Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Aktuality

Ředitelství vodních cest ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici Odborný referent oddělení přípravy. Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR vyhlašuje výběrové řízení na pozici Odborný referent oddělení realizace. Více zde..
Nová generace navigačních plavebních map přináší uživatelům vodních cest vyšší úroveň informovanosti o stavu Labsko-vltavské vodní cesty a aktuálních provozních informacích včetně hloubkových dat pro úsek Labe mezi státní hranicí a plavební komorou Střekov. Plynule navazují na totožný systém map vydávaný v Německu. Významně tak ulehčují plavbu a zvyšují její bezpečnost. Zájemci si je nyní mohou bezplatně stáhnout prostřednictvím webového portálu Labsko-vltavského dopravního informačního systému www.LAVDIS.cz a zobrazovat ve svém palubním prohlížeči map Inland ECDIS. Více zde..

Tiskové zprávy

Ředitelství vodních cest ČR zahájilo stavbu kotviště pro sportovní plavidla v Litoměřicích

30. 9. 2008

Litoměřice, 30. září 2008 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo výstavbu nového kotviště pro sportovní plavidla v Litoměřicích. V blízkosti přístaviště pro výletní lodě vybudovaného Povodím Labe, s.p., vyroste do konce letošního roku ještě plovoucí molo pro lodě sportovní.

Kotviště vznikne na pravém břehu Mlýnského ramene při jeho ústí do Labe nad přístavištěm pro osobní dopravu. Hlavní součástí přístaviště bude plovoucí molo, které bude tvořeno podélnou přístupovou lávkou s jednostranným zábradlím a příčnými lávkami. Kotviště umožní bezpečné uvázání až 16 sportovních plavidel.

V místě soutoku, na pravém břehu Labe, se nachází Lodní náměstí, které je využíváno osobními lodními dopravci při zastávce v Litoměřicích. Rekreační plavba měla dosud zázemí pouze v místním jachetním oddíle, jehož kapacity však byly nevyhovující a provoz neměl veřejný charakter. Vzhledem ke stále více se rozvíjející rekreační plavbě na Labi a Vltavě je nutné vybudovat pro sportovní plavidla vhodné kotviště a zázemí pro posádky plavidel.

Cílem vybudování nového kotviště je posílení možnosti individuální turistiky v celé přilehlé oblasti. V současné době se v úseku řeky Labe mezi Mělníkem a obcí Žernoseky, tj. od Litoměřic proti proudu cca 44 km a po proudu cca 8 km, nenacházejí žádná stálá zařízení pro bezpečný výstup a nástup pasažérů využívajících malou osobní lodní dopravu. Vybudováním kotviště pro malá plavidla dojde k rozvoji cestovního ruchu na dolním Labi a zvýší se tím využívání labsko-vltavské vodní cesty.

Podobné využití vodních cest je možné vidět v celé Evropě. Jedním z hlavních kritických faktorů dalšího rozvoje cestovního ruchu na labské vodní cestě je neexistence základní infrastruktury – přístavišť, která zajišťují vzájemnou interakci mezi vlastní vodní cestou a přilehlým okolím. Absence přístavišť je limitujícím faktorem rozvoje rekreační plavby a dalším důsledkem je paradoxní stav, kdy vodní turista je po většinu plavby „izolován“ na vodní cestě bez možnosti bezpečně vystoupit na břeh.

Stavba je financována se Státního fondu dopravní infrastruktury a celkové náklady se pohybují ve výši 6 mil. Kč.

Ředitelství vodních cest ČR zahajuje první dvě stavby v rámci splavňování Vltavy do Českých Budějovi

9. 9. 2008

České Budějovice, 9. září 2008 – Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) dnes za účasti zástupců Ministerstva dopravy a hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka zahájilo první dvě stavby v rámci projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“. Jedná se o modernizaci jezu v Českém Vrbném a zajištění dostatečné plavební hloubky ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou. První část projektu mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou by měla být dokončena v roce 2010 a na nákladech se bude podílet i Evropská unie prostřednictvím Operačního programu Doprava.

„Jsem rád, že jsem dnes mohl zahájit první stavby projektu dokončení splavnosti vltavské vodní cesty a že se už nepohybujeme v pouhých teoriích a plánech,“ říká ředitel ŘVC ČR Miroslav Šefara. „Po dokončení celého projektu v roce 2013, kdy budou dobudována i plavební zařízení na Orlíku a Slapech, vznikne souvislá vltavská vodní cesta, napojená díky Labi na rozsáhlou síť evropských vodních cest,“ dodává.

Hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník zahájení stavby vítá: „Jihočeský kraj v rámci svých priorit rozvoje dopravní infrastruktury dlouhodobě usiluje o dokončení vltavské vodní cesty do Českých Budějovic a na přípravě této stavby se také významně podílel. Sledujeme, jak intenzivní rozvoj zaznamenává rekreační plavba v Evropě. Věřím, že oživení vltavského údolí přinese další rekreační možnosti Jihočechům i návštěvníkům našeho kraje, kteří budou jižní Čechy chtít poznávat během plavby či pobytu u řeky. Ve spolupráci s městy a obcemi připravujeme navazující záměry a projekty, které přispějí ke zlepšení rekreačních možností a rozvoji cestovního ruchu v krásném údolí řeky Vltavy.“

Cílem projektu je splavnit úsek mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou pro rekreační plavbu a navázat tak na splavňování Vltavy, které v minulosti nebylo dokončeno. Prvními dvěma stavbami části mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou je modernizace jezu České Vrbné a zajištění potřebných plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou. Obě stavby jsou realizovány společností Metrostav a.s. V průběhu stavby bude nutné uskutečnit zemní práce v korytě řeky, dále demolici částí vlastního jezu, betonáž a montáž nové jezové technologie. Stavby by měly být dokončeny v listopadu 2009. Náklady dosáhnou výše 145,7 mil. Kč a budou částečně spolufinancovány Evropskou unií z Evropského regionálního rozvojového fondu prostřednictvím Operačního programu Doprava.

Rekreační plavba se postupně v Evropě stává významným ekonomickým a volnočasovým fenoménem. V České republice jsou tyto aktivity rozvinuty zatím pouze na Baťově kanále na Moravě a na přehradních nádržích.

Na Vltavě je dosud rekreační plavba omezena nesplavnými úseky, které izolují lodní provoz např. na Orlické a Hněvkovické přehradě od ostatních lokalit. Ideálním prostorem pro rozvoj plavby je horní Vltava v úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. Splavněním tohoto úseku se naváže na vývoj plavby na Vltavě, která je zde provozována od nepaměti. Splavná Vltava v tuto chvíli končí v Týně nad Vltavou a je přerušena Slapskou a Orlickou přehradou, kde i přes vysokou rozpracovanost nebyla plavební zařízení pro lodě v minulosti dokončena. Na zbývající trase do Českých Budějovic jsou již vybudovány jezy, pro jejich překonání je však nutné dobudovat plavební zařízení.

V roce 2009 bude kromě zahájení stavby plavební komory České Vrbné dokončena úprava koryta řeky v Českých Budějovicích pod Jiráskovým jezem. Tato úprava bude navazovat na protipovodňovou prohrábku dna realizovanou Povodím Vltavy, s.p. V roce 2009 bude postaven i přístav České Vrbné a přístaviště Lannova loděnice v Českých Budějovicích.

Popis projektu

Projekt „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ se skládá z několika samostatných podprojektů, které celý úsek dělí do tří částí: České Budějovice – Hluboká nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice, Hněvkovice – Týn nad Vltavou.

1. část: České Budějovice – Hluboká nad Vltavou Úsek vede z centra Českých Budějovic, kde navazuje na záměry projektu „Město a voda“, které připravuje Město České Budějovice, až k jezu Hluboká nad Vltavou. Jeho realizací vznikne atraktivní trasa v délce zhruba 9 km spojující jihočeskou metropoli s dalším významným turistickým cílem. V rámci tohoto záměru bude prohrábkou dna zajištěna plavební hloubka 1,6 m ve zdrži jezu České Vrbné, modernizován jez České Vrbné a vybudována plavební komora. Do investičního záměru spadá i vybudování ochranného přístavu České Vrbné a zajištění plavebních hloubek 1,6 m ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou. Důležitou součástí je výstavba koncového přístaviště Lannova loděnice a vytvoření obratiště pod Jiráskovým jezem.

2. část: Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice

Navazující úsek od jezu v Hluboké nad Vltavou k Vodními dílu Hněvkovice napojí k českobudějovické oblasti dalších zhruba 18 km vltavské vodní cesty, takže i s prvým úsekem již bude k dispozici přes 27 km rekreační vodní cesty.

V rámci tohoto záměru bude prohrábkou dna zajištěna plavební hloubka 1,6 m ve zdrži Vodního díla Hněvkovice a postavena plavební komora na jezu Hluboká nad Vltavou.

3. část: Vodní dílo Hněvkovice – Týn nad Vltavou

Jedná se o poslední úsek v délce 5,6 km, jímž se propojí České Budějovice s vodní nádrží Orlík. Tím se navzájem zpřístupní celá část Vltavy od Českých Budějovic až k přehradě Orlík včetně části Otavy.

V rámci tohoto záměru bude vystrojena stávající nefunkční plavební komora Vodního díla Hněvkovice. Dále bude modernizován jez Hněvkovice a vybudována plavební komora u tohoto jezu. Neméně důležitou součástí tohoto záměru je úprava mostu pro pěší v Týně nad Vltavou, který má v současnosti nízkou podjezdnou výšku a nakonec zajištění plavební hloubky 1,6 m prohrábkou dna ve zdrži Vodního díla Kořensko a jezu Hněvkovice.

Začalo budování vysílače korekčních signálů DGPS v rámci telematického systému vodní dopravy v ČR

25. 8. 2008

Praha, 25. srpna 2008 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo plánovanou výstavbu vysílače korekčních signálů DGPS, který umožní určení polohy lodi na vnitrozemských vodních cestách s přesností 0,5 – 2 m bez ohledu na terénní podmínky. Vysílač bude stát v blízkosti plavební komory Obříství na Labi.

V loňském roce byl dokončen telematický systém vodní dopravy LAVDIS (LAbsko Vltavský Dopravní Informační Systém). Tím byl dán základ pro aktivní využívaní palubních navigačních systémů pracujících s digitální plavební mapou. Systém pracuje na principu satelitního navigačního systému GPS, který však může mít při určování polohy lodi odchylku až 50 m, což znemožňuje efektivní a bezpečné využití pro navigaci na palubě plavidla. Pro zpřesnění se používá tzv. diferenciální GPS (DGPS) založený na principu doplnění korekčního signálu vysílaného z jiné tzv. referenční stanice, která se nachází ve známé a neměnné pozemské poloze a na které lze identifikovat velikost chyby GPS.

Významně se tak zlepší bezpečnost plavby a zjednoduší operativní rozhodování vůdce plavidla o optimálním vedení plavidla. V kombinaci s radarem se při snížené viditelnosti podstatně omezí navigační chyby a celkově zjednoduší průjezd plavebně obtížnými úseky.

V prostoru labsko-vltavské vodní cesty jsou v současnosti v omezené míře k dispozici korekční signály dosahující z Německa a Rakouska, které však nepokrývají celou vodní cestu. Pro pokrytí českých vnitrozemských vodních cest vybuduje Ředitelství vodních cest ČR na ostrově mezi plavebním kanálem a řekou Labe u Obříství vysílač DGPS. Technické řešení vychází z projektů realizovaných v SRN.

Projekt je z 85 % spolufinancován Evropskou unií z Regionálního rozvojového fondu prostřednictvím Operačního programu Doprava. Celkové náklady dosáhnou částky 24,5 mil. Kč.

Více informací o projektu naleznete na www.lavdis.cz.

Napajedla a Kostelany nad Moravou - zahájení stavby dalších přístavišť na Baťově kanále

20. 8. 2008

Baťův kanál, 20. srpna 2008 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo stavbu dalších dvou přístavišť pro výletní lodě na Baťově kanále. Přístaviště Napajedla a Kostelany nad Moravou budou dokončena v letošním roce a jejich praktické užívání tedy začne s počátkem příští plavební sezony.

Stavba dvou ze tří pro letošek plánovaných přístavišť Baťova kanálu se rozběhla v polovině srpna a bude dokončena v prosinci letošního roku. Stavba třetího plánovaného přístaviště v Uherském Hradišti se z důvodu větší náročnosti přípravy a prodloužení správních řízení pozdržela a bude tak zahájena až na přelomu roku. Do zahájení plavební sezony 2009 by však mělo být i toto přístaviště zprovozněno.

„Těší nás, že o Baťův kanál je z hlediska turistů stále větší zájem. To svědčí o tom, že investice do rozvoje rekreační plavby, které se v letošním roce zintenzivnily, jdou správným směrem,“ říká Miroslav Šefara, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. Obě nová přístaviště jsou situována nedaleko center obcí. Jedná se o pevná, trvalá a bezpečná přístaviště, přizpůsobená invalidním občanům, která poskytnou možnost bezpečného vyvázání a kotvení plavidel a výstupu a nástupu osob. Mola jsou tvořena železobetonovou deskou ve třech úrovních. Délka přístaviště v Napajedlech je 45 m a v Kostelanech 30 m. Dno řeky podél celého mola je výškově upraveno tak, aby od minimální plavební hladiny byla zajištěna plavební hloubka 1,5 m. Povrch dna je zpevněn kamenným záhozem. Podél hrany mola je v betonové desce osazen tzv. slepecký pruh. Na každém ze tří stupňů mola jsou osazeny pacholata a rohatinky pro vyvazování plavidel. Hrana mola je dále z návodní strany opatřena oděrnou fošnou z dubového dřeva. Celkové náklady na vybudování přístaviště v Napajedlech budou 5,6 mil. Kč, na přístaviště v Kostelanech 4,3 mil. Kč. Projekty jsou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

O víkendu se uskuteční druhý odstřel dna Vltavy v Praze

14. 8. 2008

Praha, 14. srpna 2008 – V sobotu 16. srpna v 6.15 ráno bude na Nábřeží Edvarda Beneše (levý břeh Vltavy) blízko Čechova mostu proveden druhý plánovaný odstřel dna řeky. Sérii několika výbuchů v krátkých rozestupech bude i tentokrát, stejně jako 2. srpna, z bezpečnostních důvodů provázet několikaminutové uzavření oblasti pro silniční i vodní dopravu a chodce.

Uzavřená oblast se bude zhruba krýt s oblastí Nábřeží Edvarda Beneše, Dvořákova nábřeží a Náměstí Curiových (u hotelu Inter Continental) a Štefánikova i Čechova mostu. Přípravu na provedení odstřelů i samotné odstřely je možné provést pouze v příznivých klimatických podmínkách (na území Hlavního města Prahy nesmí hrozit možný výskyt bouřky). V případě nepříznivých klimatických podmínek se odstřely posunou o jeden den, tedy na neděli 17. srpna 2008.

„Časový harmonogram byl zvolen s ohledem na minimalizaci dopravních komplikací i ohrožení zdraví a životů osob a protože jsme si vědomi, že detonace v ranních hodinách mohou být rušivé pro obyvatele okolních domů, chci se jim touto cestou za případné vyrušení omluvit,“ říká Miroslav Šefara, ředitel Ředitelství vodních cest České republiky, které je investorem výstavby kotevního stání.

„Stavba kotevního stání na levém břehu Vltavy mezi Čechovým a Štefánikovým mostem řeší problémy nedostatečné kapacity protilehlého nábřeží Na Františku, které je z hlediska osobní vodní dopravy dlouhodobě přetížené a je bezesporu nejfrekventova­nějším úsekem vltavské vodní cesty v Praze a okolí,“ říká k budované stavbě Miroslav Šefara. „Bude možné zde ukotvit deset osobních lodí v jedné řadě a až patnáct lodí při kotvení ve dvou řadách,“ dodává.

Nové kotevní stání tvořené řadou 25 ocelových dalb neboli kolmo zapuštěných ocelových konstrukcí určených k vyvázání plavidel bude primárně sloužit pro zásobování, servisní služby a jako čekací stání výletních lodí, čímž výrazně vzroste kotevní kapacita v celé oblasti a vytvoří se rezerva pro další rozvoj rekreační plavby. Neméně důležitou součástí nového kotviště však budou i nouzová chráněná vysokovodní stání (4 ze zmíněných 25 dalb), která v tomto prostoru dosud neexistovala. Tato stání v případně vysokých vodních stavů umožňují bezpečné vyvázání lodí, zatímco dosud je v případě příchodu povodní nutné veškerá plavidla z této části řeky vyklidit do ochranných přístavů Smíchov a Holešovice.

V tuto chvíli je na místě osazeno všech 25 dalb včetně 4 vysokovodních a připravuje se instalace spojovací lávky (pontonu) mezi dalbami. Kotevní stání by mělo být dokončeno v prosinci 2008. Akce je financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celkové náklady dosáhnou částky 65 mil. Kč.

Rekonstrukce plavebních komor Kostomlátky a Nymburk byla zahájena

12. 8. 2008

Nymburk, 12. srpna 2008 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo rekonstrukci plavebních komor Kostomlátky a Nymburk na Labi. Cílem rekonstrukce je zvýšit bezpečnost a spolehlivost provozu na plavebních komorách a tím na celé labské vodní cestě. Tento cíl vyplývá z Dopravní politiky ČR pro léta 2005 – 2013. Projekty jsou spolufinancovány Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Doprava.

Plavební komory v Kostomlátkách a Nymburce projdou celkovou rekonstrukcí. Budou vytvořeny nové povrchy zdí z betonových panelů, které prodlouží životnost komory a zmenší plochy průsaků. Plavební komory budou dovybaveny úvaznými prvky a žebříky splňujícími současné nároky plavby. Odrazné trámce ochrání hladké zdi před poškozením plavidly. Zároveň bude provedena modernizace elektroinstalace a řídicího systému včetně automatizace.

Pro rekonstrukci komory byl zvolen již osvědčený způsob řešení, který je použit na komorách v Brandýse nad Labem, Kolíně, Klavarech, Poděbradech, Lysé nad Labem a Čelákovicích.

Hlavní stavební práce budou probíhat v době odstávky, kdy bude provoz na plavebních komorách zastaven, a která se kryje s pravidelnou odstávkou všech plavebních komor na Labi. Komory budou mimo provoz od 17.9. do 15.10.2008. Práce, které budou probíhat před tímto datem a po něm neovlivní provoz komor.

Vzhledem k tomu, že odstávka na Labi může trvat pouze čtyři týdny, je nutné provést rekonstrukci plavebních komor na dvě etapy. V první etapě, v podzimní odstávce roku 2008, proběhne rekonstrukce levé strany a v podzimní odstávce roku 2009 proběhne rekonstrukce pravé strany plavebních komor.

Celková investice na každé z plavebních komor dosáhne částky 49,3 mil. Kč a bude z 85% spolufinancována Evropskou unií z Evropského regionálního rozvojového fondu prostřednictvím Operačního programu Doprava. Stavby budou realizovány společností Stavby silnic a železnic, a.s., závod Řevnice.

V době odstávky plavebních komor proběhne současně i druhá etapa rekonstrukce plavební komory Hradištko. Její levá zeď byla již zrekonstruována v loňském roce, letos bude rekonstruována její pravá část a celá stavba bude během listopadu 2008 dokončena. Tato stavba bude financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celková investice dosáhne výše 47 mil. Kč.

Modernizace přístavní zdi v přístavu Rozbělesy byla ukončena

11. 8. 2008

Děčín, 11. srpna 2008 – Ředitelství vodních cest ČR dokončilo modernizaci přístavní zdi v přístavu Děčín-Rozbělesy. Modernizovaná zeď bude sloužit k překladu nadrozměrných a těžkých kusů, hromadných substrátů a zemědělských produktů. Možnost překladu v Rozbělesích ulehčí Děčínu od těžké dopravy směřující dosud přes město do přístavu Loubí.

Nadrozměrné kusy bylo do této chvíle možné překládat pouze v Děčíně–Loubí a v Mělníce. Nová zeď v Rozbělesích tuto možnost rozšiřuje. K jejímu plnému využití je však potřeba úprava přístupové komunikace, kterou připravuje soukromý investor a jejíž dokončení již Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) nemůže ovlivnit.

Modernizovaná zeď má délku 187 m a umožňuje překlad ve 2 lodních polohách. Jedna je určena pro překlad těžkých kusů a druhá pro překlad sypkých materiálů.

Do rozvoje přístavu Děčín-Rozbělesy investovalo ŘVC ČR již před dvěma lety, kdy vybudovalo vysokovodní vyvazovací pevné dalby (ocelové konstrukce k vyvazování lodí) a vázací kruhy, čímž byly vytvořeny optimální podmínky pro bezpečné ukotvení velkého množství plavidel za vysokých vodních stavů. Přístav tedy plní funkci ochrannou v případě povodňových stavů a pro jeho další rozvoj bylo nutné zajistit i funkci z hlediska plnohodnotného překladu zboží.

„Vytvořením vhodných podmínek pro překladní činnost na jižním okraji Děčína dojde k omezení průjezdu nákladních automobilů městem a přenesení větší zátěže do průmyslové zóny,“ říká Miroslav Šefara, ředitel ŘVC ČR. Rozměrné kusy vyráběné právě v přilehlé průmyslové zóně se budou nově překládat v rozběleském přístavu. Jejich přeprava po silnici, která silně omezuje ostatní dopravu ve městě, bude zkrácena na minimum. Veškeré překladní aktivity budou probíhat na klidné vodě, což sebou přináší vyšší bezpečnost při nakládce a zároveň nižší energetické nároky na manipulaci s plavidly.

Modernizace zdi měla být původně hotova již koncem roku 2007. Přibrzdil ji však vysoký stav vody v řece Labi v průběhu zimních měsíců. Proto se její dokončení posunulo na červenec letošního roku.

Celková investice dosáhla částky 27,5 mil. Kč a byla financována z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Stavba kotevního stání na nábřeží Edvarda Beneše v Praze si vyžádá dvě série odstřelů dna Vltavy

30. 7. 2008

Praha, 30. července 2008 – V sobotu 2. srpna v 6.15 ráno bude na Nábřeží Edvarda Beneše (levý břeh Vltavy) blízko Čechova mostu provedena první série ze dvou plánovaných odstřelů dna řeky. Tento zásah do dna je součástí prací na výstavbě nového kotevního stání. Odstřely v rozestupu 3 až 5 sekund bude z bezpečnostních důvodů provázet několikaminutové uzavření oblasti pro silniční i vodní dopravu a chodce, a to za asistence Policie České republiky.

„Jsme si samozřejmě vědomi, že detonace v ranních hodinách mohou být rušivé pro obyvatele domů stojících v okolí, a proto se jim touto cestou za případné vyrušení omlouvám,“ říká Miroslav Šefara, ředitel Ředitelství vodních cest České republiky, které je investorem výstavby kotevního stání, a dodává: „Časový harmonogram byl zvolen s ohledem na minimalizaci dopravních komplikací i ohrožení zdraví a životů osob – oblastí vede pěší trasa z centra na Letnou a kromě toho je v těsné blízkosti parkoviště autobusů pro turisty, kteří odsud vycházejí na prohlídky Starého Města.“

Uzavřená oblast se bude zhruba krýt s oblastí Nábřeží Edvarda Beneše, Dvořákova nábřeží a Náměstí Curiových (u hotelu Inter Continental) a Štefánikova i Čechova mostu.

Přípravu na provedení odstřelů i samotné odstřely je možné provést pouze v příznivých klimatických podmínkách (na území Hlavního města Prahy nesmí hrozit možný výskyt bouřky). V případě nepříznivých klimatických podmínek se odstřely posunou o jeden den, tedy na neděli 3. srpna 2008.

Druhá série odstřelů se uskuteční předběžně o 14 dní později, tedy 16. nebo 17. srpna 2008, a to za stejných podmínek. Datum bude definitivně stanoveno s týdenním předstihem.

„Stavba kotevního stání na levém břehu Vltavy mezi Čechovým a Štefánikovým mostem řeší problémy nedostatečné kapacity protilehlého nábřeží Na Františku, které je z hlediska osobní vodní dopravy dlouhodobě přetížené a je bezesporu nejfrekventova­nějším úsekem vltavské vodní cesty v Praze a okolí,“ říká k budované stavbě Miroslav Šefara. „Bude možné zde ukotvit deset osobních lodí v jedné řadě a až patnáct lodí při kotvení ve dvou řadách,“ dodává.

Nové kotevní stání tvořené řadou 25 ocelových dalb neboli kolmo zapuštěných ocelových konstrukcí určených k vyvázání plavidel bude primárně sloužit pro zásobování, servisní služby a jako čekací stání výletních lodí, čímž výrazně vzroste kotevní kapacita v celé oblasti a vytvoří se rezerva pro další rozvoj rekreační plavby. Neméně důležitou součástí nového kotviště však budou i nouzová chráněná vysokovodní stání (4 ze zmíněných 25 dalb), která v tomto prostoru dosud neexistovala. Tato stání v případně vysokých vodních stavů umožňují bezpečné vyvázání lodí, zatímco dosud je v případě příchodu povodní nutné veškerá plavidla z této části řeky vyklidit do ochranných přístavů Smíchov a Holešovice.

V tuto chvíli je na místě osazeno všech 25 dalb včetně 4 vysokovodních a připravuje se instalace spojovací lávky (pontonu) mezi dalbami. Kotevní stání by mělo být dokončeno v prosinci 2008. Akce je financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celkové náklady dosáhnou částky 65 mil. Kč. Více informací o projektu včetně jeho vizualizací naleznete na www.rvccr.cz.

Nový silniční most přes Labe v Poděbradech byl otevřen

28. 5. 2008

Poděbrady 29. května 2008 – Zástupci Ředitelství vodních cest (ŘVC ČR), ministerstva dopravy, města Poděbrad a zhotovitele stavby dnes otevřeli silniční most přes Labe v Poděbradech. Most je zprovozněn podle plánu po pětiměsíční uzavírce, v rámci které byl zcela vyměněn a byla zvýšena jeho podjezdná výška z původních čtyř na sedm metrů pro lodě plující po labské vodní cestě.

Most byl otevřen pro pěší, cyklisty i automobilovou dopravu. Vzhledem k opravě inundačního mostu je však zneprůjezdněna návazná silnice na pražské straně mostu. Chodci a cyklisté se na druhou stranu Labe dostanou bez jakýchkoli komplikací.

Projekt „Silniční most přes Labe v Poděbradech“ je součástí komplexního investičního záměru „Zabezpečení podjezdných výšek 5,25 m do přístavu Chvaletice“, kterým se odstraní dlouholeté omezení labské lodní dopravy. Volná výška 5,25 m pod mosty je celoevropským minimálním standardem umožňujícím významnější uplatnění vodní dopravy zejména v kombinovaných přepravách kontejnerů do námořních přístavů.

„Lodní doprava je ekologická i ekonomická. Proto patří projekt zlepšování parametrů labské vodní cesty k prioritám Dopravní politiky ČR. Díky přínosům projektu bylo možné stavbu mostu v Poděbradech spolufinancovat z evropských strukturálních fondů“ řekl k uvedení mostu do provozu Miroslav Šefara, ředitel ŘVC ČR.

Celkové náklady dosáhnou částky téměř 129 mil. Kč včetně DPH. Projekt je ze 43% spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Infrastruktura. Zbylých 57% uhradí stát z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Dokončovací práce, které nebrání uvedení mostu do provozu, budou pokračovat do 30.6.2008.

Na pilířích poděbradského mostu budou osazeny moderní radarové odražeče, umožňující bezpečné proplutí lodí optimální plavební dráhou pod mostem. Tyto radarové odražeče byly již nainstalovány na rekonstruovaném železničním mostě v Nymburce a nově i na mostě v Děčíně – Loubí. Instalace dalších bude průběžně pokračovat.

V rámci investičního záměru „Zabezpečení podjezdných výšek 5,25 m do přístavu Chvaletice“ se ještě počítá s rekonstrukcí železničního mostu v Kolíně. Železniční most v Nymburce prošel touto rekonstrukcí v uplynulém roce a v těchto dnech probíhá jeho kolaudace.

Podrobnější informace k průběhu rekonstrukce

Zhotovitel, Stavby silnic a železnic a.s., zahájil svou činnost v červnu roku 2007 výrobou vlastního ocelového mostu v mostárně ve Vítkovicích. Od ledna do května roku 2008 probíhala uzavírka, v rámci které se uskutečnila demolice původní nosné konstrukce a následně pak kompletace nového mostu a jeho usazení. Původní kamenné pilíře byly zachovány, zdivo opraveno a nastaveno pro novou nosnou konstrukci.

Celá rekonstrukce mostu v Poděbradech byla realizována pomocí ne zcela obvyklého technického řešení. Demolice původní železobetonové konstrukce mostu probíhala postupně. Původní nosníky byly odděleny a přesunuty na pražské předpolí mostu, kde byly dále děleny na menší části a odváženy na do recyklačního centra. Pro urychlení výstavby, především z důvodu co možná největšího zkrácení délky uzavírky mostu, byl nový most vyroben z 18 kusů, které byly na pražském předpolí zkompletovány. Zkompletována byla vždy polovina mostu a tato hotová polovina byla nasunuta na své místo nad korytem Labe. K demolici i následnému usazení nového mostu byly použity dva super těžké jeřáby, které patří k největším v ČR. Nad středním pilířem je v obou směrech instalován moderní radarový odražeč pro zvýšení bezpečnosti lodního provozu, který dosud zajišťovaly pouze bóje. V rámci celé rekonstrukce mostu byl upraven i zbytek kamenné krajní opěry řetězového mostu se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Jedná se již o pátou generaci mostu v tomto místě, první datované dřevěné přemostění je z roku 1650. Z této konstrukce se dochovala právě socha sv. Jana Nepomuckého. Současný most obsahuje prvky řetězového mostu z roku 1842, který byl poté dvakrát zásadně přestavěn. Poslední most měl nosnou konstrukci z těžkých železobetonových nosníků z roku 1954.

Slavnostní otevření

Představení projektu „Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“

21. 5. 2008

České Budějovice, 21. května 2008 – Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) dnes na tiskové konferenci představilo projekt „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“. Stavební práce budou zahájeny ve třetím čtvrtletí letošního roku a ukončeny v roce 2013. Na první upravený úsek z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou by mohly první lodě vyplout už v roce 2010.

Význam projektu však není ohraničen pouze na jižní Čechy. „Až v roce 2013 dokončíme celý projekt, plavebně napojíme „jihočeskou“ Vltavu na Orlickou přehradu, čímž se významně zvýší turistický potenciál celé oblasti,“ říká ředitel ŘVC ČR Miroslav Šefara. V budoucnu, po dokončení plavebních zařízení na Orlíku a Slapech, pak vznikne souvislá vltavská vodní cesta, napojená díky Labi na rozsáhlou síť evropských vodních cest.

Hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník projekt vítá. „Díky projektu přibude dalších 33 km vltavské vodní cesty a mě velmi těší, že je určena především rekreační plavbě, protože rozvoj cestovního ruchu je jednou z priorit Jihočeského kraje.“

Cílem projektu je splavnit úsek mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou pro rekreační plavbu a navázat tak na splavňování Vltavy, které v minulosti nebylo dokončeno.

Rekreační plavba se postupně v Evropě stává důležitým ekonomickým a volnočasovým fenoménem. V České republice jsou tyto aktivity rozvinuty zatím pouze na Baťově kanále na řece Moravě a na přehradních nádržích.

Na Vltavě je rekreační plavba omezena nesplavnými úseky, které izolují lodní provoz např. na Orlické a Hněvkovické přehradě od ostatních lokalit. Ideálním prostorem pro rozvoj plavby je horní Vltava v úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. Splavněním tohoto úseku se naváže na vývoj plavby na Vltavě, která je zde provozována od nepaměti. Jezy s vorovými propustmi vznikaly ve 14. stol. a vývoj pokračoval přes stavbu jezů s plavebními komorami od Mělníka po Štěchovice pro účely plavby až po přehradní nádrže určené k výrobě el. energie. Posledními vybudovanými vodními díly byly přehradní nádrže Hněvkovice a Kořensko dobudované v roce 1991. Splavná Vltava v tuto chvíli končí v Týně nad Vltavou a je přerušena Slapskou a Orlickou přehradou, kde i přes vysokou rozpracovanost nebyla plavební zařízení pro lodě v minulosti dokončena. Na zbývající trase do Českých Budějovic jsou již vybudovány jezy, pro jejich překonání je však nutné dobudovat plavební zařízení.

V roce 2008 bude v části České Budějovice – Hluboká nad Vltavou modernizován jez České Vrbné a prohloubeno koryto řeky ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou. V roce 2009 bude kromě zahájení stavby plavební komory České Vrbné dokončena úprava koryta řeky v Českých Budějovicích pod Jiráskovým jezem. Tato úprava bude navazovat na protipovodňovou prohrábku dna realizovanou Povodím Vltavy, s.p. V roce 2009 bude postaven i přístav České Vrbné a přístaviště Lannova loděnice v Českých Budějovicích.

Výše investice plánovaná pro letošní rok je 70 mil. Kč. Celkové náklady projektu budou předběžně 860 mil. Kč.

Informační materiál k projektu

Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb