Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Aktuality

Od čtvrtka 14. června z důvodu přeplnění kapacit německá železnice na hlavním hraničním přechodu Bad Schandau nepřijímá z České republiky žádné nákladní vozy a zboží českých exportérů tak musí čekat. Pokud by byl postaven Plavební stupeň Děčín, lodě by teď zboží do Hamburku dovezly stejně rychle. Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR se ohrazuje proti zavádějícím tvrzením Mariana Páleníka o budoucnosti rozvoje vodních cest. Rozhovor publikovaný 10. června 2018 v Děčínském Deníku obsahoval řadu zavádějících tvrzení, které musí uvést na pravou míru. Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR představuje svůj záměr na zadání veřejné zakázky s názvem „Analýza marketingového potenciálu a technických parametrů nového přístavního území ČR v Hamburku – Nová přístavní území ČR v Hamburku“ Více zde..

Tiskové zprávy

Opravdu vodní dopravu (ne)potřebujeme? Německá železnice českým exportérům hlásí přeplněno…

15. 6. 2018

Praha, 15. června 2018 – Od čtvrtka 14. června z důvodu přeplnění kapacit německá železnice na hlavním hraničním přechodu Bad Schandau nepřijímá z České republiky žádné nákladní vozy a zboží českých exportérů tak musí čekat. Pokud by byl postaven Plavební stupeň Děčín, lodě by zboží do Hamburku dovezly stejně rychle.

Od čtvrtka 14. června z důvodu přeplnění kapacit německá železnice na hlavním hraničním přechodu Bad Schandau na trati podél Labe nepřijímá z České republiky žádné nákladní vozy a v nejlepším případě vyrazí na cestu v pondělí. Jedná se tak o prakticky jedinou cestu pro nákladní vlaky z České republiky a zboží exportérů tak musí čekat.

Pokud by se náklad ve čtvrtek naložil na loď, tak v úterý už je v Hamburku. Vlakem to nyní není rychlejší, protože první vagóny vyrazí v pondělí a dříve než v úterý do cíle nedorazí. Lodě ale neplují, neboť je sucho. Když by stál Plavební stupeň Děčín, tak by byl při dnešním průtoku v Labi povolen ponor 1,40 m a lodě například s kontejnery by bezpečně pluly.

Tento příklad ilustruje, že při přetížené železniční síti na západ od našich hranic doprava zboží vodní dopravou není pomalejší a dokonce může nabídnout větší spolehlivost, pokud by byly dosaženy plavební podmínky, jak je už řadu let plánováno Plavebním stupněm Děčín.

Marian Páleník zpochybňuje vládní dopravní politiku i názory ekologického sdružení Arnika

14. 6. 2018

Praha, 14. června 2018 – Ředitelství vodních cest ČR se ohrazuje proti zavádějícím tvrzením Mariana Páleníka o budoucnosti rozvoje vodních cest. Rozhovor publikovaný 10. června 2018 v Děčínském Deníku obsahoval řadu zavádějících tvrzení, které musí uvést na pravou míru.

Marian Páleník ze společnosti Přátelé přírody v rozhovoru předně polemizuje, zda je Labe splavné či nikoliv. Jak statistiky dokládají, za posledních 10 let se délka zastavení plavby každým rokem pohybuje mezi 47 a 171 dny a po téměř polovinu dnů je plavba pod hranicí rentability, tedy s ponorem menším než 1,40 m. Výjimkou byly jen roky 2010 a 2013, kdy bylo vody více. Musíme připomenout, že mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem nemohou během letních měsíců plout ani nízkoponorové osobní lodě. Za těchto okolností žádný proveditelný zázračný recept na zlepšení plavebních podmínek bez výstavby jezu neexistuje. Několik bezjezových variant podrobně posuzovali experti z ČVUT se shodným závěrem, kdy jejich realizaci pro řadu kritických rizik a negativních dopadů na plavební podmínky i životní prostředí nedoporučili. Ani rozdělení koryta na plavební a přírodní, by v podmínkách Labe protékajícího městem Děčínem v hlubokém údolí při více než dvojnásobném spádu než v Německu, nefungovalo. Tuto skutečnost rovněž v roce 2017 potvrdil proces posouzení vlivů koncepce vodní dopravy na životní prostředí SEA.

Navržené řešení plavebního stupně Děčín bylo několikrát ekologicky optimalizováno a lépe začleněnou stavbu zdymadla Evropa za posledních 20 let neviděla.

Ředitelství vodních cest ČR zásadně odmítá, že by byla zamlčována výstavba více než jednoho jezu v Děčíně. Splavnost navazujícího úsek po Ústí nad Labem - Střekov bude řešena organizačními a technickými opatřeními bez dalšího jezu. V případě Přelouče se žádný nový jez budovat nebude, ale plavba využije stávajícího jezu z 20. let 20. století a krátký nesplavný úsek se překoná plavebním kanálem.

Také je zcela nepravdivé tvrzení o vysokých nákladech v řádu desítek miliard korun. Náklady na Plavební stupeň Děčín jsou odhadovány na 5 miliard korun, splavnění do Pardubic by nemělo překročit 4 miliardy. Další 2 miliardy korun na Plavebním stupni Děčín bude stát vodní elektrárna dodávající elektřinu pro všechny domácnosti v Děčíně, nicméně tyto náklady se brzy vrátí zpět.

Německo v loňském roce schválilo klíčový dokument Společný koncept Labe, kde plavební podmínky zlepšené na srovnatelnou úroveň jako je navrhována v ČR tvoří klíčovou část. Žádné jezy přitom stavět nemusí, protože plavební podmínky jsou lepší než v ČR a cíle lze v kritických úsecích dosáhnout jen soustředěním proudu v plavební dráze.

Závěrem se Ředitelství vodních cest ČR ohrazuje, že žádný z průzkumů vypracovaných pro ŘVC ČR neukazoval nesouhlas nejméně 2 milionů občanů České republiky s výstavbou jezu na Labi. Naopak prakticky každá vláda ČR ve svém programovém prohlášení měla podporu výstavby jezu pro zlepšení plavebních podmínek na Labi. Ředitelství vodních cest ČR i Ministerstvo dopravy o projektu s veřejností opakovaně diskutovalo. Na posledním setkání s veřejností v Děčíně za účasti ministra dopravy Dana Ťoka mezi několika sty účastníků zaznělo jen velmi málo stížností proti stavbě a naopak drtivá většina vybízela k výstavbě co nejdříve.

 

 

ŘVC ČR představilo první návštěvní den unikátního historického remorkéru BESKYDY

31. 5. 2018

Děčín, 31. května 2018 – Ředitelství vodních cest ČR představilo první návštěvní den pro veřejnost na zadokolesovém vlečném remorkéru BESKYDY, jako technickou památku a jediný remorkér svého druhu v aktivní službě ve střední Evropě, který se uskuteční v sobotu 2. června 2018 v Děčíně. Prohlídky lodě jsou pořádány ve spolupráci s Oblastním muzeem v Děčíně

Představení plavidla široké veřejnosti proběhne v sobotu 2. června 2018 v Děčíně, kdy v době od 14. do 18. hodin bude přistaveno v prostoru městského přístaviště pod děčínským zámkem. Zpřístupnění lodě je zajištěno ve spolupráci s Oblastním muzeem v Děčíně, jež organizuje na plavidle prezentační program, který bude doplňovat stálou expozici děčínského muzea věnované historii plavby. Další návštěvní den je plánován na 23. června 2018 a bude se opakovat několikrát během plavební sezóny.

V České republice jde o mimořádnou událost, neboť remorkér Beskydy je první plavidlo nákladní plavby, které je pro budoucnost zachráněno jako technické památka. A to ve stavu vhodném k prezentování veřejnosti. Bohužel v Čechách byla většina starých plavidel sešrotována nebo radikálně přestavěna. Novinkou je také zpřístupnění lodě, která je v aktivním provozu. Vše na ní stále funguje a není jen odstaveným neživým exponátem.

Konstrukce zadokolesového remorkéru Beskydy ideově vychází z projektu Ing. Neudörfla, vedoucího odboru na Ministerstvu veřejných prací, který organizoval koncepci rozvoje lodní dopravy za první republiky. Po roce 1918 tehdy mladá republika získala několik set starších plavidel pro provoz na Dunaji, Odře a Labi, kde vznikly české plavební společnosti.

Už od počátku bylo jasné, že starší plavidla bude třeba nahrazovat modernějšími typy lodí. Československý stát inicioval a financoval rozsáhlý modernizační program lodního parku, který v tehdejší Evropě neměl obdobu. Tarifní politika železnic okolních zemí omezovala dopravní možnosti země, proto byla lodní doprava chápána jako cesta malého vnitrozemského státu k trhům ve světě.

Stát ve spolupráci s předními českými strojírnami ČKD a ŠKODA Plzeň zajistil stavbu nových zadokolesových a bočnokolesových motorových remorkérů, motorových nákladních lodí  a člunů, jejichž konstrukce ve své době patřily mezi nejmodernější ve střední Evropě.

Projekt zadokolesového remorkéru vznikl přímo na ministerstvu veřejných prací.  Nejstarší technická dokumentace nese přímo podpis Ing. Neudörfla, který jako konstruktér navrhl unikátní technickou konstrukci, nemající na německém Labi obdobu. Využití kolesového pohonu na zádi lodi vychází ze snahy postavit velký remorkér s co nejnižším ponorem, který by současně mohl proplovat různě velkými plavebními komorami.

V letech 1931-1939 byl postaveny čtyři zadokolesové remorkéry Tábor, Blaník, Vltava a Morava. V poválečné sérii v letech 1953-1959 Šumava, Tatry, Beskydy, Jeseníky, Slapy, Orlík, Lipno a Kamýk. 

Na Labi s omezenými plavebními podmínkami tato plavidla úspěšně sloužila až do 90. let. Poslední plavidlo tohoto typu - zadokolesový remorkér Beskydy, je v provozu na plavebně nejnáročnějším úseku českého Labe v okolí Děčína. Od listopadu 2016 je ve vlastnictví státu pod správou Ředitelství vodních cest ČR. Loď poskytuje veřejnou službu přípřeže nákladním i osobním lodím na Labi v době omezených plavebních podmínek.

Plavební komora Hněvkovice je Vodohospodářskou stavbou roku 2017

27. 3. 2018

Praha, 27. března 2018 – Nové plavební komoře u jezu Hněvkovice na Vltavě byl udělen titul Vodohospodářská stavba roku 2017 v kategorii staveb pro vzdouvání a úpravu vodních poměrů nad 50 milionů Kč. Plavební komora byla slavnostně zprovozněna 20. května 2017 ministrem dopravy Ing. Danem Ťokem a otevřela se tak vodní cesta od Prahy před nádrže Slapy a Orlík až do Českých Budějovic. Vodní cestu budovalo Ředitelství vodních cest ČR jako státní investor při financování z prostředků Evropské Unie prostřednictvím Operačního programu Doprava a ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Poděkování za ocenění náleží zejména celému týmu vodohospodářů, projektantů a stavařů, kteří věnovali své úsilí, aby poslední plavební komora na Vltavě nad Prahou se změnila z říše snů do reality. Po šedesáti letech se plavba vrátila na Vltavu a naplnilo se očekávání několika generací, aby lodě doplouvaly do Českých Budějovic po kvalitně splavné vodní cestě. Nynější hospodářský význam vodní cesty je v rekreaci, která se stává stále populárnější a tisíce Čechů našly zalíbení v dovolené na palubě lodi nejen v zahraničí, ale také doma,“ řekl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. „Věřím, že letošní sezóna bude úspěšná a novou plavební komorou se proplaví mnoho lodí,“ dodal.

Plavební komora na jezu Hněvkovice byla dokončena jako poslední ze série 4 nových plavebních komor, jejichž výstavba začala v roce 2008. Umožňuje nyní nerušenou plavbu na 98 km vodní cesty od Českých Budějovic až po přehradní hráz Orlík. Menší lodě do hmotnosti 3,5 tuny a šířky 3 m mohou pomocí lodního výtahu a vleku překonat hráze Orlík i Slapy a dosáhnout tak po 190 km Prahy nebo po 239 km soutoku s Labem v Mělníku.

Vodohospodářská stavba roku 2017

Zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty do Prahy bude spolufinancovat EU

16. 11. 2017

Praha, 16. listopadu 2017 – Financování strategického projektu zvýšení plavebních parametrů Vltavské vodní cesty do Prahy z prostředků Evropské Unie je realitou - Ředitelství vodních cest ČR podepsalo s agenturou INEA Evropské komise grantovou dohodu na dotaci ve výši 10,7 mil. EUR z programu CEF. Počátkem roku 2018 bude po dokončení zadávacích řízení na zhotovitele zahájena realizace prvních staveb.

Evropská Unie prostřednictvím programu CEF orientovaného na financování projektů rozvoje infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T se podílí ve výši 85 % na nákladech dvou hlavních částí projektu zvýšení parametrů Vltavy. Jedná se o úpravu plavební komory Hořín umožňující bezpečné proplouvání vyšších lodí a plavební komoru Praha-Štvanice, která se dočká bezpečných čekacích stání pro lodě. Náklady na tuto část dosahují 339 mil. Kč.

Ruku v ruce bude v rámci další části projektu deset mostů na plavebních kanálech Vraňany – Hořín u Mělníka a Trója – Podbaba v Praze zvýšeno na podjezdnou výšku 7 m a z Mělníka do Prahy – Radotína bude prohloubena plavební dráha. I na těchto stavbách budou v roce 2018 zahájeny práce a vyřeší se zároveň závadný stav více než 100 let starých mostů, na nichž je nyní značně omezena silniční doprava.

Projekt s celkovými náklady 1,66 mld. Kč bude dokončen v roce 2020 a kromě EU bude financován Státním fondem dopravní infrastruktury.

„Důležitým přínosem pro nákladní dopravu do Prahy bude zvýšení ponorů ze současných 1,80 m na 2,20 m, kdy při stejných nákladech loď uveze o 30 % více nákladu,“ uvedl Ing. Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR jako investora projektu. „Těším se, že se tak podaří část těžké kamionové dopravy dostat ze silnic na lodě a snížit zatížení historických center měst těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem. Příklady jiných metropolí Evropy ukazují, že to jde a i relativně pomalé lodě své místo v moderní logistice a dopravní obsluze měst mají.“ dodal.

Spolufinancováno CEF

Za tuto publikaci odpovídá pouze její autor. Evropská unie nenese odpovědnost za jakékoli využití informací v ní obsažených.

Přístaviště lodí v Praze u nábřeží Edvarda Beneše se převléklo do nového

19. 7. 2017

Praha, 19. července 2017 – Dnes bylo ministrem dopravy Ing. Danem Ťokem a ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomírem Fojtů slavnostně otevřeno modernizované přístaviště lodí na levém břehu Vltavy u nábřeží Edvarda Beneše v Praze. 480 m dlouhé molo moderního designu nyní umožnuje bezpečný nástup a výstup cestujících i do největších hotelových lodí. V nejbližších letech Vltavu čeká řada dalších investic, které významně zlepší podmínky pro moderní vodní dopravu v metropoli.

„Před devíti lety vzniklo na tomto místě přístaviště se záměrem, abychom měli v Praze místo pro odstavování prázdných osobních lodí. Dnes, po půlroční přestavbě, otevíráme moderní, komfortní a bezpečné stání, které vychází vstříc cestujícím i dopravcům a mění k lepšímu vodní dopravu v Praze,“ uvedl ministr dopravy Ing. Dan Ťok.

Ministerstvo dopravy považuje dopravní potenciál Vltavské vodní cesty za stále nedostatečně využitý a jsem rád, že v uplynulých dnech Evropská Komise schválila financování velkého projektu zvýšení jejích parametrů z nástroje CEF,“ uvedl ministr dopravy Ing. Dan Ťok. „Těším se, že se tak podaří část těžké kamionové dopravy dostat ze silnic na lodě. Příklady jiných metropolí Evropy ukazují, že to jde a i relativně pomalé lodě své místo v moderní logistice a dopravní obsluze měst mají,“ dodal.  

Dnes dokončovaná stavba během uplynulých 6 měsíců na 480 m plovoucího mola kompletně vyměnila povrchy, zábradlí a další technologii. Na základě designu navrženého atelierem ing. arch. Patrika Kotase molo umožňuje bezpečný pohyb cestujících i veřejnosti včetně bezbariérového přístupu od Čechova i Štefánikova mostu. Přistávají zde nejen velké hotelové lodě připlouvající do Prahy, ale také u dalších osobních lodí bude nově možný výstupu a nástup cestujících a částečně se odlehčí lodnímu provozu na přetížené protější náplavce Na Františku. Atraktivní pro řadu návštěvníků zejména vyššího věku je přímá návaznost lodí na autobusy stojící na nábřeží.

Novinkou jsou moderní kapacitní elektrické přípojky, kdy i největší osobní lodě mohou při stání ve městě vypnout své dieselagregáty a neobtěžovat hlukem a exhalacemi. Tento standard se postupně zavádí ve všech evropských přístavech. „Chtěl bych vyzdvihnout a poděkovat za dobrou spolupráci vedení hlavního města Prahy i Městské části Praha 7, z jehož popudu bude nově během dne přístavní molo přístupné široké veřejnosti,“ doplnil ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. „V neposlední řadě přinášíme novinky i rekreační plavbě, kdy návštěvníci města na malých lodích budou moci v centru bezpečně zastavit,“ dodal.

Stavbu realizovalo Sdružení firem Labská strojní a stavební společnost s.r.o. a Argo Automatizace s.r.o., náklady dosáhly 38 mil. Kč a byly financovány z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

V uplynulých dnech Evropská Komise schválila financování velkého projektu zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty z nástroje CEF, aby se lépe využil dopravní potenciál vodní dopravy a část těžké kamionové dopravy se dostala ze silnic na lodě. Příklady jiných metropolí Evropy ukazují, že je to možné a v moderní logistice a dopravní obsluze měst mají své místo i relativně pomalé lodě. 

Na konci tohoto roku je plánováno zahájení prvních stavebních prací na zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty. Projekt s celkovými náklady 1,66 mld. Kč bude dokončen v roce 2020. Od Mělníka do Prahy projde rekonstrukcí zdymadlo Hořín a dalších 10 více než 100 let starých mostů a plavební komora Praha Štvanice se dočká bezpečných čekacích stání pro lodě. „Důležitým přínosem pro nákladní dopravu do Prahy bude zvýšení ponorů ze současných 1,80 m na 2,20 m, kdy při stejných nákladech loď uveze o 30 % více nákladu,“ doplnil Ing. Lubomír Fojtů. „Návazně pak s městem Prahou a partnerskými organizacemi z Paříže a Bruselu pracujeme na konceptu, jak by mohla prakticky fungovat tzv. citylogistika vodní dopravou, která by v historickém jádru města snížila zatížení těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem,“ dodal.

Nedílnou součástí rozvoje vodní cesty bude i výstavba nové plavební komory Praha – Staré město, vytvářející souběžnou cestu podél přetížené současné plavební komory Praha – Smíchov. Pro stavbu proběhlo v březnu 2017 veřejné projednání posouzení vlivů na životní prostředí a kolem roku 2020 by mohlo Povodí Vltavy, státní podnik, zahájit výstavbu.

Ředitelství vodních cest ČR nezapomíná ani na přístavní infrastrukturu pro rekreační plavbu. Ve spolupráci s městy a obcemi se připravují projekty nových veřejných přístavišť. Komplikovaná je situace zejména v Praze, kde je poptávka po přístavištích vysoká, ale prostorové možnosti jsou omezené. „Věřím, že spolu s vedením města nalezneme koncepční řešení, jak pomocí kvalitních moderních veřejných přístavišť a přístavů podpoříme bezpečnou rekreaci na nádherné vodní cestě, jíž Vltava bezpochyby je,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. 

Novinky přístavu Petrov na Baťově kanále - nejen velký jeřáb pro zdvih lodí, ale také unikátní člun

25. 5. 2017

 

Petrov u Hodonína, 23. května 2017 – V sobotu 27. května představitelé Ředitelství vodních cest, Parlamentu České republiky, obce Petrov a Baťova kanálu o.p.s v přístavu Petrov uvedou do provozu unikátní stacionární jeřáb na vytahování až desetitunových plavidel na souš. Jedná se o jediné zařízení svého druhu na celém Baťově kanále. Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Mgr. Václav Krása poté pokřtí unikátní motorový člun Hendy vybavený nájezdovou plošinou, která umožní vjezd až dvou vozíčkářů na palubu. Další bariéra pro zdravotně postižené je tak překonána a celá rodina včetně těžce zdravotně postižených může užívat pohody na klidné vodě Baťova kanálu.

V sobotu 27. května 2017 v 11:00 hodin bude v přístavu Petrov veřejnosti slavnostně představen nový jeřáb pro vytahování plavidel z hladiny Baťova kanálu. Po jeho pokřtění se první loď naostro vynoří z vod a zamíří na souš. Následovat bude druhý adrenalinový zážitek - na první loď svého druhu v České republice přímo z přístavního mola najede vozíčkář a bude si užívat krás moravské vodní cesty.

