Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Aktuality

Nebezpečná lávka přes Labe v Nymburce byla odstraněna. Státní plavební správa dnes s okamžitou platností rozhodla o obnovení plavebního provozu. Více zde..
Dnes v 7:00 byla podkročena minimální plavební hladina pod VD Kořensko. Povodí Vltavy, s.p. předpokládá provoz PK Kořensko cca do pátku 10. 8. 2018 pro návrat plavidel do domovských přístavů. Dbejte zvýšené opatrnosti! Minimální plavební hloubka 1,6 m není garantována! Více zde..
V letech 2019 - 2020 vybudujeme 14 nových veřejných přístavišť. Část začneme stavět ještě letos, zbytek v příštím roce. Na Labi a Dolní Vltavě tak vznikne obdobná síť veřejných přístavišť jako na Vltavě v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou nebo Baťově kanálu. Více zde..

Tiskové zprávy

Přístavní zeď v dolním plavebním kanále Lovosice je zkolaudovaná

4. 8. 2005

Lovosice 4. srpna 2005 – dnes byla úspěšně zkolaudovaná přístavní zeď v dolním plavebním kanále Labe v Lovosicích, která významně zlepší nejenom nakládku plavidel, ale umožní i bezpečné a pohodlné nastupování pasažérů.

Přístavní zeď je vybudována na levém břehu dolního plavebního kanálu plavebního stupně Lovosice na řece Labi, v prostorách stávajícího veřejného přístavu, ve velmi zanedbané a nevyužívané části průmyslové zóny města. Výstavba této přístavní zdi byla zahájena v říjnu 2004. Investorem je Ředitelství vodních cest ČR, přičemž celkové náklady na výstavbu činily více jak 18,5 mil. Kč a jsou zcela hrazeny z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Celá stavba je řešena na nejvyšší evropské technické úrovni a byla rozdělena na tři části. Na výstavbu přístavní zdi, úpravu koryta a výstavbu zpevněné plochy. Přístavní zeď je dlouhá 157,2 m a slouží pro jedno až tři plavidla, podle jejich délky. Výška zdi dosahuje 5,3 m, z čehož 2,3 m je výška nad normální hladinou řeky. Celková pohledová plocha díla je 1 571 m2. Stabilita stěny je zajištěna kotvením do železobetonových pilot pomocí tyčových kotev z hladkých předpínacích tyčí a v horní části je zakončena železobetonovým trámem. Výstupní žebříky a schodiště ulehčují výstup z plavidel. V rámci úpravy koryta došlo k odtěžení šikmého břehu před lícem přístavní zdi na úroveň dna. Těžba byla provedena po dokončení přístavní zdi a to z vody. Odtěžená zemina a kamenné opevnění bylo opět použito jako zásyp a doplnění kamenného záhozu. Přebytek tohoto materiálu byl ekologicky uložen na skládce.

Dílo bude sloužit především pro překlad agrárních produktů z přilehlého sila při dopravě do a ze zahraničí. Silo překládá zboží velmi ekologickým způsobem, bez úniku prachu do okolí, a to přímo bez nutnosti použití jiných přepravních prostředků. Dílo představuje podstatné zvýšení rentability lodního provozu a nabídky výhodných služeb pro zákazníky v oblasti dopravy. Přístavní zeď umožní nakládku zboží o objemu 700 až 800 tun za jeden den. Dále zkrátí dobu nakládky lodí, minimalizuje prostoje lodí při nakládce, usnadňuje koordinovaný posun lodí a v neposlední řadě přispěje ke zvýšení bezpečnosti plavebního provozu.

Vedlejší, ale nezanedbatelnou funkcí přístavní zdi je povodňová ochrana plavidel. Zeď je uzpůsobena tak, aby v případě povodní bylo možné přivázat lodě k vázacím kruhům. Tím nedojde k jejich uplavání, které by mohlo způsobit na vodním toku škody na životním prostředí.

Vzhledem k umístění stavby nedošlo k záboru zemědělského ani lesního půdního fondu. Výstavba a následný provoz přístavní zdi neměl a nemá žádný negativní vliv na životní prostředí a žádným způsobem nenarušuje funkci Chráněné krajinné oblasti České Středohoří, která leží nedaleko stavby.

Protipovodňová ochrana plavidel má zelenou

26. 7. 2005
Ředitelství vodních cest ČR získalo finanční podporu z Evropského fondu regionálního rozvoje na projekt „Povodňová ochrana plavidel na Labi“.

Realizace kvalitní povodňové ochrany plavidel má zabránit stržení plavidel říčním proudem, v případě povodní, k čemuž v některých případech došlo během katastrofálních povodní na řekách Vltava a Labe v roce 2002.

Ředitelství vodních cest ČR, jako investor, obdrželo rozhodnutí o spolufinancování projektu z Evropského fondu regionálního rozvoje. Prostředky získalo v rámci Operačního programu Infrastruktura a jedná se o první významnější projekt na vodních cestách, který je spolufinancován EU. Odhad celkových investičních nákladů tohoto projektového záměru činí téměř 77,1 mil. Kč bez DPH. Z 60% bude projekt hrazen z výše uvedeného Evropského fondu regionálního rozvoje a zbylých 40% uhradí stát z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Projekt je zaměřen na čtyři oblasti: přístav Děčín – Rozbělesy, který zaujímá největší část investice, a to 60,5 mil. Kč bez DPH, dále ochranný přístav Nymburk, nadjezí Týnec nad Labem a horní plavební kanál Roudnice nad Labem. Vzhledem k tomu, že ochranný přístav Nymburk se nachází v atraktivním historickém centru města, bude zde v rámci opatření pro ochranu plavidel za povodní, provedena úprava břehu a vybudováno nástupiště pro osobní lodě, což výrazně zlepší stávající situaci rekreační zóny a podmínky pro rozvoj osobní lodní dopravy a turistiky v oblasti. Tato část projektu je úzce řešena ve spolupráci s městem Nymburk.

Plánované stavby neleží v oblasti Natura 2000 a nebudou mít žádný negativní vliv na životní prostředí. Během stavby bude veškerý přebytečný výkop odvezen na deponie mimo staveniště, aby nemohlo dojít ke znečištění vody. Související zemní práce jako jsou např. prohrábky dna v Děčíně a Nymburku budou prováděny z větší části z vody a odtěžený materiál bude odvezen ekologickou vodní dopravou přímo na deponie k dalšímu využití, především jako násypový materiál.

V současné době probíhají výběrová řízení na dodavatele staveb, na základě kterých bude možné upřesnit investiční náklady na realizaci tohoto projektu. Celý projekt by měl být dokončen v roce 2006.

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb