Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Aktuality

Vysokotonážní jeřáb o nosnosti 550 tun dnes snesl celý 115 let starý ocelový železniční most přes plavební kanál v Lužci nad Vltavou. Ředitelství vodních cest ČR zde buduje projekt na zvýšení podjezdné výšky pro lodě pod mosty na Vltavě, který umožní doplutí moderních vysokých lodí do Prahy. Původní most do června roku 2020 nahradí nový zdvižný, první svého druhu v České republice, dálkově ovládaný z téměř 6 km vzdálené plavební komory Hořín. Více zde..
Úpravy plavební komory Hořín v poločase. Dnes, za účasti médií, zástupců Ministerstva dopravy, Evropské komise, Povodí Vltavy, Středočeského kraje, Mělníku a Hořína, jsme spolu s Metrostavem ukázali, jak postupují práce, při kterých osadíme unikátní zdvižný most a zachováme původní vzhled 105 let staré plavební komory. Více zde..
ŘVC ČR zahájilo zkušební provoz elektrického lanového navijáku pro vytahování plavidel na souš a spouštění na vodu na přístavišti Otrokovice. Více zde..

Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice - Rohatec

Základní informace

Lokalita
stavba
v přípravě
stavba
v realizaci
stavba
dokončena
Zhotovitel
Není uveden
Správce a provozovatel
Povodí Moravy, s.p.

Dřevařská 11, 602 00 Brno

Jihomoravský kraj, Sudoměřice, Rohatec
Prodloužení splavnosti vodní cesty Otrokovice - Rohatec
Říční km
0.00
Zahájení realizace stavby
-
Ukončení realizace stavby
-
Projektant
Pöyry Environment a.s.

Botanická 834/56, 602 00 Brno

Účel projektu

Popis účelů
Prodloužit splavnou délku Baťova kanálu (vodní cesty Otrokovice - Rohatec) do zdrže jezu Hodonín a tím zakončit jižní část této vodní cesty ve městě Hodonín, jakožto turisticky atraktivním a dobře identifikovatelném místě, které může být cílem pro další aktivní rekreaci. Výrazně se tak posílí turistický potenciál celého Baťova kanálu.
Základní parametry v bodech
  • plavební komora 38,5 x 5,3 m, spád 2,5 m (třída 0)
  • úprava koryta Radějovky v délce 650 m
  • 2 čekací dalbová stání
  • balvanitý skluz
  • provozní objekt
  • přípojka elektrické energie dl. 140 m
  • zvýšení hospodářského mostu o 1,23 m v ř. km 0,075
  • odstranění hospodářského mostu v ř. km 0,650
  • ocelová lávka pro pěší a cyklisty
  • přeložka regionálního biokoridoru

Popis projektu

Popis projektu
Nesplavnost úseku mezi zdrží jezu Hodonín na řece Moravě a zdrží stavidlového jezu v Rohatci je dána jednak vlastním objektem stavidlového jezu a zároveň nesplavností říčky Radějovky v tomto úseku. Úprava koryta Radějovky začíná v místě soutoku s řekou Moravou v ř. km 0,000 a spočívá v jeho prohloubení na jednotnou úroveň 161,44 m n. m, což při minimální plavební hladině zajistí požadovanou plavební hloubku 1,5 m. Koryto bude dále upraveno na lichoběžníkový tvar s šířkou ve dně 6 m a sklonem svahů 1:1,5. Rozšíření bude provedeno symetricky podél stávající osy toku, která tvoří státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. V místě zaústění Radějovky do Moravy bude koryto rozšířeno ze 6 m na 16 m, aby byl zajištěn plynulý a bezpečný nájezd lodí z řeky do kanálu. Břehy jsou v celé délce úpravy opevněny do výše 0,3 m nad maximální plavební hladinu. Nad úrovní opevnění až po stávající terén je svah ohumusován a oset travou. Konec úpravy je v ř.km 0,650, dále na tento úsek navazuje dolní rejda plavební komory. Rejda je vybavena jedním dalbovým čekacím stáním délky 38,5 m u pravého břehu, který je tvořen nově budovanou hrází se sklonem návodního líce 1:1,5. Prostor mezi čekacím stáním a plavební komorou je vybaven ocelovými svodidly. K překonání spádu stavidlového jezu bude sloužit nově budovaná plavební komora o užitných rozměrech 38,5 x 5,3 m se spádem až 2,5 m. Komora je umístěna tak, aby horní ohlaví lícovalo s návodní betonovou stěnou jezu. Konstrukce komory je řešena jako železobetonový polorám založený na štěrkopískových vrstvách, vnitřní stěny budou obloženy kyklopským zdivem obdobně jako na ostatních plavebních komorách Baťova kanálu. V horním ohlaví jsou osazena vzpěrná vrata s krátkým obtokem pro plnění komory. V dolním ohlaví je osazena dvojice vzpěrných vrat. První vrata slouží pro běžný provoz plavební komory a jsou vybavena otvory pro přímé prázdnění hrazenými stavítky. Druhá vrata slouží jako povodňová, která zabraňují šíření zpětného vzdutí od Moravy dále nad stavidlový jez. Plavební komora bude vybavena pacholaty a vázacími trny, žebříky, osvětlením, světelnou signalizací a plavebními znaky. Plato plavební komory je umístěno ve stejné úrovni jako ochranné hráze, to jest nad hladinou stoleté vody v řece Moravě. Na pravé straně od dolního ohlaví bude situován jednopodlažní provozní objekt, který má sloužit jako zázemí obsluhy plavební komory. K plavební komoře bude vedena samostatná přípojka elektrické energie. Přes dolní ohlaví plavební komory je v dostatečné výšce nad maximální plavební hladinou vedena ocelová lávka šířky 1,5 m, která zajistí spojení mezi českou a slovenskou stranou. Lávka je určena jak pro pěší, tak i pro cyklisty. Nad plavební komorou v horní rejdě je rovněž u pravého břehu umístěno jedno dalbové čekací stání délky 38,5 m. Mezi plavební komorou a čekacím stáním jsou osazena ocelová svodidla. Pravý břeh je tvořen novou hrází se sklonem návodního líce 1:1,5, která plynule přechází ve stávající hráz obratiště lodí, nalézající se již ve vzdutí jezu Rohatec. Výškový rozdíl mezi úpravami prohloubeným a stávajícím dnem Radějovky pod stavidlovým jezem je vyrovnán balvanitým skluzem. Skluz bude mít délku 17,5 m, a je tvořen štětově ukládanými balvany vyrovnanými do podélného sklonu 1:10. V upravovaném úseku se nacházejí dva hospodářské mosty využívané zemědělci. Mosty se nacházejí v ř. km 0,075 a v ř. km 0,650. Vzhledem k nevyhovující podjezdné výšce, která je v tomto úseku požadována 3,5 m nad maximální plavební hladinou, bylo rozhodnuto, že konstrukce mostu v ř. km 0,075 bude zvýšena o 1,23 m. Druhý most v ř. km 0,650 bude po dohodě s vlastníkem odstraněn. Realizace stavby je doprovázena celou řadou kompenzačních opatření, které mají za cíl nahradit ekologickou újmu způsobenou realizací záměru. Tato kompenzační opatření zahrnují nejen území dotčené přímo stavbou, ale jsou koncipována jako komplexní, vzhledem k celému přilehlému území. Nejvýraznějším kompenzačním prvkem je přeložka regionálního biokoridoru, která bude vedena po pravém břehu bezprostředně za ochrannou hrází Radějovky, včetně vybudování nového, přírodě blízkého, drobného vodního toku, který umožní v cílovém stavu zvýšení ekologické stability území a zachování či rozšíření biodiverzity dotčeného území. Biotopy nově vytvořené v rámci přeložky regionálního biokoridoru budou po čase kvalitativně výrazně převyšovat současnou ekologickou hodnotu biotopů na Radějovce. Nově vytvořený vodní prvek pak bude, na rozdíl od současného stavu na Radějovce, migračně prostupný pro řadu vodních organizmů. Dále bude v rámci kompenzačních opatření provedena náhradní výsadba za vykácené dřeviny a průběh výstavby bude upraven tak, aby byly minimalizovány negativní vlivy na okolní přírodu, zejména v období rozmnožování cenných živočišných druhů. Před zahájením výstavby bude rovněž zajištěn odlov ryb a dalších vodních živočichů, kteří budou přemístěny do náhradních lokalit.
Stav projektu
0%
100%
Zahájení projektu
Není uvedeno
Dokončení projektu
Není uvedeno

Ostatní

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb