Tiskové zprávy

Nymburk 6. září 2006 – Dnes byla v centru města Nymburk slavnostně otevřena již čtvrtá část projektu „Povodňová ochrana plavidel na Labi“. Slavnostní akce se zúčastnilo mnoho významných hostů v čele s Ing. Jaroslavem Krauterem, náměstkem ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury. Ochranný přístav Nymburk se nachází v atraktivním historickém centru města a stavba, kterou finančně i projektově zajišťuje Ředitelství vodních cest ČR byla jeho obyvateli velmi pozitivně přijata. Především nové nástupiště pro osobní lodě je pro veřejnost prvkem s největším využitím. Rekonstrukcí se významně zlepšila léta zanedbávaná část přístavu v centru města, která může být nyní zcela využívána k oddechu a rekreaci nejen místními, ale i turisty. Všechny práce byly dokončeny dle předem stanoveného časového harmonogramu tak, aby pro zářijové slavnosti organizované městem bylo možné přístav využít. Celý projekt je spolufinancovaný z Evropského fondu regionálního rozvoje EU.

Slavnostního otevření čtvrté části projektu „Povodňová ochrana plavidel na řece Labi“ se rovněž zúčastnili zástupci Ministerstva dopravy, města i Povodí Labe, s.p., jako správce přístavu. „Všechny, již dokončené stavby povodňové ochrany plavidel jsou velmi důležité, ale z ochranného přístavu v Nymburku máme obzvlášť velkou radost. Ještě před dokončením se nám dostalo velmi pozitivních ohlasů nejen od Městského úřadu, se kterým jsme během realizace úzce spolupracovali, ale i od místních obyvatel, čehož si velmi vážíme“, řekl Ing. Jan Bukovský, vedoucí oddělení rozvoje ŘVC ČR a dodal, že se zde ukázala schopnost ŘVC ČR šetrně a s citem zakomponovat stavbu do velmi krásné a historicky citlivé části města.

Ochranný přístav Nymburk byl dokončen v roce 1922 tehdejším Ředitelstvím vodních cest a po 80 letech se sem ŘVC ČR vrátilo s cílem modernizovat jej na současné požadavky. Nyní realizovaný projekt obsáhl výstavbu deseti kusů vysokovodních vázacích kruhů po obvodu současného přístavního bazénu, které budou za vysokých vodních stavů sloužit pro bezpečné vyvázání plavidel. Rozmístění kruhů umožní i příčné vyvazování a tím využití celé plochy přístavního bazénu. Vyvazování nákladních plavidel při běžných provozních stavech na Labi nebude v tomto případě povoleno. K dalším pracím, které byly v souvislosti s projektem dokončeny, řadíme prohloubení bazénu na parametry přilehlého vodního toku, výměnu stávajících schodišť, úpravu kamenného záhozu na březích bazénu, výměnu osvětlovacích stožárů mezi přístavním bazénem a Labem a obnovu nástupiště osobních lodí s novou kamennou dlažbou a vázacími prvky pro menší lodě.

Celkové náklady této části projektu dosáhly 16,5 mil. Kč. Tato investice je ze 41% hrazena z Evropského fondu regionálního rozvoje EU a zbylou část uhradí stát z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

V Nedělním Blesku ze dne 6.8.2006 zveřejnil pan František Prachař článek „Přežije bobr na Labi?“ ve kterém se vrací k problematice projektu „Plavební stupeň Děčín“. V tomto článku uvedl autor několik nepřesných informací, které považujeme za nutné uvést na pravou míru.

1. Autor ve svém článku hovoří o 2 jezech u Malého Března a u Prostředního Žlebu. Tato informace je nepravdivá, projekt dvou jezů byl dávno překonán. V rámci dlouhodobého jednání a diskusí s odborníky a na základě usnesení vlády z března 2005 se připravuje pouze jeden jez „Plavební stupeň Děčín“, a to v intravilánu města Děčína, v těsné blízkosti jeho průmyslové zóny.
2. Vzhledem k tomu, že se celý článek zabývá především problematikou Plavebního stupně Děčín v kontextu dopadu realizace projektu na přírodní složky prostředí, považujeme za nutné přiložit přesné znění odborného vyjádření RNDr. Tomáše Kurase ze dne 7.8.2006, který svým vyjádřením dementuje citaci, kterou autor ve svém článku použil:

„…v dané souvislosti je zmíněno více zavádějících a nepravdivých informací, které považuji za vhodné uvést na pravou míru.

Uvažovaný záměr výstavby Plavebního stupně Děčín (tedy ne dvou pl. stupňů, jak uvádí článek), představuje poměrně rozsáhlou vodní stavbu, která dle zákona spadá pod hodnocení vlivů na životní prostředí EIA. Součástí tohoto komplexního hodnocení je několik zevrubných přírodovědných posudků, na kterých pracovali (a pracují) odborníci z celé České republiky. Jedním z klíčových přírodovědných posudků je hodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Tento posudek jsem v kolektivu přizvaných odborníků zpracoval (T. Kuras). Posouzení vlivů na předměty ochrany Natury 2000 je velmi přísné multikriteriální hodnocení. Pokud by záměr nevyhovoval požadavkům kladeným Evropskou směrnicí, a to byť v jediném momentu a nepodařilo by se nalézt alternativní řešení, může být tento realizován pouze za mimořádných okolnosti (viz veřejný zájem, nebo schválení evropskou Komisí).

Konkrétně k Labi. V zájmovém úseku Labského kaňonu je prostřednictvím Natury 2000 chráněna zhruba desítka druhů živočichů, jeden druh rostliny (žabníček vzplývavý) a deset typů evropsky významných společenstev (tj. společenstev rostlin). V případě 3 druhů živočichů (losos atlantský, bobr evropský a vydra říční) a 3 typů společenstev rostlin se jeví, že vliv záměru bude mít z definice zákona tzv. významně negativní vliv. Nenechme se ale zmást oním souslovím „významně negativní vliv“. Pro představu, pokud by Labem v Děčíně pravidelně proplouvalo např. 100 lososu a pět až deset z nich by neprošlo doprovodnými objekty navrhovaných rybochodů, je legitimní záměr považovat za nepřijatelný. Stejně přísně jsou v „naturovém“ hodnocení nahlíženy i všechny ostatní předměty ochrany. Žádné katastrofické scénáře, které se snaží naznačit autor článku se tedy konat nemusí. K tomu aby byl projekt z biologického hlediska hodnocen jakožto nevyhovující stačí relativně málo.

V době posuzování vlivů na životní prostředí projekt Plavebního stupně Děčín ve větší míře neřešil otázku tzv. kompenzačních a zmírňujících opatření. Posudek tedy logicky upozornil na rizika záměru a vyznívá negativně. V další fázi přípravy projektu je proto potřeba se v širším kruhu biologů a technických projektantů zaměřit na problematické momenty stavby a tyto eliminovat. Již nyní je zřejmé, že některé vlivy záměru jsou řešitelné (např. rybochody, vydří lávky, biokoridory kolem pl. stupně ap.). Jiné jako např. dynamika chodu splavenin a tvorby štěrkopískových náplavů na řešení teprve čekají. Biologická úskalí záměru se v další fázi přípravy buď vyřešit podaří a projekt bude ochranou přírody akceptován, nebo se řešení nenajdou a pak bude příprava projektu s největší pravděpodobností zastavena. V tuto chvíli pokračuje intenzívní biologický monitoring a hledají se řešení negativních vlivů tak, aby nebyla dotčena ani výjimečná polabská populace bobra, ani ostatních druhů rostlin a živočichů.“

3. Ředitelství vodních cest si dovoluje zároveň upozornit na skutečnost, že veškeré doposud řečené odborné a vědecké závěry jsou pouze pracovními verzemi, které umožňují vypracování a neustálé zlepšování co možná největšího množství „kompenzačních opatření“, která v maximální možné míře sníží vliv realizace projektu „Plavební stupeň Děčín“ na okolní životní prostředí. Např. předběžné závěry biologických průzkumů z ledna 2006 prováděných Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM, což je renomovaná instituce Ministerstva životního prostředí, ukazují, že dopady „Plavebního stupně Děčín“ nebudou nijak fatální – v žádném případě nedojde k vymizení živočišných nebo rostlinných druhů. ŘVC ČR zároveň s kompenzačními opatřeními hledá i další účinná opatření, jak zlepšit mnoho zdevastovaných míst podél řeky Labe včetně Svadovského ramene, kde při poklesu hladiny ryby a další živočichové hynou, jsou zde skládky odpadu, apod ,přestože tato místa se stavbou plavebního stupně nijak nesouvisí.

Všechny vědecké studie jsou v současné době ve stavu rozpracovanosti a jejich autoři nejsou zatím připraveni vyřknout podložené a věrohodné výsledky. Proto ani ŘVC ČR dosud o výstupech těchto výzkumů neinformovalo. Závěry studií budou po jejich dokončení přirozeně poskytnuty veřejnosti. Vědecký tým, který v území pracuje tvoří renomovaní přírodovědci z českých univerzit včetně sedmi profesorů jednotlivých oborů. Je přinejmenším nekorektní laickým a nekvalifikovaným způsobem zpochybňovat jejich erudici.

4. Tvrzení, že úsek Labe za Děčínem směrem do Německa je „splavný fakticky stále“ je zcela pomýlené. Pokud by tomu tak bylo, tak plavba nezažívá dlouhodobou krizi a v tisku by se neobjevovaly zprávy o suchém Labi v Děčíně. Problémy se splavností jsou na celém úseku mezi Ústím nad Labem a Hřenskem v délce 36 km a Plavební stupeň Děčín beze zbytku vyřeší 15 km úsek až nad Děčín včetně nejkritičtější úžiny přímo v centru Děčína. Na zbytku 21 km mezi Děčínem a Ústím nad Labem žádné stavební zásahy nejsou plánovány, přičemž operativní manipulací s hladinou bude možné zajistit, aby i během nízkých průtoků dopluly lodě až do Ústí nad Labem. Pokud by byl jez pouze mezi Děčínem a Ústím nad Labem, plavbě by vůbec nepomohl, neboť lodě z Německa by se k němu přes úžinu v Děčíně nedostaly
5. Autor velmi odvážně tvrdí, že jezy zcela jistě vezmou zvířatům potřebné podmínky, přitom právě bobři si stanoviště našli zejména v místech, která v minulosti člověk výrazně pozměnil. Ve Svádově k žádné změně nedojde, toto rameno je daleko nad hranicí stavby, ale ani v Nebočadech, které jsou na kraji dosahu vzdutí jezu, budou změny patrné jen při nejnižších průtocích kdy běžně koryto a toto slepé rameno vysychá. Snahou ŘVC ČR a řady odborníků je porozumět nutným podmínkám zvířat pro život a naopak se pokusit je v rámci této stavby ještě vylepšit.

Nymburk 12. července 2006 – Práce na stavbě čtvrté části projektu protipovodňové ochrany plavidel v ochranném přístavu Nymburk pokračují dle plánu. Proběhlo úspěšné předání, převzetí a následná kolaudace přeložky trasy kabelu 22 kV, která bude moci být odevzdána společnosti ČEZ Distribuce. V docích Drahelice byla vyčištěna plocha mezideponie od vytěžených sedimentů ze dna přístavního bazénu. Sedimenty byly po vyluhování uloženy na řízenou skládku a bylo provedeno kontrolní měření dna. V současné době probíhá ukládání těžkého kamenného záhozu včetně prefabrikovaných zatravňovacích panelů, a to v části Na Špičce. Finišují práce na nástupišti pro osobní lodě, kde se předpokládá zahájení prací na rekonstrukci osvětlení v polovině července. Nástupiště je pro veřejnost prvkem s největším využitím a jeho rekonstrukcí bude významně zlepšena léta zanedbávaná část přístavu v centru města. Celá část projektu má být dokončena v srpnu letošního roku, tak aby pro zářijové slavnosti organizované městem bylo možné přístav využít.

Obecně, čtvrtá část projektu řeší výstavbu deseti kusů vysokovodních vázacích kruhů po obvodu současného přístavního bazénu, které budou za vysokých vodních stavů sloužit pro bezpečné vyvázání plavidel. Rozmístění kruhů umožní i příčné vyvazování a tím využití celé plochy přístavního bazénu. Vyvazování nákladních plavidel při běžných provozních stavech na Labi nebude povoleno. V rámci souvisejících prací budou zároveň na pravém břehu přístavu vyměněna stávající schodiště, která jsou již v havarijním stavu. Součástí stavby je i prohrábka dna přístavního bazénu na hloubku přilehlé vodní cesty, úprava kamenného záhozu na březích bazénu, výměna osvětlovacích stožárů mezi přístavním bazénem a Labem a obnova nástupiště osobních lodí s novou kamennou dlažbou a vázacími prvky pro menší lodě. Celkové náklady stavby činí 16 492 tis. Kč bez DPH. Tato investice je ze 60% hrazena z Evropského fondu regionálního rozvoje EU a zbylou část uhradí stát z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vzhledem k tomu, že ochranný přístav Nymburk se nachází v atraktivním historickém centru města, průběh výstavby je úzce řešen ve spolupráci s městem Nymburk. Nejen zástupci města se pravidelně účastní kontrolních dnů. Výstavbu povodňové ochrany plavidel shlédl i hejtman Středočeského kraje Petr Bendl v průběhu červnového hejtmanského dne v Nymburku.

Babice a Vnorovy 11. července 2006 – výstavba přístaviště v Babicích na Baťově kanálu byla dokončena a zkolaudována. Přístaviště v Babicích je první dokončenou částí z celkem dvanácti přístavišť, které jsou součástí projektu „Vývaziště a přístaviště městského typu na území Zlínského kraje“. Téměř ve stejnou dobu byla rovněž na vodní cestě Baťův Kanál uvedena do provozu elektrifikace plavebních komor Vnorovy I. a II., která umožní bezpečné a rychlé proplutí lodí komorou bez nutnosti obsluhy plavební komory externím pracovníkem. Celý projekt je financován z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Investor, Ředitelství vodních cest ČR, se pro realizaci tohoto projektu „Vývaziště a přístaviště městského typu na území Zlínského kraje“ rozhodl v souvislosti s vysokým nárůstem turistického ruchu a rekreační plavby po roce 1995, který zapříčinil kritický nedostatek přístavišť v této oblasti. Paradoxem bylo, že vodní turistika byla naprosto „izolována“ na vodní cestě, bez možnosti vystoupit.

Zhotovitelem stavby přístaviště v Babicích byla na základě výběrového řízení vybrána společnost IMOS Slovácko, s.r.o.. Celkové náklady přístaviště v Babicích dosáhly 1,39 mil. Kč bez DPH.

Přístaviště v Babicích je situováno na pravém břehu plavebního kanálu, nad shybkou, která převádí Kudlovický potok pod plavebním kanálem. Babice nabízí velmi dobré podmínky pro sportovní vyžití a představují prostor pro spojení plavby s dalšími aktivitami jakými mohou být např. koupání, rybaření, kultura, turistika, cykloturistika, a­pod..

Další částí tohoto projektu je dokončení elektrifikace a automatizace plavebních komor Vnorovy I a II. Tato stavba řešila doplnění hydraulických pohonů ovládání plavebních komor pomocí moderních elektrotechnických systémů, a to dálkově. Nové zařízení podstatně zrychlí dobu obsluhy plavebních komor při proplutí plavidla. Zhotovitelem této části stavby byla opět na základě výběrového řízení vybrána společnost ARGO GROUP, a.s.. Celkové náklady automatizace plavebních komor Vnorovy I a II činily 3,55 mil. Kč bez DPH.

Baťův kanál: výstavba Baťova kanálu byla zahájena ve 30. letech 20. století na řece Moravě jako malá část rozsáhlého systému závlahových kanálů. V roce 1934 byla zahájena stavba plavebního kanálu Otrokovice – Rohatec, která řešila firmě Baťa problém levné přepravy lignitu z dolu v Rohatci do jejich závodu v Otrokovicích a ve Zlíně, protože doprava po dráze nebyla efektivní. Provoz na vodní cestě byl zahájen v roce 1938. Důsledkem válečných škod a nárůstu provozních nákladů vodní cesty došlo v 60. letech minulého století k úplnému zastavení plavby a opuštění této vodní cesty. K obnově Baťova kanálu došlo až v roce 1989, kdy Povodí Moravy vyčistilo a opravilo plavební komory Spytihněv, Babice, Huštěnovice a Staré Město a vyčistilo rejdy. Vodní cesta byla následně znovu otevřena až v roce 1995, a to především pro plavební a rekreační veřejnost. V následujících letech se na obnově a postupné rekonstrukci této vodní cesty včetně plavebních komor významnou měrou podílí Ředitelství vodních cest ČR.

Děčín 29. června 2006 – Dnes byla slavnostně zahájena stavba povodňové ochrany plavidel v přístavu Mělník. Fakticky byl tento projekt zahájen již 8. června, kdy investor předal staveniště zhotoviteli, společnosti VIAMONT DSP a.s., která byla vítězem výběrového řízení. Tento projekt bude realizován v podobě překladní zdi kontejnerového terminálu v prvním bazénu mělnického přístavu a je již pátý v řadě těchto typů projektů, jejichž potřeba a efektivnost byla prověřena při letošní povodni v Děčíně. Výše uvedený projekt je spolufinancovaným z Evropského fondu regionálního rozvoje EU.

„Jsme velice rádi, že se podílíme na rozvoji a ochraně labské vodní cesty, jejichž důležitost se již prokázala“, řekl Ing. Miroslav Šefara, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a dodal, že se jedná o příkladnou ukázku efektivního využívání finančních zdrojů z EU. V rámci projektu povodňové ochrany byly již dokončeny části v Roudnici nad Labem, Týnci nad Labem a Děčíně Rozbělesích. Práce stále probíhají na čtvrté části tohoto projektu, a to v Nymburce.

Projekt překladní zdi kontejnerového terminálu v přístavu Mělník řeší tři základní části, a to zvýšení stávající přístavní zdi o 3,24 metrů, jejiž délka je 49,74 metrů a 29,89 metrů, novou přístavní zeď v délce 256 m a dále úpravy dna přístavního bazénu. Stavba je koncipována jako víceúčelová. Jednak zajistí bezpečnou ochranu plavidel až do povodně úrovně roku 2002 a dále umožní provádění překladu zboží na nábřežní zdi celkové délky 350 m. Zlepší se tudíž i podmínky pro využívání labské vodní cesty pro přepravu kontejnerů. Celkové náklady této části projektu by neměly přesáhnout 71.140.000,– Kč bez DPH. Tato investice je ze 60% hrazena z výše uvedeného evropského fondu a zbylou část, tedy 40%, uhradí stát z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Při provádění stavebních prací bude investor a hlavně zhotovitel plně respektovat provoz přístavu a kontejnerového terminálu Topůlky. Stavba ani realizovaný projekt nebude mít žádný negativní vliv na životní prostředí, nebude zdrojem emisí, odpadních látek ani hluku a zcela se vyhne přírodně chráněným oblastem.

Projekt povodňové ochrany plavidel v podobě překladní zdi kontejnerového terminálu v přístavu Mělník má být dokončen do konce letošního roku.

Zhotovitel: VIAMONT DSP a.s. se sídlem v Ústí nad Labem disponuje širokou řadou vlastní výrobní mechanizace pro široké spektrum stavební výroby. Zabývá se především činností technických poradců v oblasti stavebnictví, projektovou činností ve výstavbě, inženýrskou činností v investiční výstavbě, povrchovými úpravami a svařováním kovů a v neposlední řadě provádí, mění a odstraňuje stavby. Společnost je držitelem certifikátu ISO 9001:2001, ISO 14 001 a registrace k certifikátu OHSAS 18 001.

Děčín 21. června 2006 – Dnes byla v přístavu Děčín – Rozbělesy, za účasti významných hostů v čele s Mgr. Vítem Šimonovským, ředitelem odboru plavby a vodních cest Ministerstva dopravy ČR, slavnostně zkolaudována a otevřena třetí část projektu povodňové ochrany plavidel na Labi. Svou důležitost a plnou funkčnost tato stavba již prokázala při letošních dubnových podvodních, kdy byl Stavebním úřadem a Státní plavební správou povolen krizový provoz a stavba tak bezpečně ochránila řadu plavidel. Povodňová ochrana plavidel zajišťuje kvalitní způsob vázání lodí k bezpečným a stabilním konstrukcím nejen za povodně. Dokončená část projektu bude předána do správy Povodí Labe, státní podnik. Celý projekt je spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje EU.

Slavnostního otevření třetí části projektu „Povodňová ochrana plavidel na řece Labi“ se rovněž zúčastnili Ing. Petr Švagr, CSc., ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, Ing. Luděk Cidlina, ředitel SPS a Ing. Olga Pokorná, vedoucí oddělení strukturálních fondů Ministerstva dopravy, ČR. Za město Děčín, kterému povodňová ochrana plavidel pomohla již při letošní povodni přišel stavbu slavnostně pokřtít starosta Ing. Vladislav Raška.

„Povodňové ochraně plavidel přikládáme skutečně velkou váhu, a to především z důvodu zajištění větší bezpečnosti v případě povodně, jak při ochraně plavidel, tak i při ochraně majetku společnosti i občanů, který by byl ohrožen utrženými plavidly. Důkazem úspěšné funkce byla právě letošní povodeň. První prostředky z Evropských fondů věnované vodní dopravě tak byly investovány do bezpochyby důležitých staveb“, řekl Miroslav Šefara, ředitel ŘVC ČR. A dodal, že se v současné době pracuje na přípravě další části projektu v Mělníku, v podobě výstavby kolmé nábřežní zdi s vázacími pacholaty. Celý projekt je složen ze čtyř částí, přičemž povodňová ochrana plavidel v přístavu Děčín – Rozbělesy byla investičně největší. Dvě části projektu v Týnci nad Labem a v Roudnici nad Labem jsou již dokončeny a uvedeny do provozu a na čtvrté části projektu v Nymburce stále probíhají stavební práce.

Tato část projektu řeší výstavbu dvanácti kusů vysokovodních vyvazovacích prvků – dalb, navýšení čtyř stávajících dalb a výstavbu třech kusů vázacích kruhů. Celkové náklady stavby, která je umístěna v prostoru přístavního bazénu ochranného a zimního přístavu Děčín – Rozbělesy je 60,5 mil. Kč bez DPH. Tato investice je ze 60% hrazena z výše uvedeného evropského fondu a zbylou část uhradí stát z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Bazén ochranného a zimního přístavu je od toku Labe oddělen dělící hrází. Nové dalby a vázací kruhy budou využity nejen za povodní, ale i při běžné provozní manipulaci s plavidly.

Praha 6. června 2006 – 8. a 9. června 2006 proběhne v České republice jednání Evropské platformy administrativ vnitrozemských vodních cest. V Praze se setkají vrcholní představitelé odborů plavby a vodních cest Evropské unie. Cílem jejich setkání bude řešení účinné podpory rozvoje vodní dopravy jako nejekologičtějšího a levného druhu dopravy, který představuje významný faktor pro vývoj ekonomiky Evropy. Jedná se především o logickou návaznost na dopravní politiku Evropské unie, která podporuje přesun dopravy ze silnice na ekologicky vhodnější druhy dopravy, jako je vodní a železniční. Evropská platforma sdružující administrativy vnitrozemských vodních cest členských států pracuje již více než 10 let a představuje koordinační orgán veřejné správy vodní dopravy pro společné řešení aktuálních problémů v tomto dopravním sektoru.

V poslední době aktivita EU na poli vnitrozemské vodní dopravy nabírá obrátky. Ve vazbě na lisabonskou strategii rozvoje ekonomiky jsou hledány rezervy v dopravních sítích a právě vnitrozemské vodní cesty se nabízejí jako vhodná alternativa. Pro zvýšení konkurenceschop­nosti plavby byly v roce 2005 na úrovni EU řešeny aplikace moderních informačních technologií formou harmonizovaných Říčních informačních služeb a v lednu tohoto roku byl schválen akční program NAIADES.

Na programu jednání v ČR je diskuse nad problematikou „malých“ vodních cest a zvýšení jejich atraktivity pro přepravu nákladů. Mezi tyto vodní cesty jsou řazeny vodní cesty právě i charakteru Labe a Vltavy. Dalším bodem jednání je postup a zkušenosti z implementace Říčních informačních služeb, vyžadovaných Směrnicí Evropského parlamentu a Rady ze září 2005. Zde budou českou stranou m.j. prezentovány i výsledky současných probíhajících projektů na labskovltavské vodní cestě.

Koncepčními otázkami jsou cesty ke zvýšení publicity a politického zájmu o vodní dopravu na veřejnosti, včetně využití nástrojů programu NAIADES.

Technická jednání se budou zabývat problémy inovace lodního parku a odstraňování úzkých míst na síti vnitrozemských vodních cest.

Vlastní jednání bude probíhat na palubě lodi během cesty z Prahy do Ústí nad Labem. Závěr jednání bude v Děčíně včetně prohlídky přístavu a místa budoucí stavby Plavebního stupně Děčín.

Praha 16. května 2006 – Ing. Miroslav Šefara, ředitel ŘVC ČR společně s odborníky na biologický průzkum Mgr. Ondřejem Slavíkem a hodnocení vlivu projektu na životní prostředí (EIA) RNDr. Janem Horákem dnes na tiskové konferenci komplexně představil projekt „Plavební stupeň Děčín“ (PSD).

Lodní doprava je nejstarší způsob velkokapacitní dopravy na světě. Pro Českou republiku je spojnicí s rozvinutou sítí evropských vodních cest a s námořními přístavy právě řeka Labe. Dosažitelnost děčínských přístavů a překladišť a též loděnice v Děčíně Křešicích je pro lodní dopravu výrazně ovlivněna rozkolísaností průtoků vody v Labi a zejména dlouhými obdobími sucha, kdy je plavba zastavena. Řešením, jak odstranit tento nedostatek se zabývá ŘVC ČR již dlouhou dobu a právě dnes představil Ing. Miroslav Šefara doslova minimalizační řešení v podobě jednoho jezu – projektu PSD. „Navrhované řešení zabezpečí podmínky pro plavební ponor 1,4 m pro lodní dopravu po dobu 345 dní v roce“, řekl Ing. Miroslav Šefara. Stavba se bude nacházet na okraji města bezprostředně pod současným přístavem Děčín-Loubí směrem do Německa. „Stavba bude umístěna na plavební kilometru 98.98 a budou minimalizovány dopady na ekologicky cenné lokality“, dodal Ing. Miroslav Šefara. Plavebním stupněm, relativně subtilním sklápěcím jezem, vznikne mírné vzedmutí hladiny, které zabezpečí lodím dostatečnou hloubku vody pod kýlem. Přitom nikterak podstatně neovlivní zástavbu v Děčíně, tok řeky, ani okolní krajinu. Toto řešení splňuje parametry vodní cesty na navazujícím Labi ve Spolkové republice Německo a bude tak zárukou spolehlivého mezinárodního plavebního napojení na síť vodních cest v EU.

Kromě zlepšení plavebních podmínek pro plavu umožňuje PSD i nemalé využití energetického potenciálu Labe v tomto úseku. V projektu PSD se počítá s výstavbou vodní elektrárny se dvěmi Kaplanovými turbínami, které mají plánovaný roční výkon v průměrně vodném roce téměř 73 000 MWh. To představuje zhruba výkon, který stačí bez průmyslových objektů zásobovat celý Děčín elektrickou energií. Tímto způsobem získaná energie žádným způsobem negativně neovlivňuje životní prostředí.

V současné době již druhým rokem probíhá biologický průzkum pro období 2006 – 2007. První část studie byla zahájena v březnu 2005 a ukončena v únoru 2006. V tomto období byly sumarizovány dostupné informace a proběhla první inventarizace flóry a fauny. „Realizace PSD ovlivní morfologii říčního koryta a v návaznosti i zástupce fauny a flóry“, řekl Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. a dodal, že byla předběžně vymezena prostředí a skupiny organismů u nichž bude vliv významný nebo naopak zanedbatelný. V závislosti na biologický průzkum jsou stanovena minimalizační opatření (rybí přechody, suchozemský migrační biokoridor, transfér prostředí, apod.) a kompenzační opatření (rozšíření zbytků záplavové zóny, obnovení komunikace hlavního toku Labe s přítoky, úprava v současné době nevyhovujících břehových struktur pro zvýšení četnosti stanovišť rostlin a živočichů).

RNDr. Jan Horák dále na tiskové konferenci k projektu PSD řekl: „Záměr „Plavební stupeň Děčín“ je nutné hodnotit podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jako vodní cestu včetně jezů pro vnitrozemskou dopravu pro plavbu lodí s výtlakem nad 1350 tun“. V souladu s tímto zákonem jsou hodnoceny všechny vlivy tohoto záměru na jednotlivé složky životního prostředí, a to v celém procesu EIA (Environmental Impact Assessment) až do vydání stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. „V současné době se proces EIA nachází ve fázi zpracování dokumentace EIA“, dodal RNDr. Jan Horák.

Informační materiál k projektu Plavební stupeň Děčín (572 kB)

Nymburk 12. dubna 2006 – Po dlouhé zimě, kdy řeka zcela zamrzla, byly dnes v ochranném přístavu Nymburk zahájeny práce na stavbě čtvrté části projektu protipovodňové ochrany plavidel. Nyní se práce ze břehu přesunuly do vody. K této části realizace je nutné použít speciální podvodní dozer Komatsu, který bylo nutné k pracím připravit ještě v době zamrzlé řeky – mechanizací musely být ledy rozlámány. V současné době se pracuje na betonování podkladních desek, bednění patek, osazování armatury a betonáží vlastních patek, a to na kótu –20 cm od vyprojektovaného vrchního líce. Vzniklý prostor bude vydlážděn kamennou dlažbou. Dokončení projektu se předpokládá v srpnu letošního roku.

Čtvrtá, již poslední část projektu řeší výstavbu deseti kusů vysokovodních vázacích kruhů po obvodu současného přístavního bazénu, které budou za vysokých vodních stavů sloužit pro bezpečné vyvázání plavidel. Rozmístění kruhů umožní i příčné vyvazování a tím využití celé plochy přístavního bazénu. Vyvazování nákladních plavidel při běžných provozních stavech na Labi nebude povoleno. V rámci souvisejících prací budou zároveň na pravém břehu přístavu vyměněna stávající schodiště, která jsou již v havarijním stavu. Součástí stavby je i prohrábka dna přístavního bazénu na hloubku přilehlé vodní cesty, úprava kamenného záhozu na březích bazénu, výměna osvětlovacích stožárů mezi přístavním bazénem a Labem a obnova nástupiště osobních lodí s novou kamennou dlažbou a vázacími prvky pro menší lodě. Celkové náklady stavby činí 16 492 tis. Kč bez DPH. Tato investice je ze 60% hrazena z Evropského fondu regionálního rozvoje EU a zbylou část uhradí stát z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vzhledem k tomu, že ochranný přístav Nymburk se nachází v atraktivním historickém centru města, byl již projekt i jeho realizace úzce řešena ve spolupráci s městem Nymburk. Zástupci města se pravidelně účastní kontrolních dnů. V projektu je počítáno i s tím, aby dokončená stavba pohledově co nejméně rušila okolí. V rámci opatření pro ochranu plavidel za povodní bude provedena i úprava břehu a vybudováno nástupiště pro osobní lodě, což výrazně zlepší stávající situaci rekreační zóny a podmínky po rozvoj osobní lodní dopravy a turistiky v oblasti.

Děčín, Praha 7. dubna 2006 – Vyhlášení soutěže „Navrhni své logo“ k projektu Plavební stupeň Děčín se setkalo s mimořádným zájmem dětí všech věkových kategorií. Celkem děti nakreslily 103 návrhů. Soutěže se zúčastnilo 8 děčínských základních škol.

Soutěž probíhá pod záštitou starosty města Děčína Ing. Vladislava Rašky a Ředitelství vodních cest ČR v čele s Ing. Miroslavem Šefarou.

V současné době probíhá zpracovávání a vyhodnocování převzatých návrhů log. Pětičlenná hodnotící komise zasedne 12. dubna 2006 a vyhlásí vítězné logo. Pro vítěznou třídu připravilo Ředitelství vodních cest ČR vlastivědný výlet lodí Praha – Slapy s průvodcem, který děti seznámí s okolní přírodou, vodní cestou a plavbou obecně. Ostatní třídy vítězné školy, které se soutěže zúčastnily se společně s dalšími sedmi finálovými třídami podívají na sportovní dětský den. Pro tyto děti jsou připraveny různé sportovní a zábavné soutěže za hezké ceny.