16. 5. 2023
Aktuality
Již tuto sobotu 20.5. se na Ministerstvu dopravy koná den otevřených dveří. Zveme Vás na bohatým program, v rámci kterého budete mít nejen možnost prohlédnout si i běžně nepřístupné prostory budovy, ale také získat informace o všech druzích dopravy.
Více zde..
Časopis Vodní cesty a plavba 1/2023
6. 4. 2023
Nové číslo časopisu Vodní cesty a plavba s úvodním slovem ředitele Odboru vodní dopravy Ministerstva dopravy ČR Evžena Vydry, které se zaměřuje na projednávané úkoly (Labská smlouva, výměna přístavních území ČR v Hamburku apod.).
Více zde..
BESKYDY remorkér
7. 3. 2023
Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě - říční část
Základní informace
Lokalita
stavba
v přípravě
v přípravě
stavba
v realizaci
v realizaci
stavba
dokončena
dokončena
Zhotovitel
"Společnost Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě", LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o.
ve sdružení dále ATH, s.r.o. , HYDROSERVIS CZ s.r.o. a Evropská vodní doprava – Sped, s.r.o.
ve sdružení dále ATH, s.r.o. , HYDROSERVIS CZ s.r.o. a Evropská vodní doprava – Sped, s.r.o.
Kunětická 2679, 530 09 Pardubice
Správce a provozovatel
Povodí Vltavy, státní podnik
Holečkova 8, 150 24 Praha 5
Praha a Střední Čechy
Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě - říční část
Říční km
64.00
Zahájení realizace stavby
15. 11. 2018
Ukončení realizace stavby
30. 05. 2024
Projektant
Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.
Nábřežní 4, 150 56 Praha 5
Finanční prostředky
Finanční prostředky
![]() |
Státní fond dopravní infrastruktury | 265 ml. Kč |
Účel projektu
Popis účelů
Vodní tok Vltavy od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, je dle zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění, dle § 3 odst. (4) přílohy č. 2 písm. b) bodu 1 zařazen mezi sledované dopravně významné využívané vodní cesty.
Vltavská vodní cesta je součástí sítě TEN-T (transevropská dopravní síť) jako nedílné součásti IV. transevropského multimodálního dopravního koridoru. Toto zařazení mezi sítě TEN-T vstoupilo v platnost uzavřením Smlouvy o přistoupení ČR k EU.
Právní rámec politiky TEN-T je definován v nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které vstoupilo v platnost 1. 1. 2014.
Vltavská vodní cesta je dále dle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), článku 1 přílohy I zařazena mezi vnitrozemské vodní cesty mezinárodního významu s označením E20-06 (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 163/1999 Sb.).
V současné době se na úseku Mělník - Praha Radotín nachází pouze několik míst s lokálním výskytem mělčin, které omezují využitelný ponor plavidel jen na 1,80 m. Pro dosažení ponoru srovnatelného s Labskou vodní cestou, tj. 2,20 m, není nutné souvislé prohloubení celé vodní cesty, ale pouze lokální prohloubení problematických lokalit.
Účelem stavby je zabezpečit na Vltavské vodní cestě v úseku Mělník (ř. km 0,00) - Praha Radotín (ř. km 63,8) v rámci stávající plavební dráhy souvislou plavební hloubku 2,5 m (2,2 m ponor + 0,3 m marže), což umožní rozvoj a efektivnější využívání této vodní cesty.
V celém úseku je řešenou oblastí pouze koryto vodního toku Vltavy. Při prohrábkách se nebude zasahovat do břehových hran, prohloubení dna bude probíhat pouze ve vymezeném prostoru plavební dráhy.
Vltavská vodní cesta je součástí sítě TEN-T (transevropská dopravní síť) jako nedílné součásti IV. transevropského multimodálního dopravního koridoru. Toto zařazení mezi sítě TEN-T vstoupilo v platnost uzavřením Smlouvy o přistoupení ČR k EU.
Právní rámec politiky TEN-T je definován v nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, které vstoupilo v platnost 1. 1. 2014.
Vltavská vodní cesta je dále dle Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), článku 1 přílohy I zařazena mezi vnitrozemské vodní cesty mezinárodního významu s označením E20-06 (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 163/1999 Sb.).
V současné době se na úseku Mělník - Praha Radotín nachází pouze několik míst s lokálním výskytem mělčin, které omezují využitelný ponor plavidel jen na 1,80 m. Pro dosažení ponoru srovnatelného s Labskou vodní cestou, tj. 2,20 m, není nutné souvislé prohloubení celé vodní cesty, ale pouze lokální prohloubení problematických lokalit.
Účelem stavby je zabezpečit na Vltavské vodní cestě v úseku Mělník (ř. km 0,00) - Praha Radotín (ř. km 63,8) v rámci stávající plavební dráhy souvislou plavební hloubku 2,5 m (2,2 m ponor + 0,3 m marže), což umožní rozvoj a efektivnější využívání této vodní cesty.
V celém úseku je řešenou oblastí pouze koryto vodního toku Vltavy. Při prohrábkách se nebude zasahovat do břehových hran, prohloubení dna bude probíhat pouze ve vymezeném prostoru plavební dráhy.
Základní parametry v bodech
Prohloubení dna v úsecích, kde nejsou dostatečné plavební hloubky od minimální plavební hladiny.
Pro zajištění ponoru plavidel 2,20 m je požadovaná minimální hloubka celého řešeného úseku je 2,5 m.
Vytěženo bude celkově asi 130 tis. m3 materiálu, z toho nejvíce 43 tis. m3 ve zdrži zdymadla Klecany (plavební komora Roztoky). Veškerý vytěžený materiál bude odvážen přímo nákladními loděmi. Materiál nebude v žádném případě vyhrnován na břehy.
Pro zajištění ponoru plavidel 2,20 m je požadovaná minimální hloubka celého řešeného úseku je 2,5 m.
Vytěženo bude celkově asi 130 tis. m3 materiálu, z toho nejvíce 43 tis. m3 ve zdrži zdymadla Klecany (plavební komora Roztoky). Veškerý vytěžený materiál bude odvážen přímo nákladními loděmi. Materiál nebude v žádném případě vyhrnován na břehy.
- SO 01 HOŘÍN KKM 0,0 – 0,90
- SO 02 VRAŇANY 11,6 – 17,9; PK MIŘEJOVICE 17,9 – 18,3
- SO 03 MIŘEJOVICE 18,3 – 26,6; PK DOLÁNKY 26,6 – 27,5 (KKM 0,0 – 0,8)
- SO 04 DOLANY 27,5 – 35,9; PK ROZTOKY 35,9 – 37,2 (KKM 0,0 – 1,4)
- SO 05 KLECANY 37,2 – 43,2; PK PODBABA 43,2 – 45,8 (KKM 0,0 – 3,5)
- SO 06 TROJA 45,8 – 50,4; PK ŠTVANICE 50,4 – 50,8 Hlavní město Praha
- SO 07 ŠTVANICE 50,8 – 53,3; PK SMÍCHOV 53,3 – 54,3
- SO 08 SMÍCHOV 54,3 – 62,0; PK MODŘANY 62,0 – 62,3
- SO 09 MODŘANY 62,3 – 63,8; 0,0 – 1,2 (BEROUNKA)
Popis projektu
Popis projektu
V současné době se na úseku Mělník - Praha Radotín nachází pouze několik míst s lokálním výskytem mělčin, které omezují využitelný ponor plavidel jen na 1,80 m. Pro dosažení ponoru srovnatelného s Labskou vodní cestou, tj. 2,20 m, není nutné souvislé prohloubení celé vodní cesty, ale pouze lokální prohloubení problematických lokalit.
Účelem stavby je zabezpečit na Vltavské vodní cestě v úseku Mělník (ř. km 0,00) - Praha Radotín (ř. km 63,8) v rámci stávající plavební dráhy souvislou plavební hloubku 2,5 m (2,2 m ponor + 0,3 m marže), což umožní rozvoj a efektivnější využívání této vodní cesty.
Po realizaci prohrábek nedojde k ovlivnění kapacity stávajících plavebních kanálů. Nově navrženým ponorům odpovídá také hloubka záporníků plavebních komor (Podbaba, Štvanice, Smíchov a Modřany). U plavebních komor (Roztoky, Miřejovice, Dolánky) je z důvodu nevyhovující hloubky v rámci projektu navrženo nové plavební značení v podobě proměnného plavebního znaku C.1 Hloubka je omezena (součástí projektové dokumentace spadající pod vodoprávní úřad Kralupy nad Vltavou).
V celém úseku je řešenou oblastí pouze koryto vodního toku Vltavy. Při prohrábkách se nebude zasahovat do břehových hran, prohloubení dna bude probíhat pouze ve vymezeném prostoru plavební dráhy.
Objem prohrábek v plavební dráze je stanoven jako rozdíl zaměření řeky měřícím plavidlem Valentýna II (2015), doplňujícím zaměřením zajištěným objednatelem (2015) a nově navrženou plavební hloubkou 2,5 m v rozsahu stávající plavební dráhy.
Řešená trasa je vymezena říční kilometráží (ř. km).
Projekt nepředepisuje konkrétní technické řešení a způsob provádění – dodavatel zajistí veškeré práce spojené s odstraněním nánosů z pozemků investora pro dosažení projektované plavební hloubky 2,50 m.
Těžba a rozpojování hornin ze dna řeky se předpokládá, že bude prováděno s využitím rypadla na pontonu v kombinaci obojživelným dozerem, hydraulickým rypadlem, případně hydraulickými kladivy a bagry, v závislosti na třídě těžitelnosti. Výjimku budou tvořit místa křížení prohrábek se sítěmi PVK a.s., PPD a.s. apod, kde bude způsob provedení prací v souladu s požadavky tohoto vlastníka sítí. (více v kap. E. Dokladová část)
Předpokládá se, že materiál bude z místa těžby přesunut na hromady (v korytě toku), odkud bude následně nakládán na loď a odvážen na učené překladiště.
Účelem stavby je zabezpečit na Vltavské vodní cestě v úseku Mělník (ř. km 0,00) - Praha Radotín (ř. km 63,8) v rámci stávající plavební dráhy souvislou plavební hloubku 2,5 m (2,2 m ponor + 0,3 m marže), což umožní rozvoj a efektivnější využívání této vodní cesty.
Po realizaci prohrábek nedojde k ovlivnění kapacity stávajících plavebních kanálů. Nově navrženým ponorům odpovídá také hloubka záporníků plavebních komor (Podbaba, Štvanice, Smíchov a Modřany). U plavebních komor (Roztoky, Miřejovice, Dolánky) je z důvodu nevyhovující hloubky v rámci projektu navrženo nové plavební značení v podobě proměnného plavebního znaku C.1 Hloubka je omezena (součástí projektové dokumentace spadající pod vodoprávní úřad Kralupy nad Vltavou).
V celém úseku je řešenou oblastí pouze koryto vodního toku Vltavy. Při prohrábkách se nebude zasahovat do břehových hran, prohloubení dna bude probíhat pouze ve vymezeném prostoru plavební dráhy.
Objem prohrábek v plavební dráze je stanoven jako rozdíl zaměření řeky měřícím plavidlem Valentýna II (2015), doplňujícím zaměřením zajištěným objednatelem (2015) a nově navrženou plavební hloubkou 2,5 m v rozsahu stávající plavební dráhy.
Řešená trasa je vymezena říční kilometráží (ř. km).
Projekt nepředepisuje konkrétní technické řešení a způsob provádění – dodavatel zajistí veškeré práce spojené s odstraněním nánosů z pozemků investora pro dosažení projektované plavební hloubky 2,50 m.
Těžba a rozpojování hornin ze dna řeky se předpokládá, že bude prováděno s využitím rypadla na pontonu v kombinaci obojživelným dozerem, hydraulickým rypadlem, případně hydraulickými kladivy a bagry, v závislosti na třídě těžitelnosti. Výjimku budou tvořit místa křížení prohrábek se sítěmi PVK a.s., PPD a.s. apod, kde bude způsob provedení prací v souladu s požadavky tohoto vlastníka sítí. (více v kap. E. Dokladová část)
Předpokládá se, že materiál bude z místa těžby přesunut na hromady (v korytě toku), odkud bude následně nakládán na loď a odvážen na učené překladiště.
Stav projektu
100%
100%
Zahájení projektu
15. 11. 2018
15. 11. 2018
Dokončení projektu
30. 05. 2024
30. 05. 2024