Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Aktuality

Rok 2024 bude plný novinek zejména pro rekreační plavbu - 4 nová přístaviště na Labi a Vltavě, další drobná infrastruktura ... Více zde..
Historie, současnost i budoucnost Baťova kanálu - to je téma výstavy, která startuje 4. 3. 2024 v 15 hod. v Regionálním centru v Hodoníně. Jste srdečně zváni! Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR, vyhlašuje výběrové řízení na pozici: Více zde..

Tiskové zprávy

Letos bude pokračovat rozšiřování infrastruktury pro rekreační plavbu

15. 3. 2024

Praha, 15. března 2024 – Ministr dopravy Martin Kupka spolu s ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Lubomírem Fojtů dnes představili novinky a plány Ministerstva dopravy a jeho investiční organizace Ředitelství vodních cest ČR na rozvoj infrastruktury vodních cest v roce 2024. Pokračovat bude zejména výstavba sítě veřejných přístavišť pro rekreační plavbu na Labi a Vltavě, prodlužování Baťova kanálu na Moravě a doplňování stání pro bezpečné vyčkávání malých rekreačních plavidel na proplavování zdymadly na Vltavě. Dočkáme se rovněž dalšího servisního centra v Roudnici nad Labem a začne stavba nové moderní servisní lodě pro Prahu.

„V letošním roce navážeme na mimořádně úspěšný loňský rok, kdy bylo zprovozněno 6 nových veřejných přístavišť pro rekreační plavidla a 5 pro osobní lodě na Labi a Baťově kanále. Ještě do letní sezóny otevřeme nová přístaviště na Vltavě v Davli a na Labi v Ústí nad Labem-Brné, Brandýse nad Labem a v Kolíně. Celkem půjde o 18 nových stání, mezi nimiž je rovněž čekací stání malých plavidel u plavební komory Vrané nad Vltavou a stání služebních plavidel policie v Praze a Nymburce.,“ uvádí ministr dopravy Martin Kupka a doplňuje: „O smysluplnosti těchto staveb jasně vypovídají statistiky, podle kterých labská přístaviště po jejich dokončení loni v létě navštívilo už 1000 plavidel.“

„Během jara ještě zahájíme práce na přístavišti malých plavidel v Nymburce a následně přístaviště osobních lodí v Brandýse nad Labem, které uvítají první lodě v sezóně 2025. Také Uherské Hradiště by se mělo letos dočkat zvýšení kapacity pro přistávání, kde vybudujeme nové plovoucí molo. Pohodlnému a bezpečnému proplavování pomohou nová samostatná stání pro vyčkávání malých plavidel před plavebními komorami na Vltavě. Na loni zprovozněné stání ve Vraném nad Vltavou letos naváže již zahájená stavba v Roztokách, v Hoříně a v Dolánkách. Během roku bychom měli zahájit i stavby ve Štěchovicích a v Praze -Modřanech,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel investora Ředitelství vodních cest ČR. „Pokud se podaří úspěšně dokončit povolovací procesy a vybrat zhotovitele, plánujeme závěrem roku zahájit práce na rozšiřování přístavu Veselí nad Moravou jako součásti tzv. plavebního okruhu do Vnorov na Baťově kanále, doplnění zázemí přístaviště Strážnice a výstavbu nového rekreačního přístavu Kamýk nad Vltavou.“

„Jsem rád, že úspěšně probíhá realizace dlouhodobě plánovaného strategického projektu prodloužení Baťova kanálu do Hodonína. Novou plavební komorou Rohatec/Sudoměřice proplují první lodě v roce 2026. Také jsou důležité první kroky zlepšení dostupnosti bezpečného tankování pohonných hmot a odběru odpadních vod letos zprovozněným servisním centrem Roudnice nad Labem a aktuálně zahajovanou stavbou opravdu moderní servisní lodě pro Prahu,“ dodal Martin Kupka. „Věřím, že bude reálné najít ještě další místa, kde budou tyto nezbytné služby dostupné.“

V Brandýse nad Labem začala stavba dalšího veřejného přístaviště pro malá plavidla

8. 3. 2024

Brandýs nad Labem, 8. března 2024 – Nové plovoucí molo, které umožní 12 rekreačním lodím přistát v těsné blízkosti centra města, vyrůstá v Brandýse nad Labem. Jeho stavbu dnes zahájil ministr dopravy Martin Kupka s ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Lubomírem Fojtů a starostou města Brandýs nad Labem Robertem Pechou. Veřejná přístaviště pro malá plavidla umožňují turistům plavícím se po vodní cestě až na 48 hodin zdarma vyvázat plavidlo a za poplatek doplnit pitnou vodu nebo připojit loď na elektřinu.

„Přístaviště v Brandýse nad Labem zprovozníme v červnu letošního roku. V prvním pololetí pak začnou turistům sloužit nová přístaviště v Kolíně, Ústí nad Labem-Brné a v Davli na Vltavě. Dokončíme tak loni započatou sérii budování přístavišť na Labsko-vltavské vodní cestě. Výstavbou souvislé sítě veřejných přístavišť chceme podporovat cestovní ruch podél našich řek,“ uvádí ministr dopravy Martin Kupka.

„Přístaviště je konstruováno obdobně jako většina nových přístavišť pro malá plavidla, která jsme doposud postavili,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel investora a budoucího provozovatele Ředitelství vodních cest ČR a upřesňuje: „Plovoucí pontony s dřevěnou pochozí plochou jsou pomocí speciálního mechanismu upevněny ke břehu tak, aby se pohybovaly nahoru a dolů v závislosti na kolísání hladiny řeky. Rozdíl hladin je v tomto místě neobvykle velký a může dosahovat za největších povodní až 3,4 m.“ Brandýs nad Labem získá závěrem letošního roku ještě samostatné přístaviště pro osobní lodní dopravu na plavebním kanále, u kterého se připravuje soutěž na zhotovitele.

„Jsme rádi, že na řece, která je významným znakem našeho města, vznikne zařízení pro pohodlné kotvení vodních turistů. Budou tak moci zakotvit a navštívit zajímavosti našeho historického města, např. Brandýský zámek, nebo poutní místo Stará Boleslav – kolébku české státnosti. Doposud neměli z lodí kde bezpečně vystoupit,“ říká starosta města Robert Pecha a dodává: „Aby mohlo být nové přístaviště plně využíváno, vybuduje město k molu přístupový chodník.“

Plovoucí molo bude mít délku 62 m, šířku 2,5 m a lávka zajistí bezbariérový přístup na břeh. K hlavnímu molu bude připevněno 6 šikmých výložníků, které umožní vyvázání 12 malých plavidel maximální délky 20 m. V případě velké vody nebo mimo plavební sezonu se výložníky sklopí podél mola a nebudou tvořit žádnou překážku. Odběr vody a elektřiny do plavidel bude zajištěn pomocí tří odběrných sloupků s ovládáním čipovou Přístavní kartou, tak jako na jiných přístavištích Ředitelství vodních cest ČR.    

„I když stavba přístaviště probíhá v těsné blízkosti lesoparku Ostrůvek, provoz na cestách procházejících parkem ovlivní jen minimálně. Většina stavebních prací bude probíhat z vody. Pouze zpočátku budou podél cest v parku přivedeny inženýrské sítě,“ uvádí Roman Krupička za zhotovitele stavby firmu LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o.

Stavební náklady ve výši 24,9 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.

 

Plavební komora v Roztokách u Prahy bude mít nová čekací stání pro malá rekreační plavidla

5. 2. 2024

Roztoky u Prahy, 5. února 2024 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo stavbu čekacích stání pro malá plavidla v horní a dolní rejdě plavební komory Roztoky na Vltavě. Dnes tu žádné čekací stání pro rekreační plavidla neexistuje. Při čekání na proplavení tak nemají možnost se bezpečně a pohodlně vyvázat a musí zůstávat na motorech přímo na řece. Stavba by měla být hotova během léta letošního roku.    

„Tato stavba není ojedinělá. Čekací stání uzpůsobená pro malá rekreační plavidla chybí i u jiných plavebních komor na Vltavě. V loňském roce jsme vybudovali podobné čekací stání ve Vraném nad Vltavou a následovat bude ještě letos plavební komora Dolánky a Hořín. Podporujeme tím zajištění lepších podmínek pro rozvíjející se rekreační plavbu na našich vodních cestách a zároveň zvyšujeme bezpečí a komfort pro posádky malých plavidel,“  říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

Plavební komora Roztoky překonává spád Vltavy, který je už 120 let tvořen zdymadlem Klecany-Roztoky v těsné blízkosti Prahy, vybudovaném v rámci splavnění Vltavy právě do Prahy. Komora se nachází u levého břehu na vybudovaném krátkém plavebním kanálu, zatímco jez s vodní elektrárnou je situován dále proti proudu Vltavy.

Stavba nových čekacích stání nebude mít na provoz v přilehlém okolí téměř žádný vliv. Většina stavebních prací bude prováděna z vody a mimo plavební dráhu. Pouze v úplném začátku, během prvního únorového týdne, bude podél přilehlé asfaltové komunikace položen přívodní kabel elektřiny. Během března a dubna je plánováno usazení ocelových daleb pro čekací stání v horní i dolní vodě, na které budou během následujících měsíců osazeny další ocelové konstrukce a související prvky. Veškeré tyto práce, včetně vrtání pilot pro dalby, budou probíhat z pomocného pontonu plujícího na vodě.

Čekací stání v horní i dolní vodě budou tvořena řadou vždy devíti ocelových daleb, které jsou od sebe vzdáleny 2,5 m. Dalby budou opatřeny úvaznými prvky pro lodě a vzájemně je propojuje ocelová lávka délky 20 m a šířky 1,5 m se zábradlím. Přístup na lávku je pouze z lodí na vodě pomocí 4 žebříků ve vzájemné vzdálenosti 5 m. Čekací stání tak nejsou propojena se břehem a nebudou určena pro nástup a výstup osob na lodě.  

Na obě čekací stání bude umístěno osvětlení, komunikační zařízení s velínem plavební komory a plavební značení.

Stavební náklady ve výši 18,8 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury. Zhotovitelem je společnost Labská strojní a stavební společnost s.r.o.

 

 

Prostor budoucího čekacího stání v dolní vodě

Prostor budoucího čekacího stání v horní vodě

 

Vyhlášena architektonická soutěž o návrh nového mostu přes plavební kanál v ulici Za Elektrárnou v P

20. 12. 2023

Praha, 20. prosince 2023 – Ředitelství vodních cest ČR vyhlásilo dvoufázovou otevřenou architektonickou soutěž o návrh řešení komplexní úpravy stávajícího mostního objektu na místní komunikaci v ulici Za Elektrárnou v Praze přes plavební kanál Trója-Podbaba, aby byla pod mostem k dispozici podjezdná výška pro lodě 7 m nad nejvyšší plavební hladinou. Pokračuje tak v řešení zabezpečení dostatečných podjezdných výšek pro plavbu vysokých osobních i nákladních lodí, tak jak již byla v minulých letech upravena série dalších 10 mostů na Vltavě od Mělníka, včetně unikátního pohyblivého mostu přes zdymadlo v Hoříně.

Architektonická soutěž o návrh je uspořádána ve vzájemné spolupráci Ředitelství vodních cest ČR, Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a vedení hlavního města Prahy, a to s cílem dosáhnout důstojného architektonického a krajinářského řešení celého dotčeného území.

Cílem investiční akce je zajištění parametru dostatečných podjezdných výšek mostů na Vltavské vodní cestě v úseku od Mělníka do Prahy – Holešovic dosahující hodnoty 7 m, který umožní proplutí velkých osobních lodí a přepravu nadměrných nákladů. Dnešní most má podjezdnou výšku jen 5,4 m. Investiční akce řeší komplexní zvýšení podjezdné výšky na celém průběhu vodní cesty, kde na plavebním kanále Trója – Podbaba již byla v prosinci loňského roku dokončena modernizace dvou mostních objektů u ÚČOV. Návazně po proudu ve Středočeském kraji, na plavebním kanále Vraňany – Hořín u Mělníka, bylo v roce 2021 uvedeno do provozu dalších 7 mostů (z toho 3 zdvižné) a upravena plavební komora Hořín rovněž se zdvižným mostem.

Hlavním smyslem a cílem architektonické soutěže o návrh nového přemostění plavebního kanálu v ulici Za Elektrárnou je propojení několika částí krajinného a přírodního celku Trojské kotliny, které nebude omezovat podjezdnou výšku pro lodě na hodnotě méně než 7 m nad plavební hladinou. Naplnění technických parametrů přemostění bude jen jednou z vlastností návrhu. Klíčovou hodnotou, která bude posuzována, bude zejména architektonický charakter přemostění a jeho začlenění do krajiny. Přemostění je součástí nejdůležitějšího rekreačního propojení v severní části Prahy, které ročně využívají statisíce pěších i cyklistů. Přírodní a rekreační charakter lokality se bude prostřednictvím připravovaných investic hlavního města (např. revitalizace řeky a ostrova Divoká Vltava, Trojské nábřeží) dále prohlubovat. Současně se zástavbou okolních brownfieldů (Bubny-Zátory, oblast ul. Papírenská – Císařský mlýn) se bude tlak na rekreační využívání této oblasti zvyšovat, čímž bude narůstat i zájem o rekreační využívání přemostění, které je hlavním spojujícím prvkem v rámci Trojské kotliny napříč řekou.

„Věřím, že prostřednictvím otevřené architektonické soutěže se otevírá pole pro nalezení opravdu inovativního a všeobecně uznávaného komplexního řešení tohoto bodu, kde se setkává cela řada funkcí dopravních i volnočasových a je náročné nalézt vhodný kompromis optimální pro všechny,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, organizace zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest. „Oceňuji nastavenou spolupráci všech kompetentních organizací a těším se, že pro vybrané architektonické řešení budeme moci zabezpečit projektovou dokumentaci a následně přibližně v letech 2027-2028 nové přemostění zrealizovat,“ dodal. Financování projektové přípravy včetně architektonické soutěže je z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

 

První plavební sezóna dokončených veřejných přístavišť na Labi byla mimořádně úspěšná

15. 12. 2023

Praha, 15. prosince 2023 – První prázdninové a podzimní měsíce nově dokončených veřejných přístavišť na Labi v Roudnici nad Labem, ve Štětí, v Čelákovicích a v Poděbradech potvrdily zájem veřejnosti o trávení volného času na palubě malých plavidel. Během téměř 4 měsíců tato přístaviště navštívilo 600 plavidel. Až do letošního roku byla rekreační plavba značně omezena absencí veřejné sítě přístavišť, kde by mohl kdokoliv bezpečně přistát s lodí a vyrazit do okolí. V roce 2023 byla dokončena první přístaviště ve Středočeském kraji a rozšířena byla dosavadní síť v Ústeckém kraji.

„Ředitelství vodních cest ČR od června do srpna dokončilo čtyři nová veřejná přístaviště, kde mohou turisté putující po Labi na lodích až na dobu 48 hodin bezpečně zastavit, vyvázat plavidlo, navštívit okolí a strávit zde noc. K dispozici jsou přípojky elektrické energie a na vybraných přístavištích i pitné vody,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem a provozovatelem přístavišť. „Největší zájem byl o zastavení v Roudnici nad Labem, následované Čelákovicemi. Obě tato přístaviště byla dokončena koncem června. Při pohledu na intenzitu využívání během prázdnin jednoznačně nejatraktivnější bylo vyvázání lodí v Poděbradech, které se podařilo zprovoznit až během srpna. Zde dokonce docházelo k naplnění celkové kapacity 14 stání až na 65 %. Nicméně také v průmyslovém městě Štětí přistálo téměř 100 lodí. Celkově tak tato čísla jednoznačně potvrzují poptávku po využívání veřejných přístavišť a potenciál rekreační plavby. Věřím, že Labe se tak zařadí po bok oblíbených destinací turistického ruchu na lodích, jako je Baťův kanál a Vltava,“ dodal.

Celou plavební sezónu roku 2023 rovněž sloužilo veřejnosti modernizované přístaviště malých plavidel v Litoměřicích. Z přístaviště pravidelně vyplouvala lodní linka do Terezína, zařazená mezi dopravní obslužnost Ústeckého kraje a plující až 8x denně. Kromě této lodě do Litoměřic od dubna do října zavítalo dalších téměř 400 lodí, o prázdninách zde běžně stálo 2-5 plavidel a ve špičkách byla kapacita 14 plavidel zaplněna až z 50 %.

„V letošním roce probíhají práce ještě na veřejných přístavištích pro malá plavidla v Kolíně, v Ústí nad Labem-Brné a na Vltavě v Davli. Pro příští sezónu navíc dokončíme přístaviště v Brandýse nad Labem, kde jsme právě uzavřeli smlouvu s vybraným zhotovitelem stavby. Věřím, že v roce 2024 se podaří rozběhnout práce i na přístavišti malých plavidel v Nymburce,“ doplnil Lubomír Fojtů.

Ze statistik vyplývá, že řada lodí využívá přístaviště pro přenocování, kdy připlouvají po 16. hodině a pak druhý den odplouvají během dopoledne. Lodě také připlouvají po 12. hodině pro odpolední návštěvy, kdy pak odplouvají průběžně až do 19. hodiny. I během prázdnin byl nejsilnější provoz od pátku do neděle, často se špičkou v pátek, i když oblíbené jsou také středy a čtvrtky. Stání přes noc bylo nejvíce užíváno na přístavištích v Čelákovicích a v Poděbradech, kde je naprostá absence jiných veřejných přístavišť v okolí. V Ústeckém kraji jsou i další veřejná přístaviště provozovaná Ředitelství vodních cest ČR a tak na přístavištích v Roudnici nad Labem a ve Štětí byly vyvázány lodě převážně jen během dne.

 

Nadměrné náklady čekaly čtyři měsíce v přístavech na splavné Labe

23. 11. 2023

Praha, 23. listopadu 2023 – V minulých dnech lodě dopravily do České republiky nebo naopak vyvezly do námořních přístavů nadrozměrné a extrémně těžké náklady, které řadu měsíců musely čekat, než bude na vodní cestě dostatek vody pro plavbu. V pondělí byly v Týnci nad Labem naloženy na loď 5,5 m vysoké díly kouřovodů, které putují k zákazníkovi do Egypta. Před dvěma týdny to byla rekordní slévárenská kokila o hmotnosti 140 tun a minulý týden byl naopak dovezen obří lis s díly 150 tun těžkými. Labská vodní cesta je pro dopravu tohoto zboží nezastupitelná, neboť jiným způsobem ji není možné uskutečnit.

Několik týdnů deštivého počasí pomohlo uskutečnit přepravy nadrozměrných a extrémně těžkých nákladů, které byly uvězněny v přístavech. Splavnost Labe od Ústí nad Labem do Německa je závislá výhradně na aktuálním průtoku v řece, na rozdíl od zbývajících 190 km, které jsou splavněné souvislou řadou 21 zdymadel a lodě zde plují celý rok.

Od července po dobu 4 měsíců čekal v přístavu Lovosice náklad 140 tun těžké slévárenské kokily, aby ji bylo možné lodí odvést po Labi a dále soustavou německých kanálů a po Rýně do Rotterdamu. Cílovou destinací je Sheffield ve Velké Británii. Stejnou dobu čekal na překladišti v Týnci nad Labem náklad několika dílů kouřovodu o hmotnosti od 45 do 80 tun a výšce 5,50 m. V pondělí jej jeřáby naložily na loď, která s ním pluje do přístavu Hamburk a pak bude dopraven po moři do Egypta. V opačném směru byl z Hamburku dovezen obří lis, jehož díly se vykládaly v Děčíně a v Lovosicích a zde byly některé kusy o hmotnosti 150 tun. Další velké náklady jejich dopravci a přístavy ještě připravují.

„Labská vodní cesta těmito uskutečněnými přepravami dokládá, že o vodní dopravu je zájem,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, organizace zajišťující rozvoj vodních cest. Tento druh nákladů se pro své rozměry přepravuje po silnici jen velmi obtížně, při souběžných omezeních dopravy a mimořádných opatřeních po cestě. Po silnici nelze náklady dopravit přes pohraniční hory a dále přes Německo do námořních přístavů. Oproti tomu pro vnitrozemskou loď se jedná o běžný náklad, který potřebuje jen jediné – dostatek vody na úseku Labe, kde nejsou zdymadla. V řadě případů ani loď nepotřebuje velký ponor. „Pokud by stál Plavební stupeň Děčín, byla by splavnost Labe dostatečná a náklady by nemusely čekat,“ dodal.

Čekání na vhodné období, kdy je dostatek vody pro přepravu nadrozměrných nákladů, není jen komplikací pro zákazníky, ale vede k vysokým dodatečným nákladům pro české výrobce a zákazníky. V konečném důsledku je tak zhoršena konkurenceschopnost průmyslu v České republice a jsou prodraženy dodávky do České republiky oproti podnikům v blízkosti moře s funkční vodní cestou. Zprostředkovaně tak má omezená splavnost vodní cesty negativní dopady na hospodářství státu, podnikatelů a životní úroveň občanů.


Nakládka slévárenské kokily v Lovosicích:






Vykládka částí lisu v Děčíně:




Vykládka částí listu v Lovosicích:








Nakládka dílů kouřovodu v Týnci nad Labem:







Zahájeno bylo zjišťovací řízení SEA Splavnění Labe do Pardubic

14. 11. 2023

Praha, 14. listopadu 2023 – Dnes Krajský úřad Pardubického kraje zahájil zjišťovací řízení k oznámení koncepce (tzv. SEA) komplexního projektu ,,Splavnění Labe do Pardubic“, jejímž předkladatelem je Ředitelství vodních cest ČR. Strategické posouzení vlivů na životní prostředí prodloužení splavnosti jako celku od Chvaletic do Pardubic, tvořené souborem staveb včetně Stupně Přelouč II a Veřejného přístavu Pardubice, je klíčovým krokem pro následné úspěšné získání povolení jednotlivých staveb. Výsledkem by měl být transparentní výběr a stabilizace konkrétní varianty, která bude následně procesem EIA podrobně posouzena z hlediska všech vlivů na životní prostředí.

Cílem realizace projektu bude dosažení souvisle splavné labské vodní cesty až do centra Pardubického kraje. Současná absence napojení souvisle splavné vodní cesty do hradecko-pardubické aglomerace jako zdroje a cíle řady přeprav a přirozeného logistického uzlu směrem na severní Moravu, degraduje přidanou hodnotu plavby na Labi proti proudu od Mělníka, znemožňuje zavedení konkurenceschopných vnitrostátních přeprav a do určité míry i omezuje možné využití vodní dopravy i v mezinárodním kontextu. Dnešní konec splavné vodní cesty ve Chvaleticích postrádá možnosti efektivní funkce přístavního dopravního uzlu a adekvátně jej nenaplňuje ani přístav v Kolíně. V neposlední řadě je očekáváno využití vodní cesty i pro rekreační plavbu malých plavidel a osobních lodí.

Splavněním Labe až do Pardubic tak dojde k celkovému posílení významu vodní dopravy a k vytvoření podmínek pro přepravu zboží, hromadných substrátů, těžkých a nadrozměrných nákladů a kontejnerů po vodě, které sníží zatížení těžkou silniční dopravou.

„Pro ilustraci 1 loď uveze stejné množství zboží jako cca 42 kamionů. Velkou pomocí bude zakončení přeprav nadrozměrných nákladů po silnici ze severní Moravy a Slezska jejich naložením na loď v přístavu Pardubice a nebudou dále zatěžovat na více než 150 km silnice středních Čech při cestě do přístavů Lovosice či Mělník,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel investora Ředitelství vodních cest ČR. „Věřím, že zcela novým posouzením variant, kde byly jejich dopady na přírodu a chráněné lokality soustavy Natura 2000 výrazně omezeny, se podaří tento dlouhá léta připravovaný projekt dovést k úspěšné realizaci. Dokončení procesu SEA očekáváme během roku 2024 a následně jsme připraveni při aplikaci nové legislativy pro povolování strategických dopravní staveb pokračovat tak, aby ještě před koncem tohoto desetiletí mohly stavební práce začít,“ dodal.

Celý projekt ,,Splavnění Labe do Pardubic“ je situován na území Pardubického kraje a skládá se ze 7 dílčích záměrů (pořadí ve směru proti proudu):

  1. Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice
  2. Čekací stání v přístavu Chvaletice
  3. Stupeň Přelouč II
  4. Zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice pro třídu Va
  5. Modernizace plavebního stupně Srnojedy
  6. Veřejný přístav Pardubice
  7. Ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice

Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice představuje výstavbu balvanitého výhonu (kamenná hráz lichoběžníkového průřezu) v korytě řeky Labe a prohrábku dna v plavební dráze tak, aby nedocházelo k nadměrnému usazování splavenin a plavenin v místě dnešní plavební dráhy a ve stávajícím přístavu.

Čekací stání v přístavu Chvaletice vytvoří podmínky pro umožnění vyčkání míjejících se plavidel s využitím stávajících daleb na levém břehu. Záměr bude realizován v korytě řeky Labe.

Klíčovou stavbou splavnění je Stupeň Přelouč II, překonávající spád stávajícího jezu Přelouč a přibližně 2 km nesplavného koryta řeky. V roce 2020 byla zpracována Územně analytická studie, kde bylo hodnoceno 16 variant splavnění Labe v oblasti Přelouče v rámci záměru, z toho 3 varianty byly vyhodnoceny z hlediska vlivů na životní prostředí bez významně negativního vlivu na evropsky významnou lokalitu Natura 2000 Louky u Přelouče. Celkově byl výrazně snížen územní zábor lokalit modráska, kdy zábor ploch kvality I a zábor evropsky významné lokality klesá i pod 1 %. Z hlediska vlivů na ostatní složky a témata životního prostředí nejsou mezi těmito variantami zásadní rozdíly a proces SEA bude mezi sebou hodnotit všechny 3 přípustné varianty.

Zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice pro třídu Va by měla představovat zejména prohrábku dna a úpravu plavební dráhy dle parametrů pro Va plavební třídu mezi Přeloučí a Pardubicemi (v rozsahu ř. km 951,36 – ř. km 967,4). Záměr kromě potřeby dílčích zásahů do břehů v rámci stávajícího koryta nepředstavuje nové územní nároky.

Pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu je do projektu Splavnění Labe do Pardubic zařazena i modernizace stávajícího plavebního stupně Srnojedy. Záměr by měl představovat zejména modernizaci stávající plavební komory. V horní i dolní rejdě při pravém břehu by mělo dále dojít ke zřízení čekacího stání pro plavidla vystrojeného vysokovodními dalbami a pevného čekacího stání pro malá plavidla. Objekty vodního díla by měly být nově napojeny na nově vybudovanou dopravní infrastrukturu pro příjezd vozidel údržby ze směru od obce Rybitví.

Druhým nejdůležitějším záměrem je Veřejný přístav Pardubice, který je uvažován ve variantách na levém a pravém břehu. Levobřežní varianta (jižní) umísťuje veřejný přístav na západním okraji města Pardubice do prostoru mezi Srnojedy a Svítkov, na levém břehu Labe v ř. km 962,90 – 963,50. Pravobřežní varianta (severní) umísťuje veřejný přístav do pravobřežního slepého ramene řeky Labe, konkrétně na jeho levém břehu, které se do Labe připojuje v ř. km 961,7.

Z hlediska vodní cesty není mezi variantami zásadní rozdíl, avšak klíčové je řešení pozemního dopravního napojení přístavu. Pro stanovení dopravního zatížení v Pardubicích a okolí byl zpracován multimodální dopravní model s dostatečně adekvátním přesahem do dopravních oblastí ovlivněných projektem. Celkem existuje 11 základních variant silničního napojení přístavu, které kombinují jeho umístění na levém či pravém břehu a různé možnosti napojení na okolní silniční síť. Je preferováno napojení na tzv. Západní tangentu, jejíž přípravu schválilo Ministerstvo dopravy ve prospěch SÚS Pardubického kraje. Železniční napojení je možné ze stanice Rosice n. L. V případě pravého břehu bude využita stávající vlečka, která bude napojena na areálové kolejiště podniku Synthesia a.s. V případě levého břehu je uvažováno s vybudováním jednokolejného spojení na železniční koridor Pardubice – Hradec Králové.

Posledním záměrem jsou pak ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice, využívaná zejména pro bezpečnou ochranu plavidel při zastavení plavebního provozu za povodní.

 

Nová čekací stání pro malá plavidla u plavebních komor ve Vraném nad Vltavou jsou v provozu

25. 9. 2023

Vrané nad Vltavou, 25. září 2023 – Ředitelství vodních cest zprovoznilo inovovaná čekací stání pro malá plavidla v horní a dolní rejdě plavebních komor Vrané nad Vltavou. Rekreační lodě překonávající vytížené zdymadlo tak mohou na proplavení vyčkat bezpečně vyvázaná v dolní či horní vodě před plavebními komorami.    

„Pro zvýšení bezpečnosti a komfortu posádek malých rekreačních plavidel vylepšujeme kromě výstavby sítě přístavišť i další prvky nezbytné pro plavbu. V případě Vraného, které proplaví téměř 2000 plavidel ročně a je tak čtvrtým nejvytíženějším zdymadlem na dolní Vltavě, se jedná o čekací stání malých plavidel. Vyvazování tu bylo doposud komplikované a v horní rejdě dokonce žádná možnost vyvázání nebyla. To jsme ale teď změnili,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest a doplňuje: „Jedná se o další z projektů komplexní podpory rozvíjející se rekreační plavby na našich řekách a uzpůsobení infrastruktury vodní cesty, aby byla vlídnější potřebám turistické plavby. Na vodních cestách je stále oblíbenější půjčit si loď a strávit svou dovolenou či volný čas pohodovou plavbou. Bezpečné a pohodlné vyvázání plavidel na veřejných přístavištích, vývazištích, ale i u plavebních komor, je tak nezbytnou součástí moderního vybavení vodní cesty.“

Původní nevyhovující čekací stání v dolní vodě bylo doplněno o svislé štětovnice ke zkrácení vzájemných rozestupů a byly na něm instalovány další úvazné prvky pro plavidla vyhovující širokému spektru jejich rozměrů. Dalby jsou spojeny pochozí servisní lávkou, ze které je možné v případě nouze odejít na břeh přístupovou lávkou.

V horní vodě vzniklo zcela nové stání tvořené řadou 13 daleb vzájemně propojených servisní lávkou o celkové délce rovněž 30 m.

Obě čekací stání jsou osvětlena a vybavena reproduktorem napojeným na velín plavební komory.

Stavební náklady ve výši 35,2 mil. Kč bez DPH financoval Státní fond dopravní infrastruktury. Zhotovitelem byla společnost STRABAG Rail a.s.

Vrané nad Vltavou dolní rejda
Vrané nad Vltavou dolní rejda

Vrané nad Vltavou horní rejda
Vrané nad Vltavou horní rejda


V Poděbradech byla uvedena do provozu nová veřejná přístaviště pro rekreační lodě a osobní lodní dop

18. 8. 2023

Poděbrady, 18. srpna 2023 – Ministr dopravy Martin Kupka dnes spolu s ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Lubomírem Fojtů a starostou města Poděbrady Romanem Schulzem slavnostně zahájili provoz dvou nových veřejných přístavišť. Obě mola jsou plovoucí s bezbariérovým přístupem a umožňují turistům plavícím se po řece bezpečně vystoupit přímo v centru lázeňského města nebo vyvázat si své rekreační plavidlo naproti zámku. Z odběrných sloupků lze do lodí doplnit vodu či čerpat elektřinu. Turisté na Labi ve Středočeském kraji tak od dnešního dne mohou zdarma využívat celkem čtyři veřejná přístaviště pro osobní lodní dopravu – v Čelákovicích, Nymburce, Poděbradech a Kolíně a dvě přístaviště pro malá plavidla – v Čelákovicích a Poděbradech.

„Labe je naší nejvýznamnější řekou, která byla v průběhu staletí využívána jak pro nákladní, tak pro osobní dopravu. Jsme rádi, že se nám letos daří rekreační plavbu v tak velkém rozsahu podpořit. Letos zprovozňujeme už deváté a desáté nové veřejné přístaviště, které Labe zpřístupní turistům,“ říká Martin Kupka, ministr dopravy.

„V letošním roce probíhají práce ještě na veřejných přístavištích pro malá plavidla v Kolíně, v Ústí nad Labem-Brné a na Vltavě v Davli. Pro příští sezónu dokončíme vyprojektovaná přístaviště v Nymburce a v Brandýse nad Labem,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem a provozovatelem přístavišť. „Těší nás, že zájem o rekreační plavbu stoupá a u již otevřených přístavišť běžně stojí lodě. Proto chceme v rozvoji infrastruktury pokračovat a dále naplňovat nastartovaný program výstavby veřejných přístavišť na vodních cestách, jehož cílem je dlouhodobá podpora rekreační plavby,“ dodal.

„Poděbrady jsou klenotem Středočeského kraje, proto nás těší, že se k nám budou moci turisté snáze dostat i po vodě. Poděbrady byly s řekou odnepaměti úzce spjaty a osobní lodní doprava v podobě výletních lodí Král Jiří a Blanice funguje již dlouhou dobu. Zejména se těšíme na návštěvníky města na malých rekreačních plavidlech, které budou moci po letech příprav konečně pohodlně přistávat u nového mola s nádherným výhledem přímo na zámek“ říká Roman Schulz, starosta města Poděbrady.

Molo pro rekreační lodě má délku přes 72 metrů a k jeho 7 výložníkům se může vyvázat až 14 malých lodí zdarma po dobu až 48 hodin. Molo je umístěno na levém břehu Labe u silničního mostu, odkud se turisté do centra dostanou krátkou procházkou právě přes přilehlý most. „Plovoucí molo je připevněno k vysokovodním dalbám a speciální uchycení umožňuje jeho pohyb nahoru a dolů tak, jak se mění výška hladiny. Případné povodně tak přístaviště neohrožují, protože i samotné výložníky jsou právě pro tuto situaci uzpůsobené a vybavené sklápěcím mechanismem,“ říká Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav a.s. a dodává: „Molo tak není nutné ani při vyšší úrovni vodní hladiny demontovat a může zůstat na místě i za povodní či v zimě.“

Molo zastávky osobní lodní dopravy je umístěno na straně centra, na pravém břehu Labe, také v těsné blízkosti silničního mostu. Ocelový plovoucí můstek má rozměry 9 x 4 m. Pro nástup a výstup cestujících z lodí slouží dvě výškové úrovně mola, díky kterým je usnadněn pohyb cestujících u plavidel s různou výstupní výškou. Můstek je vybaven úvaznými prvky pro vyvázání plavidla do délky 84 metrů a lávkou na břeh délky 11 m pro bezbariérový přístup. „Instalace mola osobní lodní dopravy včetně lávky byla v tomto místě poměrně snadná, jelikož zde vede zpevněná komunikace a pro jeřáb usazující molo je tak břeh dobře přístupný,“ říká Roman Krupička, manažer projektu z Labské strojní a stavební společnosti. „Také toto molo je ukotveno k masivním blokům na břehu, aby odolalo i největším povodním na Labi“, dodal.

Na obou přístavištích je možné pomocí přístavní karty z odběrných sloupků zásobovat lodě elektřinou a pitnou vodou.

Celkové stavební náklady na obě přístaviště dosáhly částky 36,4 mil. Kč bez DPH a financoval je Státní fond dopravní infrastruktury. Stavbu přístaviště osobní lodní dopravy realizovala LABSKÁ strojní a stavební společnost, s.r.o. a přístaviště pro malá plavidla společnost Metrostav, a.s.

 












Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice je zahájena

17. 8. 2023

Rohatec/Sudoměřice, 17. 8. 2023 – Ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, predseda Trnavského samosprávneho kraja Jozef Viskupič, starostové Rohatce, Sudoměřic, Hodonína i primátorka Skalice dnes zahájili stavbu nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice, opravu jezu a úpravu navazujícího koryta Radějovky, které prodlouží splavný Baťův kanál o 7 km až do Hodonína. Stavební práce přímo na státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou potrvají více než dva roky. Prodlouženou mezinárodní vodní cestu tak turisté budou moci využívat od plavební sezóny v roce 2026.

„Přípravy trvaly dlouhá léta, což nám dnes symbolicky připomněl i základní kámen, kterým se zahajoval projekt splavnění už v roce 2004. Těší mne, že po 85 letech jsem svědkem toho, že stavíme další, čtrnáctou, plavební komoru Baťova kanálu a že tato vodní cesta dostane novou budoucnost. Těší mne, že si přijíždějící turisté při trávení volného času na vodě také připomenou slavnou historii této vodní cesty. Dokonce pár set metrů od nás vznikla v roce 1722 první plavební komora v českých zemích, tehdy dřevěné konstrukce,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a dodává: „K termínu zprovoznění prodloužené vodní cesty ještě rozšíříme stávající přístaviště v Rohatci a Hodoníně. Následovat by pak měl v průběhu několika let velkokapacitní přístav Hodonín. Jsem přesvědčen, že plavba po Baťově kanále až do Hodonína se stane samozřejmostí a okolní obce poznají přínosy turistického ruchu rekreační plavby.“

„Stavební práce bohužel na celé dva roky uzavřou turistickou trasu vedoucí v současné době přes jez i cyklotrasu na pravém břehu Radějovky,“ vysvětluje Tomáš Hrabina, zástupce zhotovitele, a dodává: „Uzavření bude uskutečněno v první polovině září a bude vyznačena objízdná trasa. Omlouváme se všem turistům za tato omezení, ale věříme, že výsledek naší stavební činnosti bohatě tato omezení vyváží. Naopak veřejnost vůbec neovlivníme pohybem stavební techniky, pro kterou bude vybudována dočasná přístupová cesta vedoucí z hlavní komunikace přímo ke stavbě.“ Po dokončení stavby plavební komory bude přejezd turistů a přechod pěších z českého na slovenský břeh Radějovky možný po prvním hospodářském mostě, který bude v rámci stavby kompletně rekonstruován.

Provoz slovenského přístaviště Skalica, které je v současnosti posledním přístavištěm splavného Baťova kanálu na jeho jižním konci, nebude stavbou nijak dotčen. Veškeré práce, které budou vyžadovat snížení hladiny Baťova kanálu, budou prováděny mimo plavební sezonu. Jedná se například o demolici jezu. V průběhu plavební sezony bude před jez umístěno provizorní hrazení a provoz v přístavišti nebude stavbou ovlivněn.

Práce na jednotlivých stavebních objektech budou probíhat postupně. V letošním roce budou práce zahájeny vyhloubením stavební jímky včetně hrazení ze štětovnic a po ukončení plavební sezony bude započata demolice jezu. V příštím roce pak budou probíhat betonáže plavební komory a jezu a průběžně také stavební práce na rozšíření koryta Radějovky směrem k řece Moravě i na obou hospodářských mostech.

Nová plavební komora užitné délky 38,5 m a šířky 5,3 m, tedy obdobných rozměrů jako u jiných komor Baťova kanálu, bude vybudována na českém břehu vedle jezu v Sudoměřicích, který bude současně kompletně opraven. Překonán bude spád 2,70 m až na hladinu řeky Moravy. Navazující současné koryto říčky Radějovky bude v délce 800 m prohloubeno a rozšířeno na 6 m, aby mohly lodě bezpečně proplouvat. Tento úsek je hraničním tokem mezi Českou a Slovenskou republikou a stavba tak bude probíhat na území obou států. Dva současné mosty pro zemědělskou techniku jsou nyní nízké, a proto budou vybudovány nově. Nedílnou součástí jsou rozsáhlá environmentální opatření v podobě přeložky regionálního biokoridoru na české straně, tvořeného vegetačním pásem s drobnou vodotečí. Po dokončení se tak zvýší ekologická stabilita území a zachová či rozšíří biodiverzita území. Nové biotopy budou po čase kvalitativně výrazně převyšovat současnou ekologickou hodnotu biotopů na Radějovce a vyřešena bude dnešní migrační neprostupnost říčky.

Zhotovitelem stavby je SPOLEČNOST BAŤŮV KANÁL, tvořená vedoucím společníkem firmou SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, a druhým společníkem Metrostav DIZ s.r.o..

Celkové stavební náklady dosáhnou výše 339,8 mil. Kč bez DPH, z toho prodloužení vodní cesty s plavební komorou činí 262 mil Kč bez DPH a oprava jezu Sudoměřice 77,8 mil. Kč bez DPH. Stavební náklady financuje Státní fond dopravní infrastruktury České republiky. Předpokládané ukončení stavby je plánováno na listopad roku 2025.

 

Ilustrační video o projektu: https://youtu.be/CugACymUBEo

 











Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb