když tak jako ostatní vyplují na hladinu Baťova kanálu?

 

Přístav Petrov byl vybudován v roce 2015 na Baťově kanále jako moderní rekreační přístav s kapacitou 47 plavidel a vytvořil tak zázemí pro provoz všech typů lodí, zejména místo pro krátkodobé i dlouhodobé stání plavidel a jejich servis. V přístavu se nachází půjčovny plavidel a kol i plovoucí kavárna. V přístavu se také nachází sjezdová rampa pro lodě, stojany pro načerpání čisté vody i odčerpání odpadní vody a u každého místa stání je stojan s elektrickým připojením. V blízké době se přístav dočká i čerpací stanice pohonných hmot.

Vltava do Českých Budějovic hlásí hotovo - poslední plavební komora Hněvkovice se otevřela lodím

20. 5. 2017

 

Hněvkovice, 20. května 2017 – Dnes byla ministrem dopravy Ing. Danem Ťokem a dalšími hosty slavnostně otevřena poslední nová plavební komora na jihočeské Vltavě, překonávající spád jezu Hněvkovice u Týna nad Vltavou. Dokončil se tak program výstavby 33 km vodní cesty z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic zahájený v roce 2008. Po šedesáti letech se České Budějovice a Hluboká nad Vltavou vrací na mapu říčních přístavů napojených na evropskou síť vodních cest. Vodní cestu budovalo Ředitelství vodních cest ČR jako státní investor při financování z prostředků Evropské Unie prostřednictvím Operačního programu Doprava a ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Posledních 5 km nové vodní cesty s plavební komorou na jezu Hněvkovice pocházejícím z roku 1919, spolu s před 5 lety dokončenou plavební komorou na přehradní hrázi Hněvkovice, umožňují nerušenou plavbu na 98 km vodní cesty od Českých Budějovic až po přehradní hráz Orlík. Menší lodě do hmotnosti 3,5 tuny a šířky 3 m mohou pomocí lodního výtahu a vleku překonat hráze Orlík i Slapy a dosáhnout tak po 190 km Prahy nebo po 239 km soutoku s Labem v Mělníku.

 

„Dovolte srovnání. Před dvaceti lety byl padesátikilometrový Baťův kanál na Moravě zarostlý vodní tok bez zájmu lidí o rekreaci. V současné době se na něm plaví asi 100 tisíc návštěvníků ročně a další tisíce lidí kolem něj jezdí na kole či vyráží na pěší túry. Teď i Vltava nabídne zájemcům možnost strávit podobnou, příjemnou, třeba i týdenní dovolenou v malebné krajině,“ uvedl ministr dopravy Ing. Dan Ťok. „Na třífázovou proměnu vltavské vodní cesty jsme využili evropské peníze z úspěšně čerpaného operačního programu Doprava I. Chtěl bych zdůraznit, že novou cestu projektovali čeští inženýři a postavili české firmy,“ dodal.  

 

Dnes dokončovaná stavba představuje novou plavební komoru na jezu Hněvkovice, jehož celá polovina byla vybourána a na jeho místě vznikla od roku 2014 nejen plavební komora, unikátně obtékaná z obou stran řekou, ale také pohyblivý klapkový jez a multifunkční rybí přechod. Koryto řeky do Týna nad Vltavou bylo v délce přibližně 3 km prohloubeno a dokončila se rovněž svislá zeď v dolní rejdě plavební komory na přehradě Hněvkovice. Spolu s plavební komorou na přehradě Hněvkovice dosáhly celkové náklady 470 mil. Kč.

 

„Za dvě miliardy korun tak během deseti let vznikla 4 zdymadla, 2 přístavy, 5 přístavišť a upravili jsme patnáct kilometrů koryta řeky. Plavba se tak vrací na řeku, která byla klíčovou vodní cestou pro České země již od časů císaře Karla IV,“ řekl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. „Posledním úkolem, který zatím stojí před námi, je dořešit lodní zdvihadla přes přehradní hráze Slapy a Orlík, aby i větší kajutové rekreační lodě mohly využívat opravdu celou vodní cestu,“ dodal.

 

Stavbu plavební komory na hněvkovickém jezu realizovala společnost Metrostav a.s. ve spolupráci se společností Zakládání staveb, a. s. „Pro Metrostav to byla jedinečná příležitost účastnit se tak významného projektu, který bude odkazem pro budoucí generace a zároveň zlomovým pro rekreační plavbu v jižních Čechách,“ říká Ing. Martin Stašek, oblastní ředitel pro Jihočeský kraj.

 

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb