Tiskové zprávy

Děčín, 11. června 2021 – Ředitel Odboru vodní dopravy Ministerstva dopravy ČR Evžen Vydra, ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů, hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller a primátor Statutárního města Děčín Jiří Anděl dnes zahájili stavbu nového přístaviště pro rekreační lodě v Děčíně. O pár kilometrů dál pak bylo uvedeno do provozu modernizované stání lodí ve Hřensku, které nyní umožní jejich bezpečnou ochranu i za nejvyšších povodní. Ještě letos bude zahájena stavba dalších čtyř přístavišť pro malá rekreační plavidla v Ústeckém kraji.

Nové přístaviště pro malá plavidla vyroste přímo v centru Děčína u nábřeží pod městskou knihovnou a jeho 36 m dlouhé plovoucí molo umožní pohodlné přistání rekreačních plavidel turistů putujících po Labské vodní cestě. Veřejné přístaviště pro návštěvníky města na lodích dosud v Děčíně nebylo, ačkoliv v České republice a v Německu se jedná o stále atraktivnější způsob trávení volného času. Pomocí 20 m dlouhé lávky bude za všech úrovní hladiny možný bezbariérový přístup z přístaviště na břeh. Během stání u přístaviště bude plavidlům také k dispozici připojení na elektrickou energii i doplnění nádrží na pitnou vodu. Během až 48 hodin povoleného stání bude možné navštívit město nebo zde i bezpečně přenocovat.

„V severních Čechách se rozvoji osobní a rekreační plavby Ředitelství vodních cest ČR věnuje dlouhodobě, v letech 2013 a 2014 zprovoznilo 5 přístavišť (Ústí nad Labem - centrum, Dolní Zálezly, Libochovany, Lovosice, Nučnice a Libotenice), ke kterým se v loňském roce přidal i nový můstek v Ústí nad Labem na Vaňově,“ uvedl ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů. „Kromě již realizované stavby přístaviště v Děčíně chceme v letošním roce zahájit práce na dalších čtyřech přístavištích v Ústí nad Labem - Brné, Roudnici nad Labem, Štětí a v Litoměřicích. Není nám lhostejná situace ohledně možnosti tankování pohonných hmot a odběru odpadů a tak bychom rádi v příštím roce zahájili stavbu servisního centra v Roudnici nad Labem,“ dodal.

Přístaviště v Děčíně bude tvořit betonové plovoucí molo s dřevěnou palubou svisle vedené v celém rozsahu hladin až po nejvyšší povodně pomocí tří ocelových daleb, z nichž dvě již v místě přístaviště u nábřežní zdi jsou. Stavbu realizuje LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o., se stavebními náklady 23,8 mil. Kč, financovanými z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, a bude dokončena na podzim letošního roku.

„Dnes oficiálně uvádíme do provozu také modernizované stání velkých lodí ve Hřensku tvořené 8 dalbami, které se nachází v těsné blízkosti státní hranice s Německem na pravém břehu Labe. Tyto dalby byly zvýšeny o 4,75 m, aby umožnily ochranu až 4 plavidel o rozměrech 137 x 11,5 m, což jsou největší lodě běžně plující po Labi mezi Českou republikou a Německem, i za nejvyšších povodní, jako byly v roce 2002. Představují poslední místo, kde se mohou lodě za povodní bezpečně vyvázat, pokud při nástupu povodně nejsou plavidla dojíždějící do České republiky z Německa schopna doplout proti proudu do nejbližšího ochranného přístavu v Děčíně-Rozbělesích,“ upřesnil Lubomír Fojtů. „Za běžného provozu si u těchto daleb připojuje do vleku remorkér BESKYDY nákladní i osobní lodě, aby jim pomohl doplout obtížně splavným úsekem Labe bez zdymadel do Děčína a Ústí nad Labem,“ dodal.

Každá dalba byla tvořena šesticí ocelových sloupů, které jsou propojeny ocelovými podestami a vybaveny vyvazovacími prvky. Sloupy z řady směrem do koryta byly nyní navýšeny až na výšku 2,8 m nad úroveň hladiny povodní dvojicí ocelových trub se třemi podestami s vyvazovacími prvky. Dosáhly tak rekordní výše téměř 18 m nad dnem řeky. Dalby jsou v horní části spojeny vysokopevnostním řetězem, který je ve směru proti proudu ukotven v železobetonovém bloku ve dně toku zajištěném šikmými pilotami. Tento řetěz slouží k přenosu zatížení mezi vysokými dalbami.

Stavbu provedla LABSKÁ, strojní a stavební společnost s r.o. Projekt byl také financován ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celkové náklady modernizace dosáhly 17 mil. korun. 



Více o stavbě přístaviště Děčín - Smetanovo nábřeží včetně vizualizací

„Já jsem tady byl v lednu 2020, kdy jsem také osobně krumpáčem zahajoval tu stavbu a jsem rád, že i když jsme měli pandemii, že se ten projekt zrealizoval. Chci poděkovat Ředitelství vodních cest, Povodí Moravy, městu Veselí nad Moravou a samozřejmě i obecně prospěšné společnosti Baťův kanál. Ta investice za devadesát sedm milionů se zeralizovala. Je to skvělé. My máme dalších dvanáct projektů v rámci Baťova kanálu téměř za dvě miliardy. Jsem rád za tuto investici a děkuji všem, kteří se na tom podíleli,“ řekl premiér Andrej Babiš při slavnostním přestřižení pásky modernizovaného přístavu Veselí nad Moravou.

Baťův kanál patří mezi veřejnou dopravní infrastrukturou státu a před 20 lety jen pár fandů věřilo, že v České republice jako středoevropském státě budou mít občané zájem trávit svůj volný čas na palubě lodi na řekách a kanálech, tak jako je běžné ve Francii, Nizozemí, v Německu i jinde v Evropě. Čas ukázal, že tato 55 km dlouhá vodní cesta přiláká ročně kolem 90 tisíc návštěvníků a stále více lidí má zájem si půjčit hausbót a s rodinou a přáteli užít dovolenou na Baťově kanále.

„Stát v posledních letech do vodních cest prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury každoročně investuje více jak 1,5 miliardy korun. Oproti loňskému roku jsme letos výdaje navýšili o dalších 250 milionů korun. Díky vybudovanému zázemí a modernizaci našich vodních toků mohou zdejší podnikatelé rozvíjet své služby pro návštěvníky a investované prostředky se nám tak vrací zpět. Věřím, že letos v létě lidé zavítají na Baťův kanál a podpoří tím místní ekonomiku,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

„Před pěti lety postavilo Ředitelství vodních cest přístav Petrov na zelené louce a dnes je plný lodí a stal se neopomenutelnou zastávkou na Baťově kanále. Zcela se tu změnil život obce, na původní periferii kolem vodní cesty korzují lidé a řada podnikatelů otevřela své vinné sklepy a další stravovací zařízení pro turisty, kteří připluli do obce lodí. Přístav je po staletí útočištěm pro plavce nejen v době nebezpečí, ale také jako brána do města. Nově modernizovaný přístav ve Veselí nad Moravou se jím určitě stane také, zastaví zde a přenocují tisíce návštěvníků města a budou podpořeni podnikatelé prostorem pro nové půjčovny lodí,“ říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček.

„V lednu 2020 jsme zahajovali stavební práce a nyní po 16 měsících je přístav v novém kabátě,“ řekl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR jako investora stavby a provozovatele přístavu. „Přístavní bazén byl rozšířen, západní část tvoří nové betonové molo s můstky pro přistání dvou velkých osobních lodí, ve východní části je plovoucí molo ocelové konstrukce s dřevěnou pochozí plochou, uložené na betonových plovácích. Celkově je v přístavu prostor pro pohodlné bezpečné vyvázání 33 malých plavidel, kdy každé má k dispozici břehové připojení na elektrickou energii a pitnou vodu,“ upřesnil. Případné povodně všechny lodě bezpečně přečkají u plovoucího mola, které je vedené ocelovými troubami (tzv. dalbami) až do úrovně hladiny nejvyšší povodně.

„Ředitelství vodních cest klade velký důraz na ekologii, a proto bych chtěl vyzdvihnout, že v přístavu je nyní servisní centrum pro lodě, které se zde nejen zbaví odpadů, ale také bezpečně natankují pohonné hmoty, poprvé na Baťově kanále bezúkapovou pistolí z čerpací stanice na břehu, nikoliv pomocí kanystru jako doposud“, dodal Lubomír Fojtů. V loňském roce během stavebních prací, kdy byla jen omezeně přístupná jen třetina přístavu, do přístavu během dne připlulo 1000 lodí a 900 dalších zde přenocovalo.

„Vnímáme, že investiční projekty realizované všemi zúčastněnými jsou pro naše město obrovskou příležitostí, která pomůže v maximální míře otevřít přístav i celý Baťův kanál pro širokou veřejnost i místní. Vodní cesta i okolí představuje již nyní opravdu krásné místo. Vize do dalších let jsou velmi optimistické, a my jako radnice budeme i nadále dělat maximum, aby se mohli návštěvníci na Baťův kanál každoročně vracet a vždy byli příjemně překvapeni pokrokem, který jsme společnými silami dokázali realizovat,“ doplňuje starosta města Veselí nad Moravou Petr Kolář.

Stavbu realizovala společnost firem IDS – Inženýrské a dopravní stavby Olomouc a.s. a LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o. Celkové investiční náklady včetně projektových dokumentací a souvisejících staveb ve výši 97 mil. Kč bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Veselí nad Moravou, 10. května 2021 – V pondělí 10. května 2021 byla na novém vyhlídkovém mole v laguně Baťova kanálu podepsána smlouva mezi městem Veselí nad Moravou, státní organizací Ředitelství vodních cest a obecně prospěšnou společností Baťův kanál. Díky této třístranné dohodě bude od 29. května letošního roku fungovat ve Veselí nad Moravou modernizovaný a rozšířený přístav pro 35 plavidel, který návštěvníkům i majitelům lodí nabídne kompletní škálu služeb.

Plavba na Baťově kanále je každoročně možná od 1. května. V letošním roce ale ve Veselí nad Moravou dokončují poslední práce na realizovaných stavbách vodní cesty. Mezitím město podepsalo třístrannou dohodu mezi radnicí, ŘVC a obecně prospěšnou společností Baťův kanál, která vytvoří rámec spolupráce pro provoz a zdárné fungování přístavu v následujících letech.

„Jsme velmi rádi, že se ve Veselí nad Moravou podařilo zrealizovat hned tři velké investiční akce – jedna je v gesci města, další probíhaly pod záštitou Ředitelství vodních cest a Povodí Moravy. Vnímáme, že tohle je pro naše město obrovskou příležitostí, jak přivítat další turisty a v maximální míře otevřít Baťův kanál pro veřejnost. Veselský přístav je opravdu krásné místo a věříme, že se sem návštěvníci budou rádi vracet,“ přibližuje stavby ve Veselí nad Moravou starosta města, Petr Kolář.

„Kooperace mezi Ředitelstvím vodních cest ČR jako provozovatelem veřejného přístavu a městem je základem úspěšné nabídky služeb na vodě i na břehu, aby přístav byl bezpečným a atraktivním útočištěm pro turisty putující po vodní cestě,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel ŘVC ČR. „Dohodou jsme upravili zejména zodpovědnost za péči o zázemí areálu přístavu sloužící jako prostor pro veřejnost“, dodal.

Laguna bazénu veselského přístavu nově umožní bezpečné kotvení pro 35 plavidel s veškerým potřebným zázemím. Dokončeno bylo rovněž nové vyhlídkové molo, servisní centrum a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, včetně možnosti tankování pohonných hmot do plavidel. Tuto službu bude poskytovat veselský přístav jako první na celém Baťově kanále.

V úseku od Veselí po plavební komoru Vnorovy I. přes celou zimu díky Povodí Moravy pokračovaly stavební práce na odstraňování nánosů a zpevnění břehů lomovým kamenem. V celém tomto úseku se opravila také potahová stezka, která umožní pohodlný pohyb chodců i cyklistů podél Baťova kanálu.

V areálu přístavu také vznikla nová komunikace s parkovacím stáním a podzemními kontejnery na tříděný odpad. „Konečně bude kompletně upravena plocha mezi lagunou a kanálem: nový mlatový chodník s veřejným osvětlením, pohodlné lavičky s pěknou vyhlídkou na vodní hladinu, nové hrací prvky pro děti, ale také grill point, to vše výrazně zpříjemní návštěvu okolí Baťova kanálu všem občanům i turistům,“ připomíná starosta.

Otevírání přístavu ve Veselí nad Moravou s prezentací všech realizovaných projektů na Baťově kanálu proběhne v sobotu 29. května 2021 od 14:00 hodin.

Novodobá historie rekreačního využití Baťova kanálu je spojena právě s městem Veselí nad Moravou. V roce 2000 zde byl vybudován první přístav a turisté začali brázdit zdejší vody. Po dvaceti letech je Baťův kanál páteří turistického ruchu regionu a čísla, která atakují 90 tisíc návštěvníků ročně, dokládají, že obnova této vodní cesty rozhodně představuje úspěšný projekt.

Lužec nad Vltavou, 24. dubna 2021 – Dnes v dopoledních hodinách provedl tým zhotovitele první zkušební zdvih nového železničního mostu přes Vraňansko - hořínský plavební kanál v Lužci nad Vltavou. Jedná se o první pohyblivý železniční most v České republice. Zdvih mostu byl plně automaticky řízen počítačem a ovládání se uskutečnilo provizorně z mostu. Po kompletaci zbývajících dvou zdvižných silničních mostů bude zprovozněn dálkový řídící systém a všechny mosty budou ovládány z dispečerského stanoviště ve velíně plavební komory Hořín. Ředitelství vodních cest ČR tak dokončením série nových mostů umožní během června letošního roku proplutí prvních vysokých lodí z Mělníka do Prahy.

Most tvoří příhradová konstrukce se spodní ortotropní mostovkou s přímým upevněním koleje o celkové hmotnosti 135 tun. Celý most o rozpětí 29 m zvedají dvě dvojice hydraulických válců, poháněné dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu. Po demolici původního mostu byly v místech původních kamenných opět vybudovány nové krabicové opěry s technologickou místností pro umístění technologie zdvižného zařízení. Železobetonové konstrukce jsou opatřeny kamenným obkladem, aby byl zachován ráz památkově chráněného 116 let starého plavebního kanálu.

Při prvním zkušebním zdvihu mostu bylo ověřeno správné fungování zařízení pro rozpojování kolejových pasů tzv. šikmý styk kolejnic, který zajišťuje nejen jejich bezpečné rozpojení při zdvihu mostu, ale především bezpečné spojení při dosednutí mostu do spodní polohy. Zároveň bylo namontováno další unikátní zařízení, a to zabezpečovací zařízení kontrolující polohu kolejnic ve spodní poloze s vazbou do staničního zabezpečovacího zařízení železniční stanice Vraňany. Bylo tak ověřeno, že po dosednutí mostu do spodní polohy nic nebrání obnovení bezpečného provozu železnice.

Nový most se budoval mezi listopadem roku 2019 a červnem roku 2020, kdy byla obnovena drážní doprava do nové zastávky v Lužci nad Vltavou s bezbariérovým nástupištěm a přístřeškem. Práce pak pokračovaly v montáži složité technologie zdvihu mostu a veškerých zabezpečovacích zařízení.

Stavbu Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě, kanál Vraňany – Hořín, Ia. etapa, realizují dodavatelé STRABAG Rail a.s. - EUROVIA CS a.s. – OK Třebestovice a.s. a je financována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

Hořín, 15. dubna 2021 – Dnes byl poprvé uskutečněn oficiální zdvih jedinečného kamenného mostu přes velkou plavební komoru na zdymadle Hořín, plně automaticky řízený počítačem. 116 let starý kamenný oblouk byl během dvou let rozebrán a vrácen na novou ocelovou konstrukci, která umožní jeho zdvih pro proplutí až 7 m vysokých lodí. Technická památka tak bude i nadále plně sloužit plavbě nejmodernějších lodí vstříc Praze při zachování její architektury. Nyní je vše připraveno k zahájení zkušebního provozu a během června první vysoké lodě proplují nejen zdymadlem, ale také dalšími třemi zdvižnými mosty přes plavební kanál.

„Cílem stavby modernizace velké plavební komory Hořín je zajištění parametrů moderní vodní cesty sítě TEN-T, zejména v podobě podjezdné výšky, která při vysoké hladině na Labi klesala až na 2,1 m a znemožňovala bezpečnou plavbu velkých osobních lodí i lodí s vysokým nákladem do Prahy. Odvážnou myšlenku zachovat vzhled památky z roku 1905 a zároveň zkvalitnit vodní cestu pro podmínky 21. století se podařilo díky vynikající práci projektantů a stavbařů zrealizovat a kamenný oblouk k nerozeznání od původního hydraulické válce zvednou během 6 minut o pět metrů,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

Obloukový zdvižný most tvoří 100 tun ocelové příhradové konstrukce a 300 tun repasovaného kamenného obkladu. Celý most zvedají dvě dvojice hydraulických válců, každý o výtlaku cca 220 tun, poháněné dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu.

„Velmi mě těší, že se nám podařilo implementovat řídicí systém a provést úspěšný první zdvih ovládaný počítačem. Až zařízení vstoupí do zkušebního provozu, budeme sledovat náklony, geometrii, tlaky, hydrauliku a nejrůznější vlivy působící na mostní konstrukci. Provoz již nyní je plně automatizovaný a umožňuje proplutí velkých lodí s podjezdnou výškou až 7 metrů. Funguje to tak, že kapitán lodě, pro jejíž proplutí nestačí podjezdná výška spuštěného mostu, požádá obsluhu zdymadla o zdvih mostu, která stiskem tlačítka na počítači dá povel řídicímu systému a provede automatické proplavení. Zkušební provoz vyvrcholí závěrečnými komplexními zkouškami,“ přibližuje Jan Prokeš, vedoucí projektu z Metrostavu.

Modernizace vodního díla Hořín začala v březnu roku 2019. Stavbaři Metrostavu v první odstávce rozebrali horní i dolní ohlaví plavební komory, následně provedli betonáže nosných konstrukcí a obložili je původním kamenem. Tím rozšířili průjezdný profil z 11 na 12 metrů. Ze stejného důvodu bylo zároveň nutné vyměnit horní i dolní vrata za širší. Na jaře loňského roku osadili pomocí největšího jeřábu v ČR ocelovou kostru zdvižného mostu a v červenci krátkodobě vrátili do provozu plavební komoru. V říjnu 2020 se komora opět uzavřela, aby mohl být zdvižný most kompletně dostrojen. Při dostrojování kladli kameníci maximální důraz na zachování co největšího množství původních kamenných prvků.

Projekt, společně s modernizací rejd plavební komory Praha – Štvanice, uspěl v roce 2017 u Evropské komise a získal financování z grantu Nástroje Evropské Unie pro propojení Evropy CEF, který dosáhne 10,7 mil. EUR. Financován je rovněž Státním fondem dopravní infrastruktury. Současně je dokončována výstavba 7 nových mostů přes plavební kanál Vraňany – Hořín, která je rovněž nezbytná pro umožnění proplutí vysokých lodí.

Praha, 7. dubna 2021 – Obří jeřáb nosnosti až 550 tun dnes přemístil památkově chráněný ocelový most bývalé polní dráhy pro dopravu kalů z historické čistírny odpadních vod v Praze Bubenči na břeh. Most překlenuje od roku 1908 plavební kanál Trója – Podbaba a v rámci modernizace Vltavské vodní cesty jej Ředitelství vodních cest ČR zvýší tak, aby pod ním mohly proplout i sedm metrů vysoké lodě. Ocelová konstrukce bude zrekonstruována a vrácena zpět na zvýšenou spodní stavbu. Unikátem bude obnovení původních kolejí rozchodu 600 mm.

„Pražský plavební kanál Troja – Podbaba, který byl vybudován na přelomu 19. a 20. století pro zajištění trvalé splavnosti Vltavy do Prahy, kříží u Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) ve směru na Císařský ostrov dva mosty, které svou podjezdnou výškou nevyhovují parametrům moderní evropské vodní cesty,“ uvedl Ing. Jan Bukovský, zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR. „Prvním na řadě je 113 let stará památkově chráněná konstrukce mostu na bývalé polní dráze, která je dnes na samé hranici své životnosti. Při stavbě bude provedena její generální oprava, aby byla zachována i dalším generacím a zároveň byl otevřen širší profil pro průchod povodní,“ doplnil.

„Přes sto let stará nýtovaná konstrukce se konečně dočká citlivé rekonstrukce. Most už sice dnes není dopravně využíván, ale po repasi a zvýšení budou Pražané nadále moct obdivovat tuto technickou památku, která je součástí Ekotechnického muzea. Je důležité hledat cesty, díky kterým můžeme zachovat vzácné letité konstrukce a přitom nadále rozvíjet Prahu,“ uvedl Ing. Adam Scheinherr, Ph.D., MSc., náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

Most bývalé polní dráhy původně sloužil pro dopravu kalů z historické čistírny odpadních vod v Bubenči na kalová pole na Císařském ostrově pro jejich odvodnění. Pozice mostovky bude zvýšena o 2,35 m a bude doplněno druhé inundační pole pro povodňové vody. Návrh tohoto pole byl volen záměrně jednoduchý se střízlivými proporcemi, aby kompozičně nekonkuroval oblouku ocelového mostu, a naopak podtrhl jeho elegantní tvar. Na zvýšeném tělese od historické budovy přes most až po nově zbudované zarážedlo na pravobřežním předpolí dojde k obnově koleje polní dráhy o rozchodu 600 mm, přičemž bude výhledově možné ji napojit na soustavu kolejišť v areálu muzea. Po následném nasazení drážních vozidel by se tak most mohl znovu předvést jako funkční kus historie města.

Jeden z největších mobilních jeřábů v republice dnes celou příhradovou konstrukci o hmotnosti 105 tun přemístil ze současné polohy přes kanál na levý břeh, při největším vyložení jeřábu 38 m. V následujících dnech bude po rozdělení na 3 části most odvezen do haly, kde bude repasován. Některé části ocelové konstrukce, které jsou v havarijním stavu, budou nahrazeny replikou. V září 2021 se staronová konstrukce osadí zpět na opěry v upravené výšce.

Souběžně budou pokračovat práce i na vedlejším silničním mostě z Papírenské ulice do ÚČOV na Císařském ostrově. Ocelový silniční most bude také opraven a zdvižen o 1,6 m.

Stavbu Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě, Stavba 005.A Most bývalé polní dráhy – km 1,58 a Stavba 005.B – Silniční most na MK ÚČOV – 1,67, realizují dodavatelé SMP CZ a.s. - OK Třebestovice a.s. se stavebními náklady 193 mil. Kč včetně DPH financovanými z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

Praha, 2. dubna 2021 – Ředitelství vodních cest ČR zahájilo modernizaci dvou mostů na pražském plavebním kanále Troja – Podbaba. Most bývalé polní dráhy a silniční most využívaný pro obsluhu Ústřední čistírny odpadních vod budou v průběhu roku zvýšeny tak, aby pod nimi mohly proplout i sedm metrů vysoké lodě. U obou mostů bude stávající mostní konstrukce zrekonstruována a vrácena zpět na zvýšené spodní stavby. Modernizace mostů je součástí projektu zabezpečení podjezdných výšek na celé vltavské vodní cestě z Mělníka do Prahy.

„Pražský plavební kanál Troja – Podbaba, který byl vybudován na přelomu 19. a 20. století pro zajištění trvalé splavnosti Vltavy do Prahy, kříží u Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) ve směru na Císařský ostrov dva mosty, které svou podjezdnou výškou nevyhovují parametrům moderní evropské vodní cesty,“ uvedl Ing. Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR. „Při stavbě dojde k opravě ocelových mostních konstrukcí, kdy historická památkově chráněná konstrukce mostu na bývalé polní dráze je dnes na hranici své životnosti. Zároveň bude rozšířen profil pro průchod povodní,“ dodal.

Most bývalé polní dráhy původně sloužil pro dopravu kalů z historické čistírny odpadních vod v Bubenči na kalová pole na Císařském ostrově pro jejich odvodnění. V současnosti již není dopravně využíván, ale je součástí areálu Ekotechnického muzea a je národní kulturní památkou. Pozice mostovky bude zvýšena o 2,35 m a bude doplněno druhé inundační pole pro povodňové vody. Návrh tohoto pole byl volen záměrně jednoduchý se střízlivými proporcemi, aby kompozičně nekonkuroval oblouku ocelového mostu, a naopak podtrhl jeho elegantní tvar. Na zvýšeném tělese od historické budovy přes most až po nově zbudované zarážedlo na pravobřežním předpolí dojde k obnově koleje polní dráhy o rozchodu 600 mm, přičemž bude výhledově možné ji napojit na soustavu kolejišť v areálu muzea. Po následném nasazení drážních vozidel by se tak most mohl znovu předvést jako funkční kus historie města.

Druhý z mostů je silniční a slouží jako hlavní spojení mezi Císařským ostrovem a Papírenskou ulicí pro provoz ÚČOV. Ocelový silniční most o dvou hlavních komorových nosnících výšky 1,95 m projde opravou a bude zdvižen o 1,6 m. Založení obou opěr bude zesíleno mikropilotami, které protknou stávající spodní stavbu a lépe tak ukotví most v jeho profilu. Silniční rampy na obou březích kanálu budou upraveny na vyšší podélný sklon.

„Rekonstrukce stavby v oblasti, kde se budovaly stavební objekty na přelomu 19. a 20. století přináší řadu překvapení a nutnost hledat zajímavá technické řešení. Pevně věříme, že dokážeme splnit naplánované termíny a provést zakázku v požadované kvalitě,“ doplnil Milan Vrabec, vedoucí projektu SMP CZ, a.s.

Most bývalé polní dráhy bude během dubna přemístěn ze současné polohy na břeh jedním z největších mobilních jeřábů v republice. Zde bude po částech odvezen do haly, kde bude repasován. Některé části ocelové konstrukce, které jsou v havarijním stavu, budou nahrazeny replikou. V září 2021 se staronová konstrukce osadí zpět na opěry v upravené výšce. U silničního mostu je potřeba zřídit provizorní přemostění k zajištění nepřerušené dopravy na ÚČOV. Provizorium ŽM60 bude na přelomu května a června vysouváno na speciálních pontonech přes kanál na straně proti proudu od silničního mostu a budou na něj přeloženy také stávající inženýrské sítě ze silničního mostu. V srpnu 2021 bude stávající most zvednut a proběhne jeho rekonstrukce. Zprovoznění a dokončení celé stavby je plánováno na duben 2022.

Cyklostezka A1 vedoucí přímo po břehu plavebního kanálu pod oběma mosty musí být pro zajištění bezpečnosti cyklistů po dobu výstavby uzavřena. Cyklisté mohou využít vyznačenou objízdnou trasu přes ulice Za Císařským mlýnem, Mlýnská a Papírenská. Objízdnou trasu najdete v přiložené mapce.

Ředitelství vodních cest ve spolupráci se zhotovitelem také vyvíjí maximální úsilí k minimalizaci výluk a omezení lodního provozu v plavební kanále.

Stavbu Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě, Stavba 005.A Most bývalé polní dráhy – km 1,58 a Stavba 005.B – Silniční most na MK ÚČOV – 1,67, realizují dodavatelé SMP CZ a.s. - OK Třebestovice a.s. se stavebními náklady 193 mil. Kč včetně DPH financovanými z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.





Jak probíhala před 120 lety stavba mostu polní dráhy:

Hořín, 1. dubna 2021 – Práce na zdymadle Hořín jsou ve finále. Dnes se podařilo po půlročním omezení obnovit provoz velké plavební komory. Je to dobrá zpráva především pro dlouhé lodě, které už od této chvíle místem proplují směrem na Prahu bez omezení. V současnosti zbývá dokončit nejpozoruhodnější součást projektu – pohyblivý most přes zdymadlo. Stavbaři již připravují zkušební provoz unikátní zdvihací konstrukce, která jednak zachová dokonalou podobu kamenného mostu z roku 1905, a jednak umožní proplout lodím vysokým až sedm metrů.

„Od 1. dubna 2021 mohou opět lodě proplouvat velkou plavební komorou Hořín a končí tak omezení jejích délky a potřeba rozpojování sestav při proplouvání malou komorou směrem na Prahu. V zimě stavbaři dokončili kamenné obklady, kdy kolem 90 % původních kamenů se vrátilo zpět. Těším se, jak staronový most hmotnosti 400 tun umožní svým zdviháním plavbu až 7 m vysokých lodí osobních lodí i lodí s vysokým nákladem z Mělníka do Prahy,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

Obloukový zdvižný most tvoří 100 tun ocelové příhradové konstrukce a 300 tun repasovaného kamenného obkladu. Celý most zvedají dvě dvojice hydraulických válců, každý o výtlaku cca 220 tun, poháněné dvěma hydraulickými agregáty na každém břehu. Bezpečný pohyb zajišťuje složitý počítačový řídící systém, aby ovládání mostu obsluhou zdymadla bylo de facto jediným tlačítkem.

„V současné době dokončujeme práce na řídicích technologiích a testujeme zdvihání a spouštění mostu. Když jde někdo zrovna kolem, musí to pro něj být fascinující zážitek – levitovat přes sto let starý most ve výšce pět metrů, to nikde jinde v Česku neuvidíte. Moc mě mrzí, že do závěru projektu zasáhlo onemocnění COVID-19, které paralyzovalo některé klíčové dodavatele. Naštěstí se nám podařilo minimalizovat zpoždění tak, aby v průběhu června mohla být stavba kompletně dokončena a vysoké lodě mohly proplout celým plavebním kanálem z Mělníka směrem na Prahu,“ řekl Jan Prokeš, vedoucí projektu z Metrostavu.

Projekt, společně s modernizací rejd plavební komory Praha – Štvanice, uspěl v roce 2017 u Evropské komise a získal financování z grantu Nástroje Evropské Unie pro propojení Evropy CEF, který dosáhne 10,7 mil. EUR. Financován je rovněž Státním fondem dopravní infrastruktury. Současně je dokončována výstavba 7 nových mostů přes plavební kanál Vraňany – Hořín, která je rovněž nezbytná pro umožnění proplutí vysokých lodí.

Hořín, 26. 3. 2021 – Ředitelství vodních cest dnes zprovoznilo nový silniční most, který umožňuje vozidlům bezpečně překonat plavební kanál Vraňany-Hořín a zpřístupňuje pravobřežní ostrov u obce Vrbno. Nový most nahradil původní jednopruhovou provizorní mostní konstrukci, která byla na konci své životnosti. Zvýšení podjezdné výšky na 7 metrů umožní snadné proplutí velkých osobních lodí i nákladních plavidel s nadměrným nákladem, které se na kanál kvůli nízkým mostům doposud nedostaly. Most vybudovalo Ředitelství vodních cest ČR v rámci projektu Zvyšování podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě.

„Zvyšování parametrů vodních cest je jednou z priorit ministerstva dopravy.  Modernizací prochází celý unikátní plavební kanál Vraňany-Hořín. Přestavěno bylo celkem 7 mostů, z toho 3 budou zdvižné, aby byl naplněn potřebný parametr podjezdné výšky 7 m, který je standardem na moderních vodních cestách Evropy. Plynulé proplutí vysokých lodí bude  společně s upravovanou plavební komorou Hořín zprovozněno v červnu letošního roku,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, a dodává: „Hlavním cílem staveb je zabezpečení parametrů vodní cesty, které umožní rozvoj plavby jako ekologické formy dopravy a tím i obnovu původního historického významu plavebního kanálu při napojení metropole na síť vodních cest. Ruku v ruce byla provedena obnova opotřebovaných mostních konstrukcí, které po více než 100 let zajišťují dopravní spojení do ostrovní oblasti mezi Vltavou a plavebním kanálem.“

Stavba mostu byla zahájena v lednu loňského roku. Vrbenský most prošel kompletní obnovou, kdy byl zcela nahrazen původní nízký a úzký most s omezenou nosností jen jednoho automobilu novým mostem standardních parametrů a průjezd vozidel tak nebude nijak omezován. Vlastní konstrukci tvoří trám ztužený obloukem na rozpětí 57 metrů. Most je zajímavý jak technicky, tak i po estetické stránce. Vzhled byl zvolen tak, aby nenarušil historickou hodnotu plavebního kanálu. Betonové části opěrných zdí jsou obloženy tak, aby vzhledově vypadaly jako původní kamenné opěry. K estetické kvalitě nového mostu přispěl i fakt, že bylo přeloženo závlahové potrubí, které původně vedlo souběžně s mostem a nově je pomocí protlaku uloženo pod kanálem. V nezbytně dlouhých úsecích (zhruba 150 m) bylo z důvodu zdvižení nivelety o 2,8 m upraveno výškové i směrové vedení silnice, která byla zároveň oproti původnímu stavu napřímena.

Doprava byla dnes převedena z provizorní objížďky na nový most a zatím probíhá kyvadlově. Stavaře ještě čeká řada dokončovacích prací, včetně odstranění napojení objížďky a definitivních úprav okolí. Celá stavba bude zcela hotova začátkem června letošního roku. Do té doby musí ještě řidiči počítat s částečným dopravním omezením.

Modernizaci mostu provedlo sdružení FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a Colas CZ, se stavebními náklady tohoto mostu přibližně 220 mil. Kč včetně DPH, financovanými z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

Souběžně probíhá dokončování instalace zdvižných technologií na 3 dalších mostech překlenujících plavební kanál, kterou drobně zkomplikovala pandemie COVID-19. Unikátní mosty dálkově ovládané z velína zdymadla v Hoříně se začnou zvedat během května a června letošního roku.

 





Původní stav před zahájením stavby:

Praha, 15. února 2021 – Po téměř 3 měsících prací na loděnici se unikátní zadokolesový vlečný remorkér BESKYDY vrací do aktivní služby a opět pomáhá lodím při plavbě na obtížně splavném Labi mezi Hřenskem a Ústím nad Labem. Do přídě remorkéru bylo nainstalováno dokormidlovací zařízení, které pomáhá při manévrování v úzké plavební dráze. Dokončen tak byl program dílčích modernizací 65 let starého remorkéru, jež dnes poskytuje veřejnou službu přípřeže všem plavidlům.

Zadokolesový vlečný remorkér BESKYDY byl od 16. listopadu 2020 vytažen na souš v Děčínské loděnici, kde byla do jeho přídě zabudována ocelová příčná roura s dokormidlovacím zařízením se dvěma vrtulemi, poháněnými elektromotorem výkonu 42 kW. Tento elektromotor pak napájí nově instalovaný pomocný dieselagregát o výkonu 55 kW ve strojovně remorkéru. Příležitosti vytažení remorkéru na souš bylo využito i pro nový nátěr podponorových částí lodě, které jsou jinak trvale pod vodou. Zároveň úspěšně proběhla pravidelná technická prohlídka lodě, kterou je nutné každých 5 let vykonat.

Toto dokormidlovací zařízení významně zvýší bezpečnost při manévrování a obratech remorkéru na Labi, kdy doposud byl odkázán jen na tradiční metody manévrování pomocí kormidla a házení kotvy, případně s pomocí dřevěných šreků. Tyto metody vyžadují velmi zkušenou posádku a těžkou lidskou práci, kterou pomáhá nahradit dokormidlovací zařízení, kdy kapitán jednou páčkou zapne příčný pohon odtlačující příď lodě tam, kam ji potřebuje nasměrovat. Celková úprava si vyžádala náklady 4,2 mil. Kč bez DPH, které financoval Státní fond dopravní infrastruktury. Zároveň financoval pořízení remorkéru do majetku státu v roce 2016 a financuje poskytování veřejných služeb přípřeže při nízkých vodních stavech.

Jedná se o poslední dílčí modernizaci technologií, která byla naplánována již při schvalování koupě remorkéru státem v roce 2016. Tento remorkér byl postaven v roce 1956 v loděnici Mělník a je jediným remorkérem v aktivní službě z původní série 12 remorkérů s unikátním zadokolesovým pohonem vyvinutým ve 30. letech 20. století pro náhradu řetězových parníků na Labi, kde jsou malé hloubky v plavební dráze. Konstrukce plavidla i veškeré klíčové technologie včetně reverzního vznětového motoru o výkonu 404 kW jsou původní a proto je remorkér od roku 2016 kulturní památkou. Druhou modernizací provedenou Ředitelstvím vodních cest ČR v roce 2019 byla výměna původního radiolokátoru za nový digitální, kombinující radar s elektronickou plavební mapou a systémem AIS, umožňující bezpečnou plavbu i za mlhy.