Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Aktuality

Máte zájem podílet se na správě majetku - přístavů, přístavišť a další veřejné infrastruktury vodních cest České republiky? Splňujete podmínky uvedené níže? Pak hledáme právě Vás. Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici Odborný referent pro oblast životního prostředí. Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici Odborný referent oddělení přípravy. Více zde..

Tiskové zprávy

V Čelákovicích začala výstavba nových veřejných přístavišť pro rekreační plavbu

20. 9. 2022

Čelákovice, 20. září 2022 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo výstavbu dalších veřejných přístavišť na Labi. Dnes začínají vyrůstat plovoucí mola pro malá plavidla a osobní lodní dopravu v Čelákovicích. Moderní přístaviště umožní turistům plavícím se po řece bezpečně vystoupit téměř v centru města, z odběrných sloupků doplnit do lodí vodu či čerpat elektřinu. Projekt je součástí programu výstavby veřejných přístavišť na vodní cestě pro podporu rekreační plavby, který Ředitelství vodních cest ČR dlouhodobě realizuje.

„Rekreační plavba je čím dál oblíbenější a výstavbou sítě přístavišť umožníme turistům opustit na chvíli vodní cestu a navštívit přilehlé turistické zajímavosti v Polabí. Nechceme, aby zůstali izolování na řece bez možnosti bezpečně přistát, poznat okolí a přenocovat,“ říká Martin Kupka, ministr dopravy, a dodává: „Věřím, že jak toto přístaviště, ale i další nově budovaná v jiných městech kraje zařadí Labe po bok oblíbených vodních cest pro cestovní ruch,“ dodal.

Přístaviště se nachází v blízkosti lávky pro pěší nedaleko centra města. „Vzájemná blízkost obou přístavišť je příležitostí, aby cestující z osobních lodí i turisté na malých plavidlech využívali nový přístup do města od vody a je ekonomicky výhodná i z hlediska stavebních prací a společného zázemí,“ upozorňuje Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem a budoucím provozovatelem přístaviště. Investici Ředitelství vodních cest doplňuje výstavba přívodního vodovodního řadu, který financuje město Čelákovice a který kromě zásobování přístaviště pitnou vodou rozšiřuje stávající vodovodní síť v přilehlé lokalitě s možností připojení dalších objektů. 

"Za město Čelákovice jsme přesvědčeni, že nově vybudované přístaviště na Labi přispěje k podpoře cestovního ruchu a trávení volného času jak místních obyvatel, tak návštěvníků. Velkou výhodu vnímáme v tom, že přístaviště bude možné užívat bezplatně. V roce 2023 zaměříme celoměstské oslavy na téma Do Čelákovic po trati i po vodě, kdy si připomeneme význam řeky a železnice pro rozvoj města u příležitosti 150 let od příjezdu prvního vlaku do Čelákovic. Oslavy spojené s jízdami nostalgických vlaků i plavbou lodí po Labi se uskuteční v sobotu 16. září 2023," uvedl starosta města Čelákovic Josef Pátek.

Nové přístaviště pro osobní lodní dopravu bude umístěno u levého břehu v těsné blízkosti lávky pro pěší. Bude tvořeno ocelovým plovoucím molem o rozměrech 9 x 4 m. Pro nástup a výstup cestujících z lodí budou sloužit dvě výškové úrovně mola, které tak lépe vyhoví plavidlům s různou výstupní výškou. Můstek je také vybaven úvaznými prvky pro vyvázání plavidla do délky 85 metrů a lávkou na břeh délky 11 m pro bezbariérový přístup.

Stání pro malá plavidla bude umístěno asi 85 metrů dále proti proudu. Molo tvoří 10 samostatných, vzájemně pružně spojených železobetonových pontonů o celkové délce 83,2 m a šířce 2,5 m. Paluba mola bude dřevěná s protiskluzovou úpravou. Plovoucí molo se břehem spojí dvě bezbariérové přístupové lávky. Šikmé sklopné výložníky umožní vyvázání až 16 plavidel.

Na obou přístavištích je stání až po dobu 48 hodin bezplatné a pomocí přístavní karty bude možné z odběrných sloupků čerpat elektřinu a vodu. Díky této novince nebudou lodě poprvé ve Středočeském kraji potřebovat při stání naftové agregáty a malé čluny i velké osobní lodě si pohodlně doplní palubní tanky pitnou vodou. Obě mola budou pro bezpečný provoz osvětlena. Mola mají konstrukci, která umožní jejich trvalé ponechání na místě i přes zimu a bezpečně odolá i největším povodním na Labi.

Stavební náklady ve výši 10,5 mil. Kč bez DPH v případě přístaviště pro osobní lodní dopravu a 25,45 mil. Kč bez DPH u přístaviště pro malá plavidla financuje Státní fond dopravní infrastruktury. Stavbu realizuje LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o.









Začala výstavba přístaviště pro rekreační lodě v Roudnici nad Labem

1. 9. 2022

Roudnice nad Labem, 1. září 2022 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo výstavbu veřejného přístaviště pro malá plavidla v Roudnici nad Labem. Turisté zde budou mít možnost vyvázat svou loď až na dobu 48 hod. a z odběrných sloupků doplnit vodu či čerpat elektřinu. Projekt je součástí programu výstavby veřejných přístavišť na vodní cestě jako podpora rekreační plavby, který Ředitelství vodních cest ČR dlouhodobě realizuje.

V Roudnici nad Labem v lokalitě Bezděkov, nedaleko centra města, začíná vyrůstat veřejné přístaviště pro malá plavidla návštěvníků města, které v této oblasti doposud chybělo. Molo délky 75 m bude vybaveno 8 šikmými výložníky a ve vzniklých kójích umožní vyvázání až 15 rekreačních plavidel. Čerpání pitné vody a elektřiny do plavidel během stání např. přes noc zajistí 4 odběrné sloupky. Molo bude se břehem spojeno dvěma ocelovými lávkami, které umožní bezbariérový přístup.

