Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Aktuality

V sobotu 24.4.2021 v dopoledních hodinách provedl tým zhotovitele první zkušební zdvih nového železničního mostu přes Vraňansko - hořínský plavební kanál v Lužci nad Vltavou. Jedná se o první pohyblivý železniční most v České republice. Zdvih mostu byl plně automaticky řízen počítačem a ovládání se uskutečnilo provizorně z mostu. Po kompletaci zbývajících dvou zdvižných silničních mostů bude zprovozněn dálkový řídící systém a všechny mosty budou ovládány z dispečerského stanoviště ve velíně plavební komory Hořín. Ředitelství vodních cest ČR tak dokončením série nových mostů umožní během června letošního roku proplutí prvních vysokých lodí z Mělníka do Prahy. Více zde..
Dnes byl poprvé uskutečněn oficiální zdvih jedinečného kamenného mostu přes velkou plavební komoru na zdymadle Hořín, plně automaticky řízený počítačem. 116 let starý kamenný oblouk byl během dvou let rozebrán a vrácen na novou ocelovou konstrukci, která umožní jeho zdvih pro proplutí až 7 m vysokých lodí. Technická památka tak bude i nadále plně sloužit plavbě nejmodernějších lodí vstříc Praze při zachování její architektury. Nyní je vše připraveno k zahájení zkušebního provozu a během června první vysoké lodě proplují nejen zdymadlem, ale také dalšími třemi zdvižnými mosty přes plavební kanál. Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici Samostatný odborný referent oddělení realizace. Více zde..

Tiskové zprávy

Radnice podepsala s ŘVC dohodu o fungování přístavu Veselí n.Moravou, veřejnost přivítá 29. května

11. 5. 2021

Veselí nad Moravou, 10. května 2021 – V pondělí 10. května 2021 byla na novém vyhlídkovém mole v laguně Baťova kanálu podepsána smlouva mezi městem Veselí nad Moravou, státní organizací Ředitelství vodních cest a obecně prospěšnou společností Baťův kanál. Díky této třístranné dohodě bude od 29. května letošního roku fungovat ve Veselí nad Moravou modernizovaný a rozšířený přístav pro 35 plavidel, který návštěvníkům i majitelům lodí nabídne kompletní škálu služeb.

Plavba na Baťově kanále je každoročně možná od 1. května. V letošním roce ale ve Veselí nad Moravou dokončují poslední práce na realizovaných stavbách vodní cesty. Mezitím město podepsalo třístrannou dohodu mezi radnicí, ŘVC a obecně prospěšnou společností Baťův kanál, která vytvoří rámec spolupráce pro provoz a zdárné fungování přístavu v následujících letech.

„Jsme velmi rádi, že se ve Veselí nad Moravou podařilo zrealizovat hned tři velké investiční akce – jedna je v gesci města, další probíhaly pod záštitou Ředitelství vodních cest a Povodí Moravy. Vnímáme, že tohle je pro naše město obrovskou příležitostí, jak přivítat další turisty a v maximální míře otevřít Baťův kanál pro veřejnost. Veselský přístav je opravdu krásné místo a věříme, že se sem návštěvníci budou rádi vracet,“ přibližuje stavby ve Veselí nad Moravou starosta města, Petr Kolář.

„Kooperace mezi Ředitelstvím vodních cest ČR jako provozovatelem veřejného přístavu a městem je základem úspěšné nabídky služeb na vodě i na břehu, aby přístav byl bezpečným a atraktivním útočištěm pro turisty putující po vodní cestě,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel ŘVC ČR. „Dohodou jsme upravili zejména zodpovědnost za péči o zázemí areálu přístavu sloužící jako prostor pro veřejnost“, dodal.

Laguna bazénu veselského přístavu nově umožní bezpečné kotvení pro 35 plavidel s veškerým potřebným zázemím. Dokončeno bylo rovněž nové vyhlídkové molo, servisní centrum a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, včetně možnosti tankování pohonných hmot do plavidel. Tuto službu bude poskytovat veselský přístav jako první na celém Baťově kanále.

V úseku od Veselí po plavební komoru Vnorovy I. přes celou zimu díky Povodí Moravy pokračovaly stavební práce na odstraňování nánosů a zpevnění břehů lomovým kamenem. V celém tomto úseku se opravila také potahová stezka, která umožní pohodlný pohyb chodců i cyklistů podél Baťova kanálu.

V areálu přístavu také vznikla nová komunikace s parkovacím stáním a podzemními kontejnery na tříděný odpad. „Konečně bude kompletně upravena plocha mezi lagunou a kanálem: nový mlatový chodník s veřejným osvětlením, pohodlné lavičky s pěknou vyhlídkou na vodní hladinu, nové hrací prvky pro děti, ale také grill point, to vše výrazně zpříjemní návštěvu okolí Baťova kanálu všem občanům i turistům,“ připomíná starosta.

Otevírání přístavu ve Veselí nad Moravou s prezentací všech realizovaných projektů na Baťově kanálu proběhne v sobotu 29. května 2021 od 14:00 hodin.

Novodobá historie rekreačního využití Baťova kanálu je spojena právě s městem Veselí nad Moravou. V roce 2000 zde byl vybudován první přístav a turisté začali brázdit zdejší vody. Po dvaceti letech je Baťův kanál páteří turistického ruchu regionu a čísla, která atakují 90 tisíc návštěvníků ročně, dokládají, že obnova této vodní cesty rozhodně představuje úspěšný projekt.

 

Unikátní železniční most přes plavební kanál na Vltavě se poprvé zkušebně zdvihl

24. 4. 2021

Lužec nad Vltavou, 24. dubna 2021 – Dnes v dopoledních hodinách provedl tým zhotovitele první zkušební zdvih nového železničního mostu přes Vraňansko - hořínský plavební kanál v Lužci nad Vltavou. Jedná se o první pohyblivý železniční most v České republice. Zdvih mostu byl plně automaticky řízen počítačem a ovládání se uskutečnilo provizorně z mostu. Po kompletaci zbývajících dvou zdvižných silničních mostů bude zprovozněn dálkový řídící systém a všechny mosty budou ovládány z dispečerského stanoviště ve velíně plavební komory Hořín. Ředitelství vodních cest ČR tak dokončením série nových mostů umožní během června letošního roku proplutí prvních vysokých lodí z Mělníka do Prahy.

Most tvoří příhradová konstrukce se spodní ortotropní mostovkou s přímým upevněním koleje o celkové hmotnosti 135 tun. Celý most o rozpětí 29 m zvedají dvě dvojice hydraulických válců, poháněné dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu. Po demolici původního mostu byly v místech původních kamenných opět vybudovány nové krabicové opěry s technologickou místností pro umístění technologie zdvižného zařízení. Železobetonové konstrukce jsou opatřeny kamenným obkladem, aby byl zachován ráz památkově chráněného 116 let starého plavebního kanálu.

Při prvním zkušebním zdvihu mostu bylo ověřeno správné fungování zařízení pro rozpojování kolejových pasů tzv. šikmý styk kolejnic, který zajišťuje nejen jejich bezpečné rozpojení při zdvihu mostu, ale především bezpečné spojení při dosednutí mostu do spodní polohy. Zároveň bylo namontováno další unikátní zařízení, a to zabezpečovací zařízení kontrolující polohu kolejnic ve spodní poloze s vazbou do staničního zabezpečovacího zařízení železniční stanice Vraňany. Bylo tak ověřeno, že po dosednutí mostu do spodní polohy nic nebrání obnovení bezpečného provozu železnice.

Nový most se budoval mezi listopadem roku 2019 a červnem roku 2020, kdy byla obnovena drážní doprava do nové zastávky v Lužci nad Vltavou s bezbariérovým nástupištěm a přístřeškem. Práce pak pokračovaly v montáži složité technologie zdvihu mostu a veškerých zabezpečovacích zařízení.

Stavbu Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě, kanál Vraňany – Hořín, Ia. etapa, realizují dodavatelé STRABAG Rail a.s. - EUROVIA CS a.s. – OK Třebestovice a.s. a je financována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.









Unikátní kamenný most přes plavební komoru v Hoříně se poprvé oficiálně zdvihl

15. 4. 2021

Hořín, 15. dubna 2021 – Dnes byl poprvé uskutečněn oficiální zdvih jedinečného kamenného mostu přes velkou plavební komoru na zdymadle Hořín, plně automaticky řízený počítačem. 116 let starý kamenný oblouk byl během dvou let rozebrán a vrácen na novou ocelovou konstrukci, která umožní jeho zdvih pro proplutí až 7 m vysokých lodí. Technická památka tak bude i nadále plně sloužit plavbě nejmodernějších lodí vstříc Praze při zachování její architektury. Nyní je vše připraveno k zahájení zkušebního provozu a během června první vysoké lodě proplují nejen zdymadlem, ale také dalšími třemi zdvižnými mosty přes plavební kanál.

„Cílem stavby modernizace velké plavební komory Hořín je zajištění parametrů moderní vodní cesty sítě TEN-T, zejména v podobě podjezdné výšky, která při vysoké hladině na Labi klesala až na 2,1 m a znemožňovala bezpečnou plavbu velkých osobních lodí i lodí s vysokým nákladem do Prahy. Odvážnou myšlenku zachovat vzhled památky z roku 1905 a zároveň zkvalitnit vodní cestu pro podmínky 21. století se podařilo díky vynikající práci projektantů a stavbařů zrealizovat a kamenný oblouk k nerozeznání od původního hydraulické válce zvednou během 6 minut o pět metrů,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

Obloukový zdvižný most tvoří 100 tun ocelové příhradové konstrukce a 300 tun repasovaného kamenného obkladu. Celý most zvedají dvě dvojice hydraulických válců, každý o výtlaku cca 220 tun, poháněné dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu.

„Velmi mě těší, že se nám podařilo implementovat řídicí systém a provést úspěšný první zdvih ovládaný počítačem. Až zařízení vstoupí do zkušebního provozu, budeme sledovat náklony, geometrii, tlaky, hydrauliku a nejrůznější vlivy působící na mostní konstrukci. Provoz již nyní je plně automatizovaný a umožňuje proplutí velkých lodí s podjezdnou výškou až 7 metrů. Funguje to tak, že kapitán lodě, pro jejíž proplutí nestačí podjezdná výška spuštěného mostu, požádá obsluhu zdymadla o zdvih mostu, která stiskem tlačítka na počítači dá povel řídicímu systému a provede automatické proplavení. Zkušební provoz vyvrcholí závěrečnými komplexními zkouškami,“ přibližuje Jan Prokeš, vedoucí projektu z Metrostavu.

Modernizace vodního díla Hořín začala v březnu roku 2019. Stavbaři Metrostavu v první odstávce rozebrali horní i dolní ohlaví plavební komory, následně provedli betonáže nosných konstrukcí a obložili je původním kamenem. Tím rozšířili průjezdný profil z 11 na 12 metrů. Ze stejného důvodu bylo zároveň nutné vyměnit horní i dolní vrata za širší. Na jaře loňského roku osadili pomocí největšího jeřábu v ČR ocelovou kostru zdvižného mostu a v červenci krátkodobě vrátili do provozu plavební komoru. V říjnu 2020 se komora opět uzavřela, aby mohl být zdvižný most kompletně dostrojen. Při dostrojování kladli kameníci maximální důraz na zachování co největšího množství původních kamenných prvků.

Projekt, společně s modernizací rejd plavební komory Praha – Štvanice, uspěl v roce 2017 u Evropské komise a získal financování z grantu Nástroje Evropské Unie pro propojení Evropy CEF, který dosáhne 10,7 mil. EUR. Financován je rovněž Státním fondem dopravní infrastruktury. Současně je dokončována výstavba 7 nových mostů přes plavební kanál Vraňany – Hořín, která je rovněž nezbytná pro umožnění proplutí vysokých lodí.

 





Obří jeřáb přemístil historický most u čistírny v Praze Bubenči na břeh plavebního kanálu

7. 4. 2021

Praha, 7. dubna 2021 – Obří jeřáb nosnosti až 550 tun dnes přemístil památkově chráněný ocelový most bývalé polní dráhy pro dopravu kalů z historické čistírny odpadních vod v Praze Bubenči na břeh. Most překlenuje od roku 1908 plavební kanál Trója – Podbaba a v rámci modernizace Vltavské vodní cesty jej Ředitelství vodních cest ČR zvýší tak, aby pod ním mohly proplout i sedm metrů vysoké lodě. Ocelová konstrukce bude zrekonstruována a vrácena zpět na zvýšenou spodní stavbu. Unikátem bude obnovení původních kolejí rozchodu 600 mm.

„Pražský plavební kanál Troja – Podbaba, který byl vybudován na přelomu 19. a 20. století pro zajištění trvalé splavnosti Vltavy do Prahy, kříží u Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) ve směru na Císařský ostrov dva mosty, které svou podjezdnou výškou nevyhovují parametrům moderní evropské vodní cesty,“ uvedl Ing. Jan Bukovský, zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR. „Prvním na řadě je 113 let stará památkově chráněná konstrukce mostu na bývalé polní dráze, která je dnes na samé hranici své životnosti. Při stavbě bude provedena její generální oprava, aby byla zachována i dalším generacím a zároveň byl otevřen širší profil pro průchod povodní,“ doplnil.

„Přes sto let stará nýtovaná konstrukce se konečně dočká citlivé rekonstrukce. Most už sice dnes není dopravně využíván, ale po repasi a zvýšení budou Pražané nadále moct obdivovat tuto technickou památku, která je součástí Ekotechnického muzea. Je důležité hledat cesty, díky kterým můžeme zachovat vzácné letité konstrukce a přitom nadále rozvíjet Prahu,“ uvedl Ing. Adam Scheinherr, Ph.D., MSc., náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

Most bývalé polní dráhy původně sloužil pro dopravu kalů z historické čistírny odpadních vod v Bubenči na kalová pole na Císařském ostrově pro jejich odvodnění. Pozice mostovky bude zvýšena o 2,35 m a bude doplněno druhé inundační pole pro povodňové vody. Návrh tohoto pole byl volen záměrně jednoduchý se střízlivými proporcemi, aby kompozičně nekonkuroval oblouku ocelového mostu, a naopak podtrhl jeho elegantní tvar. Na zvýšeném tělese od historické budovy přes most až po nově zbudované zarážedlo na pravobřežním předpolí dojde k obnově koleje polní dráhy o rozchodu 600 mm, přičemž bude výhledově možné ji napojit na soustavu kolejišť v areálu muzea. Po následném nasazení drážních vozidel by se tak most mohl znovu předvést jako funkční kus historie města.

Jeden z největších mobilních jeřábů v republice dnes celou příhradovou konstrukci o hmotnosti 105 tun přemístil ze současné polohy přes kanál na levý břeh, při největším vyložení jeřábu 38 m. V následujících dnech bude po rozdělení na 3 části most odvezen do haly, kde bude repasován. Některé části ocelové konstrukce, které jsou v havarijním stavu, budou nahrazeny replikou. V září 2021 se staronová konstrukce osadí zpět na opěry v upravené výšce.

Souběžně budou pokračovat práce i na vedlejším silničním mostě z Papírenské ulice do ÚČOV na Císařském ostrově. Ocelový silniční most bude také opraven a zdvižen o 1,6 m.

Stavbu Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě, Stavba 005.A Most bývalé polní dráhy – km 1,58 a Stavba 005.B – Silniční most na MK ÚČOV – 1,67, realizují dodavatelé SMP CZ a.s. - OK Třebestovice a.s. se stavebními náklady 193 mil. Kč včetně DPH financovanými z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.





Na plavebním kanále Troja – Podbaba v Praze zahájeny práce na zvýšení dvou mostů

2. 4. 2021

Praha, 2. dubna 2021 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo modernizaci dvou mostů na pražském plavebním kanále Troja – Podbaba. Most bývalé polní dráhy a silniční most využívaný pro obsluhu Ústřední čistírny odpadních vod budou v průběhu roku zvýšeny tak, aby pod nimi mohly proplout i sedm metrů vysoké lodě. U obou mostů bude stávající mostní konstrukce zrekonstruována a vrácena zpět na zvýšené spodní stavby. Modernizace mostů je součástí projektu zabezpečení podjezdných výšek na celé vltavské vodní cestě z Mělníka do Prahy.

„Pražský plavební kanál Troja – Podbaba, který byl vybudován na přelomu 19. a 20. století pro zajištění trvalé splavnosti Vltavy do Prahy, kříží u Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) ve směru na Císařský ostrov dva mosty, které svou podjezdnou výškou nevyhovují parametrům moderní evropské vodní cesty,“ uvedl Ing. Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. „Při stavbě dojde k opravě ocelových mostních konstrukcí, kdy historická památkově chráněná konstrukce mostu na bývalé polní dráze je dnes na hranici své životnosti. Zároveň bude rozšířen profil pro průchod povodní,“ dodal.

Most bývalé polní dráhy původně sloužil pro dopravu kalů z historické čistírny odpadních vod v Bubenči na kalová pole na Císařském ostrově pro jejich odvodnění. V současnosti již není dopravně využíván, ale je součástí areálu Ekotechnického muzea a je národní kulturní památkou. Pozice mostovky bude zvýšena o 2,35 m a bude doplněno druhé inundační pole pro povodňové vody. Návrh tohoto pole byl volen záměrně jednoduchý se střízlivými proporcemi, aby kompozičně nekonkuroval oblouku ocelového mostu, a naopak podtrhl jeho elegantní tvar. Na zvýšeném tělese od historické budovy přes most až po nově zbudované zarážedlo na pravobřežním předpolí dojde k obnově koleje polní dráhy o rozchodu 600 mm, přičemž bude výhledově možné ji napojit na soustavu kolejišť v areálu muzea. Po následném nasazení drážních vozidel by se tak most mohl znovu předvést jako funkční kus historie města.

Druhý z mostů je silniční a slouží jako hlavní spojení mezi Císařským ostrovem a Papírenskou ulicí pro provoz ÚČOV. Ocelový silniční most o dvou hlavních komorových nosnících výšky 1,95 m projde opravou a bude zdvižen o 1,6 m. Založení obou opěr bude zesíleno mikropilotami, které protknou stávající spodní stavbu a lépe tak ukotví most v jeho profilu. Silniční rampy na obou březích kanálu budou upraveny na vyšší podélný sklon.

„Rekonstrukce stavby v oblasti, kde se budovaly stavební objekty na přelomu 19. a 20. století přináší řadu překvapení a nutnost hledat zajímavá technické řešení. Pevně věříme, že dokážeme splnit naplánované termíny a provést zakázku v požadované kvalitě,“ doplnil Milan Vrabec, vedoucí projektu SMP CZ, a.s.

Most bývalé polní dráhy bude během dubna přemístěn ze současné polohy na břeh jedním z největších mobilních jeřábů v republice. Zde bude po částech odvezen do haly, kde bude repasován. Některé části ocelové konstrukce, které jsou v havarijním stavu, budou nahrazeny replikou. V září 2021 se staronová konstrukce osadí zpět na opěry v upravené výšce. U silničního mostu je potřeba zřídit provizorní přemostění k zajištění nepřerušené dopravy na ÚČOV. Provizorium ŽM60 bude na přelomu května a června vysouváno na speciálních pontonech přes kanál na straně proti proudu od silničního mostu a budou na něj přeloženy také stávající inženýrské sítě ze silničního mostu. V srpnu 2021 bude stávající most zvednut a proběhne jeho rekonstrukce. Zprovoznění a dokončení celé stavby je plánováno na duben 2022.

Cyklostezka A1 vedoucí přímo po břehu plavebního kanálu pod oběma mosty musí být pro zajištění bezpečnosti cyklistů po dobu výstavby uzavřena. Cyklisté mohou využít vyznačenou objízdnou trasu přes ulice Za Císařským mlýnem, Mlýnská a Papírenská. Objízdnou trasu najdete v přiložené mapce.

Ředitelství vodních cest ve spolupráci se zhotovitelem také vyvíjí maximální úsilí k minimalizaci výluk a omezení lodního provozu v plavební kanále.

Stavbu Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě, Stavba 005.A Most bývalé polní dráhy – km 1,58 a Stavba 005.B – Silniční most na MK ÚČOV – 1,67, realizují dodavatelé SMP CZ a.s. - OK Třebestovice a.s. se stavebními náklady 193 mil. Kč včetně DPH financovanými z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.



Přeložka cyklotrasy

Jak probíhala před 120 lety stavba mostu polní dráhy:



Modernizovanou plavební komorou Hořín opět proplouvají lodě

1. 4. 2021

Hořín, 1. dubna 2021 – Práce na zdymadle Hořín jsou ve finále. Dnes se podařilo po půlročním omezení obnovit provoz velké plavební komory. Je to dobrá zpráva především pro dlouhé lodě, které už od této chvíle místem proplují směrem na Prahu bez omezení. V současnosti zbývá dokončit nejpozoruhodnější součást projektu – pohyblivý most přes zdymadlo. Stavbaři již připravují zkušební provoz unikátní zdvihací konstrukce, která jednak zachová dokonalou podobu kamenného mostu z roku 1905, a jednak umožní proplout lodím vysokým až sedm metrů.

„Od 1. dubna 2021 mohou opět lodě proplouvat velkou plavební komorou Hořín a končí tak omezení jejích délky a potřeba rozpojování sestav při proplouvání malou komorou směrem na Prahu. V zimě stavbaři dokončili kamenné obklady, kdy kolem 90 % původních kamenů se vrátilo zpět. Těším se, jak staronový most hmotnosti 400 tun umožní svým zdviháním plavbu až 7 m vysokých lodí osobních lodí i lodí s vysokým nákladem z Mělníka do Prahy,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

Obloukový zdvižný most tvoří 100 tun ocelové příhradové konstrukce a 300 tun repasovaného kamenného obkladu. Celý most zvedají dvě dvojice hydraulických válců, každý o výtlaku cca 220 tun, poháněné dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu. Bezpečný pohyb zajišťuje složitý počítačový řídící systém, aby ovládání mostu obsluhou zdymadla bylo de facto jediným tlačítkem.

„V současné době dokončujeme práce na řídicích technologiích a testujeme zdvihání a spouštění mostu. Když jde někdo zrovna kolem, musí to pro něj být fascinující zážitek – levitovat přes sto let starý most ve výšce pět metrů, to nikde jinde v Česku neuvidíte. Moc mě mrzí, že do závěru projektu zasáhlo onemocnění COVID-19, které paralyzovalo některé klíčové dodavatele. Naštěstí se nám podařilo minimalizovat zpoždění tak, aby v průběhu června mohla být stavba kompletně dokončena a vysoké lodě mohly proplout celým plavebním kanálem z Mělníka směrem na Prahu,“ řekl Jan Prokeš, vedoucí projektu z Metrostavu.

Projekt, společně s modernizací rejd plavební komory Praha – Štvanice, uspěl v roce 2017 u Evropské komise a získal financování z grantu Nástroje Evropské Unie pro propojení Evropy CEF, který dosáhne 10,7 mil. EUR. Financován je rovněž Státním fondem dopravní infrastruktury. Současně je dokončována výstavba 7 nových mostů přes plavební kanál Vraňany – Hořín, která je rovněž nezbytná pro umožnění proplutí vysokých lodí.

 

Na poslední nový most přes plavební kanál Vraňany-Hořín opět vyjela auta

26. 3. 2021

Hořín, 26. 3. 2021 – Ředitelství vodních cest dnes zprovoznilo nový silniční most, který umožňuje vozidlům bezpečně překonat plavební kanál Vraňany-Hořín a zpřístupňuje pravobřežní ostrov u obce Vrbno. Nový most nahradil původní jednopruhovou provizorní mostní konstrukci, která byla na konci své životnosti. Zvýšení podjezdné výšky na 7 metrů umožní snadné proplutí velkých osobních lodí i nákladních plavidel s nadměrným nákladem, které se na kanál kvůli nízkým mostům doposud nedostaly. Most vybudovalo Ředitelství vodních cest ČR v rámci projektu Zvyšování podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě.

„Zvyšování parametrů vodních cest je jednou z priorit ministerstva dopravy.  Modernizací prochází celý unikátní plavební kanál Vraňany-Hořín. Přestavěno bylo celkem 7 mostů, z toho 3 budou zdvižné, aby byl naplněn potřebný parametr podjezdné výšky 7 m, který je standardem na moderních vodních cestách Evropy. Plynulé proplutí vysokých lodí bude  společně s upravovanou plavební komorou Hořín zprovozněno v červnu letošního roku,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, a dodává: „Hlavním cílem staveb je zabezpečení parametrů vodní cesty, které umožní rozvoj plavby jako ekologické formy dopravy a tím i obnovu původního historického významu plavebního kanálu při napojení metropole na síť vodních cest. Ruku v ruce byla provedena obnova opotřebovaných mostních konstrukcí, které po více než 100 let zajišťují dopravní spojení do ostrovní oblasti mezi Vltavou a plavebním kanálem.“

Stavba mostu byla zahájena v lednu loňského roku. Vrbenský most prošel kompletní obnovou, kdy byl zcela nahrazen původní nízký a úzký most s omezenou nosností jen jednoho automobilu novým mostem standardních parametrů a průjezd vozidel tak nebude nijak omezován. Vlastní konstrukci tvoří trám ztužený obloukem na rozpětí 57 metrů. Most je zajímavý jak technicky, tak i po estetické stránce. Vzhled byl zvolen tak, aby nenarušil historickou hodnotu plavebního kanálu. Betonové části opěrných zdí jsou obloženy tak, aby vzhledově vypadaly jako původní kamenné opěry. K estetické kvalitě nového mostu přispěl i fakt, že bylo přeloženo závlahové potrubí, které původně vedlo souběžně s mostem a nově je pomocí protlaku uloženo pod kanálem. V nezbytně dlouhých úsecích (zhruba 150 m) bylo z důvodu zdvižení nivelety o 2,8 m upraveno výškové i směrové vedení silnice, která byla zároveň oproti původnímu stavu napřímena.

Doprava byla dnes převedena z provizorní objížďky na nový most a zatím probíhá kyvadlově. Stavaře ještě čeká řada dokončovacích prací, včetně odstranění napojení objížďky a definitivních úprav okolí. Celá stavba bude zcela hotova začátkem června letošního roku. Do té doby musí ještě řidiči počítat s částečným dopravním omezením.

Modernizaci mostu provedlo sdružení FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a Colas CZ, se stavebními náklady tohoto mostu přibližně 220 mil. Kč včetně DPH, financovanými z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

Souběžně probíhá dokončování instalace zdvižných technologií na 3 dalších mostech překlenujících plavební kanál, kterou drobně zkomplikovala pandemie COVID-19. Unikátní mosty dálkově ovládané z velína zdymadla v Hoříně se začnou zvedat během května a června letošního roku.

 





Původní stav před zahájením stavby:

Remorkér BESKYDY opět vyráží do služby plavidlům na Labi

15. 2. 2021

Praha, 15. února 2021 – Po téměř 3 měsících prací na loděnici se unikátní zadokolesový vlečný remorkér BESKYDY vrací do aktivní služby a opět pomáhá lodím při plavbě na obtížně splavném Labi mezi Hřenskem a Ústím nad Labem. Do přídě remorkéru bylo nainstalováno dokormidlovací zařízení, které pomáhá při manévrování v úzké plavební dráze. Dokončen tak byl program dílčích modernizací 65 let starého remorkéru, jež dnes poskytuje veřejnou službu přípřeže všem plavidlům.

Zadokolesový vlečný remorkér BESKYDY byl od 16. listopadu 2020 vytažen na souš v Děčínské loděnici, kde byla do jeho přídě zabudována ocelová příčná roura s dokormidlovacím zařízením se dvěma vrtulemi, poháněnými elektromotorem výkonu 42 kW. Tento elektromotor pak napájí nově instalovaný pomocný dieselagregát o výkonu 55 kW ve strojovně remorkéru. Příležitosti vytažení remorkéru na souš bylo využito i pro nový nátěr podponorových částí lodě, které jsou jinak trvale pod vodou. Zároveň úspěšně proběhla pravidelná technická prohlídka lodě, kterou je nutné každých 5 let vykonat.

Toto dokormidlovací zařízení významně zvýší bezpečnost při manévrování a obratech remorkéru na Labi, kdy doposud byl odkázán jen na tradiční metody manévrování pomocí kormidla a házení kotvy, případně s pomocí dřevěných šreků. Tyto metody vyžadují velmi zkušenou posádku a těžkou lidskou práci, kterou pomáhá nahradit dokormidlovací zařízení, kdy kapitán jednou páčkou zapne příčný pohon odtlačující příď lodě tam, kam ji potřebuje nasměrovat. Celková úprava si vyžádala náklady 4,2 mil. Kč bez DPH, které financoval Státní fond dopravní infrastruktury. Zároveň financoval pořízení remorkéru do majetku státu v roce 2016 a financuje poskytování veřejných služeb přípřeže při nízkých vodních stavech.

Jedná se o poslední dílčí modernizaci technologií, která byla naplánována již při schvalování koupě remorkéru státem v roce 2016. Tento remorkér byl postaven v roce 1956 v loděnici Mělník a je jediným remorkérem v aktivní službě z původní série 12 remorkérů s unikátním zadokolesovým pohonem vyvinutým ve 30. letech 20. století pro náhradu řetězových parníků na Labi, kde jsou malé hloubky v plavební dráze. Konstrukce plavidla i veškeré klíčové technologie včetně reverzního vznětového motoru o výkonu 404 kW jsou původní a proto je remorkér od roku 2016 kulturní památkou. Druhou modernizací provedenou Ředitelstvím vodních cest ČR v roce 2019 byla výměna původního radiolokátoru za nový digitální, kombinující radar s elektronickou plavební mapou a systémem AIS, umožňující bezpečnou plavbu i za mlhy.



Modernizované ochranné stání v Hřensku poskytne lodím při povodních více bezpečí

29. 10. 2020

Praha, 29. října 2020 – Zvyšování hladin řek v uplynulých týdnech nás znovu upozornilo na to, že nesmíme zapomínat na protipovodňovou ochranu a také na ochranu lodí, které plují po našich řekách. Ve Hřensku byla před nedávnem zahájena modernizace ochranného stání pro velká plavidla. Naštěstí zde průtok tentokrát nedosáhl tak vysokých hodnot, aby musela být stavba zastavena. Práce probíhají podle plánu, a my jsme rádi, že zvýšené dalby budou již od příštího roku sloužit lodím i při nejvyšších vodních stavech.

Ochranné stání ve Hřensku je tvořeno 8 dalbami, které se nacházejí v těsné blízkosti státní hranice s Německem na pravém břehu Labe. Již dlouhá léta představují poslední místo, kde se mohou lodě za povodní bezpečně vyvázat, pokud při nástupu povodně nejsou plavidla dojíždějící do České republiky z Německa schopna doplout proti proudu do nejbližšího ochranného přístavu v Děčíně-Rozbělesích. Za běžného provozu si u těchto daleb připojuje do vleku remorkér BESKYDY nákladní i osobní lodě, aby jim pomohl doplout obtížně splavným úsekem Labe bez zdymadel do Děčína a Ústí nad Labem.

Dlouhodobě je v rámci zlepšování podmínek pro provoz vodní dopravy řešeno zajištění bezpečné a spolehlivé ochrany lodí i za největších povodní, jaké byly v roce 2002. Za uplynulých 20 let tak na Labi prošlo modernizací 7 přístavů a vývazišť a téměř kompletně je tak na vodní cestě garantováno, že lodě bezpečně přečkají povodeň, aniž by bylo riziko jejich utržení.

Nyní je potřebné dořešit jen několik málo chybějících míst zahušťujících současnou síť ochranných stání, aby byla lépe dostupná. Klíčovým místem pro přeshraniční plavbu je právě Hřensko, kde modernizace ochranného stání využívá stávající konstrukce vysokovodních daleb.

Současné dalby budou zvýšeny o 4,75 m tak, aby v případě povodňových stavů umožnily bezpečné vyvázání 4 plavidel o rozměrech 137 x 11,5 m, což jsou největší lodě běžně plující po Labi mezi Českou republikou a Německem. Každá dalba je nyní tvořena šesticí ocelových sloupů, které jsou propojeny ocelovými podestami a vybaveny vyvazovacími prvky. Sloupy z řady směrem do koryta budou navýšeny až na požadovanou výšku 2,8 m nad úroveň hladiny odpovídající povodním v roce 2002 dvojicí ocelových trub se třemi podestami s vyvazovacími prvky. Dosáhnou tak rekordní výše téměř 18 m nad dnem řeky. Jedna podesta pak bude doplněna na stávající konstrukci. Dalby jsou v horní části spojeny vysokopevnostním řetězem, který je ve směru proti proudu ukotven v železobetonovém bloku ve dně toku zajištěném šikmými pilotami. Tento řetěz slouží k přenosu zatížení mezi vysokými dalbami.

Stavbu provádí LABSKÁ, strojní a stavební společnost s r.o. Projekt je financován ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celkové náklady modernizace dosáhnou necelých 17 mil. korun. 






Aktuální plány rozvoje rekreační plavby a přístavišť ve Středočeském kraji

22. 9. 2020

Praha, 22. září 2020 – Ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů a radní pro oblast dopravy Středočeského kraje František Petrtýl představili aktuální plány výstavby nových přístavišť a dalších nástrojů podpory rekreační plavby na Labi a Vltavě ve Středočeském kraji. Ředitelství vodních cest ČR koncem roku 2020 začne výstavbu 7 nových veřejných přístavišť, z nichž některé budou sloužit už během letní sezóny 2021. Další přístaviště se projektují. Pro menší obce, kluby, kempy a restaurace připravil Středočeský kraj dotační program. Těmito nástroji bude podpořeno širší využívání Labe a Vltavy pro turistiku a rekreaci.

„Zajištění kvalitní veřejné sítě přístavišť pro rekreační plavbu je jednou z priorit ministerstva dopravy na vodních cestách a proto Ředitelství vodních cest v koordinaci se Středočeským krajem připravilo rozsáhlý program výstavby série přístavišť pro malá rekreační plavidla i osobní lodě ve městech a obcích, podporující regionální turistický ruch a rekreační plavbu. Navazujeme tak na úspěšně vybudované přístavy a přístaviště na Baťově kanále i na Vltavě u Českých Budějovic, jejichž intenzivní využívání dokládá zájem veřejnosti o trávení svého volného času na palubě lodí. Na přelomu letošního a příštího roku zahájíme výstavbu 11 nových přístavišť, z nichž 7 je ve středních Čechách, konkrétně v Mělníku, Brandýse nad Labem, Čelákovicích, Nymburce, Poděbradech, v Kolíně a na Vltavě v Davli,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. „Na dalších 7 místech se dnes přístaviště projektují, věřím, že v roce 2021 tak začneme práce i v dalších obcích. Všechna přístaviště mají přípojky elektrické energie i pitné vody a vytvoří tak bezpečné zázemí pro návštěvu okolí vodní cesty i přenocování s lodí během dovolené,“ dodal.

V plánu je ruku v ruce s pokračováním výstavby v dalších lokalitách vybudovat také síť servisních center pro zajištění ekologického provozu vodní dopravy, jako je odběr odpadních vod, tankování pohonných hmot apod. Projektuje se i doplnění čekacích stání pro malá plavidla u plavebních komor i sjezdů do vody pro spouštění plavidel.

„Pro plný rozvoj rekreační plavby a turistický ruch také na středním Labi je nutná základní síť rekreačních přístavišť. Dobrou zprávou je, že realizace prvních zahájí Ředitelství vodních cest ČR ještě v letošním roce. Tímto bude dosaženo obsluhy nejvýznamnějších turistických lokalit na středočeském Labi a Vltavě. Velice se těším na rekreační přístav pod červenými hradbami v Nymburce nebo pod mělnickým zámkem na soutoku Labe a Vltavy.

Středočeský kraj také podporuje rozvoj rekreační plavby, a to dotací pro výstavbu vývazišť rekreačních lodí. Jedná se o dotaci vhodnou pro menší obce, sportovní kluby, kempy, restaurace a další, které provozují činnost v turisticky atraktivních lokalitách na Labi. Z dotace je možné hradit například projektovou dokumentaci, stavební práce a pořízení plovoucího mola. V loňském roce proběhlo první kolo tohoto dotačního titulu, díky kterému budou realizována vývaziště v Lázních Toušeň a Káraném.

Věřím, že středočeské Labe i Vltava se stanou stejně turisticky atraktivními lokalitami jako to vidíme na Baťově kanále nebo na jihočeské Vltavě,“ říká radní Středočeského kraje pro oblast dopravy František Petrtýl.

„Strategickým projektem příštích let je výstavba lodního zdvihadla Slapy, jež odstraní současnou překážku pro pohodlnou plavbu větších lodí i dosavadní složitý převoz lodí po souši traktorem. Věřím, že během následujících necelých 2 let se podaří dokončit projektovou dokumentaci a zahájit stavbu tak, aby byla v roce 2025 dokončena a překonání přehradní hráze bylo pohodlné a bez dlouhého čekání, jako dnes,“ doplnil Lubomír Fojtů.

 

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb