Tiskové zprávy

Kolín, 2. června 2023 – V rámci projektu Rekreační přístav Kolín ministr dopravy Martin Kupka s ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Lubomírem Fojtů a starostou města dnes uvedli do provozu nové veřejné přístaviště pro osobní lodní dopravu vybudované na Kmochově ostrově. Zároveň byla zahájena stavba plovoucího mola pro malá plavidla na protějším břehu, jež bude hotové koncem letošního roku. Projekt je součástí programu výstavby veřejných přístavišť na vodní cestě pro podporu rekreační plavby, který Ředitelství vodních cest ČR dlouhodobě realizuje.

„Kolín se dnes staví po bok Nymburka, kde jsme před měsícem otevřeli podobné přístaviště, které se hned zařadilo mezi důležitou turistickou infrastrukturu města. Na počátku roku bylo další přístaviště zprovozněno v Ústeckém kraji v Litoměřicích. Ještě letos v létě budou otevřena další dvě přístaviště, a to včetně mol pro malá plavidla,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. „Je důležité, že dnes také zahajujeme stavbu přístaviště pro rekreační plavidla individuálních návštěvníků města, které doplní polabskou cyklostezku a dále tak obohatí život na řece a v jejím okolí,“ dodal.

„Stejně jako v dalších městech na Labi, byl i v Kolíně problém s přistáváním osobních lodí a turisté plující na malých lodích neměli v této oblasti vůbec možnost bezpečného vyvázání svých plavidel. Nepohodlí pohybu po vodní cestě způsobené nemožností vystoupení na zajímavých místech se snažíme eliminovat výstavbou sítě veřejných přístavišť,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem a provozovatelem přístavišť.

Konstrukce mola osobní lodní dopravy má stejnou podobu jako ostatní přístavní můstky, které vznikají například v Poděbradech, Nymburce nebo Čelákovicích. Plovoucí ponton má rozměr 9 x 4 m a je vybaven dvěma výškovými úrovněmi pro snadnější vystupování a nastupování cestujících z plavidel s různou výstupní výškou. Bezbariérový přístup na břeh je zajištěn 14 m dlouhou lávkou.

Plovoucí molo pro malá plavidla bude umístěno na protějším břehu v přímé vazbě na centrum města vedle stávající pěší lávky. Jeho délka je 94 m a poskytne prostor pro podélné stání 10 – 12 plavidel.

Obě mola jsou přizpůsobena kolísání hladiny v Labi a díky své konstrukci není nutné je demontovat ani v případě povodní. Pohybují se spolu s hladinou nahoru a dolů a za různých průtoků zachovávají stejnou úroveň pro nástup a výstup z plavidla. Jsou vybavena odběrnými sloupky pro připojení na elektřinu nebo doplnění vody. K úhradě čerpaných služeb slouží Přístavní karta ŘVC, která funguje na principu přednabitého kreditu, ze kterého se čerpá. Přístup na molo bude z cyklostezky vedené po břehu pomocí dvou schodišť a pohyblivých lávek.

„Hlavní část stavebních prací bude v místě stavby přístaviště pro malá plavidla probíhat na podzim. V letních měsících se práce soustředí do dílen, kde celé molo vznikne. Stavba přechodně ovlivní provoz na přilehlé cyklostezce, který bude omezen pouze na nezbytně nutný čas po dobu stavebních prací a mimo hlavní turistickou sezonu. Část prací bude probíhat také z vody za pomoci stavebních lodí,“ říká Roman Krupička, manažer projektu z Labské strojní a stavební společnosti.

Stavební náklady financuje v obou případech Státní fond dopravní infrastruktury. Náklady na stavbu přístaviště osobní lodní dopravy dosáhly částky 8,74 mil. bez DPH a u přístaviště pro malá plavidla se počítá s částkou 20,3 mil. Kč bez DPH.

Vrané nad Vltavou, 12. května 2023 – Ředitelství vodních cest zahájilo stavbu čekacích stání pro malá plavidla v horní a dolní rejdě plavebních komor Vrané nad Vltavou. V současné době jsou možnosti vyvázání malých plavidel při čekání na proplavení jen omezené, ačkoliv se jedná o jedno z nejvytíženějších zdymadel využívaných rekreační plavbou. To se od srpna změní.   

„Pro zvýšení bezpečnosti a komfortu posádek malých rekreačních plavidel během vyčkávání na proplavování budujeme v horní a dolní vodě plavebních komor ve Vraném nad Vltavou nová čekací stání,“ popisuje Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest a doplňuje: „Toto zdymadlo téměř 2000 proplavenými rekreačními plavidly ročně drží pomyslnou čtvrtou příčku v pořadí zdymadel s nejhustším provozem malých plavidel na dolní Vltavě, ihned po zdymadlech v Praze. V horní vodě doposud žádné čekací stání nebylo a stání menších plavidel u dosavadního čekacího stání v dolní vodě bylo komplikované. Jedná se o další z projektů komplexní podpory rozvíjející se rekreační plavby na našich řekách.“

Stavba ovlivní své okolí pouze minimálně. Většina stavebních prací je prováděna z vody a mimo plavební dráhu, takže neomezuje provoz automobilů na přilehlé vytížené komunikaci. Provoz na vodní cestě však bude v průběhu května až července ovlivněn tím, že nebude možné k vyvázání plavidel využít původní stání v dolní vodě, které prochází modernizací. Všem posádkám se omlouváme za toto dočasné nepohodlí. Ve spolupráci se stavbou se snažíme zkrátit tento časový úsek na minimum.

Na původním čekacím stání v dolní vodě o délce 30 m bude nosná konstrukce doplněna o další štětovnice ke zkrácení vzájemných rozestupů, a instalovány budou další úvazné prvky pro plavidla, vyhovující širokému spektru jejich rozměrů. Nová část stavby bude napojena na původní přístupovou lávku. V tuto chvíli se připravuje beranění štětovnic a výstavba kotevních bloků. Pro zachování dopravy na silnici bez omezení došlo ke změně technologie výplně štětovnic.

V horní vodě vznikne zcela nové stání v podobě řady 13 daleb spojených lávkou o celkové délce rovněž 30 m. V tomto týdnu bylo zahájeno jejich vrtání a montáž a následovat bude betonáž pro kotevní bloky.

Na obě čekací stání bude doplněno osvětlení, komunikační zařízení a plavební značení.

Veškeré činnosti jsou realizovány pod kontrolou biologického dozoru, pro zajištění minimalizace dopadů na životní prostředí.

Stavební náklady ve výši 31,86 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury. Zhotovitelem je společnost STRABAG Rail a.s.


čekací stání v horní vodě




původní podoba čekacího stání v dolní vodě

Nymburk, 5. května 2023 – Ministr dopravy Martin Kupka, ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů a starosta města Tomáš Mach dnes během festivalu Lodě na Labi 2023 uvedli do provozu nové veřejné přístaviště osobních lodí v Nymburce na pravém břehu Labe nedaleko centra města pod Šafaříkovým mlýnem. Jedná se o první ze série nových veřejných zastávek pro osobní lodě mezi Mělníkem a Kolínem, jimiž Ředitelství vodních cest ČR vytváří podmínky pro širší uplatnění plavby osobních lodí po Labi. Jako první u přístaviště zastavila největší česká hotelová loď FLORENTINA, která doposud historickým městem jen proplouvala bez možnosti bezpečně přistát.

„Dnes zahajujeme novou éru podpory rekreační plavby na Labi ve Středočeském kraji, kdy začíná sloužit první veřejné přístaviště osobních lodí, a to symbolicky v historickém městě Nymburk přímo pod hradbami. Věřím, že díky novým přístavištím bude Labe brzy následovat příklady jiných českých vodních cest, kde je turistická plavba oblíbenou formou trávení volného času,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. „Také si velmi cením aktivní spolupráce s městy, jimž plavba přinese nové rozvojové příležitosti. Před několika dny jsem viděl, jak rekreační plavbou opravdu žijí celá města podél Baťova kanálu na Moravě,“ dodal.

Nová veřejná přístaviště zpřístupní města pro cestující z osobních lodí od menších výletních a linkových až po velké kabinové hotelové lodě. Jako první se zde v rámci festivalu Lodě na Labi 2023 vyvázala největší kabinová loď pod českou vlajkou FLORENTINA. Přístavní infrastruktura je o síti, a proto během několika týdnů budeme otevírat také další dokončovaná přístaviště osobních lodí v Kolíně, v Čelákovicích a v Poděbradech,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, jež je investorem a provozovatelem přístaviště. „V Nymburce práce ještě nekončí a 400 metrů od přístaviště osobních lodí bude v prostoru ochranného přístavu také vybudováno přístaviště pro malá rekreační plavidla. Původní zadávací řízení na zhotovitele jsme museli opakovat a stavební práce tak budou zahájeny až na podzim letošního roku,“ doplnil.

Nové veřejné přístaviště osobních lodí tvoří ocelový plovoucí přístavní můstek rozměrů 9 x 4 m, ukotvený ke břehu pomocí přístupové lávky délky 8,5 m s bezbariérovým výstupem a nástupem cestujících a tří kotevních bloků. Toto kotvení je koncipováno tak, aby udrželo můstek bezpečně na místě i za největších povodní a nebylo nutné jej odvážet. Pohodlný nástup do lodí umožňují dvě úrovně mola, první ve výšce 0,9 m nad hladinou a druhá pro větší lodě ve výšce 1,5 m nad hladinou. Molo je osvětleno a zabezpečeno kamerovým systémem. K dispozici je také přípojka elektrické energie pro lodě, aby nemusely využívat své agregáty v době stání. V budoucnu bude společně s přístavištěm pro malá plavidla zprovozněn i odběr pitné vody pro osobní lodě.

Další přístaviště osobních lodí ve Středočeském kraji se ještě projektují. V budoucnu tak vzniknou například přístaviště v Brandýse nad Labem, Lysé nad Labem, Kostelci nad Labem či v Neratovicích.

Stavbu nového přístaviště osobních lodí realizovala LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o. na základě architektury atelieru Kotas & Partners s.r.o. a projektové dokumentace Vodní cesty a.s. a PROVOD inž. spol. s r.o.. Stavební náklady ve výši 11,6 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Veselí nad Moravou, 1. 5. 2023 – Služby pro turisty na Baťově kanále budou v roce 2023 opět kvalitnější. Ministr dopravy Martin Kupka spolu s hejtmanem Jihomoravského kraje Janem Grolichem a hejtmanem Zlínského kraje Radimem Holišem otevřeli nové informační centrum Baťova kanálu v právě dokončené provozní budově veřejného přístavu Veselí nad Moravou. V objektu vybudovaném Ředitelstvím vodních cest ČR bude mít sídlo obecně prospěšná společnost Baťův kanál, nově řízená oběma kraji, jimiž probíhá vodní cesta. Před začátkem letní sezóny ještě Ředitelství vodních cest ČR otevře rozšířené přístaviště ve Strážnici a bude zahájena stavba prodloužení vodní cesty do Hodonína.

„Rekreační plavba je příkladem turistického produktu, který se neobejde bez aktivní spolupráce státu, poskytujícího veřejnou dopravní infrastrukturu, a krajských a obecních samospráv, zajišťujících pro návštěvníky potřebné služby a zázemí pro podnikatele. Baťův kanál je příkladem, jak tato synergie funguje. Velice mě těší, že dnes ve veřejném přístavu otevíráme právě informační centrum o turistických produktech a kde bude působit krajská organizace,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

„Veřejný přístav Veselí nad Moravou, který byl v roce 2021 kompletně zmodernizován, dostává dnes dále rozšířené zázemí v podobě provozní budovy s informačním centrem pro uživatele vodní cesty. Její součástí jsou také nové skladovací prostory pro půjčovny plavidel a údržbu přístavu,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. „Věřím, že letošní plavební sezóna naváže na předchozí úspěšné roky, kdy do přístavu ročně zavítalo kolem 600 lodí a v čerpací stanici se bezpečně natankovalo 12 tis. litrů nafty a benzínu. Společně s přístavem Petrov se tak zatím jedná o hlavní centra plavby. V nejbližších letech se tato infrastruktura rozšíří i do Zlínského kraje, kde vznikne nový velký přístav ve Starém Městě a následně potom v Kroměříži a v Napajedlech-Pahrbku.“

Provozní budovu ve Veselí nad Moravou na základě architektonického návrhu atelieru Kotas & Partners, a projektové dokumentace vypracované SWECO a.s. postavila firma Moravská stavební unie - MSU s.r.o. se stavebními náklady ve výši 9,4 mil. Kč, financovanými Státním fondem dopravní infrastruktury.

Dnes byla ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Lubomírem Fojtů, starostou města Veselí nad Moravou Petrem Kolářem a ředitelem o.p.s. Baťův kanál Vojtěchem Bártkem podepsána dohoda upřesňující spolupráci při provozu areálu přístavu a umístění informačního centra o.p.s. Baťův kanál v budově vybudované a provozované Ředitelstvím vodních cest ČR.

„Turisté na Baťově kanále letos jistě uvítají rozšířené přístaviště ve Strážnici, jako v jednom z hlavních lákadel regionu. Veřejnosti jej otevřeme při zahájení Mezinárodního folklorního festivalu v pátek 23. června 2023. Pokud pak poplujete například z Veselí nad Moravou do Strážnice, již se nebudete muset obávat, zda bude pro vaši loď místo. Zároveň loď vyvážete a vystoupíte přímo ke vstupu do areálu skanzenu,“ doplnil Lubomír Fojtů. „Do konce května také podepíšeme smlouvu se zhotovitelem na výstavbu nové plavební komory v Rohatci. V roce 2026 by tak první lodě měly doplout z Baťova kanálu až do Hodonína. Na opačném konci vodní cesty nyní ještě probíhá posouzení vlivů na životní prostředí EIA pro prodloužení do Kroměříže, jehož výsledek očekáváme v polovině roku,“ dodal.

Příslibem do budoucna je dnešní podpis smlouvy mezi Ředitelstvím vodních cest ČR a firmou AQUATIS a.s. na zpracování projektové dokumentace na stavbu Plavební okruh Veselí n.M. – Vnorovy, zahrnující lodní zdvihadlo propojující Baťův kanál a řeku Moravu a rozšíření přístavu Veselí nad Moravou. Tato významná rozvojová akce vodní cesty řešící i současné velké zatížení kanálu turistickou plavbou mezi Veselím nad Moravou a Vnorovy úspěšně prošla v roce 2022 posouzením vlivů na životní prostředí EIA a projektová příprava tak může pokračovat s cílem v roce 2025 zahájit výstavbu lodního zdvihadla, přičemž rozšíření přístavu by mohlo být zahájeno již koncem příštího roku.

Davle, 20. dubna 2023 – V Davli na Vltavě se rozběhly práce na výstavbě veřejného přístaviště pro malá plavidla. Davle se tak stane další lokalitou, kde bude možné zdarma až na 48 hodin vyvázat plavidlo a za poplatek doplnit pitnou vodu nebo připojit loď na elektřinu. Ředitelství vodních cest ČR zde u pravého břehu po proudu za starým davelským mostem buduje plovoucí molo pro 10 malých plavidel.

„Přístaviště bude dokončeno v listopadu 2023 a plavidlům bude sloužit od dubna příštího roku. Jedná se o první veřejné přístaviště pro rekreační plavidla putující mezi Prahou a Slapskou přehradou, kde jsou doposud jen omezené možnosti přistání u několika soukromých mol. Přístaviště nabídne vyvázání s pohodlným a bezpečným přístupem na břeh pro návštěvu městyse i pro přenocování. Mimo plavební sezónu a při zastavení plavby nebudou u mola stát žádná plavidla a výložníky budou sklopeny, aby netvořily žádnou překážku v proudu řeky“, říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem a provozovatelem přístaviště. Stavba je součástí rozsáhlého záměru výstavby souvislé sítě veřejných přístavišť na Labi a Vltavě.

Plovoucí molo s dřevěnou palubou bude mít délku 52 m, šířku 2,5 m a lávka zajistí bezbariérový přístup na břeh. K hlavnímu molu bude připevněno 5 šikmých výložníků, které umožní vyvázání 10 malých plavidel maximální délky 20 m. Odběr vody a elektřiny do plavidel bude pomocí tří odběrných sloupků s ovládáním čipovou Přístavní kartou, tak jako na jiných přístavištích Ředitelství vodních cest ČR.    

„Na stavbě přístaviště nyní budou až do konce května probíhat pouze práce na výstavbě kotevních bloků na břehu a inženýrských sítí. Výroba nosné konstrukce plovoucího mola s železobetonovými plováky bude probíhat v dílnách mimo Davli a vlastní osazení plovoucího mola na místo pak proběhne koncem léta,“ uvádí Roman Krupička za zhotovitele stavby firmu LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o. „Vlastní stavba přístaviště se dotkne okolního prostředí a silničního provozu jen minimálně. V blízkosti našeho staveniště zároveň v rámci stavby jiného investora probíhá překládka vytěženého materiálu z lodí na nákladní vozidla a jeho odvoz,“ dodává.

Stavební náklady modernizace ve výši 19,8 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.

,

Čerpací stanice pohonných hmot bude sloužit osobním i nákladním plavidlům.

Roudnice nad Labem, 7. března 2023 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo výstavbu servisního centra pro lodě, které vznikne v těsné blízkosti budovaného přístaviště pro malá plavidla v Roudnici nad Labem. Kromě tankování pohonných hmot nabídne servisní stání plavidlům také možnost odčerpání odpadních a nádních vod, doplnění vody a odevzdání odpadu. Obdobné servisní centrum pro osobní, rekreační i nákladní lodní dopravu v širokém okruhu neexistuje.

„Ucelená síť čerpacích stanic a servisních center tohoto druhu na Labské vodní cestě chybí. Servisní centrum v Roudnici by mělo být prvním z řady, které Ředitelství vodních cest na Labi a dolní Vltavě plánuje postavit,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a upřesňuje: „Stavba bude umožňovat bezpečně a pohodlně tankovat pohonné hmoty, doplňovat nádrže pitnou vodou, odčerpávat z lodí odpadní a nádní vody k následné likvidaci, připojit se na elektrickou energii, odevzdávat tříděný odpad a nakupovat drobný spotřební materiál k provozu plavidel. Navazujeme tak na úspěšně fungující servisní centra Ředitelství vodních cest ČR v přístavech Hluboká nad Vltavou a Veselí nad Moravou.“

Servisní centrum bude rozděleno do dvou provozních celků – servisního stání a provozního zázemí. Servisní stání, které je tvořeno pevným molem a dalbami, je situováno přímo u vody. Slouží k přistávání plavidel a přímému čerpání pohonných hmot do lodních nádrží pomocí čerpacích pistolí. Není tak nutná složitá manipulace s kanystry, kdy hrozí riziko znečištění vodního toku. Na servisním stání bude také možné hadicemi přímo z plavidel odčerpat odpadní a nádní (znečištěné ropnými látkami) vody do nádrží umístěných pod pochozí plochou mola, odkud bude odčerpána do zázemí servisního centra. Běžné odpadní vody bude odvádět městská kanalizace, vody znečištěné ropnými látkami budou odváženy k ekologické likvidaci. Zároveň zde mohou lodě doplnit pitnou vodu. Vlastní molo bude uzpůsobeno tak, aby bezpečně odolalo průchodu velkých vod. Provozní zázemí servisního centra bude vybudováno na břehu za cyklostezkou, nad stávající opěrnou zdí, která bude sanována a zároveň v ní bude vybudováno přístupové schodiště. Nad úrovní ohroženou povodněmi tak bude postavena budova s prodejnou, skladovacími nádržemi, čerpacími stojany a stáčecím místem. Pokud bude chtít plavidlo čerpat pohonné hmoty, posádka si na hlavních ovládacích stojanech u provozní budovy navolí částku, druh paliva a vybere stojan a následně může z příslušné čerpací pistole umístěné na servisním stání na mole čerpat pohonné hmoty přímo do plavidla. V rámci technologického zázemí budou umístěny i kontejnery k odběru komunálního a tříděného odpadu.

„Stavba si vyžádá nutná omezení přímo v prostoru staveniště, ale i v blízkém okolí. Do konce dubna bude z důvodu bezpečnosti uzavřen provoz na cyklostezce vedoucí po břehu Labe. Stavba totiž zahrnuje i položení inženýrských sítí, které znamenají výkop přímo v místě cyklostezky. Provoz bude veden po značené objízdné trase přes ulici Sladkovského. Zvýšený bude i provoz stavební techniky, a to především v prvních dvou měsících výstavby. Od května bude již provoz tlumenější, ale i tak se obyvatelům města omlouváme za dočasné nepohodlí spojené se stavebním ruchem,“ říká Jindřich Tautrman, ředitel oblasti VHS společnosti STRABAG Rail, a.s., která stavbu realizuje.

Stavební náklady ve výši 88,31 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Vizualizace:

 

Kroměříž, 28. února 2023 – Dnes proběhlo v rámci procesu posuzování vlivů záměrů „Plavební komora Bělov“ a „Rekreační přístav Kroměříž“ tvořících prodloužení splavnosti Baťova kanálu do Kroměříže veřejné projednání, kde byly ze strany investora – Ředitelství vodních cest ČR a zpracovatele dokumentace EIA – Aquatis a.s. zodpovězeny dotazy týkající se těchto záměrů a jejich vlivu na životní prostředí.

Cílem uvedených staveb je prodloužit souvislou splavnost Baťova kanálu až do města Kroměříž, čímž bude vodní cesta ukončena v atraktivním a dopravně dostupném místě,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel investora Ředitelství vodních cest ČR. „Výrazně se tak posílí turistický potenciál severní části Baťova kanálu a zároveň se odstraní dlouhodobá nesplavnost jezu Bělov, která v současné době výrazně limituje celkové využití vodní cesty.“

Na začátku prodloužení stojí plavební překážka v podobě stávajícího jezu Bělov. Pro její překonání bude v těsné blízkosti pravobřežního břehového pilíře vybudována nová plavební komora s užitnými rozměry 38,5 x 5,3 x 1,5 m, obdobných jako jsou na ostatních plavebních komorách Baťova kanálu, která umožní proplavování plavidel až do maximální velikosti 20 x 5 m s ponorem 1,2 m. Na vlastní plavební komoru pak navazují dolní a horní rejda. Horní rejda bude oddělena od toku dělící betonovou zdí, která zajišťuje bezpečné vplouvání plavidel do plavební komory. Při nábřežní zdi se bude nacházet čekací stání až pro 2 návrhová plavidla. Na čekací stání pak bude navazovat veřejné přistávací místo, které umožní  krátkodobé zastavení plavidel pro nástup a výstup osob. V dolní rejdě, která bude rovněž od koryta řeky oddělena betonovou zdí v délce 30 metrů, nalezneme čekacích stání až pro 3 plavidla. U dolního ohlaví bude vybudován rovněž provozní objekt jako zázemí pro obsluhu plavební komory ve stylu „Baťovské architektury“ se zdivem z ostře pálených cihel. Součástí stavby plavební komory je též nové přemostění stávající silnice vedené nyní přes jez i přes dolní ohlaví s podjezdnou výškou pro lodě 4,0 m.

V blízkosti města Kroměříž, u soutoku řeky Moravy s vodním tokem Kotojedky, je plánován velký bazénový přístav, který zabezpečí dostatečnou kapacitu přístavní infrastruktury pro rekreační plavidla ve městě. Rekreační přístav bude mít celkovou kapacitu 80 plavidel a bude zajišťovat dlouhodobá, střednědobá a krátkodobá stání plavidel, a to i za nejvyšších povodní. Přístavní bazén bude s řekou Moravou propojen krátkým plavebním kanálem délky přibližně 40 m. Plavidla budou v přístavním bazénu stát u plovoucích mol s kolmými výložníky, vedenými pomocí vysokovodních daleb. Přístup na jednotlivá mola zajišťují pohyblivé lávky. Srdcem přístavu bude provozní budova, která uživatelům nabídne kompletní servis služeb včetně hygienického zázemí. Součástí budovy bude i zázemí pro obsluhu přístavu. Pro spouštění plavidel na vodní cestu bude k dispozici 7 m široký sjezd a lodní jeřáb. Na sjezd do vody přímo navazuje svislá přístavní hrana, u které bude umístěno plovoucí servisní centrum, kde bude probíhat tankování pohonných hmot, doplnění pitné vody, el. energii, odběr fekálních a nádních vod. V areálu přístavu budou též zřízena parkovací stání pro 74 osobních automobilů. V místě špičky nově vzniklého poloostrova je navrženo „říční náměstí“, jehož dominantou je objekt majáku, který vytváří důležitý orientační prvek jednak pro uživatele vodní cesty, kteří připlouvají po řece do přístavu, ale také pro pěší přicházející z města.

Ukončení prodlouženého vodní cesty je naplánováno v Kroměříži na Erbenově nábřeží, kde vznikne na pravém břehu nové přístaviště pro krátkodobé stání plavidel. Jeho užitná délka bude 60 metrů a umožní stání až 6 plavidel. Přístaviště bude tvořeno pevným molem s několika výškovými úrovněmi pro pohodlný a bezpečný nástup a výstup cestujících. Přístup k molu bude zajišťovat bezbariérový chodník.

V rámci všech uvedených staveb bude dále realizována řada opatření, která budou minimalizovat případné negativní zásahy do životního prostření, a to zejména v období provozu – zvýšení intenzity plavby v dotčeném úseku vodní cesty mezi jezem Bělov a městem Kroměříž. Mezi nejvýraznější opatření patří migrační zprůchodnění stávajícího jezu Bělov, který v současné době tvoří migrační překážku při pohybu ryb a vodních organizmů a založení nového lokálního biocentra Vlčetín, které bude situováno mezi přístav a sportovní letiště v Kroměříži. Realizací biocentra tak vznikne unikátní propojení přírodě blízkého krajinného prvku s výtvorem člověka, přístavem. 

Během dnešního veřejného projednání byly vzneseny otázky na vliv akce na úroveň hladiny v řece a vyhodnocení vlivů na zvířata. Posuzovatelé záměru pro Ředitelství vodních cest potvrdili, že současná hladina se nijak nezmění a dopady stavby a plavebního provozu na faunu tým expertů vyhodnotil na základě dlouhodobých biologických průzkumů jako nízké a akceptovatelné. Diskutována byla bezpečnost servisních center, kdy zástupci Ředitelství vodních cest ČR občany ubezpečili, že tankování pohonných hmot i odběr odpadů v moderním zabezpečeném přístavu je podstatně bezpečnější a rizika znečištění vody jsou nižší, než když se tyto činnosti dnes vykonávají bez speciálního zařízení mimo uzavřený přístav. Přístav je zároveň vybaven pro snadné zvládání případných havárií. Jako vstřícné opatření pro pohodlný a bezpečný pohyb pěších a cyklistů bylo doporučeno vybudování lávky přes vjezd do přístavu. V neposlední řadě na veřejném projednání několik provozovatelů vodní dopravy vyslovilo jednoznačnou podporu prodloužení vodní cesty až do Kroměříže.