„Rekreační plavba jako forma užívání volného času je rok od roku oblíbenější a lidé rádi poznávají krásy české krajiny z paluby malých plavidel. Pohodlná plavba ale vyžaduje síť veřejných přístavišť, kde je možné bezpečně přistát, navštívit města a další zajímavosti na břehu i klidně přečkat noc,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR jako investora a provozovatele přístaviště. „V Ústeckém kraji letos zahájíme výstavbu ještě dalších přístavišť pro malá rekreační plavidla v Ústí nad Labem – Brné a ve Štětí. Letos bude dokončena modernizace přístaviště v Litoměřicích. Podmínky na Labi tak postupně přiblížíme oblíberným vodním cestám pro cestovní ruch, jako je Baťův kanál a Vltava,“ dodal.

Molo v Roudnici nad Labem je umístěno v krátké vzdálenosti proti proudu nad jezem, kde hladina vody téměř nekolísá. Proto je molo na rozdíl od jiných labských a vltavských přístavišť konstruováno jako pevné. Při povodních pak bude částečně nebo zcela zatopeno. Pro tyto mimořádné události je molo konstrukčně přizpůsobeno např. sklopením výložníků, demontovatelným zábradlím lávek a dalšími konstrukčními prvky, aby netvořilo překážku proudící vodě.

Stavba přechodně omezuje pohyb na přilehlé cyklostezce. Ta je v případě prací na břehu vedena objízdnou trasou, která ji odklání na městskou komunikaci v ul. Sladkovského. Přístaviště bude dokončeno do jara 2023, do kdy bude také obnoven provoz na původní cyklostezce.

Stavba je založena na 34 svislých nosných ocelových sloupcích, které jsou kotveny do říčního dna přes železobetonové piloty. „Realizace pilotového založení, které je již hotové, byla složitá, protože musela proběhnout z pracovního soulodí ukotveného na vodě. Na soulodí se musela v přístavu Mělník nalodit veškerá technologie pro vrtání pilot. Navíc vrtání komplikoval výskyt silné vrstvy pevných jílů pod kamenným záhozem, po které v šikmo nakloněném břehu korunka vrtáku sjížděla mimo vytyčenou osu piloty a náběh vrtáni se musel u každé piloty několikrát opakovat.,“ říká Jan Zeman, vedoucí projektu společnosti Metrostav, a.s., která stavbu realizuje.

Stavební náklady ve výši 32,4 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.





Začala stavba nového veřejného přístaviště pro osobní lodě v Nymburce

14. 7. 2022

Nymburk, 14. července 2022 – V Nymburce začaly stavební práce na novém veřejném přístavišti osobních lodí na pravém břehu Labe nedaleko centra města pod Šafaříkovým mlýnem. Stroje nyní vrtají mikropiloty pro základy bloků, ke kterým bude během srpna ukotveno ocelové plovoucí molo. Pokračuje tak výstavba série nových veřejných zastávek pro osobní lodě na Labi mezi Mělníkem a Kolínem, jimiž Ředitelství vodních cest ČR vytváří podmínky pro širší uplatnění rekreační plavby na tomto úseku Labe. V dalších týdnech budou zahájeny práce i na přístavištích pro malá plavidla.

Pohodlná a bezpečná plavba potřebuje nejen jezy a plavební komory, ale také souvislou síť přístavů a přístavišť. Velkým omezením pro rekreační plavbu zejména na Labi ve Středočeském kraji je absence veřejných přístavišť jak pro malá rekreační plavidla, tak i pro osobní lodě plující s turisty. Právě začínající práce přímo v centru Nymburku nedaleko výjezdu z ochranného přístavu vyřeší problém chybějícího přístaviště pro osobní lodní dopravu v této lokalitě“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, jež je investorem a provozovatelem přístaviště. „V následujících měsících budou zahájeny práce na přístavištích v dalších lokalitách na Labi a zde v Nymburce bude v prostoru ochranného přístavu také vybudováno přístaviště pro malá plavidla.

Nové veřejné přístaviště osobních lodí tvoří ocelový plovoucí přístavní můstek rozměrů 9 x 4 m, ukotvený ke břehu pomocí přístupové lávky délky 8,5 m a tří kotevních bloků. Toto kotvení je koncipováno tak, aby udrželo můstek bezpečně na místě i za největších povodní a nebylo nutné jej odvážet. Pohodlný nástup do lodí umožní dvě úrovně mola, první ve výšce 0,9 m nad hladinou a druhá pro větší lodě ve výšce 1,5 m nad hladinou. Molo bude osvětleno a zabezpečeno kamerovým systémem. Pro lodě se připravuje i přípojka elektrické energie, aby nemusely využívat své agregáty v době stání. Přístaviště bude dokončeno a zprovozněno v říjnu tohoto roku.

Toto veřejné přístaviště bude, obdobně jako další veřejná přístaviště budovaná Ředitelstvím vodních cest v Poděbradech, Kolíně, Čelákovicích a Brandýse nad Labem, sloužit jako zastávka osobních lodí s bezbariérovým výstupem a nástupem cestujících. Vytváří se tak předpoklad k rozvoji vodního turismu zavedením pravidelných lodních linek, které například velmi úspěšně fungují v Ústeckém kraji. Další přístaviště osobních lodí ve Středočeském kraji se ještě projektují. V budoucnu tak vzniknou například přístaviště v Lysé nad Labem, Kostelci nad Labem či v Neratovicích.

Stavbu nového přístaviště osobních lodí realizuje LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o. a stavební náklady ve výši necelých 11 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.







Začala instalace nového mola pro osobní lodě v Kolíně

1. 7. 2022

Kolín, 1. července 2022 – V Kolíně začaly stavební práce na novém veřejném přístavišti osobních lodí na Kmochově ostrově. Stroje nyní vrtají mikropiloty pro základy bloků, ke kterým bude počátkem srpna ukotveno již vyrobené ocelové plovoucí molo. Začíná tak výstavba série nových veřejných zastávek pro osobní lodě na Labi mezi Mělníkem a Kolínem, jimiž Ředitelství vodních cest ČR vytváří podmínky pro širší uplatnění rekreační plavby na tomto úseku Labe. V dalších týdnech budou zahájeny práce i na přístavištích pro malá plavidla.

Pohodlná a bezpečná plavba potřebuje nejen jezy a plavební komory, ale také souvislou síť přístavů a přístavišť. Velkým omezením pro rekreační plavbu zejména na Labi ve Středočeském kraji je absence veřejných přístavišť jak pro malá rekreační plavidla, tak i pro osobní lodě plující s turisty. Jako první začínají práce přímo na břehu řeky v Kolíně, a to na přístavišti pro osobní lodě na Kmochově ostrově“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, jež je investorem a provozovatelem přístaviště. „V následujících měsících budou zahájeny práce na přístavištích v dalších lokalitách na Labi a zde v Kolíně bude na protějším pravém břehu také přístaviště pro malá plavidla turistů, kteří připlují na návštěvu města.“

Nové veřejné přístaviště osobních lodí tvoří ocelový plovoucí přístavní můstek rozměrů 9 x 4 m, ukotvený ke břehu pomocí přístupové lávky délky 10,5 m a tří kotevních bloků. Toto kotvení je koncipováno tak, aby udrželo můstek bezpečně na místě i za největších povodní a nebylo nutné jej odvážet. Pohodlný nástup do lodí umožní dvě úrovně mola, první ve výšce 0,9 m nad hladinou a druhá pro větší lodě ve výšce 1,5 m nad hladinou. Molo bude osvětleno a zabezpečeno kamerovým systémem. Přístaviště bude dokončeno a zprovozněno v září tohoto roku.

Toto veřejné přístaviště bude obdobně jako další veřejná přístaviště budovaná Ředitelstvím vodních cest v Poděbradech, Nymburku, Čelákovicích a Brandýsu nad Labem sloužit jako zastávka osobních lodí s bezbariérovým výstupem a nástupem cestujících. Vytváří se tak předpoklad k možnosti zavedení pravidelných lodních linek, které například velmi úspěšně fungují v Ústeckém kraji. Další přístaviště osobních lodí ve Středočeském kraji se ještě projektují, jako např. v Lysé nad Labem, Kostelci nad Labem či v Neratovicích.

Stavbu nového přístaviště osobních lodí realizuje LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o. a stavební náklady ve výši 11 mil. Kč včetně DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Začala velká proměna přístaviště lodí v Litoměřicích

19. 5. 2022

Litoměřice, 18. května 2022 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo modernizaci současných přístavišť na Labi v Litoměřicích, aby zastavení malých rekreačních lodí turistů i velkých osobních lodí v centru města bylo bezpečnější a pohodlnější. Pokračuje tak v programu výstavby veřejných přístavišť na vodní cestě pro podporu rekreační plavby. Standardem již jsou přípojky elektřiny a vody pro plavidla, která budou nově i v Litoměřicích.

„Při plavbě po Labi v Ústeckém kraji jsou Litoměřice atraktivním cílem turistů. Dosavadní zázemí pro lodě již neodpovídalo současným nárokům rekreační plavby a proto jsme přistoupili k jeho kompletní modernizaci,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, jež je investorem a provozovatelem přístaviště. „V Ústeckém kraji ještě letos zahájíme výstavbu zcela nových přístavišť pro malá rekreační plavidla v Ústí nad Labem – Brné, Roudnici nad Labem a ve Štětí, aby byla dokončena celá souvislá síť.“

„Ministerstvo dopravy dlouhodobě podporuje zkvalitňování infrastruktury pro rekreační plavbu, neboť počet nově registrovaných plavidel i držitelů průkazů vůdců plavidel každoročně narůstá. Úspěšné využívání Baťova kanálu i Vltavy pro cestovní ruch, spojené s oživením okolí vodní cesty, je inspirací i pro Labe. Prostředkem je právě zajištění dosud chybějící veřejné přístavní infrastruktury,“ doplnil Evžen Vydra, ředitel odboru vodní dopravy Ministerstva dopravy.

Původní přístaviště osobních lodí na Lodním náměstí v Litoměřicích sloužilo téměř po dvacet let pro stání velkých hotelových lodí, pro menší osobní lodě byl nástup cestujících nevyhovující. Pár desítek metrů vzdálené přístaviště malých plavidel na bočním rameni bylo tvořeno lehkými málo stabilními plastovými moduly a plavidla k němu zaplouvala jen obtížně.

Molo přístaviště malých plavidel bylo před několika dny rozebráno a stavební stroje zahájily odtěžování bahnitých nánosů. „Na jeho místě bude namontováno nové plovoucí molo tvořené železobetonovými plováky s dřevěnou pochozí palubou délky 58 m, kde mezi 7 šikmými výložníky bude moci stát až 14 rekreačních plavidel. Na místě jej i za největších povodní bezpečně udrží dvě ocelové dalby zavrtané do skalního dna. Novinkou budou přípojky elektrické energie a pitné vody ke každé lodi a pohodlný bezbariérový přístup po lávce,“ upřesnil Lubomír Fojtů.

Na přístavišti pro osobní lodě bude jedna nástupní plocha snížena o 0,7 m, aby umožňovala snadný nástup cestujících i na menší osobní lodě. Nové atraktivní designové řešení a kompozitový pochozí rošt na podlaze vytvoří atraktivní bránu do královského města pro návštěvníky připlouvající na palubě lodí. Pobyt lodí ve městě bude pohodlnější a šetrnější pro okolí, protože bude nově k dispozici kapacitní přípojka elektrické energie a pitné vody. Lodě tak již nebudou zbytečně obtěžovat okolí dieselovými agregáty.

„Stavební úpravy mola přístaviště osobních lodí budou probíhat pouze v době, kdy není plánováno stání hotelových lodí a jejich provoz tak nebude nijak omezen,“ uvedl Roman Krupička za zhotovitele stavby firmu LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o.. „Přístaviště rekreačních plavidel je nyní demontováno a je mimo provoz až do dokončení nového na počátku září. Snažíme se co nejméně obtěžovat okolí a vrátit mola lodím v nejkratším možném čase,“ dodal.

Stavební náklady modernizace ve výši 32,4 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.

 

Rekreační lodě plující po Labi mohou pohodlně přistávat u nového mola v Děčíně

22. 4. 2022

Děčín, 22. dubna 2022 – V Děčíně bylo dnes přímo v centru města uvedeno do provozu nové veřejné přístaviště pro malé rekreační lodě. Jedná se o první ze série přístavišť, které letos Ředitelství vodních cest ČR na Labi vybuduje. O rekreační plavbu na Labi a její rozvoj se zajímal i ministr dopravy Martin Kupka, který přijel přístaviště slavnostně otevřít.

„Nezbytnou podmínkou pro využívání vodních cest k rekreační plavbě je dostatečně hustá síť bezpečných veřejných přístavišť. Naším cílem je usnadnit turistům na lodích nejen vlastní plavbu, ale také poznat její okolí, a to za pomoci moderních přístavišť, která plavcům nabízí funkční zázemí,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. Program výstavby veřejných přístavišť pokračuje modernizací mola v Litoměřicích a výstavbou nového přístaviště malých plavidel v Mělníku. „Letos bude zahájena výstavba přístavišť ještě v Ústí nad Labem – Brné, Roudnici nad Labem, ve Štětí, v Brandýse nad Labem, Čelákovicích, Nymburku, Poděbradech a v Kolíně,“ dodal.

Plavidla mohou od 22. dubna kotvit v Děčíně přímo v centru města u nábřeží pod městskou knihovnou. 36 m dlouhé plovoucí molo, kopírující aktuální úroveň hladiny v řece, je vybaveno odběrnými sloupky pro připojení plavidel na elektřinu a pitnou vodu. Lodě mohou u přístaviště stát až 48 hodin. To je dostatečně dlouhá doba na návštěvu města a blízkého okolí. Posádka tak může v klidu navštívit město nebo přenocovat. Veřejné přístaviště pro návštěvníky města připlouvající na lodích dosud v Děčíně nebylo a byli tak odkázáni na použití vysokých nábřežních zdí vhodných jen pro velké lodě nebo improvizované vyvázání u šikmého břehu. „Posádky plavidel jistě ocení molo nízko nad hladinou, s pohodlným přístupem po rampě z nábřeží. Připojení na elektřinu je pomocí čipové Přístavní karty, užívané již dnes na Labi v Dolních Zálezlech či Nučnicích a Libotenicích, ale také v ostatních přístavech Vltavy a Baťova kanálu. Novinkou na Labi je přípojka na doplnění nádrží lodí pitnou vodou,“ upřesnil Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, jež je investorem a provozovatelem přístaviště.

„Řeka Labe je neodmyslitelně spjata s historií i současností města Děčína. Vznik přístaviště pro malá plavidla vítáme, projekt bezpochyby podpoří intenzivnější soužití s největší českou řekou, podpoří cestovní ruch a turistům nabídne zázemí pro jejich pobyt v našem městě,“ říká primátor města Jiří Anděl s tím, že se město finančně podílelo na přístupovém prostoru k přístavišti.

„Vítáme vznik nového veřejného přístaviště v Děčíně, protože rekreační plavba na Labi má velký potenciál, který byl limitován chybějící infrastrukturou. Další přístaviště v regionu pomůžou k rozšíření možností trávení volného času a to jak na vlastní lodi nebo v rámci rozvoje lodních půjčoven podobně jako to vidíme na Vltavě nebo na Baťově kanále. Vodní turistika hraje v regionu Českého Švýcarska velkou roli, můžete plout na raftu, na parníku klidně až do Drážďan nebo nově zakotvit rekreační lodí přímo v centru Děčína,“ říká ředitel obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko Jan Šmíd.

Stavba probíhala déle, než se předpokládalo. Ke zdržení došlo i proto, že dlouhé 4 měsíce musely vyrobené železobetonové pontony čekat na dostatek vody v Labi, aby bylo možné je po vodě přesunout z přístavu Děčín-Loubí do jejich cílové polohy na Smetanově nábřeží. Úzkým místem na cestě byla plavební úžina Heger v centru Děčína pod Tyršovým mostem, pro jejíž překonání je potřeba dostatečná plavební hloubka.

Zhotovitelem stavby byla firma LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o., náklady ve výši 33 mil. Kč financoval Státní fond dopravní infrastruktury.

Nové digitální mapy pro plavbu v České republice

4. 1. 2022

Praha, 4. ledna 2022 – Nová generace navigačních plavebních map přináší uživatelům vodních cest vyšší úroveň informovanosti o stavu Labsko-vltavské vodní cesty a aktuálních provozních informacích včetně hloubkových dat pro úsek Labe mezi státní hranicí a plavební komorou Střekov. Plynule navazují na totožný systém map vydávaný v Německu. Významně tak ulehčují plavbu a zvyšují její bezpečnost. Zájemci si je nyní mohou bezplatně stáhnout prostřednictvím webového portálu Labsko-vltavského dopravního informačního systému www.LAVDIS.cz a zobrazovat ve svém palubním prohlížeči map Inland ECDIS.

Projekt inovující systém elektronických plavebních map byl realizován v rámci evropského projektu RIS COMEX, který zavádí koridorové Říční informační služby na vodních cestách v celé Evropě. Cílem projektu je mimo jiné zvýšit stávající úroveň informací poskytovaných vůdcům plavidel a zároveň zabezpečit, aby vůdce plavidla měl na Labsko-vltavské vodní cestě v Česku přístup ke stejné úrovni říčních informačních služeb (RIS) jako na jejím pokračování v Německu. Právě rozsáhlá spolupráce s německými, ale i dalšími evropskými partnery, umožňuje harmonizaci a sdílení dat a služeb v rámci koridoru Labe-Vezera.

Základem pro poskytování informací na vodní cestě jsou elektronické plavební mapy, které používají vůdci plavidel pro navigaci a pro získávání dalších informací v průběhu plavby. V kormidelně lodě je tak na jediném displeji zobrazována nejen plavební mapa, ale přímo na jejím podkladu pomocí systému AIS také ostatní lodě v okolí, obraz radiolokátoru apod. Unikátem je plná kompatibilita map v celé Evropě, kdy jedno palubní zařízení je plně funkční na všech vodních cestách včetně námořních přístavů se smíšeným provozem říčních a námořních lodí. Jedná se tak o mimořádně úspěšnou harmonizaci standardů informačních systémů v EU.

Mapy jsou nyní publikovány v nejnovějším standardu pro jejich tvorbu Inland ECDIS verze 2.4. To přináší rozšíření jejich informačního obsahu, umožňuje implementaci aktuálních informací o kontaktech a provozních dobách plavebních komor, přístavišť a dalších objektů na vodní cestě. Nové vydání elektronických plavebních map zahrnuje rozšířený mapový obsah se stěžejními prvky lodní dopravy, jakými jsou např. oblasti omezení, mostní pilíře, rozšířená stavební infrastruktura plavebních komor, hloubková data aktuálně změřená pro regulovaný úsek Labe a spousta dalších prvků. Mapové listy rovněž nově zahrnují podpůrné orientační prvky v blízkosti vodních cest v podobě významných bodů a silniční či železniční dopravní infrastruktury. V reakci na poslední vydání elektronických map došlo také k úpravě drobných topologických nesrovnalostí mimo vodní cesty. Významnou novinkou je i možnost vydávání výstrah formou virtuálních bójí (Virtual AtoN) upozorňujících například na nebezpečí v plavební dráze nebo v její bezprostřední blízkosti. Vůdci plavidel tak ve svých navigačních zařízeních získávají významné pomocníky zvyšující bezpečnost a plynulost dopravy na Labsko-vltavské vodní cestě.

Nové edice map mohou být vydávány v půlročním cyklu, ale jejich aktuálnost bude zajišťována i systémem přírůstkových souborů, kterými budou obsažené informace v mezidobí doplňovány a aktualizovány. Toto řešení umožní podstatně zmenšit velikost přenášených souborů a zároveň urychlit přenos velmi důležitých informací k vůdcům plavidel. Moderní navigace se tak stává dalším prostředkem ke zvyšování bezpečnosti a informovanosti na našich vodních cestách.

„Ředitelství vodních cest ČR již od roku 1998 spolupracuje na evropském projektu Říčních informačních služeb. Výstupy projektu přispívají ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu na vodních cestách jak pro komerční, tak pro rekreační plavbu. Mapy i služby jsou poskytovány uživatelům zdarma. Jedinou investicí je tak pořízení kompatibilního mapového prohlížeče a případně AIS transpondéru“ říká Ing. Jan Bukovský, národní koordinátor projektu RIS COMEX za Českou republiku a zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR.

Investorem akce bylo Ředitelství vodních cest České republiky, správcem Říčních informačních služeb a jejich dat je Státní plavební správa. Technologie zpracování elektronických map byla implementována firmou VARS BRNO a.s.

Projekt RIS COMEX je společným projektem 13 států Evropy, ve kterých jsou vnitrozemské vodní cesty, a je spolufinancovaný z 85 % Evropskou unií prostřednictvím programu CEF - Nástroj pro propojení Evropy a z 15 % Státním fondem dopravní infrastruktury.


„Za tuto publikaci odpovídá pouze její autor. Evropská unie nenese odpovědnost za jakékoli využití informací v ní obsažených.“

Přístav Hluboká nad Vltavou je oblíbeným cílem plavby po Vltavě

12. 11. 2021

Hluboká nad Vltavou, 12. listopadu 2021 – Plavební sezóna v největším jihočeském veřejném přístavu pro rekreační lodě v Hluboké na Vltavou byla letos velmi úspěšná. Přístav přivítal o 30 % víc lodí turistů než v předchozím roce a  dlouhodobá stání jsou plně obsazena. Letošní novinka první čerpací stanice pohonných hmot pro lodě v jižních Čechách se mimořádně osvědčila, kdy během 350 tankování se bezpečně doplnilo 15 000 litrů benzínu a nafty. Oslavilo se tak 20 let od zahájení projektové přípravy dokončení vodní cesty.

Veřejný přístav Hluboká nad Vltavou potvrdil v plavební sezóně 2021 své pevné místo na Vltavské vodní cestě. Z celkových 70 míst pro stání malých plavidel bylo všech 48 vyčleněných pro dlouhodobé stání jako v předešlých letech plně obsazeno a u většiny máme potvrzen zájem o stání i v příští sezóně.

„Od května do října do přístavu zavítalo 270 rekreačních lodí návštěvníků, které v přístavu strávili celkem 487 dnů. Došlo tak k nárůstu počtu dnů stání oproti roku 2020 o 30 %. Od svého zprovoznění v roce 2016 se jedná o nejúspěšnější plavební sezónu. Tento trend nás nesmírně těší, protože rolí přístavu je podpořit turistický ruch umožněním bezpečného zastavení veřejnosti, jež tráví svůj volný čas na palubě lodi při putování po Vltavské vodní cestě,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel státní organizace Ředitelství vodních cest ČR provozující přístav. „Nejoblíbenější byl červenec, kdy v přístavu stálo přes noc celkem 147 lodí“, dodal.

Další desítky plavidel využily přístav pouze k čtyřhodinovému bezplatnému stání během dne. V přístavu má rovněž svou základnu půjčovna lodí, odkud vyráží turisté na 5 kajutových lodích (hausbótech) poznávat krásy jihočeské Vltavy. Od měsíce června do září fungovala pravidelná osobní lodní doprava na trase z Českých Budějovic do Purkarce se zastávkou v Přístavu Hluboká.

Novinkou letošní sezóny v přístavu bylo zprovoznění čerpací stanice, kterou se snadno a rychle natankuje benzín nebo nafta do plavidel. Rekreační lodě si zde mohou samoobslužně pomocí klasické bezúkapové pistole s 12 m dlouhou hadicí doplnit pohonné hmoty pro další plavbu. Tato čerpací stanice je první na 130 km Vltavy jižně od Slap.

„V rámci investičního programu věnujeme velkou pozornost opatřením, aby plavba na českých řekách, kanálech a nádržích byla vlídná k naší jedinečné krajině. Proto jsme letos uvedli do provozu už druhou tankovací stanici pohonných hmot pro plavidla, která pomůže obsluhovat plavidla šetrně k životnímu prostředí a není již nutné složitě dovážet nádoby s pohonnými hmotami z čerpací stanic na silnici,“ upřesnil Lubomír Fojtů. „Poté, co jsme v roce 2017 uvedli do provozu poslední plavební komoru Hněvkovice a nových 33 km vodní cesty do jihočeské metropole se otevřelo plavbě, zkompletovali jsme tak sadu moderních služeb pro provoz vodní dopravy, kterou vůdci plavidel postrádali,“ dodal.

Od června do října se uskutečnilo 350 tankování v celkovém objemu 15 000 litrů benzínu a nafty. Rekordem bylo 12 tankování za den. Jednoznačně se tak potvrdila potřebnost bezpečné infrastruktury pro tankování pohonných hmot. Sadu služeb pro ohleduplnou plavbu doplňuje v servisním centru odčerpávání odpadních vod z nádrží lodí do kanalizace a odčerpávání nádních vod ze strojoven a dna plavidel, jež mohou být kontaminované ropnými látkami.

Příprava dokončení splavnění horní Vltavy byla zahájena právě před 20 lety, kdy se 1. listopadu sešli hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl se zástupci ministerstva dopravy a dohodli se na zahájení spolupráce. Během následné osmileté projektové přípravy a osmiletém stavebním dokončení 33 km Vltavské vodní cesty mezi Českými Budějovicemi a vodním dílem Orlík byly díky této spolupráci v letech 2009 až 2017 postaveny 4 nové plavební komory, přístaviště a přístavy pro rekreační plavbu. Vltavská vodní cesta dnes spojuje Jihočeský a Středočeský kraj a tvoří nyní novou páteř cestovního ruchu.

Přístavy Petrov a Veselí nad Moravou na Baťově kanále zažily úspěšnou plavební sezónu

3. 11. 2021

Baťův kanál, 3. listopadu 2021 – Baťův kanál opět potvrdil svou roli spolehlivé stálice cestovního ruchu v České republice. Do veřejných přístavů Petrov a Veselí nad Moravou provozovaných Ředitelstvím vodních cest ČR zavítaly stovky lodí a potvrdily tak úspěšnost programu výstavby infrastruktury pro rekreační plavbu. Nově modernizovaný přístav Veselí nad Moravou se stal nejen atraktivním cílem putování po vodní cestě, ale rovněž zdejší první tankovací stanice pro lodě na Moravě zaznamenala mimořádný zájem o bezpečné ekologické doplnění pohonných hmot pro další plavbu. Ministr dopravy Karel Havlíček udělil Baťovu kanálu, konkrétně Ředitelství vodních cest ČR a obecně prospěšné společnosti Baťův kanál ocenění OPERA CIVITATEM 2021 za nejvýznamnější investiční počin let 1991-2021.

Plavební sezóna 2021 ve veřejných přístavech Baťova kanálu přinesla velmi pozitivní výsledky. V přístavu ve Veselí nad Moravou měla premiéru první čerpací stanice pohonných hmot pro lodě na Baťově kanále. O jejím úspěchu hovoří statistika, kdy se uskutečnilo celkem 431 tankování a odebráno bylo 10 000 litrů benzínu. Rekordem bylo natankování 15 lodí za den.

„Zájem turistů na Baťově kanále dokládá, jak je potřebná síť bezpečných a ekologických tankovacích stanic. Ředitelství vodních cest ČR se snaží, aby další tankovací stanice brzy vyrostla v přístavu Petrov a nebudou chybět ani v ostatních budoucích nových přístavech v Hodoníně či ve Starém městě, které projekčně připravujeme,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

V letos rozšířeném přístavu Veselí nad Moravou využilo stání přes noc celkem 727 lodí. Dalších 17 lodí mělo v přístavu měsíční stání a samozřejmě také místní půjčovna lodí se svou flotilou. V každém z prázdninových měsíců zde stálo přes noc přibližně 230 lodí. Hojně byl přístav využíván i pro krátkodobé kotvení, tzn., že loď zde nezůstávala přes noc a turisté zastavili v přístavu pro návštěvu města. Takových lodí bylo během uplynulé plavební sezóny v přístavu Veselí nad Moravou celkem 965. Nashromážděné statistiky ukazují, že rozšířený přístav se těší velké oblibě návštěvníků Baťova kanálu.

Druhý veřejný přístav Petrov ležící v jižní části Baťova kanálu měl ještě úspěšnější sezónu, kdy 710 lodí, kterým bylo poskytnuto zázemí pro stání přes noc, je absolutním rekordem za celou dobu provozu od roku 2015. Měsíčně se v červenci a v srpnu jednalo o 210 lodí, jež v přístavu strávily více než 4 hodiny. V porovnání s předchozími léty se mění složení posádek plavidel a začínají převládat rodiny s dětmi.

„Plavební sezóna 2021 na Baťově kanálu byla stejně jako o rok dříve ve znamení probíhající pandemie. Přesto návštěvnost oproti předchozímu roku vzrostla ze 60 tisíc návštěvníků na nečekaných 75 tisíc. Nárůstu počtu turistů na palubách plavidel pomohla zejména větší vytíženost a obsazenost velkých osobních lodí a větší množství skupinových výletů,“ uvedl Vojtěch Bártek, ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál. „Počet návštěvníků na malých motorových člunech i na vícedenních plavbách na kajutových lodí byl téměř stejný. V rámci situace se jednalo o dobrou sezónu, ale již vyhlížíme příští, kdy očekáváme návrat školních výletů a organizovaných skupin,“ dodal.

Přístavy jsou vedle bezpečného útočiště pro lodě také místem pro setkávání a život. Poslední víkend v srpnu po tři večery patřil přístav ve Veselí hudbě v rámci Kulturních dnů v přístavu, pořádaných obecně prospěšnou společností Baťův kanál ve spolupráci s Veselským kulturním centrem a v září byl přístav součástí sportovně-společenského festivalu Veselí v pohybu. Nová úprava okolí přístavu ve Veselí nad Moravou realizovaná městem přispěla k větší otevřenosti přístavu pro veřejnost. Také v Petrově se v přístavu konalo několik kulturních akcí včetně diskotéky pro děti, razítkovací soutěže, mini food festivalů nebo vzdělávacích programů.

Ředitelství vodních cest ČR děkuje všem návštěvníkům a provozovatelům vodní dopravy za využívání přístavů a těšíme se na další rok, který snad již nebude postižen epidemiologickými omezeními a turistům tak nabídne plnou porci rekreace a zábavy na vodě.

Cena OPERA CIVITATEM 2021 pro Baťův kanál

Cena ministra dopravy Karla Havlíčka OPERA CIVITATEM 2021 za nejvýznamnější a nejkvalitnější investiční realizaci pro zlepšení dopravní infrastruktury města v letech 1991 – 2021 byla udělena Ředitelství vodních cest za revitalizaci Baťova kanálu na řece Moravě a obecně prospěšné společnosti Baťův kanál za postupné budování infrastruktury, zajištění provozního zázemí a obecné správy Baťova kanálu.

Diplom předal Karel Havlíček řediteli Ředitelství vodních cest ČR Lubomíru Fojtů a řediteli o.p.s. Baťův kanál Vojtěchu Bártkovi na slavnostním galavečeru 4. 10. 2021 ve Španělském sále Pražského hradu za osobní účasti premiéra, četných členů vlády a vrcholných představitelů státu, církve, diplomatů apod.

Ceny Opera Civitatem 2021 jsou udělovány hejtmany, ministerstvy a předsedou vlády ČR městům, která v uplynulých 30 letech realizovala nejkvalitnější a nejprospěšnější soubory veřejných staveb ku prospěchu jejich občanů a návštěvníků. Oceněna jsou nově vybudovaná společenská, sociální, kulturní a sportovní zařízení, stavby občanské vybavenosti, stavby k řešení dopravní infrastruktury, pěších a klidových zón, stavby k obnově a ochraně kulturní a přírodní krajiny města, sakrální stavby apod.

Organizátoři jsou Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu, Úřad vlády České republiky, ARCHITECTURE WEEK.

První vysoká loď proplula pod čtyřmi zdvižnými mosty na plavebním kanále Vraňany – Hořín u Mělníka

18. 9. 2021

Hořín, 18. září 2021 – Dnes byl slavnostně zahájen provoz čtyř zdvižných mostů přes plavební kanál Vraňany – Hořín na Vltavě a poprvé pod zdviženými mosty proplula největší česká osobní loď FLORENTINA. Završily se tak stavební práce na modernizaci velké plavební komory Hořín i přestavba dalších celkem sedmi mostů, které nyní umožní proplutí až 7 m vysokých lodí přes plavební kanál. Unikátem je zdvižný kamenný mostní oblouk na plavební komoře Hořín, zachovávající jedinečnou architekturu památkově chráněného zdymadla. Další tři silniční a železniční mosty přes kanál jsou také zdvižné, dálkově ovládané z 9 km vzdáleného velína na zdymadle.

Téměř 10 km dlouhý plavební kanál zprovozněný v roce 1905 zajistil celoroční splavnost Vltavy od jejího ústí do Labe u Mělníka až po Vraňany. Zdymadlo Hořín překonávající spád až 8,8 m je první v kaskádě 6 zdymadel, které více než 100 let umožňují bezpečnou plavbu do Prahy. Díky prozíravosti předků tato vodní cesta i dnes odpovídá svými parametry plavbě velkých lodí evropských parametrů a pouze podjezdná výška a ponor vyžadují dílčí úpravu.

Zdymadlo Hořín navržené architektem Sanderem svými jedinečnými klenutými vjezdy do plavebních komor vytváří opravdovou bránu a protipól mělnického zámku. Není fotografie soutoku Vltavy a Labe, kde by chyběl plavební kanál se zdymadlem. Přitom už desetiletí, tak jak zejména osobní lodě rostly do výšky, jejich posádky musely pro proplutí do komory rozebírat celé nástavby a kormidelny a největší moderní kajutové lodě končí svou plavbu proti proudu v Mělníku a do Prahy již neproplují. Podjezdná výška na Labi někdy klesala až na 2,1 m. Také pro dopravu vyšších nákladů byla Vltava uzavřená. 

„Odvážnou myšlenku zachovat vzhled památky z roku 1905 a zároveň zkvalitnit vodní cestu pro podmínky 21. století se podařilo zrealizovat díky vynikající práci projektantů a stavbařů a kamenný oblouk, který je k nerozeznání od původního, zvednou hydraulické válce během 6 minut o pět metrů,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. Velmi jsme tak pokročili v plnění cíle zajištění parametrů moderní vodní cesty sítě TEN-T.

Obloukový zdvižný most tvoří 100 tun ocelové příhradové konstrukce a 300 tun repasovaného kamenného obkladu. Celý most zvedají dvě dvojice hydraulických válců, každý o výtlaku cca 220 tun, které jsou poháněny dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu. Pokud pro proplutí lodě nestačí podjezdná výška spuštěného mostu, obsluha zdymadla stiskem tlačítka na počítači zvedne most na podjezdnou výškou až 7 metrů.

„Skupina Metrostav v současnosti rekonstruuje několik významných památek a ve všech případech klade mimořádný důraz nejen na návrat jejich historické krásy, ale i splnění náročných požadavků moderní doby. Na této stavbě jsme v tomto ohledu zašli hodně daleko, a vzniklo tak unikátní dílo, které nejen že prospěje dopravě, ale zároveň má potenciál stát se vyhledávanou turistickou atrakcí. Chtěl bych poděkovat všem spolupracovníkům za to, že jsme společně zanechali v Hoříně kus poctivé stavařiny a těším se na další podobné projekty v budoucnu,“ řekl Jan Prokeš, vedoucí projektu z Metrostavu, který má s vodními díly na Vltavě bohaté zkušenosti. Za posledních 12 let se podílel na stavbách a rekonstrukcích zdymadel v Českém Vrbném, Hluboké nad Vltavou, Hněvkovicích či Kořensku.

Podjezdnou výšku na plavebním kanále omezovalo na 4,50 m ještě dalších 7 mostů. Dva krajské mosty silnice III. třídy u Vrbna a Lužce nad Vltavou byly na absolutním konci své životnosti a silniční dopravu udržovala mostní provizoria, po nichž mohlo přejíždět jen jediné auto. Dnes jsou oba nahrazeny novými moderními mosty ve výšce 7,0 m nad hladinou, které zajišťují neomezenou dopravní obslužnost obcí na ostrově za plavebním kanálem.

V České republice jsou unikátní 3 nové zdvižné mosty v Lužci nad Vltavou a ve Vraňanech, jejichž výstavbu si vyžádalo bezprostřední okolí mostů, kde nebylo možné žádné zvýšení terénu pro nájezd na podjezdnou výšku 7,0 m. Silniční most v Lužci nad Vltavou na místní komunikaci zajišťuje zásobování okolních průmyslových podniků, aby těžká vozidla dopravou nezatěžovala obytnou zástavbu obce. Také na přilehlé železniční trati bylo jediným řešením zvýšení podjezdné výšky pro lodě vybudování zdvižného železničního mostu, který je prvním svého druhu u nás. Třetí zdvižný most je na místní komunikaci ve Vraňanech a zpřístupňuje obytnou zástavbu a místní fotbalové hřiště na ostrově. Všechny mosty jsou dálkově ovládané z 9 km vzdáleného velína zdymadel v Hoříně.

V neposlední řadě umožňují bezpečnou plavbu vysokých lodí i dva zvýšené hospodářské mosty v Chramostku a Zelčíně, jež ve smyslu požadavku obcí plní nezastupitelnou roli obslužnosti pozemků za plavebním kanálem zejména zemědělskou technikou.

„Vraňansko - Hořínský kanál se po více jak 100 letech dočkal moderních mostů. Těší nás, že jsme se mohli podílet na této modernizaci, která umožní proplouvání velkých lodí a současně zlepší kvalitu silniční dopravy. V rámci stavby jsme společně ve sdružení realizovali celkem 5 mostních objektů tak, aby podjezdné výšky odpovídaly 7 m.

Jednalo se o jednu rekonstrukci mostu a o 4 mosty kompletně nové, z čehož jsou 3 zdvižné a mezi nimi i první funkční železniční most v ČR“ uvedl JUDr. Petr Sodomka, ředitel oblasti VHS a inženýring STRABAG Rail a.s.

„Technicky ani administrativně rozhodně nešlo o rutinní stavby. Přes velké zkušenosti zhotovitele s výstavbou mostních objektů bylo třeba řešit mnoho nenadálých okolností a koordinovat postup výstavby s pracemi na ostatních objektech tohoto souboru staveb. O to víc zhotovitel oceňuje vzájemnou spolupráci  objednatele, projektantů, Povodí Vltavy a většiny ostatních účastníku výstavby a místní veřejnosti, která velkou měrou přispěla ke zdárnému dokončení díla,“ řekl Štěpán Dvořák, hlavní stavbyvedoucí firmy COLAS CZ a.s., která postavila 2 mosty u Vrbna. „Zhotovitel je rád, že úspěšně realizovanou zakázkou přispěl ke zlepšení parametrů a celkové modernizaci této vodní cesty, která nyní společně s její velkou historickou a estetickou hodnotou bude plnit i dnešní náročné dopravní požadavky .“

Modernizace velké plavební komory Hořín začala v březnu roku 2019. Stavbaři Metrostavu v první odstávce rozebrali horní i dolní ohlaví plavební komory, následně provedli betonáže nosných konstrukcí a obložili je původním kamenem. Tím rozšířili průjezdný profil z 11 na 12 metrů. Ze stejného důvodu bylo zároveň nutné vyměnit horní i dolní vrata za širší. Na jaře loňského roku osadili pomocí největšího jeřábu v ČR ocelovou kostru zdvižného mostu a v červenci krátkodobě vrátili do provozu plavební komoru. V říjnu 2020 se komora opět uzavřela, aby mohl být zdvižný most kompletně dostrojen. Při dostrojování kladli kameníci maximální důraz na zachování co největšího množství původních kamenných prvků.

Také nové mosty přes plavební kanál se začaly budovat v roce 2019. Pro zachování rázu památkově chráněného plavebního kanálu jsou železobetonové konstrukce spodní stavby opěr opatřeny kamenným obkladem a vlastní mosty jsou ocelové převážně příhradové konstrukce se spodní ocelovou ortotropní mostovkou. Na silničních mostech byl pomocí horního oblouku připomenut tvar užitý už na původních mostech postavených na počátku minulého století, které musely nenávratně přenechat svůj prostor mostům novým.

Celou konstrukci zdvižných mostů o rozpětí 29 - 36 m o hmotnosti až 152 tun zvedají dvě dvojice hydraulických válců, poháněné dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu ukrytými v železobetonových krabicových opěrách. Každý most potřebuje na zdvih o 3 metry přibližně 2 minuty.

Stavby Úprava ohlaví plavební komory Hořín a Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě na plavebním kanále Vraňany – Hořín realizovaly firmy METROSTAV a.s., STRABAG Rail a.s., EUROVIA CS, a.s., OK Třebestovice, a.s., FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. a COLAS CZ, a.s. s celkovými stavebními náklady 1780 mil. Kč vč. DPH, které financuje Evropská Unie prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy CEF a Státní fond dopravní infrastruktury. Projekt modernizace plavební komory Hořín společně s modernizací rejd plavební komory Praha – Štvanice jako první projekt infrastruktury vodních cest v České republice uspěl v roce 2017 u Evropské komise a získal financování z grantu Nástroje Evropské Unie pro propojení Evropy CEF, který dosáhlo 10,7 mil. EUR.

 

 

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb