Tiskové zprávy

Praha, 23. listopadu 2023 – V minulých dnech lodě dopravily do České republiky nebo naopak vyvezly do námořních přístavů nadrozměrné a extrémně těžké náklady, které řadu měsíců musely čekat, než bude na vodní cestě dostatek vody pro plavbu. V pondělí byly v Týnci nad Labem naloženy na loď 5,5 m vysoké díly kouřovodů, které putují k zákazníkovi do Egypta. Před dvěma týdny to byla rekordní slévárenská kokila o hmotnosti 140 tun a minulý týden byl naopak dovezen obří lis s díly 150 tun těžkými. Labská vodní cesta je pro dopravu tohoto zboží nezastupitelná, neboť jiným způsobem ji není možné uskutečnit.

Několik týdnů deštivého počasí pomohlo uskutečnit přepravy nadrozměrných a extrémně těžkých nákladů, které byly uvězněny v přístavech. Splavnost Labe od Ústí nad Labem do Německa je závislá výhradně na aktuálním průtoku v řece, na rozdíl od zbývajících 190 km, které jsou splavněné souvislou řadou 21 zdymadel a lodě zde plují celý rok.

Od července po dobu 4 měsíců čekal v přístavu Lovosice náklad 140 tun těžké slévárenské kokily, aby ji bylo možné lodí odvést po Labi a dále soustavou německých kanálů a po Rýně do Rotterdamu. Cílovou destinací je Sheffield ve Velké Británii. Stejnou dobu čekal na překladišti v Týnci nad Labem náklad několika dílů kouřovodu o hmotnosti od 45 do 80 tun a výšce 5,50 m. V pondělí jej jeřáby naložily na loď, která s ním pluje do přístavu Hamburk a pak bude dopraven po moři do Egypta. V opačném směru byl z Hamburku dovezen obří lis, jehož díly se vykládaly v Děčíně a v Lovosicích a zde byly některé kusy o hmotnosti 150 tun. Další velké náklady jejich dopravci a přístavy ještě připravují.

„Labská vodní cesta těmito uskutečněnými přepravami dokládá, že o vodní dopravu je zájem,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, organizace zajišťující rozvoj vodních cest. Tento druh nákladů se pro své rozměry přepravuje po silnici jen velmi obtížně, při souběžných omezeních dopravy a mimořádných opatřeních po cestě. Po silnici nelze náklady dopravit přes pohraniční hory a dále přes Německo do námořních přístavů. Oproti tomu pro vnitrozemskou loď se jedná o běžný náklad, který potřebuje jen jediné – dostatek vody na úseku Labe, kde nejsou zdymadla. V řadě případů ani loď nepotřebuje velký ponor. „Pokud by stál Plavební stupeň Děčín, byla by splavnost Labe dostatečná a náklady by nemusely čekat,“ dodal.

Čekání na vhodné období, kdy je dostatek vody pro přepravu nadrozměrných nákladů, není jen komplikací pro zákazníky, ale vede k vysokým dodatečným nákladům pro české výrobce a zákazníky. V konečném důsledku je tak zhoršena konkurenceschopnost průmyslu v České republice a jsou prodraženy dodávky do České republiky oproti podnikům v blízkosti moře s funkční vodní cestou. Zprostředkovaně tak má omezená splavnost vodní cesty negativní dopady na hospodářství státu, podnikatelů a životní úroveň občanů.


Nakládka slévárenské kokily v Lovosicích:






Vykládka částí lisu v Děčíně:




Vykládka částí listu v Lovosicích:








Nakládka dílů kouřovodu v Týnci nad Labem:

Praha, 14. listopadu 2023 – Dnes Krajský úřad Pardubického kraje zahájil zjišťovací řízení k oznámení koncepce (tzv. SEA) komplexního projektu ,,Splavnění Labe do Pardubic“, jejímž předkladatelem je Ředitelství vodních cest ČR. Strategické posouzení vlivů na životní prostředí prodloužení splavnosti jako celku od Chvaletic do Pardubic, tvořené souborem staveb včetně Stupně Přelouč II a Veřejného přístavu Pardubice, je klíčovým krokem pro následné úspěšné získání povolení jednotlivých staveb. Výsledkem by měl být transparentní výběr a stabilizace konkrétní varianty, která bude následně procesem EIA podrobně posouzena z hlediska všech vlivů na životní prostředí.

Cílem realizace projektu bude dosažení souvisle splavné labské vodní cesty až do centra Pardubického kraje. Současná absence napojení souvisle splavné vodní cesty do hradecko-pardubické aglomerace jako zdroje a cíle řady přeprav a přirozeného logistického uzlu směrem na severní Moravu, degraduje přidanou hodnotu plavby na Labi proti proudu od Mělníka, znemožňuje zavedení konkurenceschopných vnitrostátních přeprav a do určité míry i omezuje možné využití vodní dopravy i v mezinárodním kontextu. Dnešní konec splavné vodní cesty ve Chvaleticích postrádá možnosti efektivní funkce přístavního dopravního uzlu a adekvátně jej nenaplňuje ani přístav v Kolíně. V neposlední řadě je očekáváno využití vodní cesty i pro rekreační plavbu malých plavidel a osobních lodí.

Splavněním Labe až do Pardubic tak dojde k celkovému posílení významu vodní dopravy a k vytvoření podmínek pro přepravu zboží, hromadných substrátů, těžkých a nadrozměrných nákladů a kontejnerů po vodě, které sníží zatížení těžkou silniční dopravou.

„Pro ilustraci 1 loď uveze stejné množství zboží jako cca 42 kamionů. Velkou pomocí bude zakončení přeprav nadrozměrných nákladů po silnici ze severní Moravy a Slezska jejich naložením na loď v přístavu Pardubice a nebudou dále zatěžovat na více než 150 km silnice středních Čech při cestě do přístavů Lovosice či Mělník,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel investora Ředitelství vodních cest ČR. „Věřím, že zcela novým posouzením variant, kde byly jejich dopady na přírodu a chráněné lokality soustavy Natura 2000 výrazně omezeny, se podaří tento dlouhá léta připravovaný projekt dovést k úspěšné realizaci. Dokončení procesu SEA očekáváme během roku 2024 a následně jsme připraveni při aplikaci nové legislativy pro povolování strategických dopravní staveb pokračovat tak, aby ještě před koncem tohoto desetiletí mohly stavební práce začít,“ dodal.

Celý projekt ,,Splavnění Labe do Pardubic“ je situován na území Pardubického kraje a skládá se ze 7 dílčích záměrů (pořadí ve směru proti proudu):

1. Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice
2. Čekací stání v přístavu Chvaletice
3. Stupeň Přelouč II
4. Zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice pro třídu Va
5. Modernizace plavebního stupně Srnojedy
6. Veřejný přístav Pardubice
7. Ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice

Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice představuje výstavbu balvanitého výhonu (kamenná hráz lichoběžníkového průřezu) v korytě řeky Labe a prohrábku dna v plavební dráze tak, aby nedocházelo k nadměrnému usazování splavenin a plavenin v místě dnešní plavební dráhy a ve stávajícím přístavu.

Čekací stání v přístavu Chvaletice vytvoří podmínky pro umožnění vyčkání míjejících se plavidel s využitím stávajících daleb na levém břehu. Záměr bude realizován v korytě řeky Labe.

Klíčovou stavbou splavnění je Stupeň Přelouč II, překonávající spád stávajícího jezu Přelouč a přibližně 2 km nesplavného koryta řeky. V roce 2020 byla zpracována Územně analytická studie, kde bylo hodnoceno 16 variant splavnění Labe v oblasti Přelouče v rámci záměru, z toho 3 varianty byly vyhodnoceny z hlediska vlivů na životní prostředí bez významně negativního vlivu na evropsky významnou lokalitu Natura 2000 Louky u Přelouče. Celkově byl výrazně snížen územní zábor lokalit modráska, kdy zábor ploch kvality I a zábor evropsky významné lokality klesá i pod 1 %. Z hlediska vlivů na ostatní složky a témata životního prostředí nejsou mezi těmito variantami zásadní rozdíly a proces SEA bude mezi sebou hodnotit všechny 3 přípustné varianty.

Zvýšení ponorů v úseku Přelouč – Pardubice pro třídu Va by měla představovat zejména prohrábku dna a úpravu plavební dráhy dle parametrů pro Va plavební třídu mezi Přeloučí a Pardubicemi (v rozsahu ř. km 951,36 – ř. km 967,4). Záměr kromě potřeby dílčích zásahů do břehů v rámci stávajícího koryta nepředstavuje nové územní nároky.

Pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu je do projektu Splavnění Labe do Pardubic zařazena i modernizace stávajícího plavebního stupně Srnojedy. Záměr by měl představovat zejména modernizaci stávající plavební komory. V horní i dolní rejdě při pravém břehu by mělo dále dojít ke zřízení čekacího stání pro plavidla vystrojeného vysokovodními dalbami a pevného čekacího stání pro malá plavidla. Objekty vodního díla by měly být nově napojeny na nově vybudovanou dopravní infrastrukturu pro příjezd vozidel údržby ze směru od obce Rybitví.

Druhým nejdůležitějším záměrem je Veřejný přístav Pardubice, který je uvažován ve variantách na levém a pravém břehu. Levobřežní varianta (jižní) umísťuje veřejný přístav na západním okraji města Pardubice do prostoru mezi Srnojedy a Svítkov, na levém břehu Labe v ř. km 962,90 – 963,50. Pravobřežní varianta (severní) umísťuje veřejný přístav do pravobřežního slepého ramene řeky Labe, konkrétně na jeho levém břehu, které se do Labe připojuje v ř. km 961,7.

Z hlediska vodní cesty není mezi variantami zásadní rozdíl, avšak klíčové je řešení pozemního dopravního napojení přístavu. Pro stanovení dopravního zatížení v Pardubicích a okolí byl zpracován multimodální dopravní model s dostatečně adekvátním přesahem do dopravních oblastí ovlivněných projektem. Celkem existuje 11 základních variant silničního napojení přístavu, které kombinují jeho umístění na levém či pravém břehu a různé možnosti napojení na okolní silniční síť. Je preferováno napojení na tzv. Západní tangentu, jejíž přípravu schválilo Ministerstvo dopravy ve prospěch SÚS Pardubického kraje. Železniční napojení je možné ze stanice Rosice n. L. V případě pravého břehu bude využita stávající vlečka, která bude napojena na areálové kolejiště podniku Synthesia a.s. V případě levého břehu je uvažováno s vybudováním jednokolejného spojení na železniční koridor Pardubice – Hradec Králové.

Posledním záměrem jsou pak ochranná a čekací stání v úseku Chvaletice – Pardubice, využívaná zejména pro bezpečnou ochranu plavidel při zastavení plavebního provozu za povodní.

Vrané nad Vltavou, 25. září 2023 – Ředitelství vodních cest zprovoznilo inovovaná čekací stání pro malá plavidla v horní a dolní rejdě plavebních komor Vrané nad Vltavou. Rekreační lodě překonávající vytížené zdymadlo tak mohou na proplavení vyčkat bezpečně vyvázaná v dolní či horní vodě před plavebními komorami.    

„Pro zvýšení bezpečnosti a komfortu posádek malých rekreačních plavidel vylepšujeme kromě výstavby sítě přístavišť i další prvky nezbytné pro plavbu. V případě Vraného, které proplaví téměř 2000 plavidel ročně a je tak čtvrtým nejvytíženějším zdymadlem na dolní Vltavě, se jedná o čekací stání malých plavidel. Vyvazování tu bylo doposud komplikované a v horní rejdě dokonce žádná možnost vyvázání nebyla. To jsme ale teď změnili,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest a doplňuje: „Jedná se o další z projektů komplexní podpory rozvíjející se rekreační plavby na našich řekách a uzpůsobení infrastruktury vodní cesty, aby byla vlídnější potřebám turistické plavby. Na vodních cestách je stále oblíbenější půjčit si loď a strávit svou dovolenou či volný čas pohodovou plavbou. Bezpečné a pohodlné vyvázání plavidel na veřejných přístavištích, vývazištích, ale i u plavebních komor, je tak nezbytnou součástí moderního vybavení vodní cesty.“

Původní nevyhovující čekací stání v dolní vodě bylo doplněno o svislé štětovnice ke zkrácení vzájemných rozestupů a byly na něm instalovány další úvazné prvky pro plavidla vyhovující širokému spektru jejich rozměrů. Dalby jsou spojeny pochozí servisní lávkou, ze které je možné v případě nouze odejít na břeh přístupovou lávkou.

V horní vodě vzniklo zcela nové stání tvořené řadou 13 daleb vzájemně propojených servisní lávkou o celkové délce rovněž 30 m.

Obě čekací stání jsou osvětlena a vybavena reproduktorem napojeným na velín plavební komory.

Stavební náklady ve výši 35,2 mil. Kč bez DPH financoval Státní fond dopravní infrastruktury. Zhotovitelem byla společnost STRABAG Rail a.s.


Vrané nad Vltavou dolní rejda


Vrané nad Vltavou horní rejda

Poděbrady, 18. srpna 2023 – Ministr dopravy Martin Kupka dnes spolu s ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Lubomírem Fojtů a starostou města Poděbrady Romanem Schulzem slavnostně zahájili provoz dvou nových veřejných přístavišť. Obě mola jsou plovoucí s bezbariérovým přístupem a umožňují turistům plavícím se po řece bezpečně vystoupit přímo v centru lázeňského města nebo vyvázat si své rekreační plavidlo naproti zámku. Z odběrných sloupků lze do lodí doplnit vodu či čerpat elektřinu. Turisté na Labi ve Středočeském kraji tak od dnešního dne mohou zdarma využívat celkem čtyři veřejná přístaviště pro osobní lodní dopravu – v Čelákovicích, Nymburce, Poděbradech a Kolíně a dvě přístaviště pro malá plavidla – v Čelákovicích a Poděbradech.

„Labe je naší nejvýznamnější řekou, která byla v průběhu staletí využívána jak pro nákladní, tak pro osobní dopravu. Jsme rádi, že se nám letos daří rekreační plavbu v tak velkém rozsahu podpořit. Letos zprovozňujeme už deváté a desáté nové veřejné přístaviště, které Labe zpřístupní turistům,“ říká Martin Kupka, ministr dopravy.

„V letošním roce probíhají práce ještě na veřejných přístavištích pro malá plavidla v Kolíně, v Ústí nad Labem-Brné a na Vltavě v Davli. Pro příští sezónu dokončíme vyprojektovaná přístaviště v Nymburce a v Brandýse nad Labem,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem a provozovatelem přístavišť. „Těší nás, že zájem o rekreační plavbu stoupá a u již otevřených přístavišť běžně stojí lodě. Proto chceme v rozvoji infrastruktury pokračovat a dále naplňovat nastartovaný program výstavby veřejných přístavišť na vodních cestách, jehož cílem je dlouhodobá podpora rekreační plavby,“ dodal.

„Poděbrady jsou klenotem Středočeského kraje, proto nás těší, že se k nám budou moci turisté snáze dostat i po vodě. Poděbrady byly s řekou odnepaměti úzce spjaty a osobní lodní doprava v podobě výletních lodí Král Jiří a Blanice funguje již dlouhou dobu. Zejména se těšíme na návštěvníky města na malých rekreačních plavidlech, které budou moci po letech příprav konečně pohodlně přistávat u nového mola s nádherným výhledem přímo na zámek“ říká Roman Schulz, starosta města Poděbrady.

Molo pro rekreační lodě má délku přes 72 metrů a k jeho 7 výložníkům se může vyvázat až 14 malých lodí zdarma po dobu až 48 hodin. Molo je umístěno na levém břehu Labe u silničního mostu, odkud se turisté do centra dostanou krátkou procházkou právě přes přilehlý most. „Plovoucí molo je připevněno k vysokovodním dalbám a speciální uchycení umožňuje jeho pohyb nahoru a dolů tak, jak se mění výška hladiny. Případné povodně tak přístaviště neohrožují, protože i samotné výložníky jsou právě pro tuto situaci uzpůsobené a vybavené sklápěcím mechanismem,“ říká Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav a.s. a dodává: „Molo tak není nutné ani při vyšší úrovni vodní hladiny demontovat a může zůstat na místě i za povodní či v zimě.“

Molo zastávky osobní lodní dopravy je umístěno na straně centra, na pravém břehu Labe, také v těsné blízkosti silničního mostu. Ocelový plovoucí můstek má rozměry 9 x 4 m. Pro nástup a výstup cestujících z lodí slouží dvě výškové úrovně mola, díky kterým je usnadněn pohyb cestujících u plavidel s různou výstupní výškou. Můstek je vybaven úvaznými prvky pro vyvázání plavidla do délky 84 metrů a lávkou na břeh délky 11 m pro bezbariérový přístup. „Instalace mola osobní lodní dopravy včetně lávky byla v tomto místě poměrně snadná, jelikož zde vede zpevněná komunikace a pro jeřáb usazující molo je tak břeh dobře přístupný,“ říká Roman Krupička, manažer projektu z Labské strojní a stavební společnosti. „Také toto molo je ukotveno k masivním blokům na břehu, aby odolalo i největším povodním na Labi“, dodal.

Na obou přístavištích je možné pomocí přístavní karty z odběrných sloupků zásobovat lodě elektřinou a pitnou vodou.

Celkové stavební náklady na obě přístaviště dosáhly částky 36,4 mil. Kč bez DPH a financoval je Státní fond dopravní infrastruktury. Stavbu přístaviště osobní lodní dopravy realizovala LABSKÁ strojní a stavební společnost, s.r.o. a přístaviště pro malá plavidla společnost Metrostav, a.s.

Rohatec/Sudoměřice, 17. 8. 2023 – Ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, predseda Trnavského samosprávneho kraja Jozef Viskupič, starostové Rohatce, Sudoměřic, Hodonína i primátorka Skalice dnes zahájili stavbu nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice, opravu jezu a úpravu navazujícího koryta Radějovky, které prodlouží splavný Baťův kanál o 7 km až do Hodonína. Stavební práce přímo na státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou potrvají více než dva roky. Prodlouženou mezinárodní vodní cestu tak turisté budou moci využívat od plavební sezóny v roce 2026.

„Přípravy trvaly dlouhá léta, což nám dnes symbolicky připomněl i základní kámen, kterým se zahajoval projekt splavnění už v roce 2004. Těší mne, že po 85 letech jsem svědkem toho, že stavíme další, čtrnáctou, plavební komoru Baťova kanálu a že tato vodní cesta dostane novou budoucnost. Těší mne, že si přijíždějící turisté při trávení volného času na vodě také připomenou slavnou historii této vodní cesty. Dokonce pár set metrů od nás vznikla v roce 1722 první plavební komora v českých zemích, tehdy dřevěné konstrukce,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a dodává: „K termínu zprovoznění prodloužené vodní cesty ještě rozšíříme stávající přístaviště v Rohatci a Hodoníně. Následovat by pak měl v průběhu několika let velkokapacitní přístav Hodonín. Jsem přesvědčen, že plavba po Baťově kanále až do Hodonína se stane samozřejmostí a okolní obce poznají přínosy turistického ruchu rekreační plavby.“

„Stavební práce bohužel na celé dva roky uzavřou turistickou trasu vedoucí v současné době přes jez i cyklotrasu na pravém břehu Radějovky,“ vysvětluje Tomáš Hrabina, zástupce zhotovitele, a dodává: „Uzavření bude uskutečněno v první polovině září a bude vyznačena objízdná trasa. Omlouváme se všem turistům za tato omezení, ale věříme, že výsledek naší stavební činnosti bohatě tato omezení vyváží. Naopak veřejnost vůbec neovlivníme pohybem stavební techniky, pro kterou bude vybudována dočasná přístupová cesta vedoucí z hlavní komunikace přímo ke stavbě.“ Po dokončení stavby plavební komory bude přejezd turistů a přechod pěších z českého na slovenský břeh Radějovky možný po prvním hospodářském mostě, který bude v rámci stavby kompletně rekonstruován.

Provoz slovenského přístaviště Skalica, které je v současnosti posledním přístavištěm splavného Baťova kanálu na jeho jižním konci, nebude stavbou nijak dotčen. Veškeré práce, které budou vyžadovat snížení hladiny Baťova kanálu, budou prováděny mimo plavební sezonu. Jedná se například o demolici jezu. V průběhu plavební sezony bude před jez umístěno provizorní hrazení a provoz v přístavišti nebude stavbou ovlivněn.

Práce na jednotlivých stavebních objektech budou probíhat postupně. V letošním roce budou práce zahájeny vyhloubením stavební jímky včetně hrazení ze štětovnic a po ukončení plavební sezony bude započata demolice jezu. V příštím roce pak budou probíhat betonáže plavební komory a jezu a průběžně také stavební práce na rozšíření koryta Radějovky směrem k řece Moravě i na obou hospodářských mostech.

Nová plavební komora užitné délky 38,5 m a šířky 5,3 m, tedy obdobných rozměrů jako u jiných komor Baťova kanálu, bude vybudována na českém břehu vedle jezu v Sudoměřicích, který bude současně kompletně opraven. Překonán bude spád 2,70 m až na hladinu řeky Moravy. Navazující současné koryto říčky Radějovky bude v délce 800 m prohloubeno a rozšířeno na 6 m, aby mohly lodě bezpečně proplouvat. Tento úsek je hraničním tokem mezi Českou a Slovenskou republikou a stavba tak bude probíhat na území obou států. Dva současné mosty pro zemědělskou techniku jsou nyní nízké, a proto budou vybudovány nově. Nedílnou součástí jsou rozsáhlá environmentální opatření v podobě přeložky regionálního biokoridoru na české straně, tvořeného vegetačním pásem s drobnou vodotečí. Po dokončení se tak zvýší ekologická stabilita území a zachová či rozšíří biodiverzita území. Nové biotopy budou po čase kvalitativně výrazně převyšovat současnou ekologickou hodnotu biotopů na Radějovce a vyřešena bude dnešní migrační neprostupnost říčky.

Zhotovitelem stavby je SPOLEČNOST BAŤŮV KANÁL, tvořená vedoucím společníkem firmou SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, a druhým společníkem Metrostav DIZ s.r.o..

Celkové stavební náklady dosáhnou výše 339,8 mil. Kč bez DPH, z toho prodloužení vodní cesty s plavební komorou činí 262 mil Kč bez DPH a oprava jezu Sudoměřice 77,8 mil. Kč bez DPH. Stavební náklady financuje Státní fond dopravní infrastruktury České republiky. Předpokládané ukončení stavby je plánováno na listopad roku 2025.

Ilustrační video o projektu: https://youtu.be/CugACymUBEo

Štětí, 3. srpna 2023 – Ředitelství vodních cest ČR dnes otevřelo veřejné přístaviště pro rekreační lodě na Labi ve Štětí. Stejně jako na ostatních již otevřených přístavištích zde bude možné zdarma na 48 hodin zakotvit loď a z odběrných sloupků pomocí přístavní karty čerpat elektřinu. Projekt je součástí programu výstavby veřejných přístavišť na vodní cestě vytvářejících zázemí pro rozvoj rekreační plavby, který Ředitelství vodních cest ČR dlouhodobě realizuje.

„Veřejné přístaviště pro 12 malých plavidel o délce do 20 m jsme vybudovali na pravém břehu Labe v těsné blízkosti centra Štětí. Další město tak otevíráme turistům putujícím po vodní cestě,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které přístaviště bude provozovat, a dodává: „Letos se jedná již o čtvrté nové přístaviště pro malá plavidla na Labi. Za čtrnáct dní otevřeme ještě další přístaviště v Poděbradech. Jsem rád, že se nám podařilo letos významným způsobem zlepšit infrastrukturu pro rekreační plavbu a začíná se tak na Labi rýsovat souvislá síť veřejných přístavišť.“

Molo ve Štětí je konstruováno obdobně jako v nedaleké Roudnici nad Labem jako pevné ocelové s dřevěnou palubou a je vybaveno 6 šikmými výložníky, u kterých se mohou plavidla vyvazovat. Celé molo má délku 62,4 m a počítá se s jeho zatápěním už na úrovni pětileté vody. Výložníky jsou plovoucí a sklopné, což zajistí jejich bezpečnou polohu v případě povodní. K molu není přiveden vodovod, tři odběrné sloupky tak budou zajišťovat pouze připojení na elektrickou energii. Její čerpání bude možné pomocí přístavní karty ŘVC ČR.  Přístup na molo je bezbariérový a zajišťuje jej čtyřmetrová přístupová lávka. Město Štětí zároveň vybudovalo přístupový chodník po břehu.

Stavba je založena na svislých nosných ocelových sloupcích, které jsou kotveny do říčního dna přes železobetonové piloty. „Jde o další z několika staveb přístavišť, které pro Ředitelství vodních cest aktuálně provádíme. Tato stavba proběhla v porovnání s ostatními kompletně ze břehu a bez významných komplikací,“ říká Jan Šlajs, ředitel divize 6 společnosti Metrostav, a.s., která stavbu realizovala.

Stavební náklady ve výši 25 mil. Kč bez DPH financoval Státní fond dopravní infrastruktury.

Lovosice, 19. července 2023 – Ředitelství vodních cest zahájilo modernizaci stávajícího ochranného stání pro velká plavidla v těsné blízkosti přístavu Lovosice-Prosmyky. V případě příchodu velké vody zajistí bezpečné vyvázání jednoho velkého plavidla o rozměrech až 137 x 11,5 m i za největší zaznamenané povodně. Stavba bude dokončena v prosinci letošního roku.

Modernizace ochranného stání Lovosice je součástí zastřešujícího strategického cíle „Zkapacitnění a modernizace vodních cest“. Cílem je zvýšit bezpečnost a spolehlivost plavebního provozu na labské vodní cestě, a to i za pomoci doplnění sítě ochranných stání pro velká plavidla. V roce 2020 byla dokončena modernizace obdobného ochranného stání ve Hřensku. Stání v Lovosicích bude tvořeno 3 vysokovodními dalbami určenými pro vyvázání jednoho plavidla či sestavy plavidel o celkových rozměrech až 137 x 11,5 m. Oproti tomu stání ve Hřensku umožňuje v případě potřeby vyvázání čtyř plavidel a je tvořeno 8 dalbami. Dnes je ochranné stání k dispozici až v Ústí nad Labem či Mělníku, eventuelně pro menší plavidla v Roudnici nad Labem.

V současnosti se v prostoru vyvazovacího stání v Lovosicích nachází řada nízkých ocelových daleb. Šest z nich bude odstraněno a tři vybrané budou zvýšeny o 7,5 m. Navýšené dalby budou převyšovat úroveň kritické hladiny z povodní roku 2002 o 2,8 m, aby bezpečně dosahovaly až nad úroveň vyvázané lodě. Budou tvořeny čtveřicí svařených ocelových trubek. Tato čtveřice svařenců bude propojena podestami s pacholaty celkem v pěti úrovních. Vrchní patro bude umístěno 1,8 m nad kritickou hladinu. Následující podesty budou odstupňovány po výškách 1,3 m. Ocelový žebřík o délce 9,2 m bude veden po straně konstrukce, odvrácené od směru proudění. Prostřední dalba bude osazena ocelovou přístupovou lávkou spojující ji se břehem.

V první fázi stavby budou práce probíhat ze břehu. Budou vybetonovány kotevní bloky ramenátů, které zajistí propojení daleb se břehem. Ostatní práce spojené zejména s osazováním nových ocelových svařenců budou prováděny převážně z vody za pomocí mechanizace na pracovních lodích.

Stavební náklady ve výši 17,8 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury. Zhotovitelem je Labská, strojní a stavební s.r.o.

Stávající stav před zahájením realizace:

Rohatec/Sudoměřice, 30. 6. 2023 – Dnes Ředitelství vodních cest ČR uzavřelo smlouvu se zhotovitelem na výstavbu plavební komory Rohatec/Sudoměřice prodlužující splavný Baťův kanál o 7 km do Hodonína. Po letech příprav již nic nebrání zahájení stavebních prací, aby v plavební sezóně 2026 mohly první rekreační lodě proplout z Hodonína až do Otrokovic.

„Dnešním dnem se plní velká očekávání řady turistů, příznivců rekreační plavby i starostů obcí podél Baťova kanálu, kdy sny o prodloužení vodní cesty do Hodonína se stávají realitou. Po podpisu smlouvy se zhotovitelem stavby, který zvítězil v zadávacím řízení, již nic nebrání zahájení stavby čtrnácté plavební komory Baťova kanálu, po 85 letech od dokončení dosavadních plavebních komor,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a dodává: „Těším se, jak turisté plující po Baťově kanále nejen objeví krásy doplutí do Rohatce a Hodonína, ale také oživí plavbu mezi Petrovem a Skalicí a odlehčí nejvíce zatíženým úsekům vodní cesty. Zároveň s novou plavební komorou ještě rozšíříme stávající přístaviště v Rohatci a v Hodoníně. Do několika let poté by pak měl být v Hodoníně postaven velkokapacitní přístav se zázemím.“

Nová plavební komora užitné délky 38,5 m a šířky 5,3 m, obdobných jako na jiných komorách Baťova kanálu, bude vybudována na českém břehu vedle jezu v Sudoměřicích, který bude současně kompletně opraven. Překonán bude spád 2,70 m až na hladinu řeky Moravy. Navazující současné koryto říčky Radějovky bude v délce 800 m prohloubeno a rozšířeno na 6 m, aby mohly lodě bezpečně proplouvat. Tento úsek je hraničním tokem mezi Českou a Slovenskou republikou. Dva současné mosty pro zemědělskou techniku jsou nyní nízké a proto budou vybudovány nově. Nedílnou součástí jsou rozsáhlá environmentální opatření v podobě přeložky regionálního biokoridoru na české straně, tvořeného vegetačním pásem s drobnou vodotečí. Po dokončení se pak zvýší ekologická stabilita území a zachová či rozšíří biodiverzita území. Nové biotopy budou po čase kvalitativně výrazně převyšovat současnou ekologickou hodnotu biotopů na Radějovce a vyřešena bude dnešní migrační neprostupnost říčky.

Zhotovitelem stavby je tzv. SPOLEČNOST BAŤŮV KANÁL, tvořená vedoucím společníkem firmou SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, a druhým společníkem Metrostav DIZ s.r.o.

„Stavba samotné plavební komory bude zahájena během letních měsíců tak, aby byla v maximální možné míře využita letošní stavební sezóna,“ upřesnil Tomáš Hrabina, zástupce zhotovitele. „V zimním období pak budou následovat práce v korytě Radějovky, která bude v úseku mezi novou plavební komorou a ústím do řeky Moravy rozšířena na plný profil Baťova kanálu,“ dodal.

Smluvní cena dosahuje celkem 339,8 mil. Kč bez DPH, z toho prodloužení vodní cesty s plavební komorou 262 mil Kč bez DPH a oprava jezu Sudoměřice 77,8 mil. Kč bez DPH. Stavební náklady financuje Státní fond dopravní infrastruktury. Stavba bude dokončena za 28 měsíců, tj. předpokládáno je dokončení do listopadu 2025.

Vizualizace nové plavební komory:




Podpis smlouvy se zhotovitelem stavby:

Roudnice nad Labem, 28. června 2023 – Ředitelství vodních cest ČR dnes oficiálně uvedlo do provozu nové veřejné přístaviště pro malá plavidla v Roudnici nad Labem. Turisté plující po Labi tak už nejsou nuceni v tomto městě složitě hledat místo pro přistání a mohou vyvázat svou loď až na 48 hod. u jednoho z osmi výložníků nového přístaviště. Projekt byl součástí programu výstavby veřejných přístavišť na vodní cestě jako podpora rekreační plavby, který Ředitelství vodních cest ČR dlouhodobě realizuje.

V Roudnici nad Labem v lokalitě Bezděkov, nedaleko centra města, vyrostlo přístavní molo pro malá plavidla délky do 20 metrů. U osmi šikmých výložníků zde může kotvit zároveň až 15 lodí. Z odběrných sloupků mohou doplnit vodu nebo čerpat elektřinu. Stání je zdarma, čerpání služeb za poplatek, který se hradí přístavní kartou ŘVC. Přístaviště bude možné užívat od 1. července.

„Přístaviště v Roudnici je již osmým veřejným přístavištěm, které jsme letos otevřeli. Podpora rekreační plavby má smysl, jak nám ostatně ukazuje celoevropský trend,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a dodává: „V nejbližší době nás čeká ještě otevření přístavišť ve Štětí a v Poděbradech. Vzniká tak souvislá řada veřejných přístavišť vytvářející spolehlivé zázemí pro volný čas strávený putováním po vodní cestě a poznáváním okolí.“

„V Roudnici nebylo doposud žádné veřejné přístaviště k dispozici. Jsme rádi, že se to dnešním dnem mění. Labe je důležitou součástí našeho města a těší nás, že díky novému přístavišti je řeka nyní s městem propojena i turisticky,“ říká František Padělek, starosta Roudnice nad Labem.

Molo v Roudnici nad Labem má délku 75 m a je umístěno v krátké vzdálenosti proti proudu nad jezem, kde hladina vody téměř nekolísá. Proto je molo na rozdíl od jiných labských a vltavských přístavišť konstruováno jako pevné. Při povodních pak bude částečně nebo zcela zatopeno. Pro tyto mimořádné události je molo konstrukčně přizpůsobeno např. sklopením výložníků, demontovatelným zábradlím lávek a dalšími konstrukčními prvky, aby netvořilo překážku proudící vodě.

„Tato stavba pro nás byla specifická díky způsobu zakládání. To jsme prováděli z montážních člunů, na kterých byla naloděna veškerá potřebná technika. Práci komplikovaly vrstvy pevných jílů pod kamenným záhozem, který bylo třeba nejprve odtěžit. K molu, které má dřevěnou palubu, lze vyvázat 15 lodí. Jejich posádky mohou využít čtyři odběrné sloupky se zdrojem elektrické energie a pitné vody. Jsme rádi, že jsme jako zhotovitel projektu mohli přispět k podpoře rekreační říční plavby na Labi a rozvoji turismu v Roudnici na Labem,“ uvedl Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav, a. s., která stavbu realizovala.

Stavební náklady ve výši 29,2 mil. Kč včetně DPH financoval Státní fond dopravní infrastruktury.

Přibližně 250 m po proudu od přístaviště vyrůstá nové servisní centrum pro lodě, které pro Ředitelství vodních cest ČR staví firma STRABAG Rail, a.s.. Tento týden aktuálně probíhá beranění štětovnic tvořících vlastní molo vybíhající do řeky, kde budou osazeny jednotlivé připojovací hadice na tankování pohonných hmot a odčerpávání odpadních vod z lodí. Tyto práce si vyžádaly dočasný odklon cyklistů na provizorní cestu kolem staveniště. Příští den budou práce těžkou technikou hotové a cyklisté se vrátí zpět na pobřežní cyklostezku. Stavba pak budou pokračovat dokončováním betonových konstrukcí mola i opěrné zdi na břehu, za kterou vyroste zázemí servisního centra s podzemními nádržemi. Celé servisní centrum bude dokončeno do konce letošního roku.

Čelákovice, 24. června 2023 – Ministr dopravy Martin Kupka zahájil spolu s ředitelem Ředitelství vodních cest Lubomírem Fojtů a starostou Čelákovic Josefem Pátkem provoz dvou nových veřejných přístavišť - plovoucího mola pro přistávání osobní lodní dopravy a mola pro malá rekreační plavidla do délky 20 m. Čelákovice se tak zařadily do sítě veřejných přístavišť, kterou v rámci podpory rekreační plavby intenzivně buduje Ředitelství vodních cest ČR. Zároveň jsou prvním veřejným přístavištěm malých plavidel ve Středočeském kraji.

„Když se zahajuje stavba, vždy se těším na její dokončení. Jsem moc rád, že u čelákovických přístavišť jsem byl u obou těchto příležitostí. Uvedení takových užitečných staveb do provozu je pro mne velice milou záležitostí. Díky nim rozšiřujeme možnosti návštěvy okolí vodní cesty za pomoci čím dál hustší síti veřejných přístavišť. Těším se, že ještě letos v létě otevřeme obdobná přístaviště ve středních Čechách v Poděbradech a v Ústeckém kraji v Roudnici nad Labem a ve Štětí,“ říká Martin Kupka, ministr dopravy.

„Umístění obou přístavišť v docházkové vzdálenosti od centra města je pro turisty zvlášť výhodné. Dává jim to možnost poznat Čelákovice během krátké vycházky nebo si naopak užít i večerní pohodu, aniž je vyčerpá dlouhá výprava za hledáním restaurací či barů. U přístaviště pro malá plavidla mohou být lodě zdarma vyvázány po dobu 48 hodin a za poplatek mají možnost čerpat z odběrných sloupků elektřinu a vodu. Velký důraz jsme kladli na takové řešení, aby i vůdci malých plavidel, kteří nejsou profesionálové, u přístaviště bezpečně a pohodlně přistáli,“  říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem a provozovatelem přístaviště.

Investici Ředitelství vodních cest doplnila výstavba přívodního vodovodního řadu, který financovalo město Čelákovice a který kromě zásobování přístaviště pitnou vodou rozšířil stávající vodovodní síť v přilehlé lokalitě s možností připojení dalších objektů. Zprovoznění zásobování vodou je plánováno na podzim letošního roku.

"Těší nás, že se Čelákovice zařadily do seznamu veřejných přístavišť, kde je možné zdarma zakotvit. Čelákovice mohou návštěvníkům nabídnout řadu zajímavostí. Jmenujme například čelákovický Hrádek, kde sídlí Městské muzeum nebo jednu z nejvýznamnějších českých funkcionalistických staveb, Volmanovu vilu. Ti, kteří chtějí poznat krásy labského údolí, si mohou projít dvacetikilometrovou naučnou stezku, která nabízí 24 zastavení,“ zve návštěvníky starosta města Čelákovic Josef Pátek.

Nové přístaviště pro osobní lodní dopravu je umístěno u levého břehu v těsné blízkosti lávky pro pěší. Tvoří jej ocelové plovoucí molo o rozměrech 9 x 4 m. Pro nástup a výstup cestujících z lodí slouží dvě výškové úrovně mola, které tak lépe vyhoví plavidlům s různou výstupní výškou. Můstek je také vybaven úvaznými prvky pro vyvázání plavidla do délky 84 metrů a lávkou na břeh délky 11 m pro bezbariérový přístup.

Stání pro malá plavidla je umístěno asi 85 metrů dále proti proudu. Molo tvoří 10 samostatných, vzájemně pružně spojených železobetonových pontonů o celkové délce 83,2 m a šířce 2,5 m. Paluba mola je dřevěná s protiskluzovou úpravou. Plovoucí molo se břehem spojují dvě bezbariérové přístupové lávky. Šikmé sklopné výložníky umožňují vyvázání až 16 plavidel do délky 20 m.

Na obou přístavištích je stání bezplatné a pomocí přístavní karty je možné ze čtyř odběrných sloupků čerpat elektřinu a vodu. Díky této novince nebudou lodě poprvé ve Středočeském kraji potřebovat při stání naftové agregáty a malé čluny i velké osobní lodě si pohodlně doplní palubní tanky pitnou vodou. Obě mola budou jsou bezpečný provoz osvětlena. Mola mají konstrukci, která umožňuje jejich trvalé ponechání na místě i přes zimu a bezpečně odolá i největším povodním na Labi.

Celkové náklady stavby obou přístavišť dosáhly částky 40,5 mil. Kč bez DPH. Stavbu financoval Státní fond dopravní infrastruktury a realizovala LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o.