 

Na akci je zvána široká veřejnost z okolí a těšíme se na návštěvu turistů trávících svůj volný čas na palubě lodí na Baťově kanále.

 

Již při stavbě přístavu Petrov v roce 2015 byl připraven mohutný železobetonový blok jako základ jeřábu pro zdvih plavidel. Jeho existenci dokládal pouze nenápadný vývod elektrických kabelů. Začátkem roku 2017 zde byla namontována 11 tun těžká ocelová konstrukce přístavního jeřábu. Na 12 m vysokém sloupu zakotveném řadou šroubů do základu se otáčí  rameno s jeřábovou kočkou, která unese až 10 tun těžkou loď a vytáhne ji z hladiny Baťova kanálu na břeh nebo naopak. Větší lodě, které není možné jednoduše spustit do vody z přívěsu automobilu na šikmé rampě, už nebudou odkázány na drahé a komplikované přistavení autojeřábů na hrázi kanálu, ale během několika minut se spolehlivě a bezpečně dostanou na vodu nebo naopak na souš. Baťův kanál tak jde opět ve šlépějích moderních evropských přístavů, kde jsou tyto jeřáby běžné, nicméně na Moravě doposud žádný nebyl.

 

Další letošní novinkou je motorový člun Hendy, který je přizpůsoben pro snadný vjezd a výjezd vozíčkářů do a z plavidla. Vozíčkář si také může sám plavidlo řídit. Tímto počinem se přístav dostal do mapy České asociace paraplegiků www.vozejkmap.cz. Rekreace na palubě lodi se tak stává bezpečně dostupnou i pro vozíčkáře. Dokážete si představit, jakou radost bude mít rodina s postiženým dítětem, když tak jako ostatní vyplují na hladinu Baťova kanálu?

 

Přístav Petrov byl vybudován v roce 2015 na Baťově kanále jako moderní rekreační přístav s kapacitou 47 plavidel a vytvořil tak zázemí pro provoz všech typů lodí, zejména místo pro krátkodobé i dlouhodobé stání plavidel a jejich servis. V přístavu se nachází půjčovny plavidel a kol i plovoucí kavárna. V přístavu se také nachází sjezdová rampa pro lodě, stojany pro načerpání čisté vody i odčerpání odpadní vody a u každého místa stání je stojan s elektrickým připojením. V blízké době se přístav dočká i čerpací stanice pohonných hmot.

Vltava do Českých Budějovic hlásí hotovo - poslední plavební komora Hněvkovice se otevřela lodím

20. 5. 2017

 

Hněvkovice, 20. května 2017 – Dnes byla ministrem dopravy Ing. Danem Ťokem a dalšími hosty slavnostně otevřena poslední nová plavební komora na jihočeské Vltavě, překonávající spád jezu Hněvkovice u Týna nad Vltavou. Dokončil se tak program výstavby 33 km vodní cesty z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic zahájený v roce 2008. Po šedesáti letech se České Budějovice a Hluboká nad Vltavou vrací na mapu říčních přístavů napojených na evropskou síť vodních cest. Vodní cestu budovalo Ředitelství vodních cest ČR jako státní investor při financování z prostředků Evropské Unie prostřednictvím Operačního programu Doprava a ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Posledních 5 km nové vodní cesty s plavební komorou na jezu Hněvkovice pocházejícím z roku 1919, spolu s před 5 lety dokončenou plavební komorou na přehradní hrázi Hněvkovice, umožňují nerušenou plavbu na 98 km vodní cesty od Českých Budějovic až po přehradní hráz Orlík. Menší lodě do hmotnosti 3,5 tuny a šířky 3 m mohou pomocí lodního výtahu a vleku překonat hráze Orlík i Slapy a dosáhnout tak po 190 km Prahy nebo po 239 km soutoku s Labem v Mělníku.

 

„Dovolte srovnání. Před dvaceti lety byl padesátikilometrový Baťův kanál na Moravě zarostlý vodní tok bez zájmu lidí o rekreaci. V současné době se na něm plaví asi 100 tisíc návštěvníků ročně a další tisíce lidí kolem něj jezdí na kole či vyráží na pěší túry. Teď i Vltava nabídne zájemcům možnost strávit podobnou, příjemnou, třeba i týdenní dovolenou v malebné krajině,“ uvedl ministr dopravy Ing. Dan Ťok. „Na třífázovou proměnu vltavské vodní cesty jsme využili evropské peníze z úspěšně čerpaného operačního programu Doprava I. Chtěl bych zdůraznit, že novou cestu projektovali čeští inženýři a postavili české firmy,“ dodal.  

 

Dnes dokončovaná stavba představuje novou plavební komoru na jezu Hněvkovice, jehož celá polovina byla vybourána a na jeho místě vznikla od roku 2014 nejen plavební komora, unikátně obtékaná z obou stran řekou, ale také pohyblivý klapkový jez a multifunkční rybí přechod. Koryto řeky do Týna nad Vltavou bylo v délce přibližně 3 km prohloubeno a dokončila se rovněž svislá zeď v dolní rejdě plavební komory na přehradě Hněvkovice. Spolu s plavební komorou na přehradě Hněvkovice dosáhly celkové náklady 470 mil. Kč.

 

„Za dvě miliardy korun tak během deseti let vznikla 4 zdymadla, 2 přístavy, 5 přístavišť a upravili jsme patnáct kilometrů koryta řeky. Plavba se tak vrací na řeku, která byla klíčovou vodní cestou pro České země již od časů císaře Karla IV,“ řekl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Ing. Lubomír Fojtů. „Posledním úkolem, který zatím stojí před námi, je dořešit lodní zdvihadla přes přehradní hráze Slapy a Orlík, aby i větší kajutové rekreační lodě mohly využívat opravdu celou vodní cestu,“ dodal.

 

Stavbu plavební komory na hněvkovickém jezu realizovala společnost Metrostav a.s. ve spolupráci se společností Zakládání staveb, a. s. „Pro Metrostav to byla jedinečná příležitost účastnit se tak významného projektu, který bude odkazem pro budoucí generace a zároveň zlomovým pro rekreační plavbu v jižních Čechách,“ říká Ing. Martin Stašek, oblastní ředitel pro Jihočeský kraj.

 

Remorkér BESKYDY pod vlajkou Ředitelství vodních cest ČR táhne první nákladní lodě

22. 11. 2016

Děčín, 22. listopadu 2016 – Dnes poprvé vyrazil unikátní vlečný zadokolesový remorkér BESKYDY provozovaný státem na svou první standardní plavbu mezi Děčínem a Ústím nad Labem, při níž přípřeží pomáhal proplout proti proudu sestavě remorkéru a dvou tlačných nákladních člunů jedoucích z Německa.

Sestava remorkéru a dvou tlačných nákladních člunů celkové délky 134 m naložená zbožím na ponor 130 cm by dnes do Ústí nad Labem pouze pomocí svého vrtulového pohonu bez přípřeže dorazila jen velmi obtížně. Zadokolesový remorkér BESKYDY svým jedinečným pohonem pomohl nákladní sestavě bezpečně proplout úžinami mělké plavební dráhy. Tento týden je objednáno uskutečnění ještě další přípřeže pro nákladní loď.

 

Ředitelství vodních cest ČR jako státní organizace provozuje od 11. listopadu 2016 vlečný remorkér BESKYDY, který je díky svému zadokolesovému pohonu schopen v období nízkých vodních stavů zajistit proplutí nákladním lodím v kritickém 40 km dlouhém úseku mezi Hřenskem a Ústím nad Labem, kde není splavnost upravena pomocí jezů. Stát s využitím financování z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury tak nejen zachránil v provozu tento v Evropě zcela unikátní remorkér, ale také zajistil pokračování služby přípřeže, jež pro její ztrátovost původní soukromý vlastník remorkéru dále neposkytoval.

Vlek remorkéru BESKYDY 22.11.2016

Více o remorkéru BESKYDY

V Bruselu se diskutovalo o stavbě Plavebního stupně Děčín

17. 6. 2016

Praha, 16. června 2016 – Ve středu 15. června se v Bruselu v sídle Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii odehrál workshop o problematice vnitrozemské vodní dopravy v ČR, věnovaný zejména záměru Plavebního stupně Děčín s důrazem na jeho vlivy na životní prostředí. Jednání uspořádalo Ministerstvo dopravy pod vedením státního tajemníka Tomáše Čočka, spolu se Stálým zastoupením ČR a Ředitelstvím vodních cest ČR. Kromě zástupců Evropské komise (DG MOVE, DG ENV a DG REGIO) se ho účastnil také koordinátor evropského koridoru Orient-East-Mediteranean Mathieu Grosch.

Dalšími účastníky jednání byl mimo jiné Stanislav Pfléger, člen hospodářského výboru PSP ČR či Emanuel Šíp, předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR. Na workshopu byl přiblížen význam vnitrozemské vodní dopravy pro Českou republiku, zejména role cenového regulátora na přepravním trhu, nezastupitelná role při přepravě nadrozměrných investičních celků a její environmentální šetrnost. Byla konkrétně pojmenována hlavní překážka pro rozvoj vodní dopravy v České republice – strategické úzké hrdlo na labské vodní cestě, coby součásti hlavní sítě TEN-T, v podobě nedořešeného úseku mezi zdymadlem Střekov a státní hranicí ČR/SRN. Výsledky analýzy celospolečenských výnosů a nákladů, zpracované v roce 2015 Vysokým učením technickým v Brně, jednoznačně prokazují ekonomickou smysluplnost dokončení a modernizace labsko-vltavské vodní cesty.

 

Michael Trnka ze společnosti Aquatis, a.s. podrobně představil všechny zvažované varianty řešení a zdůvodnil, proč nejsou alternativy v podobě pouhých regulačních úprav či tzv. by-passů reálným řešením nedostatečné splavnosti problematického úseku. Zdůraznil též, že nízkoponorové lodě již na Labi plují a ani v konstrukci lodí tedy nelze čekat zázračné řešení. Následně podrobně představil technické řešení záměru Plavební stupeň Děčín i jeho návaznost na plavební podmínky, které byly opakovaně přislíbeny ze strany Německa.

 

Pavel Obrdlík a Lenka Šikulová ze společnosti Ekopontis, s.r.o. přiblížili publiku vlivy záměru Plavební stupeň Děčín na životní prostředí. Ty se v doporučované variantě podařilo sice maximálně zmírnit, přesto však dojde na asi sedmikilometrovém úseku Labe ke snížení rychlosti proudu na podobné hodnoty, jaké lze v současném stavu identifikovat v Labi v tzv. Hřenských tůních. Tyto hluboké partie Labe vznikly u Hřenska přirozeně vlivem skalního prahu ve dně Labe v místech, kde Labe opouští Čechy. Snížení rychlosti proudu ve vzdutí Plavebního stupně Děčín způsobí na dotčeném úseku Labe snížení biodiverzity, které nelze efektivně zmírnit či eliminovat. Vzdutí a stavba záměru by také zasáhly oblast ústí Ploučnice a Jílovského potoka do Labe a porosty v Prostředním Žlebu. Dalším problematickým vlivem na životní prostředí je určité omezení migrační prostupnosti profilu Labe v místě záměru. Tento vliv je však dostatečně zmírněn pomocí tří rybích přechodů (hlavní pravobřežní v podobě přirozeného obtokového koryta se stabilním průtokem 10 m3/s, což je obdobné jako v řece Ploučnici), velmi účinných fish-friendly turbín a možností migrace suchozemských organismů po obou březích v bezprostřední vazbě na Labe.

Záměr by však měl i pozitivní vlivy na životní prostředí. Vedle rozsáhlých revitalizačních opatření v prostoru vzdutí i pod jezem jde zejména o snížení vlivů na veřejné zdraví díky přesunu části přeprav na k životnímu prostředí nejšetrnější vodní dopravu.

 

Aktuálně probíhá proces EIA záměru, který však komplikuje uzavření procesu vyhlašování evropsky významných lokalit (EVL) v ČR. Jakmile bude tato odborně komplikovaná záležitost dokončena, bude nezbytné aktualizovat tzv. hodnocení Natura 2000, aby mohl proces EIA zdárně doběhnout do konce. Ukončení procesu EIA předpokládáme v roce 2017.

 

Středeční jednání v Bruselu proběhlo v kultivovaném a věcném duchu a bylo diskutováno nad otázkami z publika. Jako klíčový faktor bylo identifikováno jednoznačné dokončení procesu vyhlašování EVL.

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb