Tiskové zprávy

Praha 25. listopadu 2005 – Na vodní cestě Baťův kanál byla zahájena výstavba projektu „Vývaziště a přístaviště městského typu na území Zlínského kraje“. Celý projekt se skládá ze dvanácti částí, které budou postupně, od listopadu 2005 do konce roku 2006, realizovány.

Investor, Ředitelství vodních cest ČR, se pro realizaci tohoto projektu rozhodl v souvislosti s vysokým nárůstem turistického ruchu a rekreační plavby po roce 1995, který zapříčinil kritický nedostatek přístavišť v této oblasti. Paradoxem bylo, že vodní turistika byla naprosto „izolována“ na vodní cestě, bez možnosti vystoupit. Odhad celkových nákladů na realizaci projektu se pohybuje v částce 12 mil. Kč bez DPH. Tato částka bude zcela hrazena z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Celý projekt se skládá ze dvanácti částí, přičemž v listopadu byly zahájeny etapy výstavby přistávacího místa v Babicích, přístaviště na řece Moravě v Uherském Ostrohu a přístaviště v dolní rejdě plavební komory v Uherském Ostrohu.

V roce 2006 se budou dále realizovat stavby přistávacího místa na Moravě v Napajedlech, Napajedlech – Pahrbku, Kostelanech nad Moravou, ve Starém Městě, v Uherském Hradišti, v Uherském Ostrohu – Ostrožském Předměstí a Baťově kanále Babicích – Uhliscích, Huštěnovicích a v Rohatci -Kolonii.

Přistávací místa jsou umístěna v obcích, přímo na břehu řeky Moravy a Baťova Kanálu. Hlavní funkce všech přístavních míst bude spočívat v zajištění bezpečného vyvázání plavidel a bezpečného nastoupení a vystoupení osob. U přístavišť v centrech měst a obcí se navíc předpokládá, že v návaznosti na investice ŘVC ČR jednotlivé obce postupně zajistí informační a sociální zázemí, které by mělo být napojeno na stávající služby tohoto typu v centru obce. Přistávací místa v centru obcí budou sloužit jak individuálním návštěvníkům Baťova kanálu, tak provozovatelům výletních lodí.

Jako první se investor Ředitelství vodních cest ČR rozhodl zahájit výstavbu přistávacího místa v Babicích, která začala již tento měsíc. Babice nabízí velmi dobré podmínky pro sportovní vyžití a představují prostor pro spojení plavby s dalšími aktivitami jakými mohou být např. koupání a rybaření, kultura, turistika a cykloturistika, atd.. Výstavba bude pokračovat přístavišti v Uherském Ostrohu.

Baťův kanál: výstavba Baťova kanálu byla zahájena ve 30. letech 20. století na řece Moravě jako malá část rozsáhlého systému závlahových kanálů. V roce 1934 byla zahájena stavba plavebního kanálu Otrokovice – Rohatec, která řešila firmě Baťa problém levné přepravy lignitu z dolu v Rohatci do jejich závodu v Otrokovicích a ve Zlíně, protože doprava po dráze nebyla efektivní. Provoz na vodní cestě byl zahájen v roce 1938. Důsledkem válečných škod a nárůstu provozních nákladů vodní cesty došlo v 60. letech minulého století k úplnému zastavení plavby a opuštění této vodní cesty. K obnově Baťova kanálu došlo až v roce 1989, kdy Povodí Moravy vyčistilo a opravilo plavební komory Spytihněv, Babice, Huštěnovice a Staré Město a vyčistilo rejdy. Vodní cesta byla následně znovu otevřena až v roce 1995, a to především pro plavební a rekreační veřejnost. V následujících letech se na obnově a postupné rekonstrukci této vodní cesty včetně plavebních komor významnou měrou podílí Ředitelství vodních cest ČR.

Roudnice nad Labem 5. září 2005 – Dnes byla zahájena stavba protipovodňové ochrany plavidel na březích horního plavebního kanálu Labe v Roudnici nad Labem. Jedná se o jednu ze čtyř částí projektu, který je spolufinancovaný z Evropského fondu regionálního rozvoje EU.

Tato část projektu řeší výstavbu devíti kusů vysokovodních vázacích kruhů, které budou sloužit při povodňových situacích pro bezpečné vyvázání plavidel. Díky tomu již nedojde k uvolnění plavidel, jak tomu bylo při katastrofálních povodních v roce 2002. Tyto vyvazovací kruhy nebude možné, při běžných provozních stavech na Labi, používat k vázání lodí. Vyvazovací prvky jsou umístěny na obou březích plavebního kanálu. Na levém břehu jsou navržena dvě lodní stání o šesti vyvazovacích kruzích a na pravém břehu budou vybudovány tři vázací kruhy, které se využijí pro příčné vyvazování plavidel. Celkové náklady stavby jsou téměř 1,2 mil. Kč bez DPH. Tato investice je ze 60% hrazena z výše uvedeného evropského fondu a zbylou část uhradí stát z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Stavba je umístěna v ochranném pásmu dráhy, která je 60 metrů. Po dobu provádění prací budou ve stavební lokalitě dočasné zábory, které nebudou žádným způsobem omezovat okolní obyvatele. Provoz ani průběh stavby projektu nebude mít žádný negativní vliv na životní prostředí, nebude zdrojem emisí, odpadních látek ani hluku. Vytěžený materiál bude mít charakter především navážky, písčitých jílů a hlinitých písků.

Zhotovitelem stavby byla na základě výběrového řízení vybrána ústecká společnost AZ SANACE a.s.. Celý projekt by měl být dokončen zhruba za tři měsíce, tedy do konce listopadu letošního roku.

Zhotovitel: AZ SANACE a.s. byla založena v roce 1998. Od roku 2000 sídlí ve Vaňově (místní část Ústí nad Labem). Mezi činnosti, které společnost nabízí patří speciální zakládání staveb, vodohospodářské stavby, rekonstrukce a opravy mostních konstrukcí, sanace betonových konstrukcí, statické zajištění stavebních objektů a v neposlední řadě projekční činnost.

Lovosice 4. srpna 2005 – dnes byla úspěšně zkolaudovaná přístavní zeď v dolním plavebním kanále Labe v Lovosicích, která významně zlepší nejenom nakládku plavidel, ale umožní i bezpečné a pohodlné nastupování pasažérů.

Přístavní zeď je vybudována na levém břehu dolního plavebního kanálu plavebního stupně Lovosice na řece Labi, v prostorách stávajícího veřejného přístavu, ve velmi zanedbané a nevyužívané části průmyslové zóny města. Výstavba této přístavní zdi byla zahájena v říjnu 2004. Investorem je Ředitelství vodních cest ČR, přičemž celkové náklady na výstavbu činily více jak 18,5 mil. Kč a jsou zcela hrazeny z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Celá stavba je řešena na nejvyšší evropské technické úrovni a byla rozdělena na tři části. Na výstavbu přístavní zdi, úpravu koryta a výstavbu zpevněné plochy. Přístavní zeď je dlouhá 157,2 m a slouží pro jedno až tři plavidla, podle jejich délky. Výška zdi dosahuje 5,3 m, z čehož 2,3 m je výška nad normální hladinou řeky. Celková pohledová plocha díla je 1 571 m2. Stabilita stěny je zajištěna kotvením do železobetonových pilot pomocí tyčových kotev z hladkých předpínacích tyčí a v horní části je zakončena železobetonovým trámem. Výstupní žebříky a schodiště ulehčují výstup z plavidel. V rámci úpravy koryta došlo k odtěžení šikmého břehu před lícem přístavní zdi na úroveň dna. Těžba byla provedena po dokončení přístavní zdi a to z vody. Odtěžená zemina a kamenné opevnění bylo opět použito jako zásyp a doplnění kamenného záhozu. Přebytek tohoto materiálu byl ekologicky uložen na skládce.

Dílo bude sloužit především pro překlad agrárních produktů z přilehlého sila při dopravě do a ze zahraničí. Silo překládá zboží velmi ekologickým způsobem, bez úniku prachu do okolí, a to přímo bez nutnosti použití jiných přepravních prostředků. Dílo představuje podstatné zvýšení rentability lodního provozu a nabídky výhodných služeb pro zákazníky v oblasti dopravy. Přístavní zeď umožní nakládku zboží o objemu 700 až 800 tun za jeden den. Dále zkrátí dobu nakládky lodí, minimalizuje prostoje lodí při nakládce, usnadňuje koordinovaný posun lodí a v neposlední řadě přispěje ke zvýšení bezpečnosti plavebního provozu.

Vedlejší, ale nezanedbatelnou funkcí přístavní zdi je povodňová ochrana plavidel. Zeď je uzpůsobena tak, aby v případě povodní bylo možné přivázat lodě k vázacím kruhům. Tím nedojde k jejich uplavání, které by mohlo způsobit na vodním toku škody na životním prostředí.

Vzhledem k umístění stavby nedošlo k záboru zemědělského ani lesního půdního fondu. Výstavba a následný provoz přístavní zdi neměl a nemá žádný negativní vliv na životní prostředí a žádným způsobem nenarušuje funkci Chráněné krajinné oblasti České Středohoří, která leží nedaleko stavby.

Realizace kvalitní povodňové ochrany plavidel má zabránit stržení plavidel říčním proudem, v případě povodní, k čemuž v některých případech došlo během katastrofálních povodní na řekách Vltava a Labe v roce 2002.

Ředitelství vodních cest ČR, jako investor, obdrželo rozhodnutí o spolufinancování projektu z Evropského fondu regionálního rozvoje. Prostředky získalo v rámci Operačního programu Infrastruktura a jedná se o první významnější projekt na vodních cestách, který je spolufinancován EU. Odhad celkových investičních nákladů tohoto projektového záměru činí téměř 77,1 mil. Kč bez DPH. Z 60% bude projekt hrazen z výše uvedeného Evropského fondu regionálního rozvoje a zbylých 40% uhradí stát z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Projekt je zaměřen na čtyři oblasti: přístav Děčín – Rozbělesy, který zaujímá největší část investice, a to 60,5 mil. Kč bez DPH, dále ochranný přístav Nymburk, nadjezí Týnec nad Labem a horní plavební kanál Roudnice nad Labem. Vzhledem k tomu, že ochranný přístav Nymburk se nachází v atraktivním historickém centru města, bude zde v rámci opatření pro ochranu plavidel za povodní, provedena úprava břehu a vybudováno nástupiště pro osobní lodě, což výrazně zlepší stávající situaci rekreační zóny a podmínky pro rozvoj osobní lodní dopravy a turistiky v oblasti. Tato část projektu je úzce řešena ve spolupráci s městem Nymburk.

Plánované stavby neleží v oblasti Natura 2000 a nebudou mít žádný negativní vliv na životní prostředí. Během stavby bude veškerý přebytečný výkop odvezen na deponie mimo staveniště, aby nemohlo dojít ke znečištění vody. Související zemní práce jako jsou např. prohrábky dna v Děčíně a Nymburku budou prováděny z větší části z vody a odtěžený materiál bude odvezen ekologickou vodní dopravou přímo na deponie k dalšímu využití, především jako násypový materiál.

V současné době probíhají výběrová řízení na dodavatele staveb, na základě kterých bude možné upřesnit investiční náklady na realizaci tohoto projektu. Celý projekt by měl být dokončen v roce 2006.