Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • VIZUALIZACE PŘÍSTAVU HLUBOKÁ
  • PLAVEBNÍ KOMORA HLUBOKÁ NAD VLTAVOU

Aktuality

Ředitelství vodních cest ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici: Administrativní pracovník projektu RIS COMEX – projektový koordinátor a projektový manažer věcných aktivit Více zde..
Kapacita přístavu pro celosezónní stání je pro rok 2017 naplněna a další požadavky již ŘVC nepřijímá. Možné je nyní pouze krátkodobé stání návštěvníků po jeden nebo více dnů. Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici: Administrativní pracovník pro zpracování projektů EU a SFDI Více zde..

Tiskové zprávy

Remorkér BESKYDY pod vlajkou Ředitelství vodních cest ČR táhne první nákladní lodě

22. 11. 2016

Děčín, 22. listopadu 2016 – Dnes poprvé vyrazil unikátní vlečný zadokolesový remorkér BESKYDY provozovaný státem na svou první standardní plavbu mezi Děčínem a Ústím nad Labem, při níž přípřeží pomáhal proplout proti proudu sestavě remorkéru a dvou tlačných nákladních člunů jedoucích z Německa.

Sestava remorkéru a dvou tlačných nákladních člunů celkové délky 134 m naložená zbožím na ponor 130 cm by dnes do Ústí nad Labem pouze pomocí svého vrtulového pohonu bez přípřeže dorazila jen velmi obtížně. Zadokolesový remorkér BESKYDY svým jedinečným pohonem pomohl nákladní sestavě bezpečně proplout úžinami mělké plavební dráhy. Tento týden je objednáno uskutečnění ještě další přípřeže pro nákladní loď.

 

Ředitelství vodních cest ČR jako státní organizace provozuje od 11. listopadu 2016 vlečný remorkér BESKYDY, který je díky svému zadokolesovému pohonu schopen v období nízkých vodních stavů zajistit proplutí nákladním lodím v kritickém 40 km dlouhém úseku mezi Hřenskem a Ústím nad Labem, kde není splavnost upravena pomocí jezů. Stát s využitím financování z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury tak nejen zachránil v provozu tento v Evropě zcela unikátní remorkér, ale také zajistil pokračování služby přípřeže, jež pro její ztrátovost původní soukromý vlastník remorkéru dále neposkytoval.

Vlek remorkéru BESKYDY 22.11.2016

Více o remorkéru BESKYDY

V Bruselu se diskutovalo o stavbě Plavebního stupně Děčín

17. 6. 2016

Praha, 16. června 2016 – Ve středu 15. června se v Bruselu v sídle Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii odehrál workshop o problematice vnitrozemské vodní dopravy v ČR, věnovaný zejména záměru Plavebního stupně Děčín s důrazem na jeho vlivy na životní prostředí. Jednání uspořádalo Ministerstvo dopravy pod vedením státního tajemníka Tomáše Čočka, spolu se Stálým zastoupením ČR a Ředitelstvím vodních cest ČR. Kromě zástupců Evropské komise (DG MOVE, DG ENV a DG REGIO) se ho účastnil také koordinátor evropského koridoru Orient-East-Mediteranean Mathieu Grosch.

Dalšími účastníky jednání byl mimo jiné Stanislav Pfléger, člen hospodářského výboru PSP ČR či Emanuel Šíp, předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR. Na workshopu byl přiblížen význam vnitrozemské vodní dopravy pro Českou republiku, zejména role cenového regulátora na přepravním trhu, nezastupitelná role při přepravě nadrozměrných investičních celků a její environmentální šetrnost. Byla konkrétně pojmenována hlavní překážka pro rozvoj vodní dopravy v České republice – strategické úzké hrdlo na labské vodní cestě, coby součásti hlavní sítě TEN-T, v podobě nedořešeného úseku mezi zdymadlem Střekov a státní hranicí ČR/SRN. Výsledky analýzy celospolečenských výnosů a nákladů, zpracované v roce 2015 Vysokým učením technickým v Brně, jednoznačně prokazují ekonomickou smysluplnost dokončení a modernizace labsko-vltavské vodní cesty.

 

Michael Trnka ze společnosti Aquatis, a.s. podrobně představil všechny zvažované varianty řešení a zdůvodnil, proč nejsou alternativy v podobě pouhých regulačních úprav či tzv. by-passů reálným řešením nedostatečné splavnosti problematického úseku. Zdůraznil též, že nízkoponorové lodě již na Labi plují a ani v konstrukci lodí tedy nelze čekat zázračné řešení. Následně podrobně představil technické řešení záměru Plavební stupeň Děčín i jeho návaznost na plavební podmínky, které byly opakovaně přislíbeny ze strany Německa.

 

Pavel Obrdlík a Lenka Šikulová ze společnosti Ekopontis, s.r.o. přiblížili publiku vlivy záměru Plavební stupeň Děčín na životní prostředí. Ty se v doporučované variantě podařilo sice maximálně zmírnit, přesto však dojde na asi sedmikilometrovém úseku Labe ke snížení rychlosti proudu na podobné hodnoty, jaké lze v současném stavu identifikovat v Labi v tzv. Hřenských tůních. Tyto hluboké partie Labe vznikly u Hřenska přirozeně vlivem skalního prahu ve dně Labe v místech, kde Labe opouští Čechy. Snížení rychlosti proudu ve vzdutí Plavebního stupně Děčín způsobí na dotčeném úseku Labe snížení biodiverzity, které nelze efektivně zmírnit či eliminovat. Vzdutí a stavba záměru by také zasáhly oblast ústí Ploučnice a Jílovského potoka do Labe a porosty v Prostředním Žlebu. Dalším problematickým vlivem na životní prostředí je určité omezení migrační prostupnosti profilu Labe v místě záměru. Tento vliv je však dostatečně zmírněn pomocí tří rybích přechodů (hlavní pravobřežní v podobě přirozeného obtokového koryta se stabilním průtokem 10 m3/s, což je obdobné jako v řece Ploučnici), velmi účinných fish-friendly turbín a možností migrace suchozemských organismů po obou březích v bezprostřední vazbě na Labe.

Záměr by však měl i pozitivní vlivy na životní prostředí. Vedle rozsáhlých revitalizačních opatření v prostoru vzdutí i pod jezem jde zejména o snížení vlivů na veřejné zdraví díky přesunu části přeprav na k životnímu prostředí nejšetrnější vodní dopravu.

 

Aktuálně probíhá proces EIA záměru, který však komplikuje uzavření procesu vyhlašování evropsky významných lokalit (EVL) v ČR. Jakmile bude tato odborně komplikovaná záležitost dokončena, bude nezbytné aktualizovat tzv. hodnocení Natura 2000, aby mohl proces EIA zdárně doběhnout do konce. Ukončení procesu EIA předpokládáme v roce 2017.

 

Středeční jednání v Bruselu proběhlo v kultivovaném a věcném duchu a bylo diskutováno nad otázkami z publika. Jako klíčový faktor bylo identifikováno jednoznačné dokončení procesu vyhlašování EVL.

Plavební komora Velký Osek uzavřela dvacetiletý program rekonstrukcí

19. 5. 2016

Praha, 19. května 2016 – Rok 2016 na labské vodní cestě je výroční – před 110 lety začaly práce na splavňování Labe od Mělníka proti proudu do Pardubic. Také je to dvacet let, kdy byl zahájen program obnovy původních rozpadajících se zdí plavebních komor za nové, s povrchem ze železobetonových panelů. Dnes se tato etapa uzavírá dokončením poslední modernizace na plavební komoře Velký Osek. Investorem stavby bylo Ředitelství vodních cest a velká část prací probíhala za provozu, jen při dílčích omezeních časů proplavování.

„Labskou vodní cestu začali před stoletím naši předci budovat na tehdejší dobu velmi moderně, kdy i dnes odpovídá parametrům evropské třídy sítě TEN-T. Opotřebení plavebních komor ale nezadržitelně postupovalo a jsem rád, že dnes, po dokončení rekonstrukce poslední z nich, bude vodní cesta opět dlouhá léta schopná spolehlivého provozu,“ konstatoval ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „Stoletý plán pro plavbu na Labi ale do dnešního dne stále nebyl dokončen – chybí poslední plavební komora pro splavnost do Pardubic a samozřejmě zajištění stabilních podmínek v oblasti Děčína. Oba tyto projekty jsou klíčovými stavbami dopravní politiky a věřím, že se je nyní podaří v dohledné době dokončit,“ dodal.


Kvalitní vodní cesta nejsou jen spolehlivé plavební komory, ale také další parametry ovlivňující efektivní provoz vodní dopravy. Na Labi proti proudu od Mělníka se v posledních 10 letech odstranilo omezení podjezdné výšky pod mosty, kdy z původních pouhých 3,9 m maximální výšky nad hladinou je nyní 5,25 m, jako evropský standard. Od roku 2007 proběhla kompletní rekonstrukce železničního mostu v Nymburku, silničního mostu v Poděbradech a jako poslední rozsáhlá rekonstrukce železničního mostu v Kolíně. Tato stavba se budovala v letech 2009 až 2011 a při celkových nákladech 1,026 mld. Kč zahrnovala kromě nového mostu kompletní rekonstrukci železniční tratě na obou březích a části nádraží. Akce byla spolufinancována z EU prostřednictvím Operačního programu Doprava.


Vraťme se ale do Velkého Oseka. Drolící se zdi plavební komory ve Velkém Oseku, ke kterým se přidala i prasklina na nosné konstrukci původních horních vrat, ukázaly, že rekonstrukce je zcela nezbytná,“ dodal ředitel závodu Roudnice nad Labem s.p. Povodí Labe Jiří Feygl, jako provozovatel tohoto vodního díla.


Celkový program modernizace plavební komory ve Velkém Oseku byl oproti jiným plavebním komorám mimořádný. Zahrnoval zejména rozřezání a vybourání obou původních betonových zdí plavební komory a jejich náhrada novými železobetonovými. V komoře je nyní dostatek prvků na bezpečné vyvazování plavidel během proplavování. Rovněž se vyměnila horní ocelová poklopová vrata za nová, s moderní konstrukcí, včetně hydraulické technologie ovládání. Kompletně se také modernizovaly ovládací a řídicí systémy na nejnovější standardy ochrany životního prostředí a počítačového ovládání, včetně výměny souvisejícího technologického vybavení velínu, elektroinstalací, osvětlení, vystrojení, plata komory a zabezpečení prvky technickobezpečnostního dohledu. Postup výstavby byl rozdělen na dvě části, kdy vlastní rekonstrukce probíhala během plánovaných plavebních odstávek. První etapa obsahující stavební práce na pravobřežní části plavební komory byla realizována v období od 22.9.2014 do 18.12.2014. Druhá etapa následovala v téměř identických termínech o rok později, od 21.9.2015 do 14.12.2015.

 

Tato stavba si vyžádala náklady 98,7 mil. Kč hrazené z národních prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

 

„V rámci vodohospodářských staveb patří obecně stavby na vodních tocích mezi největší výzvy. A jedná-li se o příležitosti podílet se na výstavbě nebo opravách Labské vodní cesty, platí to dvojnásob. Jsou to vždy mimořádně komplexní a technicky náročné stavby. V případě modernizace Osecké plavební komory bych ale chtěl zdůraznit ještě jeden významný aspekt, a to byla realizace většiny stavebních prací pouze v rámci krátkodobých odstávek plavební komory při výlukách vodní cesty. To přinášelo mimořádné nároky na bezchybnost přípravy i samotné realizace. A to, že se vše nakonec úspěšně vydařilo, mne naplňuje pocitem hrdosti ze schopností našich zaměstnanců.“ řekl generální ředitel SMP CZ, a.s. Martin Doksanský.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po dvouletém snažení se otevře Petrov, největší a nejmodernější přístav na Baťově kanál

29. 4. 2016

PRAHA, 29. dubna 2016 – V neděli 1. května se za účasti Ředitelství vodních cest a starostky obce Petrov otevře nejnovější a nejmodernější přístav na Baťově kanále - Přístav Petrov. V letošním roce zažije přístav svou první ostrou sezónu. Návštěvníci se mohou těšit na nové motorové čluny, dvě lodě dovezené přímo z Nizozemí a také plovoucí učebnu, která byla na zakázku vyrobena přímo pro potřeby přístavu Petrov.

Stavební práce na přístavu začaly 1.10.2014, dokončeny byly 22.8.2015. Je to velkolepé dílo, které je největší investicí do Baťova kanálu od dob samotných Baťovců. Pro stavbu přístavního bazénu, který svými rozměry 100 x 45 m, bude poskytovat stání až pro 45 lodí, bylo potřeba odtěžit množství zeminy a přemístit celou původní hráz.

Přístav uvítá všechny návštěvníky, kteří putují na lodích po Baťově kanále. Kromě pohodlného kotvení, s připojením na elektřinu i vodu, je k dispozici infocentrum, kde se dozví vše o možnostech vyžití v obci i blízkém okolí.

V přístavu Petrov se návštěvníci také svezou na lodi, která několikrát obeplula svět. Jedná se totiž o původní záchrannou šalupu na nákladní lodi. Druhým skvostem bude loď, která je více než 100 let stará. Toto plavidlo se používalo v Rotterdamu v Nizozemí na květinových burzách. V Petrově bude sloužit jako plavidlo pro pravidelné plavby z Petrova do Strážnice, které budou návštěvníci moci využít o víkendech a v době prázdnin každý den.

1. května bude také otevřena naučná stezka v přístavu, která návštěvníkům představí faunu, flóru a historii Baťova kanálu, která se začala psát již ve 30. letech minulého století. Konkrétně v roce 1934 začaly práce na kanále pro potřeby dopravy uhlí z Lužic do Otrokovic. Naučná stezka také představí samotný Petrov, který je věhlasnou vinařskou obcí ve které návštěvníci naleznou tzv. Plže, celkem 80 vinných sklepů, které jsou postupně budovány už od 15. století do měkkého pískovce.


Plavební komora Brandýs nad Labem vstupuje po náročné rekonstrukci do nové sezóny

14. 4. 2016

Praha, 14. dubna 2016 – Dnes byla slavnostně uzavřena náročná dvouletá modernizace plavební komory Brandýs nad Labem. Hlavním úkolem bylo zajištění nestabilního podloží ohrožujícího bezpečnost stavby. Do nové plavební sezóny tak vstupuje 80 let starý objekt připraven zajišťovat spolehlivý plavební provoz velkých i malých lodí. Investorem stavby bylo Ředitelství vodních cest a velká část prací probíhala za provozu, jen při dílčích omezeních časů proplavování.

„Dosažení kvalitní splavnosti vodní cesty pro nákladní lodě i dynamicky narůstající rekreační plavbu v blízké budoucnosti neznamená jen postavit dlouho připravované strategické stavby například plavebního stupně Děčín, ale také mít spolehlivé plavební komory na Labi,“ konstatoval ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „Velkou pozornost nyní věnujeme také veřejné přístavní infrastruktuře pro osobní i rekreační lodě, která na Labi citelně chybí. Po letech projektování je na dohled zajištění veškerých potřebných povolení a věřím, že koncem letošního roku začneme budovat přístaviště v Nymburku, Čelákovicích i dalších městech. Dočká se v příštím roce samozřejmě i Brandýs nad Labem,“ dodal.

„Státní fond dopravní infrastruktury se kromě financování dálnic a železničních tratí věnuje i rozvoji infrastruktury vnitrozemských vodních cest,“ uvedl ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. „Tato stavba si vyžádala náklady 88 mil. Kč hrazené z národních prostředků,“ dodal.

Na plavební komoře v Brandýse nad Labem došlo v 90. letech k rekonstrukci povrchů zdi plavební komory poprvé pomocí technologie prefabrikovaných desek. Hlavní problém zde ale spočíval v založení komory na tekoucích píscích. Nestabilní podloží zapříčinilo rozlámání původní desky dna plavební komory a hrozilo tak její provalení, což se před 20 lety již částečně stalo.

Proto byl při nynější rekonstrukci obvod plavební komory zpevněn tryskovou injektáží, která pískové podloží proměnila v pevné sloupy. V roce 2015 v rámci podzimní odstávky provozu bylo celé staré dno vybouráno a vybetonováno nové, navíc pomocí ocelových kotev bylo dno upevněno několik metrů hluboko do skály. Celkovou rekonstrukcí prošla také plata plavební komory. Během zastavení provozu v roce 2014 došlo k provedení sanací obtokových kanálů, jimiž při plnění a prázdnění komory proudí voda, a byla provedena rekonstrukce levobřežní zdi. Kompletně se také modernizovaly ovládací a řídicí systémy na nejnovější standardy ochrany životního prostředí a počítačového ovládání.

 „Jsem rád, že se nám podařilo dokončit rekonstrukci plavební komory Brandýs nad Labem v požadovaném termínu a přeji si, aby toto unikátní technické dílo sloužilo svému účelu mnoho dalších let,“  doplnil generální ředitel firmy SMP CZ, a.s. Martin Doksanský, která stavbu zrealizovala.

Poříční policie se nyní během povodní soustředí hlavně na ochranu občanů

7. 4. 2016

Praha, 7. dubna 2016 – Dnes byla slavnostně otevřena nová úvaziště služebních lodí Policie ČR na Vltavě v Praze u Veslařského ostrova a na Labi v Nymburku, která umožní plnou akceschopnost policejních člunů i během povodní. Investorem stavby bylo Ředitelství vodních cest ČR.  

„Mezi priority investiční činnosti Ředitelství vodních cest ČR patří zajištění bezpečnosti plavebního provozu, která se neobejde bez účinné práce poříčních oddělení Policie ČR. K ní přispěla i tato unikátní stavba, jejíž náklady ve výši necelých 19 mil. Kč financoval Státní fond dopravní infrastruktury,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů.

 

 „Byla to naše dlouhodobá snaha a vize, která přináší výhody při povodňových stavech hlavně občanům a firmám žijícím a působícím v přímé blízkosti řek,“ seznamuje nás s důvody této stavby ppor. Radek Trojan, vedoucí Poříčního oddělení Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy. „Dosud jsme totiž v době, kdy jde doslova o minuty a hladina řeky nezadržitelně stoupá, zachraňovali a přemísťovali nejdříve plovoucí garáže služebních plavidel do ochranných přístavů tak, jak nám předepisuje povodňový plán. Chránili jsme v první řadě policejní mnohamilionovou techniku, která je potřebná v dalších fázích zvýšených průtoků řeky. Správným postupem je ale naopak pomáhat v těchto chvílích lidem a ochránit tak lidské životy a majetky v okolí řek. V této fázi není nikdy času nazbyt. Podmínkou tohoto řešení je ale zabezpečení techniky, a to jsme dosud, bohužel, bez přesunů zajistit nemohli,“ vysvětluje Radek Trojan a dodává, že „nová úvaziště tento problém odstranila“.

 

Konstrukce nových moderních ochranných stání je řešena tak, aby mola s plovoucími garážemi a plavidly přečkala na tomto místě i nejvyšší povodně, jako byla v roce 2002. Při změně výšky hladiny se plovoucí mola s garážemi výškově pohybují podél jedenáctimetrových daleb. Celou bezpečnost ještě garantuje jištění dvojicí ocelových řetězů do bloků na břehu. Stavbu vybudovala firma Labská strojní a stavební společnost s.r.o.

 

Během slavnostního otevření úvaziště policisté poříčního oddělení předvedli ukázku vzorového zásahu na vodě se záchranou tonoucího. K vidění byla rovněž unikátní technika policejních potápěčů, kteří jsou nasazováni do terénu za každého počasí na extrémní operace, na něž si nikdo jiný netroufá.

 

„Doufám, že nás situace z roku 2002 už nepotká, tehdy jsme byli svědky mimořádné události, na kterou vzpomínáme neradi. Ale ani v roce 2013 to nebylo jednoduché,“ vzpomíná na poslední velkou vodu Radek Trojan. „Pokud však taková situace znovu nastane, budeme na ni s novým ochranným stáním připraveni mnohem lépe a můžeme pomáhat a chránit dříve - v době, kdy je to nejvíce potřeba,“ dodává Radek Trojan.

 

Stavby v Praze a v Nymburce začaly během února 2015 výrobou kovových prvků v dílnách, následně byly prováděny zemní práce a prohrábky řeky pro zajištění bezpečných hloubek v prostoru pod jednotlivými moly v době, kdy je v řece naopak vody málo. Následně byly provedeny vrty do dna, do nichž se zapustily ocelové dalby. Následovalo ukotvení plovoucích mol, lávek a úvazných prostředků na konci roku 2015. 

 

Zveřejněna je nová dokumentace EIA na Plavební stupeň Děčín

11. 3. 2016

Praha, 11. března 2016 – Dnes Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo přepracovanou a doplněnou dokumentaci EIA na Plavební stupeň Děčín. Veřejnost i kompetentní úřady mají nyní možnost si dokumentaci prostudovat a uplatnit své připomínky.

„V dokumentaci široký tým expertů zohlednil veškeré připomínky Ministerstva životního prostředí, veřejnosti i SRN, které byly uplatněny vůči předchozí verzi dokumentace z ledna 2012, jež Ministerstvo životního prostředí vrátilo k dopracování,“ prohlásil ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „ŘVC ČR nyní chystá několik besed s veřejností, kde bude o této stavbě i jednotlivých aspektech řešených v dokumentaci EIA otevřeně diskutováno.  První akce se uskuteční 4. dubna v Děčíně pod patronátem ministra dopravy a primátorky města Děčín. Naváže se tak na úspěšně zahájený dialog konferencí Vodní doprava na Labi, která se uskutečnila 14.května 2015 za účasti ministrů dopravy i životního prostředí,“ dodal. Otevřenost předložené dokumentace EIA ze strany ŘVC ČR je umocněna zveřejněním podkladových studií, ze kterých Dokumentace EIA čerpá.

 

Hlavní novinky v této podobě dokumentace EIA jsou následující:

 

  • Technické řešení doporučované varianty bylo na základě českých i německých připomínek zdokonaleno v oblasti bezpečné poproudé migrace ryb osazením tzv. fish-friendly turbín s velmi nízkým rizikem poranění ryb při průchodu turbínou. Jedná se o nejmodernější typ turbín vyvinutý v Nizozemí.

 

  • Při zpracování nové dokumentace EIA byla věnována značná pozornost zejména prověření možné proveditelnosti tzv. bezjezových variant. Expertní posudek ČVUT ve výsledku doložil nevhodnost tohoto řešení a nezbytnost výstavby plavebního stupně.

 

  • Je zpracován manipulační řád, který jednoznačně definuje způsoby manipulace na vodním díle a výpočty doložil, že nedojde k ovlivnění území SRN ani ke zhoršení odtokových poměrů, což dokládá i nezávislý posudek výzkumné instituce VÚV TGM.

 

  • Dále bylo zpřesněno zdůvodnění veřejného zájmu na realizaci investiční akce a došlo k zohlednění všech relevantních připomínek z předchozího procesu EIA. Velký důraz je kladen na přehlednost biologických průzkumů a celkových závěrů, včetně jejich odůvodnění.

 

Plavební stupeň Děčín zajistí splavnost Labe do Děčína téměř po celý rok, kdy za stejných průtoků v řece bude možné lodě nakládat na ponor o přibližně 40 cm vyšší než nyní. Dosáhne se stejných parametrů, jako SRN přislíbilo zajistit na německém Labi. Díky polovičnímu spádu řeky tam není nutné stavět žádné jezy. Již nyní rozdíl ponorů v ČR a Německu představuje asi 30 cm ponoru. Zajištění trvalé splavnosti umožní, aby rejdaři poskytovali zákazníkům kontinuální a plánované přepravy a vyčlenili plavidla pro Labe bez rizika, že zůstanou na několik měsíců díky suchu uvězněny.

Na zbývajícím úseku mezi Děčínem a Ústím n.L., kde není jez, bude kombinací regulace hladiny, přípřeže a rozkládání nákladu zajištěno, že po 94 % dnů v roce očekávaný objem zboží dojede až do vnitrozemí.

 

Od dnešního dne je ve vestibulu Ministerstva dopravy v Praze přístupný nový interaktivní model Plavebního stupně Děčín, kde se moderní názornou formou může veřejnost seznámit s tímto projektem a jeho specifiky.

 

 

Přístaviště na Vltavě u Českých Budějovic hlásí hotovo

8. 10. 2015

Praha, 8. října 2015 – Dnes se završila výstavba sítě veřejných přístavišť na nové vodní cestě mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou otevřením přístaviště Purkarec na Hněvkovické přehradě. Nyní tak mají osobní lodě i hausbóty možnost bezpečně přistát v každé zajímavé obci podél vodní cesty. Investorem stavby bylo Ředitelství vodních cest ČR.

„Vodní cesta bez přístavů a přístavišť je jako železnice bez nádraží a zastávek. Jsem rád, že dnes můžeme navršit několikaletý program budování přístavišť na nové jihočeské vodní cestě a kvalitou se tak přibližujeme evropským řekám a kanálům, na které mnoho Čechů jezdí za rekreací,“ prohlásil ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „Oproti loňskému roku hlásí plavební komora Hluboká n.V. o 70 % více proplavených lodí, narůstá i České Vrbné. Přístav na Hluboké má za sebou první zaváděcí sezónu, kdy zejména v její druhé polovině pohyb v přístavu citelně vzrostl. 13 lodí mělo své místo rezervováno po celou sezónu, potěšitelný je start první půjčovny, další lodě sem připlouvaly na návštěvu. Zásadní změnu čekáme od sezóny 2017, kdy poslední překážka v podobě jezu Hněvkovice u Týna nad Vltavou už nebude bránit volné plavbě na Orlík a stovky lodí z přehrady vyrazí směrem k metropoli jižních Čech,“ dodal.

Nové přístaviště má 50 m dlouhé plovoucí molo z železobetonových plováků vyplněných polystyrenem, jako osvědčené konstrukce na Vltavě. Přístup je pomocí bezbariérové rampy přímo od kostela v centru Purkarce. Molo je ukotvené k ocelovým sloupům (zvaným dalby) tak, aby odolalo povodním i zámraze hladiny. Obdobně jako jinde je k dispozici připojení lodí na elektrickou energii. Přístaviště slouží jako zastávka pro osobní lodě, malá plavidla a hausbóty zde mohou stát nejdéle 48 hodin, přečkat noc a navštívit obec i okolí.

 

Přístaviště vznikalo v úzké spolupráci s městem Hluboká nad Vltavou, jehož je Purkarec součástí. „Město se na stavbě podílelo přístupovým chodníkem, bezprostředně vedle začíná nádherná cyklostezka podél Vltavy na Hlubokou, takže zde se ideálně plavba propojuje s turistikou a sportem. Purkarec je historická vorařská obec, dnes se opět stává střediskem plavby,“ prohlásil starosta města Tomáš Jirsa. „Je krásný pocit, když na hladině postupně přibývají další a další lodě a turistický ruch tak dostává nový impulz. Spolu s letos otevřeným přístavem na Hluboké získává plavba potřebnou infrastrukturu a nyní je na podnikatelích, jak této příležitosti ve svých službách využití,“ dodal.

Stavební práce zde byly zahájeny v lednu letošního roku, během snížené hladiny přehrady se do skály ukotvily masívní sloupy a poté bylo během jara a léta zkompletováno vlastní molo. Vítězem výběrového řízení na provedení stavby se stala firma METROSTAV a.s. Celkové náklady dosáhly 21,7 mil. Kč a byly financovány z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

V roce 2016 se pak kapitáni lodí mohou těšit na novou provozní budovu se zázemím v přístavu Hluboká, přístav České Vrbné ještě doplní jeřáb na vytahování plavidel až do výtlaku (hmotnosti) 10 tun a tankovací stanice nafty a benzínu. Právě se dokončuje výběrové řízení na modernizaci rejd plavební komory Kořensko, která je na cestě z Týna nad Vltavou směrem na Orlík. Zde už od jejího dokončení v 90. letech chybí bezpečné stání lodí pro vyčkávání na proplavování plavební komorou, které musí zůstávat uprostřed řeky na motorech. Příští rok se dočkají nejen rozšířeného vjezdu k plavební komoře, ale také bezpečných úvazných prvků na ocelovém mole a nábřežní zdi. 

Petrov se stal největším přístavem na Moravě

22. 8. 2015

PRAHA, 22. srpna 2015 – Od dnešního dne má malebná jihomoravská obec Petrov další primát – kromě unikátního komplexu vinných sklepů je nyní největším přístavem na Baťově kanále. Slavnostní křest přístavu doprovázel bohatý program pro veřejnost a zakotvily zde bezpečně první motorové čluny a hausbóty. Řeší se tak dlouhodobý nedostatek míst pro zastavení lodí, který omezuje další rozvoj plavby a podnikání na vodní cestě. Investorem a provozovatelem přístavu je Ředitelství vodních cest.

Stavební ruch zde vystřídá hemžení malých i velkých lodí. „Otevřením nového moderního přístavu Petrov začíná nová kapitola turistické plavby na Baťově kanále. U mol zde může přistát až 44 lodí, z toho dvě velké osobní lodě. Polovina míst bude vždy vyčleněna pro návštěvníky Petrova, kteří budou moci zastavit kdykoliv během dne nebo zůstat přes noc. Ostatní nyní nabízíme veřejnosti pro stání svých plavidel na celou sezónu nebo na jeden či více měsíců, věříme, že se najde i podnikatel s půjčovnou kajutových lodí," uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. Novinkou na Baťově kanále jsou přípojky pro každé plavidlo na elektrickou energii a pitnou vodu. V servisním centru u provozní budovy je možné také odčerpat odpadní vody z lodí speciálním čerpadlem. Příští rok servisní centrum doplní tankovací stanice pohonných hmot a jeřáb na zvedání lodí z vody. „Věřím, že nyní kapitáni nebudou muset složitě hledat místo pro přistání u břehu úzkého kanálu a brodit se rákosím.  Ocenit musím vynikající spolupráci s obcí během celé přípravy i realizace stavby,“ dodal.

Tato okrajová část obce se změnila k nepoznání. „Vedle přístavu jsme postavili nové parkoviště a upravili komunikace tak, aby zde byla důstojná nová brána do obce pro návštěvníky, kteří sem připlují po vodní cestě. Dosud se zde mnoho lodí ani nezastavilo, protože přístaviště bylo stále plné. Nyní se těšíme, že více turistů navštíví naši obec a užijí si zdejší pohody a lahodného vínečka“ zdůraznila starostka obce Petrov Eva Mlýnková.

V místě původního nevyužitého pozemku stavební stroje od podzimu loňského roku vyhloubily nový přístavní bazén, po obvodu byly nasypány hráze a do dna byly zaberaněny piloty s ocelovou konstrukcí přístavních mol. Přístup posádek na plavidla je po pohodlné dubové podlaze s dostatkem úvazných prvků pro bezpečné upevnění lodí. „Přes zimu zde byl Baťův kanál vypuštěn a mohli jsme tak zemní práce provést na suchu. Od května ale opět na kanál vyplouvají lodě, přístav se musel napustit a dokončovací práce tak probíhaly na vodě,“ upřesnil za zhotovitele stavby Labské stavební a strojní společnosti, s.r.o., Václav Růžička. V servisním centru byla vybudována svislá železobetonová zeď, připravená pro montáž stabilního jeřábu a tankovací stanice pohonných hmot. Celkové náklady na stavbu dosáhly 38 milionů korun a jsou financovány Státním fondem dopravní infrastruktury.

S velkou radostí očekával otevření nového přístavu ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek. „Každoročně nám na naší turistické vodní cestě přibývají další a další lodě. Nyní mají možnost kvalitního přístavního zázemí.“

Ředitelství vodních cest ČR připravuje do budoucna výstavbu i dalších přístavů, jako např. Napajedla – Pahrbek nebo rozšíření přístavu ve Veselí nad Moravou, kde budou také čerpací stanice pohonných hmot a další ekologické servisní služby. Zahájení stavby tam nastane nejdříve v roce 2017. Již příští sezónu ale budou fungovat přípojky elektřiny na molech 10 současných přístavišť Baťova kanálu, v některých místech i s napojením pitné vody. Celý systém využívá jednotné čipové předplatné karty, prodávané v přístavech i na jiných místech podél vodní cesty.

V neposlední řadě Ředitelství vodních cest ČR připravuje i prodloužení Baťova kanálu na jih do Hodonína pomocí nové plavební komory Rohatec a na sever do Kroměříže plavební komorou Bělov. Zejména v Rohatci se podařilo po letech dosáhnout územního rozhodnutí a tak se přiblížila její realizace, odhadovaná na léta 2017 – 2018. Poté dostane turistická nabídka Baťova kanálu další nový impulz.

Na Labi a Vltavě vyrůstají nová úvaziště pro policejní lodě

12. 6. 2015

Praha, 12. června 2015 – Na Vltavě v Praze u Veslařského ostrova a v Nymburku se začalo vrtat do dna řeky kotvení pro nová ochranná stání služebních plavidel Poříčního oddělení Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy a Poříčního oddělení Středočeského kraje v Nymburce. Investorem stavby je Ředitelství vodních cest ČR a jejím cílem je zajistit bezpečnou ochranu policejních lodí i za nejvyšších povodní.  

 

„Byla to naše dlouhodobá snaha a vize, která po dokončení projektu přinese výhody při povodňových stavech hlavně občanům a firmám, žijícím a působícím v přímé blízkosti řek,“ seznamuje nás s důvody stavebních činností ppor. Bc. Michal Abt z Poříčního oddělení Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy. „Dosud jsme totiž v době, kdy jde doslova o minuty a hladina řeky nezadržitelně stoupá, zachraňovali a přemísťovali nejdříve plovoucí garáže služebních plavidel do ochranných přístavů tak, jak nám předepisuje povodňový plán. Chránili jsme v první řadě policejní mnohamilionovou techniku, která je potřebná v dalších fázích zvýšených průtoků řeky. Správným postupem je ale naopak pomáhat v těchto chvílích lidem a ochránit tak lidské životy a majetky v okolí řek. V této fázi není nikdy času nazbyt. Podmínkou tohoto řešení je ale zabezpečení techniky, a to jsme dosud, bohužel, bez přesunů zajistit nemohli,“ vysvětluje pan Michal Abt.

„Ředitelství vodních cest ČR se při své investiční činnosti věnuje nejen rozšiřování sítě vodních cest a přístavů, ale také zlepšení podmínek pro bezpečný plavební provoz. K němu přispívá i tato stavba, jejíž náklady ve výši necelých 19 mil. Kč financuje Státní fond dopravní infrastruktury,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů.

Konstrukce nově budovaných moderních ochranných stání je navržena tak, aby se mola s plovoucími garážemi a plavidly nemusela ze svých stanovišť nikam stěhovat. Při změně výšky hladiny se plovoucí mola s garážemi výškově pohybují podél jedenáctimetrových daleb až do úrovně hladiny, která byla v roce 2002. K dalbám a ke břehu jsou upevněna pomocí pohyblivých lávek a objímek. Celou bezpečnost ještě garantuje jištění dvojicí ocelových řetězů do bloků na břehu. Stavbu realizuje firma Labská strojní a stavební společnost s. r. o.

„Doufám, že nás situace z roku 2002 už nepotká, tehdy jsme byli svědky mimořádné události, na kterou vzpomínáme neradi. Ale ani v roce 2013 to nebylo jednoduché,“ vzpomíná na poslední velkou vodu pan Michal Abt. „Pokud však taková situace znovu nastane, budeme na ni s novým ochranným stáním připraveni mnohem lépe a můžeme pomáhat a chránit dříve - v době, kdy je to nejvíce potřeba,“ dodává Michal Abt.

Stavby v Praze, Nymburce i v Kostomlátkách začaly během února 2015 výrobou kovových prvků v dílnách, následně byly prováděny zemní práce a prohrábky řeky pro zajištění bezpečných hloubek v prostoru pod jednotlivými moly v době malých průtoků vody řekou. V současné době se stavební práce dostávají do fáze základových vrtů pro kovové dalby. Montáž pochozích roštů, lávek mol, úvazových prostředků a dalších prvků bude dokončena a nová ochranná stání budou předána do provozu v srpnu 2015. 

O Ředitelství vodních cest ČR

ŘVC ČR je organizační složkou státu, zřízenou Ministerstvem dopravy k zabezpečení přípravy a realizace výstavby a modernizace dopravně významných využívaných vodních cest a dalších staveb nutných pro provoz na vodních cestách.

Ředitelství vodních cest ČR rovněž provozuje veřejné přístavy a přístaviště.

Praha – Veslařský ostrov – garáže Policie ČR před zahájením stavby

Praha – Veslařský ostrov – garáže Policie ČR před zahájením stavby

Nymburk – garáže Policie ČR před zahájením stavby

Nymburk – garáže Policie ČR před zahájením stavby

Co řeka dokáže za povodně – Praha červen 2013:

Co řeka dokáže za povodně – Praha červen 2013

Co řeka dokáže za povodně – Praha červen 2013

Co řeka dokáže za povodně – Praha červen 2013

Co řeka dokáže za povodně – Praha červen 2013 

Co řeka dokáže za povodně – Praha červen 2013 

Co řeka dokáže za povodně – Praha červen 2013 

Fotografie: Policie ČR

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb