Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě - říční část

Základní informace

Lokalita

stavba
v přípravě

stavba
v realizaci

stavba
dokončena

Zhotovitel

"Společnost Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě", LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o.
ve sdružení dále ATH, s.r.o. , HYDROSERVIS CZ s.r.o. a Evropská vodní doprava – Sped, s.r.o.

Kunětická 2679, 530 09 Pardubice

Správce a provozovatel

Povodí Vltavy, státní podnik

Holečkova 8, 150 24 Praha 5

Praha a Střední Čechy

Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě - říční část

Říční km

64.00

Zahájení realizace stavby

15. 11. 2018

Ukončení realizace stavby

30. 05. 2024

Projektant

Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

Nábřežní 4, 150 56 Praha 5

Finanční prostředky

Finanční prostředky

Státní fond dopravní infrastruktury

265 ml. Kč

Účel projektu

Popis účelů

Vodní tok Vltavy od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, je dle zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění, dle § 3 odst. (4) přílohy č. 2 písm. b) bodu 1 zařazen mezi sledované dopravně významné využívané vodní cesty.
Vltavská vodní cesta je součástí sítě TEN-T (transevropská dopravní síť) jako nedílné součásti IV. transevropského multimodálního dopravního koridoru. Toto zařazení mezi sítě TEN-T vstoupilo v platnost uzavřením Smlouvy o přistoupení ČR k EU.
Právní rámec politiky TEN-T je definován v nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které vstoupilo v platnost 1. 1. 2014.
Vltavská vodní cesta je dále dle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), článku 1 přílohy I zařazena mezi vnitrozemské vodní cesty mezinárodního významu s označením E20-06 (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 163/1999 Sb.).
V současné době se na úseku Mělník - Praha Radotín nachází pouze několik míst s lokálním výskytem mělčin, které omezují využitelný ponor plavidel jen na 1,80 m. Pro dosažení ponoru srovnatelného s Labskou vodní cestou, tj. 2,20 m, není nutné souvislé prohloubení celé vodní cesty, ale pouze lokální prohloubení problematických lokalit.
Účelem stavby je zabezpečit na Vltavské vodní cestě v úseku Mělník (ř. km 0,00) - Praha Radotín (ř. km 63,8) v rámci stávající plavební dráhy souvislou plavební hloubku 2,5 m (2,2 m ponor + 0,3 m marže), což umožní rozvoj a efektivnější využívání této vodní cesty.
V celém úseku je řešenou oblastí pouze koryto vodního toku Vltavy. Při prohrábkách se nebude zasahovat do břehových hran, prohloubení dna bude probíhat pouze ve vymezeném prostoru plavební dráhy.

Základní parametry v bodech

Prohloubení dna v úsecích, kde nejsou dostatečné plavební hloubky od minimální plavební hladiny.
Pro zajištění ponoru plavidel 2,20 m je požadovaná minimální hloubka celého řešeného úseku je 2,5 m.
Vytěženo bude celkově asi 130 tis. m³ materiálu, z toho nejvíce 43 tis. m3 ve zdrži zdymadla Klecany (plavební komora Roztoky). Veškerý vytěžený materiál bude odvážen přímo nákladními loděmi. Materiál nebude v žádném případě vyhrnován na břehy.

SO 01 HOŘÍN KKM 0,0 – 0,90
SO 02 VRAŇANY 11,6 – 17,9; PK MIŘEJOVICE 17,9 – 18,3
SO 03 MIŘEJOVICE 18,3 – 26,6; PK DOLÁNKY 26,6 – 27,5 (KKM 0,0 – 0,8)
SO 04 DOLANY 27,5 – 35,9; PK ROZTOKY 35,9 – 37,2 (KKM 0,0 – 1,4)
SO 05 KLECANY 37,2 – 43,2; PK PODBABA 43,2 – 45,8 (KKM 0,0 – 3,5)
SO 06 TROJA 45,8 – 50,4; PK ŠTVANICE 50,4 – 50,8 Hlavní město Praha
SO 07 ŠTVANICE 50,8 – 53,3; PK SMÍCHOV 53,3 – 54,3
SO 08 SMÍCHOV 54,3 – 62,0; PK MODŘANY 62,0 – 62,3
SO 09 MODŘANY 62,3 – 63,8; 0,0 – 1,2 (BEROUNKA)

Popis projektu

V současné době se na úseku Mělník - Praha Radotín nachází pouze několik míst s lokálním výskytem mělčin, které omezují využitelný ponor plavidel jen na 1,80 m. Pro dosažení ponoru srovnatelného s Labskou vodní cestou, tj. 2,20 m, není nutné souvislé prohloubení celé vodní cesty, ale pouze lokální prohloubení problematických lokalit.
Účelem stavby je zabezpečit na Vltavské vodní cestě v úseku Mělník (ř. km 0,00) - Praha Radotín (ř. km 63,8) v rámci stávající plavební dráhy souvislou plavební hloubku 2,5 m (2,2 m ponor + 0,3 m marže), což umožní rozvoj a efektivnější využívání této vodní cesty.
Po realizaci prohrábek nedojde k ovlivnění kapacity stávajících plavebních kanálů. Nově navrženým ponorům odpovídá také hloubka záporníků plavebních komor (Podbaba, Štvanice, Smíchov a Modřany). U plavebních komor (Roztoky, Miřejovice, Dolánky) je z důvodu nevyhovující hloubky v rámci projektu navrženo nové plavební značení v podobě proměnného plavebního znaku C.1 Hloubka je omezena (součástí projektové dokumentace spadající pod vodoprávní úřad Kralupy nad Vltavou).
V celém úseku je řešenou oblastí pouze koryto vodního toku Vltavy. Při prohrábkách se nebude zasahovat do břehových hran, prohloubení dna bude probíhat pouze ve vymezeném prostoru plavební dráhy.
Objem prohrábek v plavební dráze je stanoven jako rozdíl zaměření řeky měřícím plavidlem Valentýna II (2015), doplňujícím zaměřením zajištěným objednatelem (2015) a nově navrženou plavební hloubkou 2,5 m v rozsahu stávající plavební dráhy.
Řešená trasa je vymezena říční kilometráží (ř. km).
Projekt nepředepisuje konkrétní technické řešení a způsob provádění – dodavatel zajistí veškeré práce spojené s odstraněním nánosů z pozemků investora pro dosažení projektované plavební hloubky 2,50 m.
Těžba a rozpojování hornin ze dna řeky se předpokládá, že bude prováděno s využitím rypadla na pontonu v kombinaci obojživelným dozerem, hydraulickým rypadlem, případně hydraulickými kladivy a bagry, v závislosti na třídě těžitelnosti. Výjimku budou tvořit místa křížení prohrábek se sítěmi PVK a.s., PPD a.s. apod, kde bude způsob provedení prací v souladu s požadavky tohoto vlastníka sítí. (více v kap. E. Dokladová část)
Předpokládá se, že materiál bude z místa těžby přesunut na hromady (v korytě toku), odkud bude následně nakládán na loď a odvážen na učené překladiště.

Fotogalerie