Po vodě – ekologicky, levně a v pohodě
  • SILNIČNÍ MOST PODĚBRADY
  • Plavební komora Hořín
  • Hluboká nad Vltavou

Aktuality

Rok 2024 bude plný novinek zejména pro rekreační plavbu - 4 nová přístaviště na Labi a Vltavě, další drobná infrastruktura ... Více zde..
Historie, současnost i budoucnost Baťova kanálu - to je téma výstavy, která startuje 4. 3. 2024 v 15 hod. v Regionálním centru v Hodoníně. Jste srdečně zváni! Více zde..
Ředitelství vodních cest ČR, vyhlašuje výběrové řízení na pozici: Více zde..

2. etapa nábřežní zdi v přístavu Mělník - povodňová ochrana plavidel

Základní informace

Lokalita
stavba
v přípravě
stavba
v realizaci
stavba
dokončena
Zhotovitel
SKANSKA DS a. s.

Bohunická 133/50, 619 00 Brno

Správce a provozovatel
Povodí Labe, státní podnik

Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Středočeský kraj, Mělník
2. etapa nábřežní zdi v přístavu Mělník - povodňová ochrana plavidel
Říční km
834.00
Zahájení realizace stavby
01. 01. 2008
Ukončení realizace stavby
01. 09. 2008
Projektant
TRANSCONSULT s. r. o.

Nerudova 37, 500 02 Hradec Králové

Finanční prostředky
Finanční prostředky
Státní fond dopravní infrastruktury 5,715 mil.
EU - Operační program Doprava 32,385 mil.

Účel projektu

Popis účelů
Druhá etapa stavby nábřežní zdi měla za úkol zvýšit kapacitu mělnického ochranného přístavu pro případ povodňových stavů.
Základní parametry v bodech
  • Prodloužení užitné délky přístavní zdi o 122,4 m (1 lodní poloha)
  • Zvýšení vyvazovací kapacity přístavního bazénu za povodní o 7 návrhových plavidel
  • Vázací prvky v 5 profilech, 2 výstupní schodiště
  • Úprava dna přístavního bazénu

Popis projektu

Popis projektu
Přístavní bazén č. 1 ve veřejném přístavu Mělník, kde se nábřežní zeď nachází, plní kromě přepravní funkce i funkci ochranného a zimního přístavu. Původní kamenná zeď přístavního bazénu ani břehové úpravy však neumožňovaly bezpečné vyvazování plavidel za velmi vysokých vodních stavů. První etapa výstavby nové nábřežní zdi v délce 349,74 m byla za podpory Evropské unie dokončena v roce 2007 a plní zároveň funkci překladní zdi kontejnerového terminálu.



Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Doprava, oblast podpory 6.2 Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T.

 

Vyvazovací kapacita přístavního bazénu byla zvýšena z 18 na 25 plavidel rozměru 11,4 x 85 – 110 m při plném využití šířky přístavního bazénu. Zvýšení kapacity bylo dosaženo prodloužením přístavní zdi z 349,74 m na 472,4 m.

Veřejný přístav Mělník leží na pravém břehu řeky Labe v průmyslové zóně města. Zkušenosti z katastrofálních povodní v roce 2002 ukázaly, že vybavení ochranných přístavů na Labsko-vltavské vodní cestě vhodnými zařízeními pro bezpečné vyvázání plavidel za povodní nebylo dostačující. Přístav sice plnil svoji ochrannou funkci, ale vyvázání plavidel nebylo bezpečné a spolehlivé a bylo málo kapacitní. Základní požadavek na řešení nedostatečné vyvazovací kapacity a zabezpečení plnohodnotné ochranné funkce přístavu za vysokých vodních stavů byl následně řešen stavbou 349,74 m dlouhé přístavní zdi pro 3 lodní polohy, která byla dokončena v roce 2007 v rámci projektu "Přístav Mělník, 1. bazén - překladní zeď kontejnerového terminálu". Při využití celé vodní plochy přístavního bazénu tak zde bylo za povodní možné bezpečně vyvázat až 18 návrhových plavidel s parametry třídy Va, tj. 11,5 x 80 - 110 m.

Vzhledem k počtu plavidel pohybujících se na Labi a Vltavě v okolí ochranného přístavu Mělník a očekávanému dalšímu růstu provozu byla výše uvedená kapacita ochranného přístavu pro případ povodní i nadále nedostatečná. Proto bylo nutné přistoupit k realizaci dalšího projektu s úkolem
zajistit navýšení kapacity ochranného přístavu Mělník prodloužením přístavní zdi.

Prodloužení vysoké přístavní zdi v rámci projektu „2. etapa nábřežní zdi v přístavu Mělník – povodňová ochrana plavidel“ dispozičně a konstrukčně navazuje na stávající vysokou přístavní zeď a odpovídá parametrům plavidel vodní cesty třídy Va. Celková délka prodloužení je 133,35 m (122,40 m užitná délka a 10,95 m šikmé zavázání do břehu). Konstrukci přístavní zdi tvoří ocelové štětovnice s patou zaberaněnou do vrstvy slínovců na dně přístavního bazénu a úhlová železobetonová zeď "nasazená" na horní konec štětovnic. Celkovou stabilitu zdi zajišťují zemní kotvy s trvalou ochranou a hutněný zásyp za rubem přístavní zdi, který přitěžuje úhlovou zeď a aktivuje zemní kotvy. Celková výška nové přístavní zdi je 15,50 m. Do dna přístavního bazénu je zapuštěno 6,29 m. Výška ode dna až po korunu zdi je 9,21 m. Ve zdi jsou osazeny vázací prvky (pacholata a vázací kruhy) v 5 profilech, v každém profilu v 5 výškových úrovních. Pro zajištění bezpečného výstupu z plavidel jsou vybudována 2 výstupní schodiště. Nedílnou součástí projektu bylo i odtěžení paty levého břehu přístavního bazénu a úprava jeho dna v prostoru nově budované zdi. Je tak zajištěna plavební hloubka 3,60 m ve vztahu k nominální hladině jezu v Dolních
Beřkovicích. Celkový objem vytěžené zeminy činil cca 6400 m3.

Při plném využití šířky vodní plochy přístavního bazénu je nyní možné u nově prodloužené přístavní zdi užitné délky 122,4 m vyvázat až 7 plavidel o rozměrech 11,5 x 80 - 110 m. Celková vyvazovací kapacita přístavu tak vzrostla z 18 na 25 plavidel a celková užitná délka přístavní zdi z 349,74 m na 472,14 m.

Stav projektu
100%
100%
Zahájení projektu
01. 01. 2008
Dokončení projektu
01. 09. 2008
Ke stažení

Ostatní

Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů ČR 1.dubna 1998 a je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem dopravy, dle ust. § 51 odst 1., zák. č. 219/2000 Sb