V návaznosti na veřejné projednání bude zpracován nezávislý posudek, který by měl vyhodnotit veškeré dostupné podklady – dokumentaci EIA, vyjádření dotčených orgánů státní správy, veřejnosti a místních samospráv. Následně bude ze strany Krajského úřadu Zlínského kraje, který zajišťuje celý proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí, vydáno závěrečné stanovisko, zda lze záměry „Plavební komora Bělov“ a „Rekreační přístav Kroměříž“ z hlediska vlivů na životní prostředí realizovat či nikoliv.

Vizualizace plavební komory Bělov:




Vizualizace přístavu Kroměříž:


Vizualizace přístaviště Kroměříž:

Litoměřice, 24. února 2023 – Ministr dopravy Martin Kupka dnes při příležitosti otevření prvního nového přístaviště v Litoměřicích potvrdil, že v roce 2023 již běží nebo budou zahájeny práce na 15 přístavištích pro rekreační plavbu na Labi. Po letech příprav se tak podařilo spustit tento zásadní projekt zpřístupnění měst v Polabí rekreační plavbě. Přístaviště v Litoměřicích vybudované Ředitelstvím vodních cest ČR nyní zajistí nejen bezpečnější a pohodlnější stání plavidel, ale také přípojky elektřiny a vody, obdobně jako na jiných nových přístavištích.

„Ministerstvo dopravy dlouhodobě podporuje zlepšování podmínek ve vodní dopravě pro rekreační plavbu, zejména cestou doplňování chybějící veřejné přístavní infrastruktury, aby se zpřístupnilo okolí vodní cesty plavcům na Labi. Tato krásná vodní cesta je příležitostí, aby rekreace na vodě se zde zařadila mezi oblíbené aktivity cestovního ruchu, jako je na Baťově kanále a na Vltavě,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka.

„Přístaviště otevíráme symbolicky v Litoměřicích, které jako jedno z nejstarších českých královských měst bylo od počátku úzce spjato s plavbou na Labi, kdy zboží dopravované na lodích muselo být nabízeno na městských trzích. Dokonce již roku 1057 je zaznamenáno právo cla z vodní dopravy,“ řekl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, jež je investorem a provozovatelem nových přístavišť. „V současnosti běží práce na výstavbě 5 veřejných přístavišť pro malá plavidla a 4 přístavišť pro osobní lodě na Labi v Ústí nad Labem – Brné, Roudnici nad Labem, Štětí, Čelákovicích, Nymburku, Poděbradech a v Kolíně. Na dalších 4 přístavištích pro rekreační plavbu se rozběhnou práce během prvního pololetí tohoto roku a rozšíří se možnosti pohodlného zastavení s lodí také o Brandýs nad Labem a Mělník. V Ústí nad Labem – Vaňově bude ve spolupráci s městem doplněn přístupový chodník k novému můstku a inženýrské sítě pro připojení lodí na elektřinu a vodu. Upraveného místa pro zastavení osobních lodí se dočká také Brandýs nad Labem.“

Na Vltavě byla v prosinci loňského roku zahájena výstavba nového veřejného přístaviště malých plavidel v Davli a Ředitelství vodních cest ČR usiluje o získání veškerých povolení pro přístav pro 20 lodí v Kamýku nad Vltavou, jehož výstavba by rovněž mohla začít v roce 2023.

„Investiční program Ředitelství vodních cest ČR není jen o přístavištích, i když v roce 2023 budou nejvíce viditelné,“ doplnil Lubomír Fojtů. „Také pokračujeme v rozšiřování nezbytných servisních služeb s tankováním a odběrem odpadů pro plavidla, tentokrát výstavbou centra v Roudnici nad Labem. Rekreační plavba jistě ocení postupnou modernizaci a doplnění bezpečných čekacích stání právě pro malá plavidla u plavebních komor na Vltavě, která začíná ve Vraném nad Vltavou a bude ještě letos pokračovat v Dolánkách, Miřejovicích a v Roztokách. Zahájen bude rovněž program modernizace a nové výstavby soustavy sjezdů do vody pro spouštění a vytahování malých plavidel na Vltavě,“ dodal.

Vyššímu využívání nákladní plavby na Vltavě pomůže poslední stavba zvyšování ponorů plavidel na 2,20 m, díky které lodě dopraví až o 40 % více materiálu. Na podzim by měla být zahájena komplexní obnova téměř 120 let starého Vraňansko-hořínského plavebního kanálu spojená s jeho prohloubením a výměnou těsnění a opevnění břehů.

Na přístavišti v Litoměřicích byla během uplynulých 8 měsíců roku 2022 původní konstrukce přístaviště pro malá plavidla z málo stabilních plastových modulů nahrazena robustní osvědčenou konstrukcí 58 m dlouhého mola s železobetonovými plováky a dřevěnou pochozí palubou. Do původního kolmého stání bylo v prostoru bočního ramena řeky obtížné zaplout a proto nyní je stání až pro 14 rekreačních plavidel šikmé. Novinkou jsou přípojky elektrické energie a pitné vody ke každé lodi a pohodlný bezbariérový přístup po lávce. „Při kolísání hladiny v Labi se molo pohybuje pomocí objímek po dalbách nahoru a dolu v rozsahu až 6 m,“ řekl Roman Krupička za zhotovitele stavby firmu LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o.. „Dalby jsou dostatečně vysoké, aby i při povodni stejného rozsahu jako byla v roce 2002 udržely molo bezpečně na místě. Speciální konstrukcí bylo nutné přizpůsobit napojení rozvodů elektřiny a vody na molo“, dodal.

Původní přístaviště osobních lodí na Lodním náměstí v Litoměřicích získalo nejen nové atraktivní designové provedení pro cestující připlouvající do města, ale bylo jedna ze dvou plošin byla také výškově upravena pro nástup i do menších osobních lodí. Pobyt lodí ve městě bude nyní pohodlnější a šetrnější pro okolí, protože bude je k dispozici kapacitní přípojka elektrické energie a pitné vody. Lodě tak již nebudou zbytečně obtěžovat okolí dieselovými agregáty.

Stavbu přístaviště v Litoměřicích s náklady ve výši 36,2 mil. Kč bez DPH financovanými Státním fondem dopravní infrastruktury realizovala firma LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o..

Seznam akcí ŘVC ČR v realizaci v roce 2023

Strážnice, 15. 2. 2023 – Rozšíření přístaviště ve Strážnici, jehož výstavba byla koncem ledna zahájena, vyřeší kritický nedostatek kapacity stávajícího přístavního mola, kdy řada turistů při svém putování po Baťově kanále zde nemůže vyvázat svou loď a vyrazit na návštěvu města a skanzenu. Ředitelství vodních cest ČR do konce června vybuduje na pravém břehu moderní přístaviště pro 14 malých plavidel a 1 osobní loď. Přístaviště díky své neobvyklé koncepci poskytne příjemné místo pro odpočinek a přímý přístup do přilehlého skanzenu.

„Stavba přístaviště ve Strážnici je první letos zahájenou stavbou Ředitelství vodních cest ČR na Baťově kanále. V průběhu roku bychom rádi ještě zahájili výstavbu plavební komory v Rohatci, která zajistí prodloužení Baťova kanálu do Hodonína. To umožní další rozvoj plavby na jižní části Baťova kanálu a zvýší i návštěvnost turistů připlouvajících po vodní cestě z jihu do Strážnice, “ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a dodává: „Významné stavby jsou ale rozplánovány až do roku 2030. Jejich realizací by se měla délka splavného Baťova kanálu prodloužit na 75 km a současně významně navýšit kapacita přístavů, aby byl uspokojen očekávaný nárůst počtu návštěvníků vodní cesty.“

Nové přístaviště ve Strážnici využívá tvaru původní laguny tvořící obratiště lodí a elegantním způsobem kombinuje odpočinkovou zónu s funkčností prostoru pro přistávání a vyvazování plavidel. Přístup od přístaviště ke skanzenu zajistí dvojice schodišť, která se nacházejí po obou stranách oblouku a bezbariérová rampa v prostoru přistávacího mola pro osobní lodní dopravu. Dominantou středové části jsou tzv. sedací stupně, tedy široké schodiště, které zároveň poslouží k sezení a relaxaci. Vznikne tak nové atraktivní veřejné prostranství propojující pohyb návštěvníků skanzenu přijíždějících a přicházejících „po zemi“ s návštěvníky připlouvajícími lodí, navazující na vstupní objekt skanzenu – bývalého pivovaru z roku 1612.

Základem přístaviště je oblouk pevného mola o délce téměř 120 m. Kolmo k němu budou upevněny plovoucí výložníky, které poskytnou prostor pro vyvazování 10 lodí do délky přibližně 10 m a 4 lodí do délky 8 m. Díky rozšíření kapacity přístaviště Strážnice, bude možné uvolnit 3 stání v prostoru stávajícího přístaviště na levém břehu pro přistávání plavidel údržby Povodí Moravy s. p. a složek Integrovaného záchranného systému. Na novém přístavišti budou osazeny 4 odběrné sloupky pro připojení plavidel na elektřinu a pitnou vodu, které bude možné ovládat předplacenou přístavní kartou ŘVC ČR, obdobně jako na jiných přístavištích Baťova kanálu.

Důležitou součástí stavby je obnovení těsnící hráze. „Současný břeh laguny je tvořen protipovodňovou hrází, proto je v rámci výstavby přístaviště nutné důkladně provést těsnící stěnu,“ říká Jan Pospíšil, stavbyvedoucí společnosti Inženýrské a dopravní stavby Olomouc, a.s. a dodává: „Investor nezapomíná ani na náhradní výsadbu, která bude provedena kvůli pokácení několika místních stromů.“

Na stavbu přístaviště navazuje i úprava těsného okolí hlavní budovy skanzenu včetně vybudování nového vstupu do skanzenu v podobě turniketů se zázemím.

„Baťův kanál se po celé své délce stává čím dál navštěvovanější oblastí jak turisty z České republiky, tak ze zahraničí. O rozšíření kotviště na pravém břehu přístaviště se začalo přemýšlet už v roce 2008, přičemž tato stavba je opravdu významným milníkem pro turistický ruch. Město Strážnice počítá se zvýšením počtu návštěvníků, proto naváže na investiční akci ŘVC ČR navýšením parkovacích kapacit, vybudováním přístupové komunikace a veřejného osvětlení či vybavením mobiliářem,“ říká Risto Ljasovský, starosta města Strážnice.

„Stavební úprava přístaviště a jeho otevření veřejnosti přináší díky svému rozsahu a náročnosti řadu provozních změn ve fungování skanzenu, jejichž vyhodnocení si vyžádá delší čas. Souběh stavby a provozu skanzenu v období od dubna do června bude znamenat určitá nutná omezení, mezi která patří bohužel také zrušení velikonočního a řemeslného programu. Po dobu výstavby budou návštěvníci využívat provizorní vstup,“ říká Martin Šimša, ředitel Národního ústavu lidové kultury Strážnice, a zároveň představuje další investiční plány: „Společně s akcí ŘVC ČR a města Strážnice na výstavbě přístaviště dojde k realizaci nemalých investic ze strany Národního ústavu lidové kultury do úpravy navazujících ploch. Díky této koordinaci tak po jejich dokončení v podzimních měsících vznikne v okolí přístavu ucelený krajinářský celek. Místní občané jistě ocení otevření prostoru zadního traktu vstupní budovy skanzenu Strážnice a vznik odpočinkové zóny s vodním prvkem, na níž bude navazovat zahrádka restaurace. Snadnou orientaci návštěvníků skanzenu v rámci oddělení vstupní budovy a nového vstupu do areálu muzea budou řešit vhodně umístěné orientační prvky.“

Stavební náklady ve výši 32,4 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury. Zhotovitelem stavby jsou Inženýrské a dopravní stavby Olomouc, a.s.

O Ředitelství vodních cest ČR

ŘVC ČR je organizační složkou státu, zřízenou Ministerstvem dopravy k zabezpečení přípravy a realizace výstavby a modernizace dopravně významných využívaných vodních cest a dalších staveb nutných pro provoz na vodních cestách.

Ředitelství vodních cest ČR rovněž provozuje veřejné přístavy a přístaviště i remorkér BESKYDY.

Kontakt:

Ředitelství vodních cest ČR

Ing. Jan Bukovský, Ph.D.

vedoucí oddělení správy a provozu majetku a evropských agend, tiskový mluvčí

E: bukovsky@rvccr.cz   T: 225 131 741   M: 602 772 631 

Poděbrady, 10. listopadu 2022 – V lokalitě středního Labe vznikají další nová přístaviště, u kterých bude možné zdarma zakotvit. Ředitelství vodních cest ČR zahájilo výstavbu veřejných přístavišť pro malá plavidla a plavidla osobní lodní dopravy přímo v centru Poděbrad. Plovoucí mola budou bezbariérová a umožní turistům plavícím se po řece bezpečně vystoupit přímo v centru města. Z odběrných sloupků bude možné doplnit do lodí vodu či čerpat elektřinu. Projekt je součástí programu výstavby veřejných přístavišť na vodní cestě pro podporu rekreační plavby, který Ředitelství vodních cest ČR dlouhodobě realizuje.

„Poděbrady jsou krásným lázeňským městem, které stojí za to navštívit. Turisté na malých lodích měli doposud problém s tím, kde svou loď zakotvit, aby mohli oblast navštívit. To se ale změní vybudováním přístaviště pro malá plavidla, které vyrůstá na levém břehu Labe před silničním mostem. Obliba rekreační plavby roste a my chceme, aby si turisté mohli užít nejen plavbu, ale také poznávat okolní krajinu včetně třeba klidného posezení v kavárně na poděbradské promenádě,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem a budoucím provozovatelem přístavišť. Hotovo by mělo být na jaře příštího roku.

Nové molo pro rekreační lodě bude mít délku přes 72 metrů a umožní vyvázání až 14 malých lodí k 7 šikmým výložníkům. „Plovoucí molo je připevněno k vysokovodním dalbám a speciální uchycení umožňuje jeho pohyb nahoru a dolů tak, jak se mění výška hladiny. Molo tak není nutné při vyšší úrovni vodní hladiny demontovat,“ říká Jan Zeman, vedoucí projektu z divize 6 společnosti Metrostav a.s. Ani případné povodně tak přístaviště neohrožují, protože výložníky jsou právě pro tuto situaci díky sklápěcímu mechanismu uzpůsobené.

Molo pro osobní lodní dopravu bude umístěno na pravém břehu Labe, těsně za silničním mostem. Bude tvořeno ocelovým plovoucím molem o rozměrech 9 x 4 m. Pro nástup a výstup cestujících z lodí budou sloužit dvě výškové úrovně mola, které tak lépe vyhoví plavidlům s různou výstupní výškou. Můstek je vybaven úvaznými prvky pro vyvázání plavidla do délky 85 metrů a lávkou na břeh délky 11 m pro bezbariérový přístup.

Na obou přístavištích je stání povolené až 48 hodin zdarma a pomocí přístavní karty bude možné z odběrných sloupků čerpat elektřinu a vodu. Obě mola budou pro bezpečný provoz osvětlena. Mola mají konstrukci, která umožní jejich trvalé ponechání na místě i přes zimu a bezpečně odolá i největším povodním na Labi.

„Stavba přechodně ovlivní provoz na přilehlých cyklostezkách, který bude omezen pouze na nezbytně nutný čas po dobu stavebních prací,“ říká Roman Krupička, manažer projektu z Labské strojní a stavební společnosti.

Stavební náklady ve výši 6,47 mil. Kč bez DPH v případě přístaviště pro osobní lodní dopravu a 26,35 mil. Kč bez DPH u přístaviště pro malá plavidla financuje Státní fond dopravní infrastruktury. Stavbu přístaviště osobní lodní dopravy realizuje LABSKÁ strojní a stavební společnost, s.r.o. a přístaviště pro malá plavidla staví společnost Metrostav, a.s.

Více informací najdete na stránce Přístaviště Poděbrady